Využití počítačové techniky při projektování zahradních ploch

Počítače v dnešní době více či méně zasahují téměř do všech lidských činností, není proto divu, že je najdeme i v zahradnickém oboru. Běžně se zde setkáváme s kancelářskými aplikacemi, některé podniky používají specializované programy na vedení skladové evidence či tisk etiket k rostlinám. Nepostradatelnou roli hraje počítačová technika i v současném projektování zahradních a veřejných ploch.

Jedním z programů, který umožňuje vytvářet návrhy výsadby zeleně nese název Sadovnická projekce. Na jeho vzniku a průběžném doplňování informací se řadu let podílí Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnickou škola v Mělníku, kde se program mj. využívá i při výuce. S jeho využitím pracují domácí a slovenští projektanti již dvanáct let. Původní program byl určen pro MS-DOS, aktuální verze pracují v prostředí OS Windows.
Využití programu Sadovnické projekce
Cílem Sadovnické projekce je pomoci projektantovi s projektováním. Řada lidí si bohužel myslí, že zakoupením projekčního software se z nich automaticky stávají projektanti. Není tomu tak. K projektování čehokoli, zeleň nevyjímaje, je třeba dobrá znalost problematiky, představivost, schopnost předvídat možné potíže, znalost legislativy, kreativita a v neposlední řadě i estetické cítění – software zde zůstává v roli pomocníka, který umí zastoupit kreslící prkno, obsahuje spoustu různých dat o rostlinách a během chvilky vytvoří prostorové zobrazení, avšak sám nic neprojektuje.
Databanka rostlin
Jednou z hlavních součástí programu je databanka rostlin, která v současné době zahrnuje zhruba 1100 dřevin a 500 trvalek a trav u nás nejčastěji používaných rodů, druhů a kultivarů. V případě potřeby je možno do programu zadávat i vlastní položky – obvyklým postupem je zkopírování údajů co nejpodobnějšího taxonu s následnou úpravou (název, rozměry, barva, stanovištní nároky apod.). U vybraných položek jsou k dispozici i fotografie zachycující habitus celé rostliny, detaily květů, listů a plodů. Uživatel jistě ocení možnost vložení vlastních fotografií.
Půdorys
Návrh výsadby se odehrává v půdoryse. Pomocí ikon, které jsou po obou stranách obrazovky, se do půdorysu vkládají jednotlivé prvky. Na rozdíl od obecných grafických editorů, kde se výkres skládá z úseček, kružnic apod., patří v programu Sadovnická projekce k základním prvkům rostlina, komunikace, květinový záhon atd. Tento přístup je velmi praktický – např. u komunikace stačí zadat materiál a šířku, poté pomocí kurzoru vytvarovat její průběh. Nevýhodou je nemožnost vymodelovat objekty, které nejsou v programu definovány.
Použití programu
Prvním krokem je zakreslení stávající situace – především hranic pozemku, budov, stávajících komunikací, vodních ploch apod. Dle podkladů a pomůcek jsou projektantovi k dispozici následující varianty:
• Naskenovaný půdorysný plán, např. snímek z katastrální mapy – důležité je vědět měřítko podkladu, či zda nebyl zmenšen kopírováním. Nejvhodnější jsou podklady černobílé, jejich zobrazení na monitoru lze poté přepnout na volitelnou barvu a zbytek nechat průhledný, tím neruší při práci a nemíchají se s ostatními prvky. Objekty se z naskenovaného podkladu ručně obkreslí – program je sám nedokáže rozeznat, i tak je ale úspora času značná.
• Podklad ve formátu DXF – často exportovaný z AutoCadu či jiných grafických programů, je vhodnější než naskenované podklady, které jsou mnohdy méně přesné. Pozornost je nutno věnovat souřadnému systému –Sadovnická projekce používá lokální souřadnice, podklady v DXF bývají obvykle v JTSK – při importu je třeba zadat posun souřadnic.
• Žádné použitelné podklady – nejhorší varianta. Vhodnou pomůckou v tomto případě může být alespoň zobrazení rastru – čtvercové sítě např. po 1 m, která usnadňuje odhad vzdáleností i zadávání prvků s celočíselnými rozměry.
Práce s prvky výkresu
Každý prvek programu má svoji ikonku a dialogové okno, které uživateli umožní upřesnit vlastnosti objektů (u rostlin je třeba nejprve vybrat taxon z databanky) – k typickým nastavitelným vlastnostem patří výška, šířka, barva či textura. Po zadání požadovaných parametrů se klasicky potvrdí tlačítkem OK – tím se v půdoryse objeví červená značka prvku.
Jednodušší prvky (rostlina, odpadkový koš, lavička, …) lze levým tlačítkem myši přesunout na požadované místo. Složitější prvky (stavba, komunikace, vodní plocha, skupinová výsadba, …) je možno tvarovat – měnit jejich obrysovou čáru či osu. Tvarovatelné prvky jsou tvořeny několika body, zobrazujícími se jako kolečka. Ta lze pomocí levého tlačítka myši uchopit a posunout. Nové body do objektu přidáváme stiskem levého tlačítka myši mimo prvek, a to na místě, kam chceme konkrétní bod přidat. Posun prvku se provádí uchopením za čáru prvku (obrysu či osy). Nehodící se body lze lehce odstranit pomocí ikony s červeným křížkem, která je součástí horního panelu. Stisknutím prostředního tlačítka myši lze s prvkem otáčet.
Jako u většiny programů bývá aktivní (označený, červený) jen jeden prvek. Výběr prvku se provádí kliknutím pravého tlačítka na vybraný prvek (u rostlin na kmínek, u ostatních na obrys). Dalším kliknutím pravým tlačítkem se lze dostat na dialogové okno s původním zadáním prvku, zde je možno jakékoli údaje změnit. Pro usnadnění práce s prvky se v dolní části obrazovky zobrazují informace o aktivním prvku, kliknutím do této oblasti nebo stiskem klávesy Esc je možné prvky tzv. odznačit a tím se vyvarovat případného posunutí či podobných nežádoucích operací.
Prostorová zobrazení
Ikona 3D na pravé straně slouží k prostorovému zobrazení – k dispozici je axonometrie a perspektiva, ikony k jejich výběru jsou pod hlavní ikonou 3D, která samostatně zapíná zobrazení, které bylo použito naposled. Při zobrazení v axonometrii má uživatel celou výsadbu před sebou, lze ji různě posouvat, otáčet, klopit či zvětšovat a zmenšovat. Program lze ovládat klávesnicí či myší.
Perspektivní zobrazení je bližší lidskému oku – při takovém zobrazení lze umístit pozorovatele na dané místo pozemku a nastavit výšku a směr jeho pohledu. Pozorovatelem lze pohybovat do stran, nahoru, dolů, měnit zorný úhel či jeho pohled směrovat šikmo nahoru a dolů. V nabídce Projekt, Nastavení, Obloha a země je navíc možné přidat zobrazení snímků oblohy namísto výchozí jednobarevné plochy.
Ikona Pohledy vpravo ukládá aktuální pohled, nebo prostřednictvím ní je možno umístit pozorovatele v půdoryse a poté prostřednictvím ikony 3D pohled zobrazit. To je velmi praktické například pro projektanty, kteří si tak vytvoří několik pohledů pro následnou prezentaci projektu zákazníkům.
Všechny postupy a návody jsou dostupné v nápovědě zobrazující se pod klávesou F1.
Růst dřevin
Dřeviny zadané do půdorysu se standardně zobrazí ve dvou třetinách svého konečného stáří – příkladem může být jedle zadaná do půdorysu s výškou 1 m, která se ve výchozím nastavení zobrazí přes půlku obrazovky. Program obsahuje růstové křivky rostlin, může tedy simulovat růst dřevin v jednotlivých letech po výsadbě. Pro zadání stáří stačí kliknout na údaj 67 %, zobrazený dole na stavovém řádku programu, přepnout na reálnou velikost a zadat, kolik let uplynulo od výsadby. Po potvrzení program přepočítá velikost všech rostlin v projektu a zobrazí je tak, jak přibližně narostou. Jakmile je projekt přepnutý na reálnou velikost, je již možné roky rychle měnit stiskem kláves plus a mínus na číselné klávesnici. Změna stáří výsadby se projeví v půdorysu i v prostorovém zobrazení.
Zobrazení stínů
Velmi užitečnou pomůckou Sadovnické projekce je výpočet a zobrazení stínů v libovolnou denní a roční dobu – tato funkce je volitelná v nabídce Projekt, Stíny. Praktičnost tohoto zobrazení je nasnadě především při umísťování rostlin (z hlediska nároků na sluneční záření) i jiných prvků (lavička, bazén).
Program je nastaven na zakreslení pozemku podobně jako mapy – předpokládá sever nahoře. Pokud je pozemek jinak orientován, je třeba pomocí ikonky Severka zadat polohu severu ve stupních.
Terénní modelace
Svažité pozemky nabízejí bohaté možnosti z hlediska jejich využití, bohužel zpracování terénních modelací při projektování je poměrně pracné. Nový terén je zadáván příkazem Projekt, Terén. Pomocí ikony na pravé straně nazvané Bod terénu se zadávají jednotlivé body, u nichž je známa výška – zadání je jednoduché, kliknutí na místo, doplnění reálné výšky a potvrzení. Takto izolované body jsou pro zobrazení terénu ještě nedostačující, pomocí spojovacích úseček je nutné body propojit do trojúhelníkové sítě použitím ikony Spojovací úsečka umístěné na pravé straně. Stisknutím levého tlačítka u jednoho z bodů terénu a následným tažením myší se stisknutým tlačítkem k sousednímu bodu se body spojí. Nejprve se spojují body, které leží na terénních zlomech, následně se propojí zbývající body tak, aby vznikla trojúhelníková síť. Pro propojení zbývajících, méně důležitých částí, je možné použít ikonku pro automatické propojení bodů terénu.

Nabídka ve dvou verzích
Program Sadovnická projekce umožňuje zpracování projektů rodinných zahrad i veřejné zeleně s pomocí osobního počítače. Zatímco dražší profesionální verze je vhodná především pro zahradní projektanty a architekty, levnější verze, která neobsahuje všechny funkce, je vhodná spíše pro majitele zahrad, kteří si chtějí svoji zahradu sami navrhnout. Demoverzi programu, v níž si můžete zkusit malou zahradu sami naprojektovat, lze zdarma získat na webových stránkách VOŠZa a SZaŠ Mělník: www.zas-me.cz.

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *