Výskyt a škodlivost hub rodu Alternaria

Se škodlivým výskytem alternarióz, způsobujících nekrotizace listů, stonků, plodů a odumírání rostlin se pěstitelé okrasných rostlin, zelenin a ovoce setkávají každoročně. Původci hnědočerných skvrnitostí a černých povlaků na listech a plodech jsou houby rodu Alternaria (Deuteromycetes, Hyphomycetes, Dematiaceae). Charakteristickým znakem alternarií je tmavě zbarvené mycelium, konidiofory a konidie. Konidie jsou opak kyjovité, kuželovité nebo válcovité s podélnými a příčnými přehrádkami. Jejich rozšíření je celosvětové.

Dvě skupiny alternarií
Ze všech druhů zjištěných na území ČR se pěstitelé mohou nejčastěji setkat jen s 20ti. Rozdělit je lze do dvou skupin. U první skupiny se konidie tvoří buď v delších řetízcích (až 20 spojených konidií) anebo v krátkých řetízcích po dvou až pěti konidiích (catenate – brevicatenate). Patří sem A. alternata, A. brassicicola, A. dianthi, A. tenuissima a A. dianthicola. Zbývající druhy uvedené v přehledu tvoří konidie jednotlivě (noncatenatae).
Druhy první skupiny jsou saprofytické, poloparazitické nebo parazitické. Patří sem obecně se vyskytující Alternaria alternata a Alternaria tenuissima (obr. 1). První druh kolonizuje veškeré odumřelé části rostlin a účinně se podílí na rozkladu organické hmoty. Houba netvoří skvrnitosti, může ale způsobovat škody v interakci s jinými patogeny nebo se škůdci, kteří produkují medovici (mšice, molice, červci, puklice) skapávající a pokrývající povrch listů a plodů. Na medovici se intenzivně rozvíjí řada různých druhů hub (Cladosporium, Aureobasidium, Epicoccum aj.) s velkým podílem houby Alternaria alternata tvořících na povrchu rostlinných částí černé lepkavé povlaky (tzv. černě). Černě zastiňují asimilační plochu a tím omezují, resp. snižují efektivitu fotosyntetických a transpiračních pochodů. S výskytem černí se často setkáváme ve sklenících u papriky, rajčat, okurek a u většiny ovocných stromů. Plody pokryté černěmi špatně dozrávají, jsou menší, nerovnoměrně se vybarvují, praskají a mají zhoršenou chuť (větší kyselost). Černě navíc zvyšují náchylnost k jiným chorobám (botrytidiová hniloba, strupovitost jablek atp.). Napadené plody nelze použít na saláty, kečupy, kompoty a marmelády. Zhoršují jejich vzhled, barvu, konzistenci a chuť. Navíc mohou být zdrojem různých mykotoxinů. Jedinou ochranou proti černím je včasná insekticidní likvidace savého hmyzu. Druhý druh, Alternaria tenuissima, tvoří krátké řetízky konidií a je příkladem příležitostného (fakultativního) parazitismu. Houba k němu přechází (k tvorbě nekrotických skvrn) na starých (senescentních) listech např. sóje, fazole, bobu aj., nebo se podílí na parazitismu v interakci s jinou houbou jako její druhotná a doprovodná součást. Je tomu tak u listových skvrnitostí vyvolaných např. houbami Alternaria tagetica, Alternaria pelargonii aj.).
Zástupci druhé skupiny netvořící řetízky konidií jsou parazitické druhy specializované buď na jednoho hostitele anebo na širší hostitelský okruh určité rostlinné čeledi (např. Brassicaceae, Apiaceae, Solanaceae). Konidie většiny parazitických hub mohou někdy dosahovat i značných rozměrů (maximálně až 300 – 400 µm délky a 30 – 35 µm šířky). Rozlišení jednotlivých druhů podle rozměrů konidií je pro jejich značnou variabilitu poměrně obtížné. Morfologicky, podle tvaru konidií, je možné je rozdělit do dvou skupin. V první skupině jsou druhy s konidiemi opak kyjovitými s dlouhým zúženým přívěskem (zobáčkem, rostrem). V druhé skupině jsou druhy s konidiemi válcovitými (cylindrickými) s velmi krátkým přívěskem nebo bez něj (např. druhy Alternaria leucanthemi, Alternaria helianthi, Alternaria sonchi). K důležitým rozlišovacím znakům patří počet podélných přehrádek, šířka přívěsku a velikost konidiální jizvy (obr. 2).
S parazitickými druhy se nejčastěji setkáváme na brukvovité zelenině, rajčatech, bramborách, cibuli a mrkvi. Z okrasných rostlin pak na ostálkách, měsíčku, karafiátech a na okrasných slunečnicích. Výskyt na jiných okrasných rostlinách je ojedinělý až vzácný (kopretiny, chryzantémy, aksamitníky, pelargonie aj.).

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 2/2010.

 

Text RNDr. Michal Ondřej, CSc., Mgr. Eliška Ondráčková, Agritec, výzkum, šlechtění a služby, s. r. o., Šumperk

Kresby Michal Ondřej

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *