Autor
Kategorie:
Nezařazené

Výsledky pokusů s pěstováním póru na semeno – III.

K plnému kvetení póru dochází v červenci. Květní okolíky jsou v době květu světle fialové, část z nich tmavě fialové, mohutně vyvinuté a kulovitě uspořádané. Květy póru jsou převážně protandrické, což zabraňuje opylení vlastním pylem téhož květu.

Kvetoucí kultury se mohou vzájemně sprášit mezi odrůdami póru a s cibulí perlovou. S ostatními cibulovinami se pór nekříží. Květenství póru v době květu působí velmi dekorativně a je bohatě navštěvováno hmyzem, jak ukazuje záznam v Olomouci ze dne 12. 7. 1989, 14.00 hod., teplota 26 0C, oblačno:
Pozorovaná plocha póru: 105 m2
Počet pozorovaných květenství (okolíků): 2919
Počet okolíků/m2: 27,8
Celkový počet včel na květenstvích: 1237 – 71,88 %
Celkový počet čmeláků na květenstvích: 294 – 17,08 %
Celkový počet ostatního hmyzu: 190 – 11,04 %
Celkový počet hmyzu 1721 – 100,00 %
Počet hmyzu na 1 m2: 16,39
Počet hmyzu připadající na jeden okolík: 0,59
Počet hmyzu připadající na 100 m2 : 1639
Včasné a plnohodnotné entomofilní opylení póru má značný význam. Včasným opylením se
zkracuje období kvetení a zlepšují se tím podmínky k tvorbě semen v příznivějším letním obdobím. Z důvodu velkého významu včely medonosné, a protože semenné porosty póru nemívají velký plošný rozsah, je žádoucí, aby do nastávajících porostů póru bylo přisunuto 6 – 8 výkonných včelstev na ha.

Pokusy v letech 1988/1989
V pokusech byla srovnávána přímá technologie z výsevu 14. 4. 1988 (var.1), technologie z výsevu 10. 6. 1988 (var.2), technologie „od sazenic k semeni“ z výsadby 5. 9. 1988 (var.3) ve čtyřech variantách podle rozdílné síly(tlouštky) sazenic v nejsilnější cibulové části a technologie ze zahuštěného červnového(10. 6.) výsevu-porosty v semenném roce chráněny PE foliovníkem (var.6
Hnojení, aplikace herbicidů a chemické ošetření proti chorobám a škůdcům bylo obdobně jak je uvedeno u pokusů v roce 1987/1988.
Zima v roce 1988/1989 byla neobyčejně mírná. Zatímco v zimách 1984/1985 – 1986/1987 činila minimální teplota přízemního vzduchu v měsících XII – III -6, 9 až -8,49 0C, v zimě roku 1988/1989 jen -2,17 0C. Na zimu přihrnuté kultury póru přezimovaly až na ojedinělé zahnívající báze rostlin dobře.
V roce 1989 začaly rostliny vybíhat v druhé dekádě května, v průběhu června všechny rostliny vyběhly. Koncem června se začaly kulovité okolíky uvolňovat ze zobanitých toulců, které chrání nedospělá květenství před nepříznivými vlivy.Rostliny postupně nakvétaly od první dekády července k 28. 7. porosty v převaze odkvetly. Staré listy k uvedenému datu odumřely, postupně odumírají i na jaře vyrostlé listy ( výše postavené). Aktivní fotosyntézy se účastní jen zelené květní stvoly, na průřezu kulovité, plné, bez výdutě, nesoucí na vrcholech kulovité okolíky květů.
Sklizen dozrálých okolíků (s krátkými zbytky květních stvolů) variant 1., 2., a 3. byla provedena ve dnech 2. – 3. 10. Semenné okolíky varianty č.6. (pod PE krytem) byly sklizeny 10. října.Sušení probíhalo v širokých silonových pytlích naplněných do poloviny na roštové sušárně přirozeným vzduchem,dosušování probíhalo ve vytápěné větrané místnosti. Výmlat byl uskutečněn 10. – 12. 11. Laboratorní klíčivost byla stanovena na Jakobsenově klíčidle v dubnu 1990 a v listopadu 1990.
Jak ukazují výsledky, rok 1989 byl pro pór na semeno semenářsky velmi příznivý, zejména vlivem tepelného a slunečného roku. Výjimečně vysoká průměrná teplota v Olomouci (10,03 0C), nízké srážky ( 434,5 mm) a poměrně vysoké hodnoty slunečního svitu ( 1719 hod.) byly příznivé pro kvetení, opylování, nasazování semen a jejich dozrávání.
Opakovaně se objevila vysoká semenná produktivnost porostů z letních výsevů a výsadeb při vyšším počtu semenářsky produktivních jedinců na jednotce plochy. Číselné výsledky jsou uvedeny v tabulce. Výnos čistých semen 214 g/m2 při počtu 24 sklizených okolíků/m2 ( var.3.) a 223 g/m2 při počtu 42 sklizených okolíků/m2 ukazuje, že v uvedeném rozpětí počtu plodných jedinců se nachází optimální stav semenné produktivnosti. Kultura chráněná PE krytem byla sice semenářsky nejvýkonnější ( 230 g semen/ m2), avšak zvýšené náklady ve srovnání s kulturami ve volném poli chráněnou kulturu (var. 6.) v klimaticky příznivém roce neupřednostňují.
Přes všeobecně příznivé semenářské výsledky v roce 1989 (z hlediska výše výnosu), první laboratorní výsledky hodnocení klíčivosti semen byly nepříznivé. V dubnu v roce 1990 byla u jednotlivých variant zjištěna klíčivost pouze v hodnotách 41,9 – 49,1 %. K překvapivým opakovaným výsledkům z hodnocení klíčivosti stejných partií semen jsme dospěli v listopadu 1990. Klíčivost čistých a vysušených semen po jednoletém neklimatizovaném skladování výrazně vzrostla na hodnoty
80,3 – 81,5 %. VŠÚZ požádal o oficiální stanovení klíčivosti tohoto osiva ÚKZÚZ. Výzkumný ústav jako přihlašovatel získal dne 11. 3. 1991 na základě výjimky ÚKZÚZ č.1271/OS/91 povolení uvádět toto osivo (57 kg), při stanovené klíčivosti 82 % do oběhu jako obchodní osivo. Nárůst klíčivosti po jednoletém skladování překvapil. Vysvětlení? Gray et al. (1989) poukazují na jev indukované sekundární dormance (druhotný klíční klid), který se u semene póru může za určitých podmínek (vyšších teplot) projevit. Zvýšení klíčivosti osiva póru odrůdy ’Elefant’ po jednoletém skladování o 9% zaznamenal též Litynski et al. (1960).
V průběhu víceletých pokusů pór trpěl chorobami méně než semenice cibule kuchyňské. V menším rozsahu jsme na póru pozorovali výskyt rzí (Puccinia porri) a fuzarióz. Kultury přezimované na poli po tuhé zimě v roce 1985 podléhaly ve větším rozsahu hnilobám na bázi rostlin. Pokud jde o botrytidu a měkkou balteriální hnilobu, pór je k těmto chorobám náchylný. Plíseň cibulová (Perenospora destruktor) na rozdíl od údajů v literatuře se v prvním ani ve druhém roce na póru v průběhu našich pokusů nevyskytla, ačkoliv v sousedství byla cibule kuchyňská ve značném stupni plísní napadena a semenice byly zdecimovány.
Předčasné dozrávání jednotlivých rostlin póru v porostu (patrně v důsledku pozdnějšího napadení botrytidou) se v semenných porostech vyskytovalo v rozdílném stupni každoročně a v roce 1988 v rozsahu 35 % (kultury v přímém množení).U předčasněji dozrálých rostlin byl snížen výnos o 23 %, klíčivost a HTS byly ovlivněny jen neprůkazně.
Ze škůdců se v porostech póru v menším rozsahu vyskytovaly třásněnky, květilka cibulová vrtalka pórová. Květilka cibulová může být na póru hospodářsky významným škůdcem.
Přestože v našich pokusech byl pór na semeno pěstován na parcelkách, které nebyly v předcházejících šesti letech hnojeny chlévským hnojem, v klimaticky příznivých letech byl na úrodné hanácké půdě při minerálním hnojení vždy dosažen výnos přesahující 1 t/ha semen. Půda byla vždy dobře zásobena fosforem a draslíkem. K zabezpečení uspokojivého výnosu semen nejsou potřebné příliš vegetativně vyspělé rostliny v prvním roce. Vhodnější jsou rostliny střední velikosti, biologicky mladší (z pozdějších výsevů), vyznačující se lepším zdravotním stavem, lépe přezimují, vytvářejí jeden větší stvol stejně jako rostliny vegetativně v prvním roce nejvyspělejší. Počet tobolek v květenství nebyl u středně vyspělých rostlin nižší. Ověřili jsme, že k hnojení póru na semeno mohou být dávky dusíku ve srovnání s pórem tržním nižší. V prvním roce 60 – 80 kg/ha a v semenném roce 50 – 70 kg N/ha. V našich pokusech vyšší dávky dusíku v semenném roce výnosy semen již nezvýšily.
Pór nemá endogenní periodu vegetačního klidu a rovněž z důvodu mohutně horizontálně rozvětveného kořenového systému dovede lépe resorbovat a osvojovat si živiny než např. cibule kuchyňská.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *