Vývoj poškození platanu javorolistého v městském prostředí

Populace platanu javorolistého (Platanus hispanica Mill.) se v České republice nachází blízko severní hranice svého pěstování v Evropě. Platany jsou velmi tolerantní k imisím a ostatním stresorům a jsou často pěstovány v parcích, zahradách a liniových výsadbách ve městech. V České republice nebyly dosud napadeny patogeny, které by je závažným způsobem ohrožovaly. V posledních letech se však zdravotní stav populace platanů významně zhoršil také na tomto území. Cílem předložené studie bylo zjistit hlavní příčiny zodpovědné za jejich poškození. Dlouholetý monitoring zdravotního stavu platanů probíhal v Praze v letech 1992 – 2002. Zdravotní stav byl hodnocen podle procenta prosychání koruny a podílu poškozených stromů v populaci. Vývoj poškození platanů během sledování vykazuje významné výkyvy. Nejnižší zjištěné hodnoty poškození jejich populace byly 3,6 % a maximální 97,5 %.

Platany (Platanus L.) jsou krásné dekorativní stromy s válcovitým přímým kmenem a široce rozložitou korunou. Rod zahrnuje asi deset druhů rostoucích převážně v USA a Mexiku (Slavík, Hejný, 1997). K nám byly introdukovány tři druhy: p. javorolistý (P. hispanica Mill.) v roce 1835, p. západní (P. occidentalis L.) v roce 1923, a p. východní (P. orientalis L.) v roce 1927 (Svoboda, 1981). Nejčastěji u nás pěstovaným druhem je platan javorolistý – P. hispanica Mill. (synonyma: P. orientalis L. var. acerifolia Ait., P. acerifolia (Ait.) Willd., P. hybrida Brot., P. acerifolia var. hispanica (Mill). Bean. Jeho původ není zcela jasný, nejčastěji je považován za křížence mezi platanem západním a východním (P. occidentalis x orientalis). Někteří autoři jsou přesvědčeni, že pochází z jižní Itálie, maďarský botanik Radics se domnívá, že je potomkem vyhynulého třetihorního druhu P. aceroides (Goepp.) Heer (Slavík, Hejný, 1997). Po celé Evropě Platan javorolistý (P. hispanica Mill.) se v současné době pěstuje téměř v celé Evropě, s výjimkou severní části, ojediněle se vysazuje na Kavkaze, v Zakavkazsku a Střední Asii. Severní hranice jeho rozšíření probíhá přibližně z jižního Skotska přes jižní pobřeží Baltského moře na východ k Minsku a Rostovu na Donu (Krüssmann, 1979; Slavík, Hejný, 1997). U nás je pěstován ve všech okresech termofytika a mezofytika, v oreofytiku pravděpodobně chybí (Slavík, Hejný 1997). V sadovnické praxi se uplatňují také jeho četné okrasné kultivary, např. ´Suttneri´, ´Pyramidalis´, ´Dortmund´, ´Kelseyana´ aj. (Hieke, 1994). Některé kultivary platanu javorolistého se k nám zejména v posledních letech také dovážejí. Platanus hispanica patří k významným okrasným dřevinám v celé Evropě. Stromy dosahují značných rozměrů, s výškou až 40 m a šířkou koruny až 35 m. V příznivých podmínkách se platan javorolistý dobře vyvíjí a rychle roste; na suchých stanovištích se jeho růst zpomaluje a jeho habitus je také méně vzhledný. U nás se platan vysazuje solitérně v parcích a na větších parkových plochách, časté uplatnění má jako alejový strom, zejména v městských liniových výsadbách. Platan javorolistý je teplomilný a světlomilný druh. Pro jeho pěstování jsou příznivá slunná stanoviště, ale snese i mírné zastínění. Jde o druh vápnomilný, daří se mu dobře v hlubších čerstvých půdách, s vysokou hladinou spodní vody. Většina autorů uvádí, že platan javorolistý je v dospělosti v našich podmínkách v zimě otužilý, může ale namrzat na přemokřelých půdách nebo v mrazových kotlinách (Hieke, 1978; Kavka, 1969) a během silných mrazů. Choulostivější jsou zejména mladé stromy a semenáče (Slavík, Hejný, 1997). Velkou předností platanu javorolistého je nejen jeho ekologická přizpůsobivost, ale také odolnost ke znečištěnému prostředí, poměrně dobře snáší znečištěné ovzduší i silné ořezávání (Pokorný et Fér, 1964; Kavka, 1969; Slavík, Hejný, 1997). To jej předurčuje k výsadbám a pěstování v městských aglomeracích, podél frekventovaných silnic ve městech a v blízkosti dalších, ovzduší znečisťujících zdrojů. Choroby a škůdci V našich podmínkách platan javorolistý navíc netrpí vážnými chorobami nebo škůdci jako je tomu v teplejších oblastech Evropy, kde na platanech způsobuje velké škody např. mikroskopická houba Ceratocystis fimbriata Ell. et Halst. a při přemnožení také hmyz síťnatka platanová (Corythucha ciliata Say) (Vigouroux, 1986; Panconesi, 1981, 1999; Sinclair, Lyon, 2005). Napadení houbou C. fimbriata je pro platany většinou fatální. Ploštice Corythucha ciliata se již delší dobu vyskytuje na Slovensku (Hrubík, Kollár , 2010) a na území České republiky byla zjištěna v teplejších polohách, ale její rozšíření zatím není pro platany kritické (Stehlík, 1997; Šefrová, Laštůvka, 2005). Nejčastěji na platanech parazituje mikroskopická houba Apiognomonia veneta (Sacc. et Spegg.) Höhn., která způsobuje antraknózu listů, odumírání pupenů, letorostů a mladých větviček. Tato choroba byla a je studována zejména v zemích s teplejším a vlhčím klimatem, kde tento patogen platany silně poškozuje (Gibbs, Reffold, 1982; Tello et al., 2000; Sinclair, Lyon, 2005; Wells, Schmidtling, 2008 aj.). Houba se rozšířila ve větší míře také na Slovensku (Juhásová, 1987, 1999), u nás se vyskytovala a vyskytuje jen místně a většinou nezpůsobuje vážné škody. Přesto v posledních 20 letech se na našem území zdravotní stav platanů výrazně zhoršoval. Poškození se vyznačovalo redukcí (řídnutím) olistění, zasycháním pupenů a prosycháním korun. Příznaky se projevovaly výrazněji v nejmladších částech koruny a v její vrcholové části, přičemž poškození nebylo možné spojovat pouze s častějším výskytem A. veneta. Protože se podobné příznaky projevovaly také u jiných druhů dřevin a jako možný se uvažoval vliv častých nepříznivých klimatických změn a případně dalších stresorů, byl zahájen dlouhodobý monitoring zdravotního stavu různých druhů dřevin (Gregorová et al. 2006), včetně platanu javorolistého. Monitoring probíhal v letech 1992–2002 na území Prahy. Materiál a metodika Zdravotní stav platanů javorolistých (P. hispanica) byl sledován v různých lokalitách na území hlavního města Prahy v letech 1992 – 2002. Z hlediska klimatického oblast Prahy odpovídá mírné vlhčí zóně s výraznou zimou, vykazující rysy přechodu k mírné sušší zóně s horkými léty a chladnými zimami (1971; Tolasz et al., 2007). Klima je zde silně ovlivněno členitostí reliéfu. V Pražské kotlině se během vegetační sezóny projevují období sucha (zejména v září), na Pražské plošině většinou již výrazná období sucha nebývají. Při výběru ploch s hodnocenými platany bylo zohledněno zastoupení lokalit s různými podmínkami, které jsou charakteristické pro sledované území. Monitorování zdravotního stavu platanů probíhalo u jedinců, rostoucích na různě velkých parkových plochách nebo v liniových výsadbách v lokalitách s různým stupněm ekologického zatížení. Celkem bylo sledováno 84 jedinců ve věku mezi 20 až 100 lety, přičemž stáří většiny platanů se pohybovalo kolem 60 let. Zdravotní stav stromů byl hodnocen podle přítomnosti symptomů, které signalizují vážnou fyziologickou poruchu stromu. Patří k nim zejména: zmenšení velikosti listů, změna přirozené barvy listů, usychání listů, redukce olistění, zmnožení listů, tvorba vlků, nápadná plodnost, zasychání letorostů, prosychání koruny. Jedná se o nespecifické příznaky, které mohou být vyvolány různými škodlivými činiteli abiotického či biotického původu. Jsou považovány za symptomy současného, tzv. fyziologického chřadnutí dřevin. Vyhodnocení zdravotního stavu bylo provedeno podle dvou kritérií. Jednak podle podílu poškozených stromů v celé populaci P. hispanica (% stromů poškozených prosycháním) a jednak podle míry jejich poškození (% prosychání, tabulka). Prosychání je nespecifický symptom poškození, které může být způsobeno různými faktory a jejich různými kombinacemi. Projevuje se viditelně řídnutím olistění koruny (tzv. defoliací), suchými nebo odumírajícími větvemi a jejich částí. Poškození vzniklá mechanicky, zástinem nebo živočišnými škůdci či stářím nebyla započítána. Mezi faktory, které mohly potenciálně poškodit populaci platanů, byly vyhodnocovány úhrny srážek v jednotlivých měsících roku, úhrny srážek ve vrcholu vegetačního období (VI–VIII), na podzim (X–XI) a úhrn srážek za předchozí dva roky, délka sněhové pokrývky v jednotlivých zimních měsících a v celém zimním období (XII–II, eventuálně III); teplotní průměry jednotlivých měsíců, během vrcholu vegetačního a zimního období a klouzavý průměr teplot předchozích dvou let. Zároveň byl testován možný vliv počtu mrazových dnů v jednotlivých měsících a v celém zimním období (mrazový den – den, ve kterém byla naměřena teplota nižší než 0 °C) a rovněž i vliv počtu dnů s dosaženou teplotou –5 °C a nižší a počtu dnů se vzestupem teploty nad +5 °C včetně. Byly testovány měsíční průměry koncentrací hlavních složek imisí – ozonu, oxidů dusíku, oxidu siřičitého a spadu (SPM 10). Klimatická data pocházejí z Klementina (Praha) a data týkající se znečištění byla získána z ČHMÚ. Výsledky byly zpracovány ve statistickém programu Statistica 4.5 (podrobněji Gregorová et al., 2006). Z výsledků korelačních analýz je diskutován výběr proměnných prostředí, se kterými je vývoj poškození platanu javorolistého korelován a které by mohly mít vliv na zdravotní stav jeho populace. Podrobné výsledky týkající se poškození platanů vlivem klimatických faktorů, imisí a patogena Apiognomonia veneta jsou uvedeny v části II. a III. seriálu.

Text a foto RNDr. Božena Gregorová, CSc., Mgr. Vladimír Holub, Ing. Veronika Strnadová, Mgr. Karel Černý, VÚKOZ, v. v. i., Průhonice

Celý článek naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 8/2010.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *