Výživa malin, ostružin a jejich nejčastěji pěstované odrůdy

Z historického hlediska byl maliník znám jako zahradní rostlina již ve 4. století n. l. a vyšlechtěné keřové formy ostružiníku z původních plazivých forem byly popsány v roce 1859. Maliník se pomologicky řadí k drobnému ovoci. Stejně jako ostružiník patří do řádu Rosales, růžokvěté, čeledi Rosaceae, růžovité a rodu Rubus.

Tento rod je velmi proměnlivý a rozšířený po celém světě s výjimkou nejsušších a polárních oblastí. Mezi základní druhy patří patří R.idaeus L.ssp. Vulgaris – maliník červený, ke kterému řadíme naše divoce rostoucí i pěstované maliníky.
Maliny a ostružiny patří právem mezi nejpěstovanější drobné ovoce na našich zahrádkách. Plyne to z možnosti jejich mnohostranného využití a vynikající kvality a atraktivnosti výrobků z malin, ať už jde o dřeně, kompoty, šťávy či sirupy. Nejoblíbenější jsou však v čerstvém stavu, buď samotné nebo jako přísada do jogurtů, tvarohu a mléka. Maliny a ostružiny se dají také výborně mrazit. Z hlediska skladovatelnosti jde o mimořádně zranitelné ovoce, které by se mělo do 12 hodin po utržení zkonzumovat nebo zpracovat. Nedoporučuje se ani uchovávat je v ledničce po dobu delší než jeden den, protože velmi rychle podléhá plísním a hnilobám.
Nezanedbatelná je i nutriční hodnota malin a ostružin, přičemž největší význam představuje obsah vitamínu C ( 20 – 23 %), vitamínů skupiny B, provitaminu A, vitamínů E a PP, minerálních látek ( např. vápníku a jódu), vlákniny, cukru(13 %), bílkovin ( 1,2 %), tuků ( 0,6 %), dále organické a ovocné kyseliny. Právě obsah ovocných kyselin spolu se semeny má vliv na dobré vyprazdňování střev. Plody mají močopudné a žlučopudné účinky, proto příznivě působí při revmatismu a některých jaterních a ledvinových chorobách. Malinová šťáva je velmi vítaná především v zimním období pro svoji aromatickou chuť, při nachlazení se podává jako prostředek k zmírnění teplot.
Přes velkou oblibu u drobných pěstitelů však nebývá výsledek jejich snažení uspokojivý. Aby tomu tak nebylo, je potřeba hned od začátku se zaměřit na výběr správné odrůdy. Pro maliník je typický poměrně vysoký stupeň samosprašnosti, při zakládání výsadby se přesto doporučuje vysazovat alespoň dvě odrůdy. Nejčastěji se pěstují odrůdy malin jednoplodící. Ty plodí na dvouletých výhonech, které ve druhém roce na jaře rozvětvují, kvetou, plodí a odumírají, zatímco nové výhony vyrůstají ze spících pupenů na kořenech nebo kořenovém krčku. Jednoplodící odrůdy jsou Canby, Gatineau, Granát, Lloyd George, Mája, Rubín, Veten a Zeva II.
V poslední době se do popředí dostávají i odrůdy malin stáleplodící ( remontantní). Ty plodí na jednoletých výhonech. Rozkvétá na vrcholových částech dřevnatícího letošního výhonu v srpnu a plody dozrávají od poloviny srpna až do prvních mrazíků. Odrůdově je zastupují čtyři odrůdy: Ada, Heritage, Ljulin a Medea.
U ostružin je sortiment odrůd reprezentován pouze dvěmi odrůdami: Thornfree a Wilsonův ranný.
Pro zajištění vyrovnané a bohaté sklizně je bezpodmínečně nutná dokonalá výživa. Nesmíme zapomínat především na organické hnojení. Tím dodáváme do půdy , na níž pěstujeme maliny a ostružiny, nezbytnou organickou hmotu, která se vhodnou mikrobiální činností v půdě mění na humus. V ovocnářství jsou hlavním zdrojem organických hnojiv komposty, statková hnojiva, zelené hnojení a nastýlání ( mulčování).
Je ale zapotřebí podívat se na požadavky malin a ostružin z hlediska příjmu živin poněkud z širšího pohledu. Přirozené ekologické systémy, to znamená společenství rostlin a živočichů na určitém stanovišti, jsou soběstačné v uspokojování živin pro všechny své účastníky.Zelené rostliny získávají ze vzduchu oxid uhličitý. Z této živiny a z vodíku odebraného rozštěpením vody vytvářejí organické látky. Dokáží k tomu využít pomocí zeleného barviva chlorofylu energii slunečního záření. Organickými živinami pak rostliny zásobují celý navazující potravinový a živinový řetězec. K tomuto výkonu však potřebují minerální živiny z půdy.Vyšší zelené rostliny, ke kterým patří i maliník a ostružiník, čerpají z půdního roztoku dusík, fosfor,draslík,vápník, hořčík, síru, železo, mangan, zinek, měď, molybden, bór i další prvky v minerální formě, jako kationty, například K+, Ca++ a anionty NO3-, H2PO4-.
Univerzální hnojiva však nesplňují většinou konkrétní požadavky na výživu malin a ostružin. V tomto směru je k dispozici speciální biominerální hnojivo AGRAbiomin na maliny a ostružiny, které dodává všechny potřebné živiny v požadovaném množství a poměru. Významnou složkou tohoto hnojiva je drcená rohovina. Chelatizované formy mikroelementů, obsažené v hnojivu jsou snadno přístupné pro rostliny. Navíc v optimálním poměru jsou v tomto hnojivu zastoupeny i ostatní zdroje živin nezbytné k harmonickému vývoji a růstu malin a ostružin.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *