Výsadba a řez rybízu a angreštu

Rybízy patří mezi důležité zdroje vitamínů a esenciálních minerálních látek. Nejbohatší v tomto směru je černý rybíz, který obsahuje 90 – 250 mg % vitamínu C a má významné baktericidní účinky. Odrůdy rybízu a angreštu jsou nepostradatelné pro výrobu ovocných šťáv, marmelád, kompotů, ovocného vína apod. Angrešty jsou navíc výborným a velice chutným stolním ovocem. K dosažení co největší výnosnosti z keře, přispívá, kromě stanovištních a výživových podmínek i samotný řez rostlin.

Rybíz se ve školkách pěstuje jako pravokořenný ve tvaru keře nebo štěpovaný na meruzalku zlatou ve tvaru stromku (podnože ME-LS-A, ME-LS-B, ME-LS-C). V současné době je u rybízu běžnější tvar keře. Keře rybízu vysazujeme na vzdálenost 2,5 – 3,0 x 1,0 – 2,0 m, podle vzrůstnosti odrůdy. Stromky rybízu sázíme do sponu 2,0 – 2,5 x 0,8 – 1,0 m.
Stromkový tvar šetří místo na pěstební ploše, je možné pod odolnými odrůdami, které nepotřebují postřik pěstovat i zeleninu, nastupuje dříve do plodnosti, ale má menší plodnost, je náročnější na řez, potřebuje trvalou oporu až do korunky a má kratší životnost.
Rybíz můžeme vysazovat buď na podzim nebo na jaře. Výhodnější je obvykle výsadba podzimní. Sazenice, nejsou-li sázeny těsně před zamrznutím půdy, ještě na podzim částečně zakoření a na jaře lépe využívají zimní vláhu. Obvykle také v prvním roce vytvoří větší přírůstky. Jarní výsadba trpí více suchem, zejména je-li provedena později, v takovém případě je nutná závlaha.
Rybíz má relativně vysokou plodnost a spotřebu živin. Velká část kořenového systému rybízu se utváří mělce pod povrchem půdy. Rostliny jsou proto citlivé na nedostatek vláhy, koncentraci půdního roztoku a na malý obsah organických látek. Půdní reakci vyžadují neutrální až slabě kyselou.
Ve většině našich oblastí, za předpokladu častého kypření a dobré struktury půdy, není doplňková závlaha pro rybíz nutná, avšak ve všech případech je prospěšná a zvyšuje výnosy. Doplňkovou závlahu rozdělujeme na několik dávek po 30 – 50 mm: 1. před květem, 2. při vývinu plodů, před zráním, 3. při zrání plodů, 4. po sklizni, 5. koncem léta.

Stromky rybízu
Vysazujeme je ke kůlu nebo drátěnce procházející korunkou. Chceme-li mít korunky ve stejné výšce, obvykle musíme vysazovat některé stromky hlouběji, protože téměř nikdy nejsou kmínky stejnoměrné výšky. Meruzalka dobře zakořeňuje a vytvoří na zahrnuté části kmínku nové kořeny. Výhony po výsadbě zkracujeme hluboko na dvě až čtyři očka, aby přesazováním poškozená a ne zcela ještě funkční kořenová soustava stačila zásobit vodou a živinami nadzemní část.Ve druhém roce v předjaří vybereme z vyrostlých výhonů čtyři až pět nejsilnějších jako základ koruny. Ostatní zahušťující výhony odstraníme. Ponechané výhony zkrátíme o 1/4 až 1/3, boční výhony zkracujeme na dva pupeny. Ve třetím roce a v dalších letech odstraníme předjarním řezem všechny zahušťující výhony, ponechané nové výhony zkrátíme asi o 1/4 až 1/3. Boční zahušťující výhony zkracujeme na dva až čtyři pupeny. Silně rostoucí postranní výhony zcela odstraňujeme.
Udržovací řez provádíme každoročně, zajišťujeme jím dobré prosvětlení a rozložení koruny. Řezem odstraňujeme přestárlé, nevyzrálé, nesprávně rostoucí a nemocné výhony,

Keře rybízu
Sázíme je hlouběji, místo rozvětvení by mělo být 10 cm pod úrovní půdy. Při opomenutí této zásady se vytváří krátký kmínek, rostlina špatně tvoří nové výhony vyrůstající z půdy, trpí holomrazy a má kratší životnost. Výhony keřů po výsadbě řežeme na dva až tři pupeny nad povrchem půdy. V prvním roce ponecháváme na keři rybízu čtyři až šest nejsilnějších výhonů, ostatní u země odstraníme. Ve druhém roce ponecháme dalších pět až šest nových výhonů, slabé a přebytečné odstraníme.
Hlavním úkolem výchovného řezu je vypěstování keře s potřebným počtem větví různého stáří. Koncem třetího roku od výsadby mají mít dobře zapěstované keře pět až šest jednoletých výhonů, stejný počet dvouletých a tři až pět tříletých větví, podle kondice keře. Počet větví závisí také od sponu výsadby. Čím je výsadba hustší, tím méně větví má být na jednom keři.

Obnova staršího dřeva
V dalších letech se cyklicky obnovuje řezem starší dřevo tak, aby na keři zůstaly u černého rybízu nejvýše tříleté větve a u rybízu bílého a červeného nejvýše čtyřleté větve. Průklest děláme ihned po sklizni nebo na jaře v příštím roce. Odříznuté starší dřevo nahrazujeme novými dobře vyvinutými výhony vyrůstajícími z kořenů keře. Snažíme se odstraňovat celé větve, pouze z nedostatku nových obnovujících výhonů můžeme starší větev sesadit na mladší, z ní pak vyrůstají nižší výhon. Při odstraňování odplozeného a zahušťujícího dřeva neponecháváme nad zemí žádné čípky, ale větve řežeme bezprostředně u povrchu půdy. Ponechané čípky bývají vstupní branou pro houbové choroby a mohou způsobit i usychání celého keře. Životnost keřů je asi 20 let, stromků 8 –10 let.

Výsadba Angreštu
Angrešt se pěstuje ve tvaru pravokořenného keře, stromku nebo naštěpovaný na meruzalku zlatou. Angrešt je náročnější na teplotu, ideální jsou stanoviště s průměrnou roční teplotou 7 – 9 oC. Nesnáší sucho nebo zamokření, optimální jsou oblasti s 650 mm srážek za rok. Dobře snáší mírné zastínění. Hladina podzemní vody by měla být 70 – 90 cm pod povrchem půdy. Ve srovnání s rybízem červeným a bílým má angrešt vyšší nároky na půdu. Vyžaduje středně těžké, humózní, hlubší půdy, neutrální až slabě kyselé reakce, dobře zásobené živinami. Angreštu vyhovují otevřená stanoviště, s mírným průvanem. K nízkým teplotám je odolnější než černý rybíz.
Angrešt můžeme vysazovat buď na podzim, nebo na jaře. Výhodnější je obvykle výsadba podzimní. Sazenice, nejsou-li sázeny těsně před zamrznutím půdy, ještě na podzim částečně zakoření a na jaře lépe využívají zimní vláhu. Obvykle také v prvním roce vytvoří větší přírůstky. Jarní výsadba trpívá suchem, zejména je-li provedena později, v době nedostatku vláhy je nutná závlaha.
Převážná část kořenového systému angreštu se utváří mělce pod povrchem půdy. Rostliny jsou citlivé na nedostatek vláhy, živin a na malý obsah organických látek. Ve většině našich oblastí za předpokladu častého kypření a dobré struktury půdy není doplňková závlaha pro angrešt nutná, přesto je ve všech případech prospěšná a zvyšuje výnosy. Doplňkovou závlahu rozdělujeme na několik dávek: 1. před květem, 2. při vývinu plodů, 3. při zrání plodů, 4. po sklizni, 5. koncem léta.

Stromky angreštu
Vysazujeme je ke kůlu nebo k drátěnce tak, aby kůl nebo drátěnka procházely korunkou a mohly se k nim později vyvázat zaplozené větve. Chceme-li mít korunky ve stejné výšce, obvykle musíme podobně jako u rybízu vysazovat některé stromky hlouběji, meruzalka dobře zakořeňuje a vytvoří na zahrnuté části kmínku nové kořeny.
Výhony po výsadbě zkracujeme na jaře na dva až tři pupeny, slabé výhony na jeden pupen. Cílem tohoto řezu je omezení výparu vody z rostliny dokud se neobnoví kořenový systém poškozený při přesazování. Z vyrostlých výhonů vybereme čtyři až pět nejlépe postavených jako základ koruny, které ve druhém roce zkrátíme o 1/4 až 1/3 a to u odrůd s rozložitým nebo převislým růstem převážně na vnitřní (shora) postavený pupen, aby budoucí pokračování větve rostlo ve vzpřímenějším úhlu. Ve třetím roce a v dalších letech odstraníme předjarním řezem všechny zahušťující výhony, hlavní výhony zkrátíme podle délky přírůstků a charakteru růstu asi o 1/3 až 1/2 a postranní obrost na dvě až čtyři očka. Po čtyřech až šesti letech obměňujeme hlavní větve za mladší. Přestárlé větve zkrátíme co nejhlouběji na mladý náhradní výhon. Při tomto způsobu řezu získáme rovnoměrně vyvinuté, nepřehoustlé koruny, ovoce nejvyšší jakosti a pravidelné sklizně. Správně tvarovaný stromek musí být při sklizni dobře přístupný i uvnitř koruny.

Keře angreštu
Vysazují se přibližně o 5 cm hlouběji než rostly ve školce. V předjaří silně zkracujeme výhony na dva až čtyři pupeny, velmi slabé výhony na jeden pupen. V období sucha zaléváme. V dalším roce ponecháme čtyři až šest nejsilnějších, vzpřímených výhonů, tyto výhony pokud se neohýbají, nemusíme zkracovat nebo jen minimálně.
Podstatou dalšího tvarování je každoroční odstraňování starých výhonů a výběr nových mladých výhonů s případným mírným zkrácením (odstraníme tím případně také hnědé padlí na koncích výhonů). Počet výhonů po ukončení tvarovacího řezu má být osm až dvanáct, dle vzrůstnosti keře a odrůdy. Důležité je odstraňování starých výhonů, které mají již slabé přírůstky, na keři neponecháváme větve starší jak pěti let. V létě odstraňujeme vrcholky výhonů napadené hnědým padlím.
Životnost keřů angreštu je kolem 20 let, stromky na meruzalce zlaté se dožívají kolem 10 let, někdy i méně, zejména pro napadení větví a místa štěpování houbovými chorobami.

Komentáře ke článku 2

  • libuse hotova

    Na stromkovém rybízu mám větve s viditelnými budoucími střapci rybízu, ale nad nimi mám větvičky se žlutými kvítky. Co s nimi mám dělat? Mám je ostříhat, nebo ponechat? Prosím o radu, děkuji, L.H.

  • Machalová Irena

    na keích angreštu a rybízu – stromky, vyrostlo letos moc nových výhonů. Mají tak 30 cm, zastiňují větvičky s plody, můžu je i teď ostříhat nebo skrátit?
    Děkuji za odpověď Machalová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *