Výsledky pokusů s pěstováním póru na semeno – IV.

V agrotechnických pokusech platí zásada, že nelze srovnávat výnosy jednotlivých pokusných variant bez znalosti či uvedení počtu jedinců přicházející do sklizně a podílející se na výnosu. U pěstovaných plodin je vždy zvolený počet rostlin na jednotce plochy (spon) kompromisem mezi fyziologicky optimálním stavem a stavem z hlediska technologických možností.

V následujících výsledcích z let 1989/1990 uvádíme u výnosu jednotlivých variant počet rostlin, které se podílely na výnosu. Byly spočteny všechny sklizené okolíky každé pokusné parcely.
Sklízelo se s krátkými květními stvoly do pytlů zhotovených ze silonové síťoviny. Veškerá manipulace u variant a opakování byla vedena odděleně v průběhu sklizně, přepravy z pole, při dosušování, při výmlatu a čištění.
Varianty pokusů v roce 1989/1990 byly podstatně s minulými roky zachovány, avšak jednotlivé termíny výsevů a výsadeb byly od předcházejících let částečně odlišné v závislosti na průběhu povětrnostních podmínek. Pokusy v roce 1989/1990 byly v rámci variant rozšířeny o termíny výsevů a výsadeb a o stupňované dávky dusíkatého hnojení v semenném roce.
V souladu s pozitivními výsledky se zahuštěnými spony, které byly u póru pěstovaného na semeno dosaženy na výzkumné stanici ve Wellesbournne (Gray a Steckel, 1986), problematice zahuštěných sponů jsme se věnovali v několika variantách.
V pokusech byla srovnávána přímá technologie z výsevu 24. 3. 1989 (var.1), přímá technologie z výsevu 21. 6. a z výsevu 21. 7. 1989 (var.2), technologie z výsadby sazenic (z výsevu 24. 3.) ve třech termínech výsadby (var.3.): 3a) – 24. 6., 3b) – 24. 7., 3c) – 7. 9.. Podzimní výsadba sazeček (var.4.) předpěstovaných z výsevu 24. 3. byly uskutečněna 11. října 1989. Varianta 6. (technologie zahuštěného sponu) při ochraně PE fóliovníkem byla uskutečněna z hustého výsevu 24. 3.
Zima v roce 1989/1990 byla mírná, rostliny póru přezimovaly s malým úhynem. Přesto báze rostlin ve větším zastoupení podehnívaly u var.č.1, z nejranějšího jarního výsevu.
Rok 1990 byl pro generativní fázi rovněž příznivý. Roční průměrnou teplotu 9,69 0C byl překročen dlouhodobý průměr o 1,2 0C. Srážky v hodnotě 567,5 mm byly v normálu. Hodnoty slunečního svitu 1824 hod. byly druhé nejvyšší v letech 1985-1992.
Sklizeň semenic póru proběhla 10. – 14. října. Těsně před sklizní byl proveden u jednotlivých variant rozbor soukvětí (počet tobolek v okolíku, počet semen v tobolkách, hmotnost semen, klíčivost semen). Podrobný popis fruktifikace u jednotlivých pokusných variant přesahuje rámec tohoto článku. Uvádíme průměr z variant. V závislosti na velikosti okolíků, při jejich příčném průměru 104,2 mm ( 74 – 135 mm), se v okolíku nacházelo 1039 tobolek (446 – 1566), s počtem 3732 semen ( 1754 – 6675). V tobolkách se nacházelo 0 – 6 semen, nejčastěji 2 – 4 (5), výjimečně 6 semen.
Semeno póru se podobá semenu cibule, je poněkud zaokrouhlenější a málo menší než semeno cibule. Jeho povrch je svrasklý a tmavě (černě) zabarvený. V ojedinělých případech jsme nalezli i semena hnědá. Pokud se však taková semena vyskytla, byla ve všech tobolkách okolíku. Číselné výsledky pokusů za sklizně v roce 1990 jsou obsaženy v tabulce. Varianty 1 a 4 byly pěstovány v meziřádkové rozteči 0,625 m, ostatní v zahuštěném sponu.
V prvním sloupci tabulky je uveden počet sklizených okolíků na 1 m2, ve druhém výnos čistých semen v g/m2. Hodnoty laboratorní klíčivosti semen jsou uvedeny za čtyř termínů hodnocení. Z tabulky vyplývá, že pór je semenářsky vysoce produktivní rostlina. Pro výnos okolo 1t/ha bylo potřebné zabezpečit 34 plodných rostlin/m2. K dosažení výnosu okolo 2t/ha je potřebný zahuštěný spon s počtem 40 –50 plodných rostlin/m2. Za tohoto předpokladu jsou dosažitelné výnosy i přes 200 g z 1 m2. Tyto intenzivně zahuštěné výsevy a výsadby jsou možné na menších plochách, při větším vkladu ruční práce a při použití herbicidů.
Potvrzují se výsledky z minulých let, že pór zimní může být v přímé technologii vyséván od jara do poloviny června a sadba z jarního výsevu může být za použití závlahy vysazována od konce června do začátku září. Technologie říjnové výsadby málo do zimy zakořeněných sazeček ve výnosu semen značně zaostává. Kultura zahuštěného výsevu chráněná PE v semenné generaci ve výnosu semen v tomto roce nepřekonala kultury z letních výsevů či výsadeb z volného pole, chráněný porost však poskytl vyšší kvalitu semen.
Zvláštní situace opakovaně nastala ze sklizně roku 1990 ve vztahu ke klíčivosti semen. Klíčivost jsme hodnotili těsně před sklizní (X.), po výmlatu a vyčištění (XII), v lednu až v únoru (II.1991)
a po jednoletém neklimatizovaném skladování semen ( XI.1991). Klíčivost těsně před sklizní (po výdrolu semen z tobolek na kořeni„) byla vyšší než po výmlat a vyčištění. Potom vzrůstala
a teprve po jednoletém skladování byla dosažena normou stanovená klíčivost (76,9 – 87,7 %).
Indukovaný sekundární klíční klid není přesně objasněn. Nelze očekávat, že se každoročně projeví ve stejné intenzitě. Část těchto semen byla vysušena, zaskladněna v hermeticky uzavřeném skleněném demižonu. Po jedenácti letech skladování v roce 2002 byla u tohoto osiva zjištěna 62 % klíčivost. V tom roce byl z těchto semen založen normální konzumní porost póru. Tyto testy již proběhly na pronajaté zahrádce, neboť Výzkumný ústav zelinářský byl v roce 1992 zrušen.
Zbývá se ještě blížeji zmínit o var.č. 6, tj. o technologické stránce a využití PE krytu v semenářství póru. Krytí fólií v prvním roce nepřichází v úvahu. Kultura póru je pod ochranou až v semenném roce. Zde mohou nastat dvě situace. Některé odrůdy mají v generativní fázi tak dlouhou vegetační dobu, že v našich polních podmínkách nedozrají. U nich chceme urychlit generativní vývoj i zabezpečit ochranu proti nepříznivé povětrnosti. Proto porost chráníme od jara do sklizně semen. Tento problém jsme v našich pokusech neřešili. Pěstovali jsme pór zimní ’Elefant’. U této odrůdy nám nešlo ani tak o urychlení generativního vývoje, nýbrž o ochranu
proti nepříznivým povětrnostním vlivům. Jestliže měsíce srpen – září byly slunečné a teplé a od
konce srpna do začátku října bylo sušší počasí, semenářství póru bylo dobře úspěšné i ve volném poli.
Ochrana zimního póru PE krytem má význam v nepříznivém roce. Dosahují se pak vyšší výnosy a zejména vyšší kvalita semen. Termín zastřešení je odvislý od počasí, zpravidla přichází v úvahu termín od 15. 7. až 10. 8. V příznivém teplém a sušším počasí je prospěšnější, když i hlavní fáze kvetení proběhne v otevřeném poli a fólií se porost zastřeší až od počátku nalévání semen. Avšak nosnou konstrukci je žádoucí instalovat v porostu včas, tj. před vybíháním květních stvolů.
Porost musí být v prvním roce založen v hustém sponu. V našich pokusech jsme vyzkoušeli hustotu 40 – 79 plodných rostlin/m2, stačí však hustota okolo 50 plodných rostlin/m2. Aby rostliny v tak hustém sponu nepoléhaly, vyzkoušeli jsme použití opěrné sítě s oky 10×10 cm, kterými květní stvoly prorůstají. Síť se plošně roztáhne nad porostem před vybíháním květních stvolů ve výšce cca 50 – 60 cm od povrchu půdy a po stranách se připevní k obloukové konstrukci. K efektivnímu využití plochy chráněný porost je bez chodníků. Protože zastřešení trvá maximálně 2,5 měsíce, nejsou potřebné fólie nové, nýbrž použité. Proti pozdnímu zaplevelení jsme v porostech aplikovali Tribinil WP 70. Těsně před zastřešením jsme kulturu zavlažili a chemicky ošetřili směsí přípravků (Rovral 50 WP, Ridomil Z 72 WP, Zolone EC, Cittowet). Závlahu (z boku fóliovníku) jsme opakovali ve druhé dekádě srpna a v první dekádě září. Čela fóliovníku zůstávají otevřená.
Sklizeň není ohrožena deštivým počasím. Se sklizní se nemusí spěchat. PE kryty lze po sklizni využít k přechodnému sušení sklizených okolíků. Semena dosáhnou vyšší klíčivosti.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *