Využití letního řezu v současných sadech jádrovin

Jedním z hlavních cílů řezu je stabilizovat vysoký, přitom pravidelný výnos co nejkvalitnějšího ovoce, a dále podpořit zklidněný růst stromů. Oba faktory jsou na sobě prokazatelně nepřímo závislé: stoupající plodnost omezuje nejpřirozenějším způsobem nadměrný růst stromů. Příliš redukovaný růst v dané vegetaci však v sobě skrývá riziko drobnějších plodů v témž roce a nižších výnosů v roce následném. Proto klademe značný důraz i na regulaci násady formou probírky.

Letní řez zahrnuje v širším slova smyslu jakýkoli zásah do korun ovocných dřevin v období vegetace (od poloviny dubna až do poloviny září) nožem, pilkou či nůžkami. Spadá sem také vytrhávání „vlků“ v červnu uvnitř zahuštěných korun stromů, vyvazování, popř. ve školkařské nebo ovocnářské praxi občas využívané nalomení nebo houžvení letorostů. Svým způsobem i ruční probírku, kterou v tomto článku nebudeme blíže rozebírat, lze považovat za specifickou formu letního řezu.
Podívejme se na tuto problematiku poněkud podrobněji z fyziologického hlediska.
Produktivita ovocného stromu značně závisí na světelném režimu, který kromě sponu a hustoty výsadby regulujeme vhodným tvarováním a řezem „na plodnost“. Vyváženost produkční činnosti listů se utváří dvěma protikladnými procesy: tvorbou asimilátů při fotosyntéze a jejich spotřebou při dýchání. V přehuštěných sadech a korunách silně zastíněných nemohou listy syntetizovat ani tolik asimilátů, kolik jich spotřebují při dýchání.
Jestliže se počet neproduktivních listů zvýší, stromy trpí relativním nedostatkem asimilátů a přes silný vegetativní růst neuspokojivě plodí.
Počáteční růst, kvetení i násada plodů probíhají z velké části na úkor rezervních látek stromu. Tyto rezervy se ukládají hlavně v silných nadzemních částech a v kořenech. Vliv zimního řezu na růst letorostů, násadu plodů a jejich počáteční narůstání je založen na nerovnoměrném rozdělení rezerv v koruně. Větší, dobře osvětlená listová plocha přispívá k vysoké a jakostní sklizni, zakládají se květní pupeny a celkově se zlepšuje kondice stromu.
Někdy je obtížné potlačit růst v určitých místech samotným zimním řezem. Odřežeme-li například silné, zahušťující a nežádoucí výhony („vlky“) v koruně mladších stromů, nepotlačíme je úplně. Na jaře se v blízkosti řezných ran ze spících pupenů vyvinou nové letorosty, které pojmou téměř všechny rezervy, nahromaděné během předcházejícího období vegetace odstraňovanými výhony a přemění se ve „vlky“ o téměř stejné tloušťce. Cíle však dosáhneme, vylomíme-li vyrůstající letorosty poblíž místa řezu během června. To je jeden ze základních fyziologických rozdílů mezi zimním a letním řezem. Účinek letního řezu spočívá v plném odstranění zásobních látek, nashromážděných letorosty.
Prosvětlení koruny za vegetace má tak výrazný oslabující účinek. Při velkém zahuštění nesnižujeme odstraněním určité části listů výnos ani celkový fotosyntetický produkt rostliny, protože se posiluje asimilační činnost zbývajících listů.

I. Základní řez během vegetace:

Obecně rozlišujeme základní a doplňkový letní řez ke klasickému zimnímu (předjarnímu) popř. k jinému, časově opožděnému základnímu řezu.
Při základním letním řezu dodržujeme stejná pravidla jako u prosvětlovacího (udržovacího) zimního řezu, s ohledem na jednotlivé ovocné druhy a odrůdy v kombinaci s použitými podnožemi.
Zatímco u peckovin jsou nejvhodnějšími termíny tohoto řezu buď fenofáze kvetení až odkvět stromů (polovina dubna až květen), anebo během sklizně nebo po sklizni ovoce (červenec až srpen), poněkud jiná situace je u jabloní a hrušní.
Tyto dva druhy prosvětlujeme řezem především v předjaří. Obecně se hovoří o základním zimním řezu, který probíhá v době vegetačního klidu (od listopadu do konce března). Stromy na tento řez reagují vcelku přijatelně, nebezpečí výskytu chorob je výrazně nižší i při hlubokém řezu.
Při základním časně letním řezu posunutém do doby kvetení stromů jsme zaznamenali významné zbrzdění růstu a také nižší výnos následkem zmenšení plodů u slabě rostoucích kombinací více odrůd jabloní na podnožích M9, M27, J-TE-E a J-TE-F, J-TE-G, do určité míry i u hrušní na kdouloni typu MA. Tento řez volíme u jádrovin jen tehdy, mají-li stromy v dané vegetaci nepatrnou násadu a současně hrozí zbujení růstu, v odstupu alespoň tří až čtyř let.
Ještě výraznější oslabení růstu jabloní na středně vzrůstných podnožích s doprovodným snížením výnosů jsme prokázali při základním časně letním řezu posunutém do poloviny června (těsně po fyziologickém propadu plůdků). Navíc docházelo k prorůstání oček v letorosty během téže vegetace (předčasný obrost) a nové přírůstky u citlivých odrůd (´Golden Delicious´, ´Idared´) byly v pozdním létě napadány strupovitostí. V této době byl již obvykle ukončen program chemické ochrany proti této chorobě, protože starší listy zůstávaly zcela zdravé. Červnový řez může rovněž prodloužit vegetaci a hůře vyzrálé dřevo je pak citlivější k mrazům. Kromě toho jsou asimiláty z listů potřebné na správný vývin plodů, které po tomto řezu mohou opožděně dozrávat. Proto je základní řez jabloní v červnu nevhodný.

II. Doplňkový letní řez jádrovin:

Tento letní řez jabloní či hrušní je doplňkovým zásahem nejčastěji k zimnímu řezu a uplatňuje při narušení rovnováhy mezi růstem a plodností (například po zmlazení korun, při poškození násady květopasem jabloňovým nebo pilatkou jablečnou apod.). Jsou to zpravidla zásahy v červnu až začátkem července a jde o časně letní doplňkový řez, při němž odstraníme vyrůstající letorosty poblíž místa řezu (i opakovaně) vylomením resp. vytržením.
Častěji však řežeme stromy v pozdějším období, a to od druhé poloviny července do konce srpna (pozdně letní doplňkový řez). Kalendářní termín není přesný, bude záležet na průběhu počasí v jednotlivých letech, na tom, zda jde o raně či pozdně zrající odrůdu apod.
Objektivnější je považovat za vhodný termín pro zahájení pozdně letního řezu období, kdy končí růst krátkých letorostů (jsou zakončeny náznakem vrcholového pupenu). Příliš časný letní řez (začátek července), jak jsme se přesvědčili i v našich pokusech, má za následek (podobně jako základní řez v polovině června) prorůstání oček na letorostech, předčasný obrost pak nevyzraje a může zmrznout. Vedle toho někdy nastává někdy za teplotně a vlhkostně příznivých podmínek nežádoucí rozkvět stromů na podzim popř. se zhoršuje kvalita ovoce (větší výskyt hořké pihovitosti v důsledku odčerpávání vápníku novými růstovými vrcholy předčasného obrostu). Platí to především pro zkracování letorostů, které z tohoto hlediska není žádoucí.

Jaký hlavní význam má tedy tento doplňkový pozdně letní řez?
1. Oslabuje nadměrný růst stromů.
2. Zlepšuje vybarvení ovoce (větší přístup světla do koruny).
3. Omezuje hořkou pihovitost (fyziologickou skvrnitost) jablek.
4. Pomáhá zmírnit pracovní špičku při zimním řezu a využít pracovníky před sklizní.

* Při uplatňování letního řezu je zřejmé, že jeho hloubka bude tím větší, čím bujnější budou stromy vykazovat růst a naopak. Se zvyšující se násadou, která rovněž omezuje růst, se potřeba letního řezu zmenšuje a u velmi silně plodících stromů od tohoto řezu upouštíme.
V našich dlouhodobých pokusech ve VŠÚO Holovousy a ve VÚRV v Praze – Ruzyni se v podmínkách bez závlahy potvrdil oslabující účinek letního řezu během srpna u mnoha odrůd jabloní (´Golden Delicious´, ´Idared´) na středně až silněji rostoucích podnožích (A2, Ml, MM111, M2, M4), ale i ´Kidd´ s Orange Red´ nebo ´Boskoopské´, na podnoži M9, aniž by se zhoršila kvalita nebo snížil výnos ovoce. Na druhé straně však uvedené i další odrůdy (´Gloster´, ´Jonagold´, ´Jonalord´, ´Melrose´, ´Florina´, ´Melodie´, ´Selena´) na slabě rostoucí podnoži (M9), ale také ´Idared´ a ´Šampion´ na podnoži M4 vykazovaly po tomto každoročně aplikovaném doplňkovém pozdně letním řezu určité zmenšení velikosti plodů a tudíž i snížení výnosu. Ve srovnání se standardní variantou (každoroční zimní řez) byl tento pokles sklizní ve víceletém průměru významný. Proto je nutné respektovat rovnováhu mezi růstem a plodností, se zřetelem ke kondici stromů.
* Díky většímu přístupu světla do koruny stromů po doplňkovém letním řezu zaznamenáváme též lepší vybarvení především červenoplodých nebo žlutoplodých odrůd jablek nebo hrušek. To však platí i pro časně letní vylamování letorostů.
* Zmíněná hořká pihovitost plodů se vyskytuje zejména u odrůdy ´Coxova´ a jejich kříženců, které už se tržně dnes u nás většinou již nepěstují (´Dukát´, ´Kidd´s Orange Red´, ´Clivie´), ale také u dalších odrůd (´Vanda´, ´Lord Lambourne červený´, ´Šampion´, ´Rubín´,´Bohemia´, ´Goldstar´). Tato fyziologická porucha je způsobena nedostatkem vápníku resp. nevhodným poměrem mezi draslíkem a vápníkem v plodech. Letní řez spočívající v odstranění celých letorostů nůžkami snižuje počet růstových vrcholů, které transpiračním proudem odčerpávají stromu značně vápníku. Tím se mění poměr Ca : K ve prospěch vápníku, což příznivě ovlivňuje také skladovatelnost jablek. Nepřímo je hořká pihovitost (fyziologická skvrnitost) omezována menší velikostí plodů (v nadměrně velkých jablcích se vápník „zřeďuje“), což může být mnohdy příznivé pro velkoplodé odrůdy (´Jonagold´, ´Melrose´).
Některé výsledky zahraničních prací poukazují i na to, že letní řez v horkém létě že snižuje transpiraci (odpařování vody) u stromů.
Při letním řezu zásadně neodstraňujeme ty letorosty, které jsou poblíž plodů (omezili bychom distribuci asimilátů do plodů).
* Z důvodů lepšího využití pracovních sil se mnoha ovocnářským podnikům naskýtá možnost ušetřit pracovní síly při náročném a z určitého pohledu i kvalifikovanějším zimním řezu a využít je pro doplňkový letní řez na těch plochách, kde to bude mít fyziologické i ekonomické zdůvodnění, dříve než nastane špička při sklizni jádrového ovoce.
Je však třeba zdůraznit, že při každoročně opakovaném zimním i letním řezu celková potřeba času na řez vzrůstá (při našich sledováních to bylo v rozmezí od 20 do 40 %). Proto některý rok můžeme po předchozím zimním i letním řezu oba zásahy vynechat a ve víceletém průměru tím kompenzovat pracovní náklady na řez.
Přednosti pozdně letního řezu jádrovin však nelze přeceňovat.
Naše další pokusy v Holovousích s odrůdami jabloní (´Starkrimson´, ´Gloster´ a ´Jonagold´) a hrušní (´Konference´, ´Lucasova´) se stupňovanou hloubkou letního řezu potvrdily, že již 30% redukce listové plochy letním řezem (zkracování i odřezávání celých letorostů) významně snižuje výnos, především u mladších stromů vstupujících teprve do plodnosti. Tyto výsadby ošetřujeme proto letním řezem minimálně, abychom zachovali co nejvíce zdravé listové plochy. Dlouhé letorosty, s výjimkou jednoznačně konkurujících, neodřezáváme ani nezkracujeme, ale podle možností vyvazujeme do vodorovné až převislé polohy pomocí závaží, těžítek nebo speciálními úvazky (tenké železné drátky obalené papírem), které se po dvou letech zcela biologicky rozpadnou.

Závěr
Závěrem lze tedy shrnout přednosti letního řezu jabloní a hrušní takto: prosvětlení koruny, podpora nebo zkvalitnění diferenciace květních pupenů, snížení výskytu hořké pihovitosti jablek, lepší vybarvení ovoce, omezení transpirace, určité zvýšení specifické plodnosti, (vyjádřeno v kilogramech na jednotku objemu koruny nebo na plochu průřezu kmene), urychlené hojení ran, zbrzdění růstu stromů a možnost rozložení pracovní špičky.
Současně s těmito výhodami je třeba vidět i možná rizika letního řezu: nežádoucí redukce růstu zvláště u mladých stromů, zmenšení velikosti jablek, snížení výnosu po hlubším řezu, předčasné prorůstání oček po nevhodném termínu nebo technice řezu (zkracování letorostů), s větším podílem hořké pihovitosti plodů.
Jde o citlivý zásah do fyziologie ovocné dřeviny. Pěstitelům, kteří dosud nemají potřebné zkušenosti s letním řezem, doporučujeme zacvičení formou instruktáže a důkladné seznámení s teoretickými zásadami řezu. V každém případě bude záležet na konkrétním stavu porostu během vegetace (jeho zdravotním stavu, násadě plůdků, listové ploše a celkové kondici stromů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *