Výskyt červené skvrnitosti na listech hrušně a ochrana vůči ní

V loňském srážkově nadprůměrném a teplém letním počasí se na hrušni (Pyrus communis) objevily žlutozelené, později cihlově červené skvrny, ostře ohraničené od okolního pletiva. Původce červené skvrnitosti listů byla Polystigma rubrum, která patří k vřeckatým houbám z třídy Ascomycetes.

Houba žije výhradně na listech hrušně v letním období jako parazit, v zimě jako saprofyt. Velikost červených skvrn značně kolísá, většinou však skvrny mají průměr přibližně 1 cm. Pro hrušně jsou nebezpečné zejména infekce na stejném stromě po více let za sebou. Strom se vlivem toxických látek, vylučovaných houbou oslabuje. Při silnějších infekcích se skvrny spojují, listy žloutnou, předčasně opadávají. Plody často nedozrají a stromy napadené houbou snadněji vymrzají. Na šíření houby má rozhodující vliv počasí. K infekcím dochází častěji v teplejších oblastech nížin dříve než v lokalitách chladnějších. Po teplých deštích se výtrusy houby – askospory šíří velice rychle. Dostane-li se askospora na pokožku lisů za dostatečné vlhkosti, klíčí. Klíční vlákno prorůstá průduchem do listového parenchymu. V myceliu houba hromadí výživné a rezervní látky. Zřetelné příznaky skvrnitosti se objevují na listech 5 – 8 týdnů po infekci.Délka inkubační doby je závislá na místních klimatických podmínkách.
Původce onemocnění – houba Polystigna rubrum se vyskytuje častěji na listech stromů hrušně, rostoucích v uzavřených a chráněných místech, na půdách suchých, trpících nedostatkem podzemní vody, na listech neošetřených, z nedostatečnou výživou. Na semenáčích a mladých stromech houba škodí více než na stromech dospělých. Intenzita napadení houbou je též ovlivňována pěstovanou odrůdou. Například odrůdy hrušně ’Boskova lahvice’ a ’Konference’ jsou náchylné k červené skvrnitosti listů a ke strupovitosti plodů. Naopak odrůda hrušně ’Vila’ je k chorobě odolnější. V České republice se červená skvrnitost listů vyskytuje i na listech švestky. Napadení houbou Polystigma rubrum můžeme též pozorovat na druzích rodu Prunus, na listech slivoně (Prunus insititia) a na listech trnky (Prunus spinosa).
Z ochranných preventivních opatření je důležité sesbírání a zničení spadaných listů, které jsou zdrojem infekce. V žádném případě nedáváme listy do kompostu, nejlépe je spálit. Na houbě Polystigma rubrum parazituje houba Gloesporium polystignicola, které by se dalo použít v biologickém potlačení patogena Polystigma rubrum.
Z fungicidních přípravků se v praxi používají běžné přípravky na bázi mědi (Kuprikol) nebo zinku (Novozir). K dalším účinným fungicidním přípravkům patří zejména Mancozeb, Dodin nebo Bitertanol. Vzhledem k tomu, že askospory Polystigma rubrum dozrávají 3 – 5 měsíců a stejnou dobu trvá jejich nálet, bylo by žádoucí , aby po tuto dobu byl list pokryt fungicidní látkou. Nejvíce jsou ohroženy listy v době rašení a krátce po něm. V praxi by se mělo ošetřovat obvykle třikrát a to před olistěním, před květem a po odkvětu.
K dalším, v našich podmínkách se vyskytujícím houbovým chorobám na hrušni, patří strupovitost, jejímž původcem je houba Ventura pirina, rzivost hrušní Gymnosporangium sabinge, moniliosa (Scelrotinia fructigena) a často se vyskytující puchýřnatost listů hrušně (Taphrina bulata ) a nektriová rakovina hrušně (Nectria galligena).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *