Výsledky pokusů s pěstováním póru na semeno – II.

Semena póru dozrávají koncem září až v říjnu.Je to pozdě a proto je třeba umisťovat množitelské porosty do rajonů s dlouhým, teplým a suchým podzimem. Podle Lužného (1987,1988) oblasti pro optimální množení póru jsou charakterizovány slunečním svitem přes 2000 hodin a průměrnou roční teplotou 9 – 10 0C.

Za nejvhodnější k pěstování póru na semeno se proto považují rajony pěstování vinné révy. V minulém článku jsme se zmínili, že délka vegetační doby odrůd póru je rozdílná. Zatímco rostliny odrůd ’Elefant’ začínaly v Olomouci vybíhat do květních os začátkem června,u odrůdy ’Starozagorski kamuš’ až 17. – 20. 6. U první odrůdy se začínaly uvolňovat listeny z toulců v polovině června , u druhé odrůdy až 8. – 10.července. Protože 16 – 18 denní zpoždění v generativní fázi u odrůdy ’Starozagorski kamuš’ v našich podmínkách trvalo i přes celou fenofázi kvetení, tvorby semen a dozrávání, v Olomouci tato odrůda nestačila do konce října v otevřených polních podmínkách vytvořit dostatečné množství kvalitních semen. Naproti tomu u odrůdy zimního póru jsme v průběhu pěti let (kromě roku 1987) dosáhli dobré semenářské výsledky. V tomto článku se podrobněji zaměřujeme u odrůdy
’Elefant’ na výsledky pokusů v jednotlivých letech. Označení pokusných variant 1. – 6. (viz článek – I.) je i v dalších pokrčováních shodné.
Pokusy v letech 1985/1986
Byla srovnávána přímá množitelská technologie (od semene k semeni) s technologií sazečkovou (rostliny po přezimování na poli byly na jaře v semenném roce přesázeny). Výsev byl uskutečněn 16. 4. 1985 do meziřádkové rozteče 0,6 a 0,3 mm, výsevek 5,5 kg/ha. Rostliny přezimovaly na poli bez přesazování. Na jaře (3. – 4. 4.) byla část rostlin vyryta, roztříděna podle síly (tloušťky) dolní nejširší cibulové části a byla z nich založena kultura ve sponu 0,6 x 0,18 m. Porost z jarního výsevu v rozteči 0,3 m byl použit k pěstování pod PE krytem.
Zimu v roce 1985/1986 lze charakterizovat jako průměrnou, avšak i s krátkodobými poklesy teplot pod –20 0C. Nejnižší minimální přízemní teploty vzduchu činily v XII -11 0C, v I -17 0C,
v II -23 0C, v III -21,8 0C. V lednu byla půda pokryta sněhem jen po dobu 5 dní, v únoru celý měsíc. Porosty póru přezimovaly úspěšně. Sklizeň byla provedena ve dnech 3. – 5. 10. 1986
ve dvou variantách: v první byly sklízeny květní okolíky s krátkými (3 – 5 cm) zbytky květních stvolů, v druhé s celými květními stvoly. Po zhodnocení klíčivosti semen se ukázalo, že lépe se dosušují a dosahuje se i lepší kvalita osiv ze sklizně bez dlouhých květních stvolů. Výmlat byl
uskutečněn 29. – 2. 11. na parcelní mlátičce se zubovým mlátícím ústrojím. Vymlácená masa
byla předčištěna na sítech, předčištěná semena byla dočištěna na laboratorní pneumatické čističce Petkus a na čističce Kamas.
V přímé technologii byl dosažen výnos 113 g semen /m2, což po odpočtu 15 % z plochy na manipulační cesty v provozních podmínkách představuje 0,96 t/ha osiva (při počtu 15,2 plodných rostlin/m2). V polních podmínkách byla dosažena klíčivost 87%.
Z jarního přesázení přezimovaných rostlin na poli byl dosažen podstatně nižší výnos v rozpětí 31,5 – 67,9 g/m2 ( v závislosti na velikosti rostlin, při sponu 0,6 x 0,18 m) s proměnlivou klíčivostí v rozmezí 76 – 87%. HTS byla vyrovnaná a agrotechnikou málo ovlivněná. Z jarního přesázení byly semenářsky výkonnější sazečky vyspělejší, tloušťky 20 – 35 mm (v nejširší cibulové části).
Při pěstování v chráněných podmínkách PE krytu činil výnos 174 g semen/m2 ( při počtu 44,3 rostlin /m2). Velikost okolíků (příčný průměr) byla 101 + 15 mm, obvod okolíku 286 + 68 mm. V okolíku se průměrně nacházelo 815 + 331 květních tobolek s počtem 2535 semen na okolík, v průměru 3,1 semen na tobolku.
Pokusy v letech 1986/1987
V pokusech byla srovnávána přímá množitelská technologie (z výsevu 14. 4) s technologií z letní výsadby (20. 8. 1986) rozdílně vyspělých sazenic a technologií z jarní výsadby (7. 4. 1987) na poli přezimovaných sazeček. Zima byla v roce 1986/1987 sice průměrná (s teplotními minimy do -25,1 0C ), ve srovnání s předcházející zimou však poněkud tužší a delší.
Rok 1987 byl bohatý na srážky (673 mm), s výrazně nižším počtem hodin slunečního svitu (1451), což prodlužovalo dozrávání a sklizeň až do poloviny října. V tobolkách na periferii okolíků se vyskytovalo větší množství nevyzrálých semen. Po opakovaném výmlatu značná část tobolek zůstala uzavřena a k uvolnění tobolek bylo nutné použít drhlíku. Tím se do osiva dostal podíl na sítech i vzduchem těžce oddělitelných příměsí. Proto veškeré osivo bylo od příměsí a lehkých semen, zbytků tobolek a květních stopek tříděno ponořováním do kádě s vodou a promícháním. Těžká vyvinutá semena tonou, vzplývající zadinová semena se zbytky květních stopek a tobolek se z hladiny slévají. Těžká semena se po odstředění bezprostředně suší v tenké vrstvě, při vstupní teplotě do 40 0C. Vlhkost semen nemá být vyšší než 10 %. Tímto způsobem lze zvýšit klíčivost osivové partie.
Výnosy semen a jejich klíčivost byly nižší než v roce 1986. Z přímého množení
(var.1) byl dosažen výnos semen 47,5 g/m2, z letní výsadby sazenic (var. 3.) 53,4 g/m2. Výkonnost porostů z jarní výsadby sazeček (var.5.) byla velmi nízká: 20,8 – 25,4 g/m2. Klíčivost
semen u variant, které přicházely v úvahu k praktickému využití se pohybovala pouze v rozmezí
61,7 – 70,2 %.
Pokusy v letech 1987/1988
V pokusech byla srovnávána množitelská technologie z jarního výsevu (var.1.) s technologií pěstování v chráněných podmínkách fóliového krytu. Ve variantě přímé technologie byl sledován vliv aplikace Ethrelu s cílem snížení poléhání květních stvolů a na dozrálých semenicích byla zkoušena desikace přípravkem Reglone (hodnotil se vliv na kvalitu semene).
Chronologický postup hlavních agrotechnických a ochranářských opatření byl následující:
V roce 1977
20. 4. – hnojení (4q/ha superfosfát, 3q/ha síran draselný, 2q/ha síran amonný a zapravení hnojiv)
23. 4. – výsev do rozteče 0,75 m secím strojem Mini-Nibex, 130 semen na 1 bm, širokosecí výsevní botkou
24. 4. – postřik: Nortron 20 EC (5 l/.ha)+ Satecid 50 WP (5 kg/ha)
29. 5.-plečkování
11. 6. – postřik:Ridomil Z 72 WP+ Rovral 50 WP + Cymbush 10 EC
18. 6. – plečkování a pletí
6. 7. – hnojení LAV (40 kg/ha)
15. 7. – plečkování
17. 7. – postřik: Tribunil WP 70 (2,5 kg/ha)
20. 7. – přesazování rostlin ( podsazena parcela do rozteče 0,37 m pro pěstování v PE krytu)
27. 8. – plečkování, pletí
4. 9. – okopávka
4. 9. – postřik: Ridomil Z 72 WP + Rovral 50 WP
26. 10. – přihrnutí rostlin na zimu bramborovou hrudkovací radlicí.
V roce 1988
31. 3. – hnojení LV (50kgN/ ha)
4. 4. – plečkování
20. 4. – postřik: Tribunil WP 70 (2,5kg/ha)
11. 5. – instalace konstrukce fóliovníku do porostu (var. č. 6)
13. 5. – roztažení a upevnění opěrné sítě nad hustý porost (var. č. 6)
16. 5. – rostliny začínají prorůstat sítí
25. 5. – hodnocení počtu rostlin v kulturách přímé technologie
1. 6. – postřik: Ethrel (2 a 4 l/ha)
13. 6. – postřik: Rovral 50 WP + Ridomil Z 72 WP
10. 8. – pokrytí nosné konstrukce PE fólií
30. 9. – aplikace Reglone
3. 10. – sklizeň, dosušení na roštech
15. 10. – výmlat
20. 10. – drhlíkování, čištění, sušení
18. 11. – založeny první testy na hodnocení a klíčivosti
13. 1. – druhé laboratorní hodnocení klíčivosti.
Rok 1988 byl pro semenářství póru velmi příznivý, zejména bylo příznivé počasí v měsících VII. – IX. Průměrná roční teplota vzduchu byla v Olomouci v roce 1988 9,52 0C, srážek jen
477,4 mm, počet hodin slunečního svitu 1842,8. Obdobně jako v roce 1986 byly dosaženy výnosy, překračující 1t/ha. Z plochy 427,6 m2 ( 4 x 106,9 m2) přímého množení byl dosažen
přepočtený výnos 1,16 t.ha semene s klíčivostí 84,5 %. Při pěstování do fóliovníku byl dosažen výnos 155,3 + 16 g/m2. ( Pozn.: zásady pro pěstování v PE krytu budou sděleny v dalším pokračování tohoto tématu).
V semenných porostech póru se každoročně v době dozrávání vyskytovaly předčasně dozrávající rostliny (v květenství i v květním stvolu). Přestože rostliny předčasně zaschly a výnos z těchto okolíků byl nižší, klíčivost semen se nesnížila.
Kalibrací semen na sítech lze u optimálního kalibru vytřídit vyšší klíčivost. Výchozí partie s klíčivostí 80 % byla tříděna na podélných sítech o rozměrech 1,5 a 1,1 mm a byly dosaženy následující hodnoty:
Kalibrace Získaný podíl HTS Klíčivost
semen % g %

I. na sítě 1,5 mm 10,85 3 994 75,6
II. na sítě 1,1 mm 64,19 3 066 84,5
III. pod sítem 1,1 mm 24,96 2 863 71,9
Klíčivost semen u 64,19% podílu z výchozí hmotnosti byla zvýšena o 4,5 % na úkor poklesu klíčivosti u 35,81% podílu hmotnosti.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *