Vývoj poškození platanu vlivem imisí a houby Apiognomonia veneta – II.

Vliv vyšší koncentrace oxidů dusíku v ovzduší a výskyt mikroskopické parazitické houby Apiognomonia veneta (Sacc. et Spegg.) Höhn. na zdravotní stav platanů (Platanus hispanica Mill.) na území Prahy byl v letech 1992 – 2002 prokázán. Významná korelace mezi oxidy dusíku a poškozením platanů byla zjištěna během vegetace. Podíl parazitace houby A. veneta na poškození platanů byl většinou méně významný a její výskyt byl proměnlivý v čase i prostoru. Souběh nepříznivých klimatických faktorů pro vývoj platanů a příznivých pro vývoj a šíření patogena může platany významně poškodit. The health status of London plane (Platanus hispanica Mill.) was influenced by higher nitrogen oxids air concentrations and the attact of the pathogen Apiognomonia veneta (Sacc. et Spegg.) Höhn. within the Prague area in 1992–2002 period. Significant correlation between London plane damage and nitrogen oxids was proved in vegetation season. Contribution of the pathogen to the London plane damage was moderate and its appearance was varying in time and space. The concurrency of climatic factors unfavourable for plane trees and favourable for A. veneta, can importantly damage plane trees population.

V předcházející I. části byla popsána metodika k I.–III. části seriálu a vývoj zdravotního stavu platanů (Platanus hispanica Mill.), sledovaných na území Prahy v letech 1992 – 2002.

Úvod
Platan javorolistý (Platanus hispanica Mill.) je charakterizován poměrně značnou ekologickou přizpůsobivostí, tolerancí ke znečištěnému prostředí (poměrně dobře snáší znečištěné ovzduší, zasolení půd, zpevněné půdní povrchy) a dobře snáší silné ořezávání (Pokorný, Fér, 1964; Kavka, 1969; Slavík, Hejný, 1997. Z hlediska odolnosti vůči imisím a patogenu Apiognomonia veneta je platan javorolistý považován za odolnější než ostatní druhy rodu Platanus L. (Sinclair, Lyon, 2005). Tolerantní je např. k oxidu siřičitému (SO2), což potvrdily také naše výsledky (Gregorová et al., 2006, 2010). Navíc koncentrace SO2 v ovzduší na našem území v posledních letech výrazně klesala, zatímco koncentrace oxidů dusíku se naopak zvyšovala. Ostatní druhy platanů společně s dalšími druhy dřevin jsou považovány většinou za citlivější, a to i k některým dalším polutantům (Sinclair, Lyon, 2005, Larcher, 1988, Tattar, 1989, Sikora, 1996). Vedle oxidu siřičitého patří oxidy dusíku k hlavním polutantům, které způsobují také tzv. kyselý déšť. Negativní vliv na zdravotní stav dřevin mají rovněž dlouhodobé depozice imisí v půdě (Mrkva, 1999, 2004). K ozonu (O3) je platan javorolistý středně odolný, ale některé jeho kultivary mohou být citlivé (např. ´Bloodgood´, Sinclair, Lyon, 2005). Hlavním prekursorem ozonu (O3) v ovzduší jsou oxidy dusíku a jejich zdrojem ve městech jsou především výfukové plyny, pocházející z automobilového provozu. Protože O3 vzniká fotochemickou reakcí, jeho vyšší koncentrace se vyskytují zejména během slunného počasí. Z hlediska škodlivosti pro dřeviny je ozon pro dřeviny nebezpečnější než oxidy dusíku.
Poškození dřevin, způsobené plynnými polutanty v ovzduší, je proměnlivé v závislosti na jejich citlivosti, délce doby (expozice), po kterou jsou vystaveny jejich působení a na podmínkách prostředí, které ovlivňují dřeviny před a během expozice. Citlivost k imisím se liší také mezi jedinci stejného druhu a mění se podle vývojového stadia dřeviny během roku. Škodliviny v ovzduší mohou ovlivňovat navíc interakce dřevin s biotickými činiteli. Imisemi poškozené dřeviny se stávají velmi citlivé k patogenním organismům a sekundárně k hmyzím škůdcům a naopak některé choroby vyvolané houbami mohou mít lehčí průběh ve znečistěném ovzduší než v ovzduší čistém (Sinclair, Lyon, 2005). Během dormance jsou opadavé i stálezelené dřeviny k imisím vesměs tolerantní.
Mikroskopická houba A. veneta je nečastějším houbovým patogenem vyskytujícím se na platanech nejen v České republice, ale také v dalších částech Evropy a Ameriky, kde se tyto stromy pěstují. V našich podmínkách škodlivost houby A. veneta není tak významná jako v oblastech s teplejším a vlhčím klimatem, kde tento patogen platany velmi silně poškozuje (Gibbs, Reffold, 1982; Tello et al., 2000; Sinclair, Lyon, 2005; Wells, Schmidtling, 2008 aj.). Houba je více rozšířena také na Slovensku (Juhásová et Hrubík, 1984, 1989 in Juhásová et al. 2010; Juhásová, 1987, 1999), u nás se vyskytuje místně a nepravidelně a většinou nezpůsobuje vážnější škody.
Infekce platanů houbou A. veneta (antraknóza platanů) se projeví na jaře usycháním pupenů, rašících listů a výhonů a později také antraknózou listů, kdy se podél středního žebra a postranních větví žilnatiny objevují hnědé skvrny z odumřelých pletiv, způsobujících deformace listů. Listy později žloutnou a opadávají. Při masivním rozšíření houby může dojít až k úplné defoliaci stromu. Z listů se houba šíří přes řapík do pletiv letorostů a nejmladších větviček, kde způsobuje léze a později se zde objevují rakovinové ranky. Jestliže se infekce dále nerozšiřuje, vzniklé ranky zarůstají kalusem až se úplně zahojí (uzavřou se kalusem). A. veneta přezimuje na opadaných listech a na kůře napadených částí mladých větví. Jestliže tato houba parazituje na stromě pravidelně několik let po sobě, může dojít k vážnému poškození, které se projevuje růstem nahloučených výhonů na starších větvích a řídkým olistěním koruny.

Text a foto RNDr. Božena Gregorová, CSc., Mgr. Vladimír Holub, Ing. Veronika Strnadová,
Mgr. Karel Černý, VÚKOZ, v. v. i., Průhonice 

Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 9/2010.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *