Výskyt a detekce virového onemocnění maloplodosti třešně (LChD) v České republice

Článek se zabývá problematikou stanovení maloplodosti třešně u napadených stromů třešní (Prunus avium) a višní (P. cerasus) v ČR pomocí biologického indexingu a pomocí laboratorní metody OneStep RT-PCR. Maloplodost třešně je způsobena viry Little Cherry Virus-1 (LChV-1) a Little Cherry Virus-2 (LChV-2). Podstatou biologického testování je využití dřevinných indikátorů (tj. odrůd citlivých vůči maloplodosti), které umožňují detekovat přítomnost virů u testovaných odrůd. Toto onemocnění může způsobovat značné ekonomické ztráty na výnosu v třešňových a višňových výsadbách. Summary This article is aimed at the evaluation of Little cherry disease (LChD) in infected sweet cherry (P. avium) and sour cherry (P. cerasus) trees in Czech Republic using biological method (biological indexing) and laboratory method (OneStep RT-PCR). The LChD is caused by Little Cherry Virus-1 (LChV-1) and Little Cherry Virus-2 (LChV-2). Biological testing is based on the utilization of suitable woody indicators able to detect patogen occurence within the climatic conditions of the Czech Republic. The LChD disease could cause considerable crop yield loss within the sweet cherry and sour cherry orchards.

Virové onemocnění maloplodost třešně způsobují viry z čeledi Closteroviridae (Little cherry virus-1, Little cherry virus-2, Little cherry virus-3 a další). Název pro skupinu virů pochází z řeckého slova „closter“ (řecky vlákno).
Maloplodost třešně (Little cherry disease, LChD) byla poprvé objevena a popsána v roce 1933 v oblasti provincie Britská Kolumbie v Kanadě (Foster, Lott 1947). V 90. letech 20. století byly poprvé zaznamenány škody způsobené maloplodostí v Německu (Bittner et al. 1994, Harms et al. 1996). Výskyt byl popsán dále v Itálii (Matic et al. 2009), Polsku (Komorowska, Cieślińska 2008), Belgii, Rumunsku, Španělsku, Švýcarsku a Velké Británii (OEPP/EPPO 2001). V České republice byla maloplodost zjištěna u třešní a višní (Ludvíková et al. 2011; Ludvíková, Suchá 2011).
Příčinou rozvinutí příznaků onemocnění mohou být extrémní klimatické podmínky, tj. vysoké teploty a extrémní sucho, a citlivost odrůd pěstovaných v třešňových výsadbách.
Legislativa Patogen maloplodosti třešně (Little Cherry Virus, LChV) nebyl uveden na seznamu karanténních škůdců organizací EPPO ani další regionální organizací pro ochranu rostlin. Podle směrnice rady 2000/29/ES o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství je ve všech členských zemích EU patogen LChV (neevropské izoláty) karanténní. Virus maloplodosti třešně významně snižuje kvalitu plodů, a proto je kontrolován národními certifikačními schématy pro bezvirózní materiál ovocných dřevin (OEPP/EPPO, 1991/1992a; OEPP/EPPO, 1991/1992b).
Symptomy Maloplodost se často vyskytuje v rostlině v latentní formě (virus je v rostlině přítomen, ale příznaky onemocnění nejsou zřetelné). Maloplodost se vyskytuje u třešní a višní, zvláště náchylné jsou odrůdy s velkými tmavočervenými plody.
Symptomy na stromech:
V celkovém habitu nemusí nemocný strom, v porovnání se zdravým, projevovat zvláštní symptomy. Pokud ano, typické jsou hlavně menší přírůstky a menší habitus (obr. 1). Symptomy na plodech:
V první fázi vývoje plodů nejsou změny pozorovatelné. V období dozrávání (přibližně dva týdny před sklizní) může docházet u infikovaných stromů ke zpomalení vývoje plodů a dozrávání. Plody jsou malé, nepřirozeně špičaté (obr. 2), mají nahořklou chuť, světle červené zbarvení a jsou neúplně vyzrálé (obr. 2, obr. 3). Nezralé plody mohou viset na stromě i několik měsíců po ukončení období sklizňové zralosti. Napadené plody se mohou vyskytovat pouze na jedné větvi nebo části napadeného stromu, zatímco ostatní zdravé (nenapadené) plody na stromu jsou bez příznaků.
Symptomy na listech:
U napadených třešní a višní se může projevit předčasná změna zbarvení listů, které mají na konci letního období červenofialovou až bronzovou barvu (Welsh, Cheney 1976). Nekrózy na zabarvené části listu nejsou typické pro maloplodost.
Přenos U maloplodosti třešně nebyl prokázán přenos pylem ani semeny (Heathcote, Cockbain, 1966). Maloplodost je významně rozšiřována vegetativním množením podnoží, očkováním a roubováním (Foster, Lott 1947). V Kanadě byl potvrzen přenos viru maloplodosti třešně červcem javorovým (Phenacoccus aceris), (Raine et al., 1975; Slykhuis, 1980). V Evropě je jeho výskyt původní a populace tohoto škůdce může být v třešňových výsadbách silně redukována pomocí různých přirozených predátorů. V Německu doposud nebyl prokázán přenos klosterovirů LChV-1 a LChV-2 dospělci ani larválními stádii červce (Petruschke, Schrӧder 2010). Jiný vektor nebyl doposud popsán.

Materiál a metodika Existuje několik metod detekce výskytu maloplodosti.
● Monitoring příznaků
Tento způsob je vhodné považovat za doplňující a pomocné kritérium, zejména z důvodu latence výskytu příznaků maloplodosti, protože změna zabarvení listů může být důsledkem působení jiných virových a houbových onemocnění, případně dalších abiotických faktorů. Příznaky na nemocných stromech ve výsadbě je možné pozorovat nejdříve na konci období dozrávání plodů.
● Biologický indexing (biologické testování) pomocí dřevinných indikátorů
Metoda je založena na sledování viditelné reakce indikátorové rostliny (indikátoru) na přítomnost uměle zavedeného patogena, který se nachází (případně nenachází) v podezřelé testované odrůdě.
Odběr vzorků: vzorky (očka z podezřelé odrůdy) je vhodné odebírat nejlépe před samotným očkováním. Jednoleté výhony s vyzrálými očky zbavíme listů, ponecháme řapíky a uchováváme v chladných a vlhkých podmínkách, aby se zabránilo jejich zasychání. Vhodná doba k očkování je v průběhu července a srpna, protože v té době podnože obsahují dostatek mízy.
Postup testování: na třešňovou podnož (pěstovanou v testovací školce) je v prvním kroku naočkován indikátor (12 až 15 cm nad zemí). Po 14 dnech je pod očko indikátoru naočkováno očko rostliny testované na přítomnost maloplodosti (5 až 8 cm nad zemí), (obr. 4). Testovaná rostlina je očkována na indikátor ve třech až pěti opakováních. Jako negativní kontrola slouží rostlina, na které je naočkován samotný indikátor (ve třech až pěti opakováních). Příznaky se sledují po dobu dvou let pro potvrzení infekce testovaného stromu.
Vhodné indikátory: Prunus avium cv. Canindex (Hansen, Green 1985; Bittner et al. 1994; OEPP/EPPO 2001, s. 457) a Prunus avium cv. Sam (OEPP/EPPO 2001, s. 457). Jako podnož je používán Colt (Prunus avium L. x Prunus pseudocerasus L.). Pro založení testu je nutné používat pouze podnože a indikátory se zdravotním statutem virus free (Vf). V testovací školce je nutno zajistit herbicidní a insekticidní ochranu.
Biologický indexing je metodou časově náročnou (minimálně dva roky), ale velmi významnou pro potvrzení infekce testovaného stromu, zejména pro účely systému certifikace množitelského materiálu.
● Metoda OneStep RT-PCR (Reverse transcription-Polymerase Chain Reaction)
Jedná se o citlivou a spolehlivou metodou pro rychlou diagnostiku LChD. V podmínkách ČR byla dosud prokázána nejvyšší citlivost této metody v případě RNA izolované z rašících listů (odebraných časně na jaře), z květů testovaných stromů a z listů odebíraných na podzim. Ze vzorků byla RNA izolována postupem podle Matoušek et al. (2007) s využitím Concert plant RNA purification reagent (invitrogen) nebo pomocí komerčního kitu RNeasy Plant mini kit (QIAGEN). Získaná RNA je spolu s dalšími komponentami pro PCR reakci (pufr, nukleotidy, primery, příslušné enzymy) umístěna v termocykleru (přístroj zajišťující průběh PCR reakce).

Text a foto Ing. Eva Chroboková, Ph.D., Ing. Jana Suchá, Ing. Hana Ludvíková, VŠÚO Holovousy, s. r. o.

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 4/2012

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *