Významné rozšíření virového patogenu GVA v českých vinicích

V selektovaných vinicích v šesti lokalitách České republiky byl zjišťován výskyt Grapevine virus A (GVA). V tomto článku je vyhodnoceno napadení rostlin dvaceti odrůd révy vinné (Vitis vinifera L.). Bylo zjištěno, že vzorky testované sérologickou metodou DAS-ELISA byly infikovány v rozsahu 0 – 47 %, průměrně 27 %. Nejvyšší počet detekcí GVA byl u odrůd Müller Thurgau, Neuburské a Frankovka.

Grapevine virus A (GVA) – virus révy A patří do tzv. komplexu vrásčitosti dřeva révy (Grapevine rugose wood complex). Dle deskriptoru virů (BÜCHEN-OSMOND, 2006) bývá uváděn mezi viry sdruženými pod názvem Grapevine stem pitting associated viruses se synonymy Kober stem grooving (rýhovitost kmene) a Rupestris stem pitting (jamkovitost kmene).
GVA patří do rodu Vitivirus, do čeledě Flexiviridae (dříve byl řazen do Closteroviridae, stejně jako některé viry způsobující svinutky révy). Jeho hostiteli jsou rostliny čeledě Solanaceae, Vitidaceae. Je přenášen mechanickou inokulací a živočišnými vektory – členovci, hmyzem řádu Hemiptera, čeledě Pseudococcidae (červcovití); Pseudococcus longispinus (Targioni-Tozzetti, 1867), Planococcus ficus (Signoret, 1875), Planococcus citrii (Risso, 1813). Je spolehlivě detekovatelný metodami ELISA, PCR, nejlépe ve floemu. Na révě se projevuje červenáním listů a podvinováním jejich okrajů, zduřeninami a prasklinami kmínku (Büchen-Osmond, 2006), (obr. 1 a 2).
Makroskopické vnější příznaky jsou odrazem změn uvnitř rostliny (Hull, 2002). Chlorotické zbarvení u žloutenky vzniká destrukcí chlorofylu. K antokyanizaci pletiv dochází v důsledku poruchy metabolizmu uhlohydrátů. Obsah chlorofylu se snižuje a v plastidech zůstávají červená barviva (anthokyan, karoteny, xanthofyl) (Čača & Vaverka, 1979). Bylo pozorováno stoprocentní zvýšení hladiny cukru v listech révy infikované Grapevine virus A a B (GVA, GVB) a virem svinutky GLRaV-3 (Santos et al., 2005). Fotosyntetický potenciál „virus-free“ (viruprostých) podnoží révy se snížil po naštěpování rouby infikovanými virem vrásčitosti kmene – Rupestris stem pitting associated virus (RSPaV) (Fajardo et al., 2004).
Vrásčitost je způsobena poruchou diferenciace buněk kambia. Utvořené pletivo floemu je vklíněno mezi nově vzniklé pletivo xylemu. Stává se, že floem nekrotizuje (Hilborn et al., 1965). Hlavním anatomickým důsledkem vrásčitosti kmene je zánik kambia v růstové oblasti. Normální částice floemu a xylemu jsou nahrazeny převážně nediferencovaným parenchymem (Pleše et al.,1975, in Hull, 2002). Tato histologická změna se nazývá hypoplazie.

Metodika
Do hodnocení výskytu GVA na révě vinné bylo zahrnuto pět lokalit z jižní Moravy a jedna z Čech. Z vinařské podoblasti mělnické (C1) bylo testováno pět odrůd, z mikulovské (M1) čtyři odrůdy, z velkopavlovické (P1) šest odrůd, ze slovácké podoblasti v lokalitě S1 – devět odrůd, v lokalitě S2 dvě odrůdy (obě lokality jsou u Uherského Hradiště), ze znojemské podoblasti (Z1) byla testována jedna odrůda.
V porostech byl prováděn pozitivní výběr za účelem získání zdravých matečných rostlin do technického izolátu. Byly záměrně vyhledávány rostliny s nejlepším růstem a plodností, nikoliv rostliny vykazující příznaky ochoření. Z každé rostliny byl odebrán vzorek listů ze středních částí letorostů a vzorek réví ze tří prýtů (při testování v období dormance).
Detekce viru byla provedena sérologickou metodou dvojitého sendviče protilátek DAS-ELISA (Clarc & Adams, 1977) za použití diagnostik firmy Bioreba (Švýcarsko) a mikrotitračních desek firmy GAMA (ČR). Potřebné pufry byly připraveny a pracovní postupy dodrženy dle návodů firmy Bioreba (viz Zahradnictví 7/2010).

Výsledky
V selektovaných vinicích šesti lokalit byl testován na přítomnost GVA soubor nejméně deseti, ale i 47 rostlin jedné odrůdy. Bylo testováno 511 rostlin dvaceti odrůd, z toho sedm odrůd bylo testováno současně na dvou stanovištích. Jedná se o odrůdy: Frankovka, Chardonnay, Modrý Portugal, Müller-Thurgau, Ryzlink rýnský, Sauvignon a Svatovavřinecké. Ostatní vybrané odrůdy byly testovány na jednom stanovišti. Porovnání výsledků testů jedné odrůdy ze dvou lokalit je shrnuto v tabulce 1. Nejvíce pozitivních výsledků testů vyšlo u odrůdy Frankovka v lokalitě P1 na Velkopavlovicku, kde byl virus GVA detekován u 64 % testovaných rostlin a dále u odrůdy Müller-Thurgau z mělnické podoblasti, kde bylo infikovaných 55 % vzorků. Frankovka ze stanoviště S1 ze slovácké podoblasti byla však infikována ve 23 % testovaných rostlin. Rovněž Müller-Thurgau z této lokality byl infikován proti lokalitě C1 méně, a to u 36 % testovaných rostlin. Výrazný rozdíl ve výsledcích je u odrůdy Sauvignon, kde bylo zjištěno v lokalitě S1 27 % infikovaných vzorků, kdežto v lokalitě M1 na Mikulovsku ani jeden infikovaný vzorek virem GVA.
V tabulce 2 jsou vzestupně seřazeny všechny odrůdy testované v šesti lokalitách podle procenta testovaných rostlin s pozitivním výsledkem testu, tzn. virus byl detekován. V případech, kdy jedna odrůda byla hodnocena na dvou různých lokalitách, byla do této tabulky zařazena v pořadí podle průměrného výskytu infikovaných rostlin na obou lokalitách. Odrůda Müller-Thurgau tak byla zařazena na poslední místo, jako nejčastěji infikovaná odrůda (z testovaných odrůd) virem GVA (47 %). Pak následuje Neuburské (44 %) a Frankovka (42 %). U odrůd Ryzlink vlašský z lokality M1 z Mikulovska a u odrůdy Veltlínské zelené ze Znojemska nebyl detekován GVA ani u jedné z testovaných rostlin. Průměrně byl GVA detekován u 27 % z 511 testovaných rostlin.

Text a foto Ing. Věra Holleinová, Ph.D., Mendelova univerzita V Brně, ZF v Lednici

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č.12/2011.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *