Výnosy švestek a pološvestek tvarovaných jako vřeteno

Příspěvek navazuje na článek z předchozího čísla Zahradnictví, v němž byl hodnocen růst vybraných odrůd slivoní pomologického typu švestky a pološvestky u výsadby založené na podzim 2005 ve tvaru vřetene. Pokud jde o absolutní výnosy, v průměru na strom se do sedmého roku po výsadbě sklidilo nejvíce plodů u odrůdy ´Amers´ na myrobalánu (168 kg) a ´Elena´ na podnoži St. Julien A (157 kg), nejnižší výnos na strom dosáhly odrůdy ´Gabrovska´ na Wangenheimově (32,8 kg) a ´Tegera´ na podnoži St. Julien A (32,5 kg). Největší průměrná hmotnost jednoho plodu v posledních čtyřech sklizňově významných letech byla zjištěna u pološvestky ´Tophit´ na podnoži Wavit® (74,6 g) při stabilně vysokém výnosu, zatímco nejmenší plody byly sklizeny u odrůdy ´Tolar´ na myrobalánu (22,2 g).

Matriál a metodika

Pokusné stanoviště a metodika jsou popsány podrobněji v časopisu Zahradnictví č. 11, 2013.

Hlavním cílem práce bylo zhodnotit plodnost vybraných standardních i novějších odrůd slivoní z pomologické skupiny švestek a pološvestek do sedmého roku po výsadbě. Záměrně se ve výsadbě neuplatňuje ani ruční, ani chemická probírka plůdků, násada se redukuje pouze pravidelným každoročním řezem na jaře.

Specifický výnos a průměrná hmotnost jednoho plodu jsou vztaženy na poslední čtyři roky (2009 až 2012). Výsledky nebyly statisticky hodnoceny.

O produktivitě širšího sortimentu slivoní do pátého roku jsme referovali dříve (Sus a Brožová 2011).

Výsledky a diskuse

Absolutní výnos ovoce u sledovaného sortimentu slivoní (2007 až 2012)

Významné sklizně nastoupily u mnoha odrůd již ve čtvrtém roce po výsadbě. Souhrnné výsledky jsou v grafech 1 a 2.

Co se týče absolutního výnosu švestek za dosud sledované období, v průměru na strom se od druhého do sedmého roku po výsadbě sklidilo nejvíce plodů u odrůdy ´Elena´ na podnoži St. Julien A (157,0 kg) a na semenáči Wangenheimovy (112,5 kg). Nejnižší kumulativní výnos na strom byl zaznamenán u odrůd ´Gabrovská´ na semenáči Wangenheimovy (32,8 kg) a Samek (HL 672) na podnoži St. Julien A (48,2 kg/strom).

Nejvyšší kumulativní sklizně pološvestek měla odrůda ´Amers´ na myrobalánu (168,0 kg ze stromu) a ´Tophit´ na podnoži Wavit® (130,0 kg), naopak nejnižší odrůdy ´Tegera´(32,5 kg) a ´Čačanska Rana´ (40,5 kg), obě na podnoži St. Julien A.

V přepočtu na hektar se pohyboval celkový výnos švestek do sedmého roku mezi 36,4 t/ha u odrůdy ´Gabrovská´ (Wangenheimova) až 174,4 t/ha u odrůdy ´Elena´ (St. Julien A). Z pološvestek jsme zaznamenali nejnižší plošný výnos u odrůdy ´Tegera´ (St. Julien A), a to 36,1 t/ha, naopak nejvyšší (144,4 t/ha) u odrůdy ´Tophit´ (Wavit). Špičkový plošný výnos nepřinesla za sedm let ani odrůda ´Amers´ na myrobalánu s 93,2 t/ha, jak by se jevilo podle sklizní ze stromu, protože je spolu s odrůdami švestek ´Nectavit´, ´Promis´ a ´Tolar´ (na myrobalánu) vysazena v širším sponu (4,5 x 4,0 m), kdežto ostatní odrůdy ve sponu 4,5 x 2,0 m.

Určitý sklon ke střídavé plodnosti v roce 2010 po vyšší úrodě roku 2009 se projevil u odrůdy ´Hanita´ na obou sledovaných podnožích (St. Julien A a Wavit®), ´Stáňa´ (HL 619) na podnoži St. Julien A, ´Top 2000´ (Wavit®), ´Topper´ (St. Julien A), ´Topstar Plus´ (Wavit®), ´Toptaste´ (WaxWa) a ´Valor´ (WaxWa), přesto tyto odrůdy až na výjimky (´Stáňa´) v roce 2010 zcela „nevynechaly“. Tuto tendenci lze sledovat i v roce 2012, kdy zcela bez úrody zůstaly stromy odrůdy ´Top 2000´ (Wavit), velmi nízkou sklizeň měly také odrůdy ´Tegera´ a ´Stáňa´ (obě na podnoži St. Julien A). Příčinou výpadků ve sklizni v roce 2012 u odrůd ´Jojo´ na myrobalánu, stejně jako nepatrný výnos pološvestky ´Čačanska Rana´ (St. Julen A), není nadúroda roku 2011, ale částečné mrazové poškození menší květní násady. Pološvestka ´Amers´ na myrobalánu a švestka ´Elena´ (St. Julien A) však i přes vysoký výnos předchozího roku zaplodily v posledním, sedmém roce po výsadbě (2012) velmi dobře, s vyrovnanými meziročními sklizněmi. Z tohoto hlediska je možné pozitivně hodnotit také jednu z nejvíce perspektivních odrůd pološvestky ´Tophit´ na podnožích Wavit® i St. Julien A. Poněkud nižší výnos na strom zatím v jediném roce (2010) lze přičíst rychlému nástupu do plné plodnosti, a to již ve čtvrtém roce po výsadbě (2009).

Text a foto doc. Ing. Josef Sus, CSc., Ing. Lenka Brožová, Česká zemědělská univerzita v Praze

Článek byl odborně recenzován.

 Poděkování:

Příspěvek vznikl za podpory výzkumného záměru MSM 6046070901.

 Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 12/2013

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *