Vývoj agrochemických vlastností půd

Na základě platnosti zákona č. 156/1998 a ve znění pozdějších předpisů probíhá od 1. 1. 1999 nový šestiletý cyklus agrochemického zkoušení zemědělských půd (dále jen AZZP).

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen ÚKZÚZ) každoročně vydává průběžné vyhodnocení stavu sledovaných agrochemických parametrů formou tzv. průběžných zpráv, ve kterých je při vyhodnocování část nového cyklu AZZP přidána k adekvátní části cyklu předcházejícího a takto vzniklé šestileté období pravidelně každý rok poskytuje aktuální informace o stavu půdních vlastností.
Pro získání přehledu o nastalých změnách sledovaných půdních parametrů je nutné porovnat výsledky v těchto jednotlivých průběžných zprávách, což je pro obsáhlost získaných údajů poměrně náročné.
ÚKZÚZ proto navázal na zkušenosti z minulých let a poněvadž odběrovým rokem 2001 byla dokončena první polovina současně probíhajícího šestiletého cyklu AZZP (1999 – 2004) bylo za účelem jednoduchého a rychlého vyhodnocení dosažených výsledků provedeno srovnání s první polovinou předcházejícího šestiletého cyklu kontroly úrodnosti půdy (dále jen KÚP). Konkrétně byly porovnávány roky cyklu KÚP 1993 – 1995 s roky cyklu AZZP 1999 – 2001. V letech 1993 – 1998 proběhla lokalizace odběrových ploch v souřadnicovém systému S-JTSK. Tím je zaručena maximální přesnost a objektivnost srovnávaných dat, poněvadž za obě porovnávaná období se srovnávají naprosto identické odběrové plochy.
Změny sledovaných půdních parametrů jsou uváděny v absolutních hodnotách vážených průměrů podle jednotlivých kultur za celou Českou republiku (tab. 1). Tabulka 2 uvádí změny v kategoriích půdní reakce podle jednotlivých kultur. Pro vyhodnocení změn v kategoriích zásobenosti u jednotlivých přístupných živin v půdě je zde uveden nejrozsáhlejší soubor hodnocených dat, který byl u orné půdy (tab. 3).
Hodnocené období prvních poloviny dvou posledních cyklů zkoušení půdy probíhalo v duchu prohlubujících se omezení základních vstupů do zemědělské prvovýroby. S výjimkou dusíkatých hnojiv jsou i nadále zaznamenávány velmi nízké spotřeby fosforu a draslíku a zejména pak vápenatých hmot používaných v zemědělské prvovýrobě ke hnojení.

Vyhodnocení stavu půdních vlastností
Půdní reakce
Za porovnávaná období se v zemědělských půdách České republiky začaly po dlouhé době omezeného používání vápenatých hmot v zemědělství projevovat první větší změny v hodnotě pH půdy. Průměrné pH v orných půdách, chmelnicích, vinicích a ovocných sadech pokleslo o 0,1 stupně. V půdách trvalých travních porostů o 0,2 stupně (tab. 1). Tyto na první pohled nevýznamné změny však znamenají první zaznamenaný posun v rámci České republiky a nastupující trend okyselování půd zejména z důvodu nevápnění.
Daleko významnější změny byly u hodnoty pH zaznamenány při porovnávání jednotlivých kategorií kyselosti. V rámci celé České republiky byl u orné půdy zjištěn významný nárůst podílu kyselých půd (pH do 5,5) – o více jak 7,5 %. Na druhé straně klesl podíl půd se slabě kyselou a neutrální reakcí, mírně se zvýšil podíl půd s alkalickou reakcí.
Stejný trend je v rámci republiky i ostatních zemědělských kultur; u TTP je nárůst podílu kyselých půd takřka 13 % (tab. 2).
Obsah přístupného fosforu
U přístupného fosforu (tab. 1) bylo snížení jeho obsahu v půdě zaznamenáno pouze u orné půdy (za celou ČR o 5 mg.kg-1 půdy) a ve vinicích (o 9 mg P.kg-1 půdy). V půdách ostatních zemědělských kultur (chmelnice, ovocné sady a TTP) naopak došlo k nárůstu obsahu přístupného fosforu, což je v příkrém rozporu se spotřebou minerálních (tedy
i fosforečných) hnojiv.
Při hodnocení přístupného fosforu podle kategorií zásobenosti je u orné půdy (tab. 3) jasně patrný nárůst podílu půd s nízkým a vyhovujícím obsahem (tj. kategorií vyžadujících hnojení příslušnou živinou) o 5,5 %. Je to na úkor kategorií s dobrým
a vysokým obsahem. U zbývajících kultur je situace v kategoriích zásobenosti značně rozdílná a více méně odpovídá skutečnosti zjištěné při hodnocení vážených průměrů přístupného fosforu v půdě.
Obsah přístupného draslíku
Trend poklesu přístupného draslíku (tabulka 1) v půdě je mnohem výraznější než
u fosforu. U nejrozsáhlejšího hodnoceného souboru orné půdy poklesl obsah přístupného K v rámci celorepublikového průměru o 37 mg.kg-1 půdy. Vzhledem k průměrným obsahům K v půdě (ty se pohybují kolem 250 mg.kg-1 půdy) se jedná cca o 15 % pokles.
Při porovnání kategorií zásobenosti půd přístupným draslíkem je v rámci ČR u všech kultur jasně patrný nárůst podílu půd v kategoriích s nízkým a vyhovujícím obsahem K. Úměrně tomu na druhé straně o stejné % klesá podíl půd s dobrým až velmi vysokým obsahem K v půdě.
Obsah přístupného hořčíku
Jiná situace než u ostatních živin je u přístupného hořčíku. S výjimkou vinic a ovocných sadů byl u zbývajících kultur zaznamenán jeho nárůst v půdě. Tento nárůst je však mnohem mírnější, než jaký byl sledován v předcházejících letech. V průměru za Českou republiku se obsah přístupného hořčíku zvýšil o 2 mg na orné půdě, o 33 mg ve chmelnicích a o 3 mg u půd TTP (tab. 1).
Hořčík jako jeden z kationtů půdního sorpčního komplexu je ve srovnání s ostatními (zejména s draslíkem a vápníkem) méně aktivní (pořadí kationtů podle aktivity je: sodík, draslík, vodík, vápník, hořčík, hliník, železo). Úbytkem draslíku a vápníku v půdě nastupuje na jejich místo hořčík a zvyšuje se tedy jeho podíl v půdním sorpčním komplexu. To vysvětluje, proč se jeho obsah v půdě zvyšuje, i když se hořčíkem nehnojí.
Situace týkající se absolutních hodnot vážených průměrů u přístupného hořčíku se odrazila i do hodnocení kategorií zásobenosti. Prakticky u všech zemědělských kultur poklesl v rámci republiky podíl půd s nízkou zásobou přístupného hořčíku a naopak narostl podíl půd s dobrou a mnohde i vysokou zásobou přístupného hořčíku.
Obsah přístupného vápníku
Vzhledem k množství přístupného Ca v půdě, které se měří v tisících miligramů.kg-1 půdy, lze hovořit o stagnaci nebo mírném snižování (cca 5 – 10 %) obsahu Ca v půdách. Tato situace velice dobře koresponduje se sice malými, ale jasně patrnými změnami hodnot pH půdy.
Situaci v absolutních hodnotách potvrzují i posuny v kategoriích zásobenosti.
Poměr K : Mg
Pokles obsahu draslíku a nárůst obsahu hořčíku se u většiny půd projevil zlepšením poměru K : Mg (tab. 1). Tato změna je pozitivní, poněvadž hořčík se tak stává lépe přístupný pro rostliny.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *