Výskyt fytoplazmy stolburu bramboru v porostech paprik

Od poloviny srpna letošního roku se v polních porostech paprik na jižní Moravě začaly objevovat příznaky vadnutí a žloutnutí rostlin, svinování listů, sprchávání květů a nasazených plodů, deformace mladších a vadnutí a předčasné dozrávání starších plodů. Příznakové rostliny se vyskytovaly v množství 5 – 40 %, ve velké části polních porostů paprik.

Postiženy byly rovněž i některé rostliny rajčat s příznaky intenzivně fialového zbarvení, proliferace a nitkovitosti vrcholových výhonů, zvětšení kalichů a lžičkovitosti listů, s výskytem do 1 % postižených rostlin v porostech.
Na základě odběru vzorků pracovníky Obvodního oddělení Státní rostlinolékařské správy (dále SRS) Břeclav byl v Diagnostické laboratoři SRS v Olomouci proveden rozbor příznakových rostlin paprik. Pomocí molekulární metody PCR, za použití obecných i specifických primerů a následné restrikční analýzy, byla ve vzorcích paprik detekována fytoplazma stolburu bramboru. Výsledek rozboru byl potvrzen úspěšným přenosem roubováním na zdravou rostlinu rajčete a v Referenční laboratoři Univerzity Palackého v Olomouci také mikroskopicky metodou fluorescenčního barvení DAPI.

Historie výskytu v ČR a okolních zemích
Výskyt fytoplazmy stolburu bramboru v porostech paprik byl zjištěn na Břeclavsku, Hodonínsku a Znojemsku. Tento letošní rozsáhlý výskyt umožnil v uvedených oblastech mimořádně suchý průběh počasí v červenci, který byl proto velmi příznivý pro rychlost šíření infekce vektory. V uplynulých letech se nálezy fytoplazmy stolburu bramboru v ČR omezovaly na ojedinělé infekce rajčat. Na bramboru nebyla pozorována od roku 1980, infekce paprik nebyla u nás až do letošního roku prokázána. Je možné, že se na paprikách stolbur v minulých letech vyskytoval v omezeném rozsahu stejně jako na rajčatech, ale vzhledem k nespecifickým příznakům a malému množství napadených rostlin v porostech jim nebyla ze strany pěstitelů ani odborníků věnována pozornost.
V loňském i letošním roce bylo také zaznamenáno napadení porostu celeru v lokalitě Podivín (jednotlivé rostliny v porostu s příznaky žloutnutí listů a zasychání od okrajů). Jednalo se o první nález fytoplazmy stolburu bramboru na celeru v ČR. Od loňského roku je evidováno rovněž podezření na infekci fytoplazmou stolburu bramboru u vinné révy. V infikovaném porostu paprik bylo dále prokázáno napadení svlačce, který může být jako vytrvalý plevel trvalým zdrojem infekce.
Na Slovensku byla fytoplazma stolburu bramboru detekována na bramborech v roce 2000 poprvé po 50 letech (3 lokality), v roce 2001 pouze na 1 lokalitě. Kalamitní výskyty na paprikách se následně objevily v letech 2002 a 2003, kdy bylo napadeno v závislosti na lokalitě 15 – 90 % rostlin. Podobný kalamitní výskyt byl v minulosti zaznamenán v Maďarsku (1994). Výskyt v Rakousku nebyl oficiálně zaznamenán. V Polsku je znám sporadický výskyt na bramborech, v Německu a Švýcarsku se vyskytuje na vinné révě (kde způsobuje onemocnění černání dřeva révy).

Přenos a zdroje infekce
Nejvýznamnější je přenos fytoplazmy stolburu bramboru vektory a to perzistentním způsobem. V zahraniční literatuře se uvádí řada druhů křísů a ploštic, není však známo, které druhy se podílejí na přenosu fytoplazmy stolburu bramboru v podmínkách ČR, protože např. její nejvýznamnější přenašeč Hyalestes obsoletus je u nás velmi vzácný a stěží může být původcem tak rozsáhlého napadení porostů, jako tomu bylo v letošním roce. U rajčat a paprik hrozí nebezpečí šíření infikovanou sadbou. Možnost šíření hlízami brambor je málo pravděpodobná (napadené rostliny obvykle odumírají; pokud vytvoří hlízy, tak jsou malé a většinou neprorůstají nebo klíčky brzy odumírají). Fytoplazmy se nepřenáší semeny.
Zdrojem infekce jsou vytrvalé hostitelské rostliny, především plevele (nejvýznamnější je svlačec) i pěstované plodiny (jahodník, réva). K dalším hostitelským rostlinám patří lilek, tabák, durman, jetel a řada dalších (uvádí se až 200 druhů, ale v některých případech může jít o záměnu s fytoplazmou žloutenky aster).

Význam a ochrana
V závislosti na rozsahu výskytu může dojít ke značným ztrátám. Při napadení brambor dochází k redukci tvorby hlíz, u paprik k opadu květů nebo vývoji drobných deformovaných plodů se semeny nižší kvality a u rajčat k deformaci květů, které buď nevykvétají nebo jsou sterilní. Často dochází k úhynům rostlin, zvláště u brambor a paprik. Za optimálních klimatických podmínek může dojít k zvýšenému namnožení vektorů a v podmínkách suchého a teplého počasí také k silnému, výjimečně až 90% napadení porostů stolburem. Napadení porostů se v jednotlivých letech liší v závislosti na průběhu počasí a výskytu vektorů.
Záměna příznaků infekce fytoplazmou stolburu bramboru je možná při napadení jinou fytoplazmou, hlavně fytoplazmou žloutenky aster a zvláště u papriky pak také s příznaky poškození kořenů, kořenového krčku nebo stonku houbovými patogeny (např. houbovými patogeny z rodů Rhizoctonia a Sclerotinia) nebo s příznaky nedostatku vody a živin.
K ochranným opatřením patří sledování výskytu stolburu u vytrvalých hostitelů (zvláště plevelů) v okolí porostů brambor, rajčat a paprik, které jsou zdrojem infekce a jejich důsledná likvidace. Rovněž je nutno zlikvidovat napadené rostliny pěstovaných plodin. V letech příznivých pro rozvoj populací křísů se doporučuje sledovat jejich výskyt v porostech a případně provést potřebná ošetření. Nezbytná je rovněž důsledná likvidace posklizňových zbytků napadených porostů a vysazování uznané sadby brambor.
Fytoplazma stolburu bramboru (Potato stolbur phytoplasma) je zařazena do seznamu škodlivých organismů jejichž zavlékání a rozšiřování je zakázáno, pokud se vyskytují na určitých rostlinách nebo rostlinných produktech (rostliny Solanaceae určené k pěstování, jiné než osivo) podle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 330/2004 Sb. Při zjištění příznaků infekce fytoplazmou stolburu bramboru na pěstovaných plodinách z čeledi Solanaceae je tedy nutno kontaktovat územně příslušné Obvodní oddělení Státní rostlinolékařské správy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *