Vlnatka hladká – příležitostný škůdce jilmů

Na rozdíl od většiny ostatních druhů je vlnatka hladká (Tetraneura ulmi L.) mšice, která žije převážně skrytým způsobem života a v průběhu vegetační sezóny máme jen omezenou možnost pozorovat ji přímo na rostlinách. Vyskytuje se hojně v Evropě a i na našem území patří mezi běžné druhy mšic. V našich podmínkách patří spíše k příležitostným škůdcům jilmů.

Diagnostika
Vlnatka hladká je známa především jako původce nápadných výrůstků na listech některých druhů jilmů (u nás např. na jilmu habrolistém – Ulmus minor a j. drsném – U. glabra). Tyto růstové novotvary – hálky, lze pozorovat na svrchní straně listů. Hálky bývají rozmístěny na různých částech listových čepelí. Často bývají lokalizovány v okrajových partiích distální části listu, ale lze je nalézt i ve středových nebo bazálních partiích listové čepele. Hálky jsou váčkovitého vzhledu a mají často fazolovitý tvar. S listem jsou spojeny zúženou částí připomínající krátkou rovnou stopku. Počet hálek na jednotlivých listech je proměnlivý, nejčastěji kolísá od jednoho do tří kusů. Při silném napadení může počet hálek dosáhnout i deseti a více kusů na list. Velikost hálek bývá obvykle do 15 mm, ale mohou být i větší.
Mladé hálky jsou zpočátku zelenavě zbarvené. Jak postupně rostou, získávají starší hálky krémovitou barvu. Hálky jsou na povrchu hladké. V konečné fázi staré hálky hnědnou. V blízkosti stopkovitého spojení hálky s listem, ale i na dalších místech listové čepele, lze často pozorovat i změny ve zbarvení pletiv. Listová čepel bývá v takových místech světlejší, jakoby odbarvená, bez chlorofylu. Příčinou bývá sání nejmladších nymf mšic na listech v době před vznikem hálek. Při silném napadení mohou posáté části pletiv listové čepele v průběhu léta hnědnout a zasychat. Posátá pletiva listů jsou mírně ztlustlá a zvrásněná. Drobné deformace listu v místech sání mšic mohou přecházet až v zprohýbání poškozených částí listové čepele.
Hálky mají ztlustlou stěnu a jsou duté. Uvnitř hálek lze pozorovat lesklá tělíčka šedožlutě zabarvených mšic. Kromě samotných mšic se v hálkách vyskytuje množství bělavých voskových výpotků připomínajících drobné chomáčky vaty, které jsou produkovány mšicemi a světlé nymfální svlečky. Počátkem léta okřídlené formy mšic opouštějí hálky drobným otvůrkem v její bazální části a přeletují na různé trávy, kde sají na kořenovém systému. Koncem léta se v jednotlivých koloniích mšic opět objevují okřídlené formy, které zprostředkují návrat většiny jedinců zpět na jilmy, které jsou primární hostitelskou rostlinou.
Škodlivost a ochrana
Přestože hálky na listech jilmů jsou relativně velké a na některých stromech mohou být i poměrně četné, nebývají příčinou akutního zhoršení zdravotního stavu vzrostlých stromů. Opakovaný silný výskyt mšic může ale nepříznivě ovlivňovat fyziologické procesy u napadených stromů v důsledku vypouštění toxicky působících slinných sekretů mšicemi do pletiv při sání a následné redukce asimilační plochy listů, případně usycháním celých listů a jejich předčasným opadem. Problematičtější je spíše vizuální poškození listů způsobené přítomností poměrně velkých hálek zejména u stromů pěstovaných jako okrasné solitéry v parcích. Zvláště u mladých stromů nižšího vzrůstu působí listy s hálkami rušivým dojmem a mohou tak negativně ovlivňovat celkovou estetickou hodnotu stromů. Vizuální poškození se může zvýrazňovat v průběhu sezóny v souvislosti s postupně probíhajícími změnami v barvě listů končícími někdy až jejich úplným zhnědnutím v závislosti na intenzitě napadení. Ke snížení vizuálních škod u mladých stromků je možné v případě potřeby použít aficidně působící přípravky nejlépe v době rašení listů, případně při počátečních příznacích poškození listů sáním. U vzrostlých stromů není nutné ochranu proti této vlnatce provádět.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *