VŠÚO Holovousy oslavil padesátiny

Výzkumný ústav ovocnářský Holovousy byl založen v roce 1951 v objektu bývalého velkostatku rodiny Malínských. Vznikl v rámci reorganizace Ovocnicko-vinařského ústavu v Praze a zahradnických ústavů v Průhonicích. Při svém vzniku bylo součástí ovocnářského výzkumného ústavu 16 ovocnářských pracovišť v českých zemích i na Slovensku. Tehdy byl ústav součástí Československé akademie zemědělských věd a jeho základním posláním byla vědecko-výzkumná činnost v ovocnářském odvětví, soustředění genetického potenciálu ovocných druhů a odrůd, tvorba výchozího bezvirózního biologického materiálu a zdokonalování moderních, zejména efektivních systémů pěstování ovoce.

Na základě dohod a vzájemné koordinace činností existovala určitá dělba práce mezi Výzkumným ústavem ovocných a okrasných drevín v Bojnicích a Výzkumným ústavem ovocnářským v Holovousích. Ústav v Holovousích byl zaměřen na problematiku pěstování jádrovin, třešní, višní včetně podnoží a některé specifické problémy pěstování slivoní, meruněk a broskvoní. Ústav v Bojnicích byl zaměřen na pěstování všech druhů drobného ovoce, meruněk, broskvoní a méně známých ovocných druhů.
V prvních letech existence Výzkumného ústavu ovocnářského v Holovousích byla výzkumná činnost zaměřena na zpracování rajonizace druhů a odrůd, výzkum řezu jádrovin v intenzivních výsadbách včetně hnojení a kultivace. Úsek ochrany se zaměřil na vrtuli třešňovou a byla zpracována registrace podnožového materiálu ovocných dřevin. Byly ověřovány vhodné mechanizační prostředky pro práci v intenzivních sadech a část výzkumné práce se zaměřila na studium opylovacích poměrů ovocných druhů. Byly navrženy efektivní metody ve školkařství, zpracovány zásady ovocnaření ve vyšších polohách a výzkumná činnost se zaměřila na ochranu proti jarním mrazíkům, prognózu a signalizaci výskytu významných chorob a škůdců. Byly studovány způsoby pěstování krátkodobých, zahuštěných výsadeb jádrovin a stranou zájmu nezůstalo stanovení reziduí u ošetřených ovocných druhů chemickými ochrannými prostředky. Výzkumné práce se zaměřily na rozbory listové plochy a stanovení obsahu živin, byly založeny pokusy s využitím radiačních šlechtitelských metod s použitím jednorázového a chronického gama záření. Byla studována architektonika kořenových soustav na různých půdních typech a založeny pokusy s herbicidním ošetřením pásu pod korunami stromů. Zájem byl soustředěn i na regulaci růstu a plodnosti ovocných stromů v intenzivních výsadbách, na jejich mimokořenovou výživu, na kompaktní růst jabloní a třešní, na příčiny únavy půdy v ovocných výsadbách a na optimální způsoby organického hnojení v sadech.
V roce 1977 byl Výzkumný ústav ovocnářský přičleněn jako samostatná hospodářská organizace s právní subjektivitu k oborovému zahradnickému podniku Sempra Praha. Současně byly připojeny k ústavu tři šlechtitelské stanice a to Těchobuzice, Velké Losiny a Velehrad. K úkolům ústavu přibyla odpovědnost za šlechtění ovocných plodin a název ústavu byl tak rozšířen na Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy.
Významnou měrou se tak rozšířila šlechtitelská činnost ústavu zvláště v případě novošlechtění a udržovacího šlechtění. Výzkumná činnost se zaměřila také na soustavu mechanizačních prostředků v sadech a jejich efektivní využívání na zlepšování vodního režimu půdy v sadech mulčováním a závlahou. Pozornost byla zaměřena na ekonomiku pěstování ovoce. V té době jsou ve výzkumných zprávách první zmínky o biologických metodách ochrany v sadech, o usměrněné chemické ochraně. Jsou určovány hodnoty vláhové potřeby vody pomocí půdních lysimetrů, určovány hospodářsky významné virózy a je ověřována metoda kultivace vrcholových meristemů in vitro. Je věnována pozornost mutačnímu šlechtění a klonovým selekcím. Je studována půdní nematofauna v ovocných sadech, značná pozornost je věnována podnožím jádrovin a peckovin, jejich efektivnímu využití a způsobům množení. Postupně jsou tkáňové kultury využívány při ozdravování výchozího materiálu při množení jahodníku a podnoží zakrslých třešní. Jsou zkoumány fyziologicky aktivní látky na růst a plodnost ovocných stromů a jsou v sadech využívána kapalná hnojiva. Jsou zkoumány šlechtitelské metody a je zavedena metodika rané diagnostiky rezistence k houbové chorobě Ventiria inaegualis. Jsou ověřovány pěstitelské tvary s využitím zakrslých podnoží u třešní a višní pro ruční a mechanizovanou sklizeň. Je řešen výzkum tolerance peckovin k šarce slivoní. Explantátové kultury jsou využívány v udržovacím šlechtění. a novošlechtění u vybraných ovocných druhů. Je zaváděna integrovaná ochrana jádrovin před živočišnými škůdci a jsou zkoumány metody testování slivoní na virové choroby a začal výzkum metod ozdravování výchozího materiálu slivoní. Je položen základ tvorby odrůd slivoní tolerantních vůči šarce včetně výchozího množitelského materiálu.
Podstatné změny ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském nastaly po roce 1989. Byly redukovány finanční prostředky vkládané do výzkumné a šlechtitelské činnosti. Tím dochází k výraznému snížení počtu zaměstnanců, avšak erudovaní odborníci pro jednotlivé úseky ovocnářského odvětví pracují v ústavu dále a pokračují v započaté výzkumné a šlechtitelské práci. Složitá situace nastala při uskutečňování zákonných restitučních nároků majitelů objektů, ve kterých ústav sídlí a pozemků, které využívá ke své práci. Práce ve výzkumu vyžaduje stále větší náročnost, teoretické znalosti a praktické zkušenosti včetně skromnosti a enthusiasmu. Toto období privatizace a transformace si vyžádalo od všech pracovníků ústavu zvýšené úsilí a pracovní nasazení bez ohledu na adekvátní a bezprostřední finanční ocenění.
Současný systém financování výzkumu je založen na výzkumných projektech a grantech. Žádosti a projekty jsou předkládány prostřednictvím veřejné soutěže „Národní agentuře pro zemědělský výzkum“ ve dvoukolovém systému. Tato agentura je zařízením Ministerstva zemědělství České republiky. Žádosti o granty jsou předkládány „Grantové agentuře České republiky“. Zakladatelé projektů všechny návrhy komisionálně vyhodnocují a jen nejlepší jsou přijaty a financovány. Úspěšnost přihlášek se pohybuje mezi 10-50 %. Stále častěji je vyžadována finanční spoluúčast řešitele a pohybuje se v průměru mezi 20-30 %.
V polovině roku 1997 byla ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském v Holovousích založena společnost s ručením omezeným, takže vznikl soukromý subjekt, který do té doby byl součástí akciové společnosti Sempra Praha a zařadil se tak mezi privátní výzkumné ústavy s právní subjektivitou.
V současné době řeší Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s. r. o. celkem devatenáct výzkumných projektů. Z toho třináct je řešeno z prostředků MZe ČR prostřednictvím „Národní agentury pro zemědělský výzkum“. Tři zahraniční projekty jsou řešeny z prostředků Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR a tvoří součást programů EUREKA; KONTAKT a 5. Rámcový program.
U tří projektů je ústav spolunositelem, u dvou s VÚRV Praha-Ruzyně a jeden s VÚZE Praha.
Výzkumné projekty financované z prostředků MZe ČR se zabývají těmito okruhy řešení:
 výzkum množení podnoží, zejména zakrslých pro třešně včetně využití hybridního potomstva Ceropadus x Prunus avium
 výzkum vhodných podnoží pro efektivní pěstitelské systémy
 příprava kryobanky vegetativně množených ovocných dřevin
 zavedení efektivních systémů ve stávajících ovocných výsadbách.

Zahraniční výzkumné projekty řeší genetické zlepšování kvality plodů u rezistentních odrůd, metody šlechtění kvalitních odrůd hrušní, meruněk a slivoní a výzkum molekulární diagnostické metody pro detekci virů jahodníku.
Nově schválené výzkumné projekty s řešením od poloviny roku 2001 jsou zaměřeny na:
 inovace pěstitelských systémů třešní a hrušní
 systémy integrované ochrany ovocných dřevin
 kompletní rezistenci proti chorobám u jabloní
 nové metody konzervace genetických zdrojů
 výběr odolných genotypů slivoní k šarce a moderní systémy pěstování slivoní
 nové metody selekce a tvorba perspektivních genotypů třešní.

V souvislosti se schválenými novými výzkumnými projekty je třeba ocenit vstřícný přístup odboru výzkumu a vzdělávání na MZe ČR. Kromě řešení projektů ústav uchovává v technických a prostorových izolátech výchozí bezvirózní biologický materiál ovocných dřevin. Je vybaven odborným a přístrojovým potenciálem pro jeho ozdravování a testování.
Podporovanou oblastí je uchování a studium genofondu ovocných rostlin, ústav má soustředěnu jednu z největších sbírek v Evropě. Byla vyšlechtěna řada rezistentních odrůd jabloní a nové odrůdy třešní.
Ekologické aspekty vyžadují šetrné používání chemických prostředků, od spolehlivé signalizace škůdce nebo choroby, správného načasování chemického zásahu až po výběr účinného a ekologicky přijatelného přípravku. Existuje snaha o vytvoření biologického ekosystému v ovocných výsadbách za využití podpory všech užitečných organismů.
Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o. má ke své činnosti k dispozici celkem 56 pracovníků, z toho 20 vysokoškoláků, 22 výzkumných pracovníků se středoškolským vzděláním, 5 dělníků a 9 režijních pracovníků. Plocha všech pokusných výsadeb činí 74 ha, z toho 33 ha šlechtitelských ploch, 24 ha genofondů a 17 ha výzkumných ploch.
Ústav je v úzkém kontaktu s Ovocnářskou unií ČR a odborně i organizačně zajišťuje akce republikového i regionálního významu pro potřeby pěstitelů (kterým v celém rozsahu poskytuje poradenskou službu), ovocnářské unie, zahrádkářského svazu, odborných škol, univerzit, Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Zpracovává projekty pro ovocnařící subjekty a podílí se na zpracování normativů expertiz a posudků pro potřeby praxe, MZe ČR, VÚ zemědělské ekonomiky a dalších institucí.
Je členem světové organizace pro zahradnickou vědu (ISHS). Významná je činnost ústavu v Evropské společnosti šlechtitelů Eucarpia, kde má zastoupení v odborné sekci ovoce. V rámci světové organizace FAO (organizace pro výživu lidstva) se sídlem v Římě má ústav zastoupení v Institutu pro genetické zdroje rostlin v pracovních skupinách rodů MALUS a PRUNUS.
Ústav se svými odbornými a zkušenými pracovníky během padesátiletého období plní své poslání a je ovocnářské praxi a všem pěstitelům ovoce k dispozici. Lze věřit a doufat, že i v dalším období svoje poslání splní.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *