Vývoj produkce komodity zelenina v České republice

Plocha, na které se v roce 2012 zelenina v České republice pěstovala, byla historicky nejnižší. Sklizeň zeleniny se v roce 2012 podílela na produkci zeleniny zemí EU pouze 0,3 %. Samozásobení zeleninou z vlastní produkce stále klesá, zatímco její spotřeba má v ČR rostoucí trend a v roce 2012 se předpokládá, že výše spotřeby v ČR bude činit 83,5 kg/obyv./rok. Soběstačnost v zásobování čerstvou zeleninou i jejími jednotlivými druhy se stále snižuje. Naopak stoupající trend má dovoz zeleniny do ČR, reexport zeleniny z ČR a záporné saldo zahraničního obchodu. Zlepšit konkurenceschopnost sektoru se zeleninou ČR je možné pouze prostřednictvím organizací producentů ovoce a zeleniny

Produkce zeleniny v EU

Celková produkce zeleniny v EU v roce 2012 je odhadována na 62,2 miliónu tun. Množství vyprodukované zeleniny v roce 2012 bylo přibližně o 1 % nižší než v roce předchozím, což bylo způsobeno především nižší sklizní cibule a hlávkového zelí. Na celkové produkci zeleniny se podílely více než jednou polovinou čtyři druhy zeleniny – především rajčata s přibližně 30% podílem (18,3 mil. t), dále cibule, mrkev a hlávkové zelí. Hlavními producenty rajčat v EU jsou Španělsko a Itálie. Ve Španělsku se v roce 2012 sklidilo 5,9 mil. t rajčat, z toho 1,9 mil. t byla rajčata určená na zpracování. Úroda cibule v EU v roce 2012 dosáhla 5,7 mil. t, což bylo na úrovni průměru předchozích pěti let. Proti rekordnímu množství roku 2011 se sklidilo o 12 % cibule méně. Sklizeň mrkve ve výši 5,2 mil. t byla nižší proti předchozímu roku o 4 %. Deficit byl způsoben především nižší úrodou ve Francii a Velké Británii a také v Polsku, ve kterém množství sklizené mrkve (791 tis. t) bylo meziročně o 10 % nižší. Naopak vyšší sklizně bylo dosaženo v Německu. Produkce dalšího významného druhu zeleniny – hlávkového zelí dosáhla výše 1 034 mil. t, což bylo o 8 % méně než v roce 2011 a proti průměru předchozích pěti let dokonce o 9 %. Méně se sklidilo hlávkového zelí v Německu i Nizozemsku a také v Polsku.

Velmi významnou pěstitelskou zemí zeleniny v EU, která výrazně ovlivňuje cenu a odbyt zeleniny v ČR, je Polsko. Je to čtvrtý největší producent zeleniny v EU (za Španělskem, Itálií a Francií). Celková sklizeň zeleniny byla v Polsku v roce 2012 meziročně o 6 % nižší a činila 4,9 mil. t.

Odstraněním celních bariér se začalo do ČR dovážet velké množství levné zeleniny, jejíž ceny nedosahovaly výrobních nákladů tuzemských pěstitelů. Dovážela se laciná zelenina nejen z Polska, ale i levné přebytky z Německa, Španělska či Nizozemska. Na tuto situaci velice rychle reagovaly obchodní řetězce a řada menších českých obchodníků. Čeští pěstitelé se prosazovali na domácím trhu včetně dodávek zpracovatelskému průmyslu velmi obtížně a proniknout na trhy EU se jim, až na některé výjimky, nepodařilo. Nejschůdnější cestou ke zlepšení pozice domácích producentů je vytvoření silných a velkých odbytových celků. Vysoká konkurence zemí EU a stále se zvyšující dovozy zeleniny nutí zelináře upustit od pěstování širokého sortimentu zeleniny a specializovat se na efektivní pěstování vybraných druhů zeleniny. Také vstup ČR do EU v roce 2004 způsobil, že se plochy zeleniny, zejména menších pěstitelů, snížily. Vlivem odstranění celních bariér začaly obchodní řetězce do ČR dovážet stále větší množství zeleniny za ceny, které nepokryly náklady některých tuzemských pěstitelů, kteří pak se svojí produkcí zeleniny skončili. Za období 2005 až 2012 klesl počet pěstitelů zeleniny o 113 a ke konci roku 2012 bylo v ČR registrováno již pouze 469 pěstitelů zeleniny. I v dalších letech lze očekávat, že řada pěstitelů, zejména drobných producentů, po propadu cen a neuplatnění své sklizně pěstování zeleniny ukončí. Kromě malých pěstitelů končí také i pěstitelé zeleniny s vyšší výměrou, protože se přeorientovávají na technologicky a organizačně nenáročné plodiny s nižší rizikovostí v průběhu pěstování a s minimální potřebou pracovních sil (obilí, řepka, kukuřice, TTP).

Plocha a produkce zeleniny v ČR

Pro zelinářství ČR, zejména pro pěstování zeleniny cibulové, košťálové, kořenové a listové jsou u nás vhodné klimatické podmínky. Odborná úroveň pěstitelů je na vysoké úrovni a rovněž zájem spotřebitelů o tuzemskou produkci má rostoucí trend. Mezi slabé stránky patří nízká soběstačnost v jednotlivých druzích zeleniny, vysoké investiční náklady, nedostatek zpracovatelských kapacit, rizikovost zelinářství z důvodu výkyvů počasí a tlak na ceny tuzemských pěstitelů vlivem levného dovozu zeleniny.*

Text Ing. Ivana Součková, ÚZEI Praha

Článek byl odborně recenzován.

 Seznam použité literatury je k dispozici u autora článku.

 Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 10/2013

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *