Výskyt moniliového vadnutí meruněk na jižní Moravě

Moniliové vadnutí peckovin se v posledních letech v České republice vyskytuje stále častěji a ve větším rozsahu. Je otázkou, zda i tato skutečnost souvisí s oteplováním klimatu. Ke škodlivým výskytům této houbové choroby může docházet nejen v sadech na stromech višně, třešně, slivoně, ale i meruňky.

Tato houbová choroba se zpravidla projevuje náhlým vadnutím listů některých výhonů a větví, obvykle dva až tři týdny po odkvětu stromů. Zvadlé listy na výhonech zůstávají, postupně hnědnou a usychají. To je charakteristický příznak moniliového vadnutí peckovin, stejně tak jako skutečnost, že stromy normálně vyraší a kvetou a v předchozím roce byly zdravé. Jen výjimečně dochází k vadnutí v době kvetení, zejména u višní, kde lze pozorovat i odrůdovou náchylnost.

Moniliové vadnutí meruňky
Moniliové vadnutí meruňky se vyskytuje poměrně běžně v mírné formě, kdy vadnou jednotlivé krátké výhony a větve, na nichž se v minulém roce vyskytla moniliová hniloba plodů a jednotlivé mumifikované plody zůstaly přes zimu přichyceny na větvích. Těžkou formou moniliového vadnutí meruňky je vadnutí celých větví, nebo dokonce celých stromů, které odumřou. Tato těžká forma choroby se nevyskytuje v prvních letech po výsadbě, ale zpravidla nejdříve ve čtyř až šestiletých výsadbách. Může se ovšem vyskytnout i v mnohem starších sadech, kdy vadnou a odumírají celé větve a stromy. Někdy pomůže strom zachránit hluboký zmlazovací řez do zdravého dřeva. Vadnoucí větve je proto nutné co nejrychleji odstranit.

Výskyt a příznaky
V letošním roce koncem dubna a začátkem května došlo na jižní Moravě ke škodlivému výskytu moniliového vadnutí meruňky a k částečnému, nebo úplnému odumírání většího počtu stromů v meruňkových výsadbách. Tento škodlivý výskyt choroby je doprovázen typickými příznaky náhlého vadnutí listů dosud zdravých bezpříznakových stromů. Listy napadených stromů jsou zpravidla menší, zelené, nikdy nežloutnou, ale vadnou a usychají na větvích. K takovému výskytu moniliového vadnutí došlo např. v šestileté výsadbě meruněk zemědělského podniku Patria, s. r. o., Kobylí, nebo na šlechtitelské stanici SEVA – Flora, s. r. o., Valtice, a jistě i na jiných lokalitách. Pokud jde o výsadby meruňky Patria Kobylí, dalo by se spekulovat, že ke značnému odumírání stromů meruňky na moniliové vadnutí došlo v souvislosti s použitím švestkových podnoží v těchto výsadbách. V podniku SEVA – FLORA Valtice jsou však používány téměř výhradně meruňkové podnože typu MVA a choroba se zde vyskytla prakticky ve stejném rozsahu a stejné formě jako v Kobylí. Vliv interakce mezi podnoží a některými odrůdami meruňky nelze ovšem vyloučit. Na obou lokalitách vedle odumírání stromů existuje napadení porostu v menším rozsahu, od odumření jedné hlavní větve po stav stromu, kdy zůstala jedna živá větev a ostatní odumřely. Předpokládáme, že ke škodlivému výskytu moniliového vadnutí meruňky a odumírání řady stromů v květnu 2009 došlo v souvislosti se dvěma náhlými a trvalými změnami teploty, ke kterým došlo na začátku a na konci zimního období 2008 až 2009. Bylo to náhlé listopadové ochlazení o více než 20 °C po období poměrně vysokých teplot a náhlé trvalé oteplení koncem března, po předchozím dlouhém období nízkých teplot.

Karantenní fytoplasma meruněk
Vzhledem ke skutečnosti, že se ve výsadbách meruňky vyskytla ne jižní Moravě nebezpečná karantenní choroba fytoplazmatického původu, Evropská žloutenka peckovin – European stone fruit yellows (ESFY), je možné moniliové vadnutí meruňky zaměnit s touto chorobou. Je třeba důrazně upozornit na naprosto odlišné příznaky a průběh choroby, kterou ESFY způsobuje, i když i v tomto případě dochází k odumírání stromů během jednoho až dvou let po infekci. Listy stromů meruňky infikované ESFY jsou také menší než na zdravých stromech, během měsíce května mají mnohem světlejší listy, které později žloutnou a zpravidla dochází k jejich mírnému svinování. Stromy nemocné ESFY jsou tak výrazně barevně odlišeny od zdravých stromů meruňky, ale i od stromů infikovaných monilií. K odumření stromů dochází obvykle během zimního období tak, že stromy již na jaře nevyraší. Mohou však odumírat i během dalšího vegetačního období, přičemž vykazují příznaky typického žloutnutí a svinování listů. Stromy nemocné ESFY nikdy nereagují vadnutím listů. Ve výsadbách meruňky podniku Patria Kobylí jsme se s příznaky ESFY nesetkali, což je pro tyto výsadby pozitivní faktor. Skutečnost, že náhlé vadnutí meruňky nemá nic společného s chorobou způsobenou ESFY můžeme dokumentovat výsledky šestiletého vědeckého pokusu s vybraným souborem 38 stromů meruňky v sadu s výskytem ESFY. Vedle odumírání stromů infikovaných ESFY odumřely na jaře na moniliové vadnutí dva stromy v roce 2006, jeden strom v roce 2007, a nyní v roce 2009 pět stromů z pětadvaceti zbylých, což je 20 %. Příznaky moniliového vadnutí jsou ještě pozorovány na větvích dalších třech stromů, takže bude nutno tento pokus v roce 2009 ukončit. Všechny odumřelé stromy vč. dalších třech s příznaky moniliového vadnutí neměly nikdy žádný příznak ESFY a fytoplazma v nich nebyla prokázána ani biologickým testem na indikátoru GF-305. Půjde tedy u těchto chorob spíše o antagonistický vztah.

Ochrana proti moniliovému vadnutí
Ochrana proti moniliovému vadnutí meruňky je možná a účinná, i když není stoprocentní. Prvním krokem je odstraňování nemocných a odumřelých větví a stromů, v případě možnosti i uschlých mumifikovaných plodů na větvích. Odumřelé stromy a větve je nutné co nejdříve odstranit a spálit – nejdéle do konce června, aby se nestaly zdrojem další infekce a šíření moniliové hniloby plodů v době zrání. Náklady na tento zásah se rozhodně vyplatí. Řada odrůd z čínské skupiny meruněk a jejich kříženci mají vyšší dispozici k napadení moniliózou.
Druhou a rovněž nezbytnou složkou ochrany je postřik stromů specifickými fungicidy. V roce škodlivého výskytu moniliového vadnutí meruňky můžeme doporučit čtyři postřiky, které se aplikují v průběhu vegetace. První postřik před květem, druhý při dokvétání stromů, třetí proti moniliové hnilobě plodů v období dozrávání plodů a čtvrtý v pozdním podzimu před opadem listů, aby se zamezilo další infekci a odumírání stromů v následujícím roce. K provedení postřiku v začátku dozrávání plodů je třeba použít fungicidní přípravek Horizon 250 EW v koncentraci 0,1% (10 ml/10 l vody) s účinnou látkou tebuconazole 250 g/l a ochrannou lhůtou sedm dní. K jarní a podzimní aplikaci je vhodný i přípravek Baycor 25 WP v koncentraci 0,15% (15 g/10 l vody) s účinnou látkou 25% bitertanol. Ochranná lhůta u tohoto fungicidu je však 35 dní, proto tento přípravek nelze použít v období dozrávání plodů! Oba přípravky vyrábí firma Bayer CropScience AG.
Jako třetí prvek ochrany doporučujeme, podobně jako u broskvoní, pravidelný každoroční řez, který silně zmenšuje riziko odumírání plodících stromů ve výsadbách. Každoročním řezem roubových matek v roubové matečnici se docílilo prodloužil životnost výsadby o řadu let ve srovnání s výsadbou čtvrtkmenů meruňky ošetřovaných v plodnosti pouze průklestem. Ve výsadbě čtvrtkmenů meruňky dochází od šestého roku pravidelně k odumírání celých stromů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *