Výstava bez hranic

Zcela ojedinělý a výjimečný projekt je možné až do 24. září shlédnout na západě naší republiky. Jedná se o Krajinnou výstavu bez hranic Cheb – Marktredwitz 2006 a zasluhuje si zaslouženou pozornost.

Za účasti představitelů obou partnerských měst, Karlovarského kraje, ministra životního prostředí Libora Ambrozka, ministra zemědělství Jana Mládka a obrovského zájmu veřejnosti byla ve středu 24. května slavnostně otevřená Krajinná výstava bez hranic Cheb – Marktredwitz 2006. Jedná se o zrcadlový projekt renovace části měst, v rámci kterého došlo k revitalizaci ekologicky zatížené části příměstské krajiny. Na těchto plochách vznikla klidová zóna, která bude i po skončení samotné výstavy sloužit k rekreaci obyvatel a návštěvníků města. Během čtyř měsíců, po bodu kterých výstava trvá, jsou zde k vidění zahrady vybraných států Západu a Východu, ukázky umění LandArtu, prezentace ekologického zemědělství, halová show ve fóliovníku, zahrnující pět po sobě jdoucích expozic a také bohatý kulturní a sportovní program.
V ČR ojedinělá akce
Pro většinu obyvatel naší republiky je krajinná výstava zcela novým pojmem. Nemá nic společného se zažitými prezentacemi zahradního umění typu Flora, Zahrada Čech apod. Kolébkou krajinných výstav je Německo. Zde se pořádají již tradičně ve všech spolkových zemích a to dva typy. Tzv. „malá“ výstava, která většinou trvá šest až deset týdnů, a pak tzv. „velká“, trvající od jara do podzimu. Během ní jsou představovány městské parky, revitalizovaná území, památky, upravené zákoutí a okrasné plochy větších rozměrů. Akce je doprovázena bohatým kulturním a společenským programem. Krajinná výstava velkého formátu se koná jednou za čtyři roky, vždy ve vybraném bavorském městě. Pro rok 2006 získalo pořadatelství tohoto projektu město Marktredwitz, mimo jiné také proto, že poprvé v historii nabídlo uspořádání zrcadlové přeshraniční výstavy, a to konkrétně v Chebu.
Město Cheb pro tuto akci vybralo pravý břeh řeky Ohře. Především se jedná o úpravy prostoru bezprostředně pod hradem – došlo k vylepšení cestní sítě, doplnění vybavenosti osvětlením, lavičkami apod. Dále projekt zahrnuje tzv. Nivní louky, což v praxi znamenalo úpravu prostoru bývalého lukostřeleckého cvičiště, rekonstrukci areálu Domu dětí a mládeže Sova, vybudování dvou sportovišť před zdejším sídlištěm Skalka – tenisového areálu a minigolfového hřiště – a v neposlední řadě zhotovení nové 50 km cyklostezky Cheb – Marktrewitz. Všechny tyto úpravy mají trvalý charakter a budou sloužit obyvatelům a návštěvníkům města i po skončení krajinné výstavy.
Součástí Krajinné výstavy bez hranic jsou také tématické zahrady Západu a Východu. Chebu připadl úkol představit zahrady deseti západních zemí a seznámit tak veřejnost s flórou a jejím uspořádáním typickými pro daný stát či oblast. Návštěvníci výstavy mohou zavítat do anglické, francouzské, alpské, irské, skandinávské, španělské a italské zahrady. Tyto modelové objekty navrhl a projektoval Ing.Vladimír Dufek, Zahradní a parková spol. s r.o., Mariánské Lázně. Navíc Cheb nabídl místo k prezentaci také svým partnerským městům – bavorskému Hofu (je zde k vidění bylinná zahrádka bavorského typu), nizozemskému Rhedenu a ruskému Nižnímu Tagilu (v zahradě z oblasti za Uralem je k vidění i typická architektura). Jednotlivé zahrady mají rozlohu zhruba 100 až 150 metrů čtverečních a doplňují je stožáry se státními vlajkami.
Výjimečné je zahrnutí do Krajinné výstavy bez hranic i Domu dětí a mládeže Sova. Zde na ploše 2,2 ha došlo k revitalizaci bývalé zahrady se sbírkovými dřevinami. Cílem projektu je propagace ekologického zemědělství a využití alternativních zdrojů energie.
Libreto výstavy
Základním tématem celé výstavy jsou Zahrady západu, zahrady východu. Tato dvě pojetí zahradní tvorby jsou v obou výstavních areálech jednotlivě rozvíjena. Obě zmíněné kultury se již od pradávna potkávají a vzájemně ovlivňují, přestože nebo možná právě protože je jejich forma odlišná, stejně jako je odlišný jejich historický vývoj. Důležitým podtextem celého libreta je sjednocení Evropy, rozdělené politickými poměry dvacátého století, kdy se právě Evropa dělila na západ a východ. Téma výstavy by mělo mimo jiné dokázat, že právě toto dělení Evropy je již minulostí.
Projekt intenzivních květinových záhonů v rámci centrální plochy krajinné výstavy zpracovávali studenti Zahradní architektury v Lednici na Moravě pod vedením Ing. Tatiany Kuťkové. Jeho cílem bylo vytvořit kompoziční záměr a osazovací detaily květinových výsadeb. V řešeném území bylo vymezeno celkem šest kompozičních jednotek, které jsou součástí konkrétních výstavních prostorů s různou funkcí a významem pro výstavní areál. Tak například u jednotky, jejíž kulisu tvoří hradební okruh Chebského hradu, bylo hlavní myšlenkou navození atmosféry středověké zahrady. Primární myšlenkou další plochy bylo soustředění sortimentu trvalek dle geografické příbuznosti. Tři dílčí plochy představují druhy ze Severní Ameriky, Evropy (Euroasie) a Východní Asie. Jejich postavení v celkové situaci zjednodušeně abstrahuje mapu světa, kde Amerika je oddělena oceánem, tj. pásem letniček.
Pro celý soubor zahradnických výstav je ústřední téma Zahrady západu dále rozvito zejména z pohledu vývoje zahradního umění na starém kontinentu. Náplň, libreto a projekt výstavního pavilonu zpracoval autorizovaný zahradní a krajinný architekt Ing. Petr Velička, atelier WELLGARD. Od ústředního motivu se dále odvíjí i náplň programu floristů. Časově je celý program rozdělen do pěti základních samostatných celků – Itálie, Francie, Západ vs. Východ, Anglie a Moderna. V srpnu a září je možné shlédnout Anglii v termínu od 31. 7. do 21. 8. a Modernu od 28. 8. do 24. 9. Anglie nabídne dobu romantismu, kdy celá Evropa podlehla vlivu anglických přírodních krajinářských zahrad. Stala se vzorem, jak při tvorbě malých zahrad tzv. Cottage garden, tak při návrzích velkých krajinářských celků Landscape parks. Užití obrovského množství druhů a variet nejen trvalek je pro toto období, kdy vznikají četné sbírkové zahrady, typické. Výstavní pavilon tedy přiblíží návštěvníkům možnosti použití trvalek v zahradách, které je v současnosti stále nedoceněno. Moderna znamená zahradní tvorbu 21. století – neexistující jednotný styl, téměř neomezené technologické možnosti v zahradnické výrobě, nové odrůdy šlechtění. Jednotlivec se ztrácí v množství informací a jen stěží je schopen rozeznat díla tvořená s pokorou, filozofií a vkusem, od všudypřítomné sériové výroby nerespektující krajinu a tím ani člověka samotného. V době začínajícího barevného podzimu by měl pavilon návštěvníkům přiblížit nejen nové trendy v zahradní tvorbě, ale především úspěchy ovocnářů a zelinářů, kteří by měli představit šlechtitelské výsledky nejen užitkových rostlin.
Nejen za zahradním uměním
Krajinná výstava bez hranic není jen přehlídkou zahradního umění a krajinotvorby. Během 124 dnů svého trvání nabízí také bohatý doprovodný program. Každý den kromě pondělí se zde konají koncerty, divadelní představení, workshopy, výstavy, sportovní utkání. Nechybí ani prezentace zahradnických firem, produktů, nářadí a techniky, květinové show a gastronomické přehlídky. V srpnu zde bude možné shlédnout například hudebně – taneční skupina Surprise z Ruska, židovskou, rumunskou, romskou hudbu v podání chebské skupiny Tumbalajka, skupinu Bůh ví, Tagilské harmoniky, Spirituál kvintet, tančící divadlo Krajiny člověka, koncert flašinetářů z Německa, Slavné Shakespearovy dialogy (česky i německy), skupinu Tři sestry, Ondřeje Havelku & Melody Makers, Jan Ostrý trio, divadelní představení Kupec Benátský, pohádky Otesánek, O koblížkovi nebo O Karkulce, pěvecký sbor a orchestr ze Sicílie, moravský folklór Hradišťan a J. Pavlicu, Michala Prokopa & Framus 5, muzikál Láska = Liebe či květinovou show Čtyři roční období.
Sociální aspekt výstavy
Díky Krajinné výstavě bez hranic mají i občané se sníženou pracovní schopností a lidé bez domova na několik měsíců práci. Město Cheb uzavřelo s firmou Joker provozující chráněné dílny a farní charitou Betlém smlouvu na zabezpečení některých provozních prací v rámci výstavy. Například chod tří pokladen u vchodu do areálu zabezpečuje sedm hendikepovaných spoluobčanů.
Mimo jiné příprava a realizace Krajinné výstavy bez hranic přinesla práci zhruba dvaceti firmám v regionu.
Vstupné
Takto rozsáhlá a nákladná akce se neobejde bez určitého omezení provozu na zmiňovaném pravém břehu řeky Ohře. Vzhledem k ojedinělosti celého projetu a nákladnosti výstavby jednotlivých výstavních ploch je celý areál ohrazený a přístup do něj je pouze v denní dobu od 9 hodiny do setmění. Cena denní vstupenky je 150 Kč. Tato platí i následující den pro návštěvu Krajinné výstavy v Marktredwitzu při předložení cestovního dokladu, včetně cesty vlakem – Egronetem, a zároveň na doprovodný program téhož dne. Zájemci, kteří chtějí do areálu zavítat častěji, si mohou zakoupit časově neomezenou vstupenku v ceně 600 Kč. K dispozici jsou i nejrůznější slevy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *