Vývoj produkce, zahraničního obchodu a soběstačnosti komodity zelenina v České republice – II část

První část tohoto příspěvku nastínila obecnou produkci zeleniny v EU a v samotné České republice. Druhá část shrnuje soběstačnost domácí produkce v kontrastu s dovozem nejpoptávanějších druhů zeleniny.

Nejistá soběstačnost

Neustálý pokles produkce zeleniny a rostoucí spotřeba způsobují, že konkurenceschopnost v zásobování čerstvou zeleninou klesá. Domácí produkce se podílí v posledních letech na celkové spotřebě zeleniny necelou jednou třetinou. Nízká soběstačnost je bohužel i u těch druhů zeleniny, pro které jsou v ČR vhodné podmínky k jejich pěstování. Ještě ve druhé polovině devadesátých let kryla domácí produkce přibližně ze 75 % spotřebu cibule, téměř z 90 % spotřebu mrkve a zcela pokryla spotřebu hlávkového zelí. V roce 2012 byla soběstačnost u cibule 47 %, u mrkve 48 % a u hlávkového zelí 69 %. U hlávkového zelí nedochází k tak výraznému poklesu soběstačnosti jako u cibule a mrkve, což je způsobeno poklesem jeho spotřeby (graf 6).

Nedostatek tuzemské produkce je dále umocněn tím, že v ČR neustále výrazně klesá samozásobení obyvatelstva z vlastního pěstování. V tabulce 1 je uvedena soběstačnost u cibule, mrkve a hlávkového zelí a potřeby rozšíření pěstební plochy těchto druhů zeleniny tak, aby kryla domácí spotřebu v ČR ze 70 %, 80 % a zcela.

Při výpočtu bylo užito těchto údajů:

  • počet obyvatel ČR 10,3 mil.,
  • průměrný hektarový výnos za období 2008 až 2012 u  cibule 20,37 t/ha, mrkve

30,19 t/ha a hlávkového zelí 38,73 t/ha,

  • průměrná spotřeba za období 2008 až 2012 u cibule 11 kg/obyv./rok, mrkve 6,6 kg

/obyv./rok a hlávkového zelí 8,2 kg/obyv./rok (za rok 2012 byl proveden odhad spotřeby u cibule 11,5 kg/obyv./rok, mrkve 6,8 kg/obyv./rok a hlávkového zelí 8,5 kg/obyv./rok).

K plnému pokrytí spotřeby základních druhů zeleniny by tedy bylo nutné rozšířit pěstební plochu cibule o 3,2 tis. ha, mrkve o 1,2 tis. ha a hlávkového zelí o 0,8 tis. ha. Tato čísla se mohou snížit v případě zvyšování výnosů a poklesu spotřeby těchto druhů zeleniny.

 

Zahraniční obchod se zeleninou

Vzhledem k rostoucímu zájmu konzumentů o zeleninu a snižující se tuzemské produkci včetně samozásobení je nutné pro uspokojení potřeb obyvatelstva zeleninu do ČR dovážet. V roce 2012 bylo do ČR dodáno 534 tis. tun zeleniny v celkové hodnotě 8,5 mld. Kč. Hlavní objem importované zeleniny tvořila tradičně zelenina plodová. Více než 90 % zeleniny dovážené do ČR pocházelo ze zemí EU. Největší dodavatelskou zemí v roce 2012 bylo, stejně jako v letech předchozích, Nizozemsko, které se podílelo na celkovém importu zeleniny do ČR  18 %. V nizozemském dovozu převažovala rajčata, mrkev, salátové okurky, cibule a paprika. Mezi další významné dodavatele zeleniny patřilo Španělsko (17 %), odkud se dovážela zejména plodová zelenina (rajčata, okurky salátové, melouny a paprika), Německo (13 %) s převahou importu cibule a salátových okurek, Polsko (12 %) s dodávkami převážně hlávkového zelí, košťálové zeleniny, cibule a rajčat a Itálie (9 %).*

Text Ing. Ivana Součková, ÚZEI Praha

Článek byl odborně recenzován.

Seznam použité literatury je k dispozici u autora článku.

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 11/2013

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *