Vliv vlhkosti vzduchu na hospodaření s energií ve sklenících

Pozornost si zaslouží vzdušná vlhkost, která může energetické bilance ovlivnit. Voda sama má poměrně velké skupenské teplo - na odpar kapaliny je potřeba dost tepla (540 cal/g ), které se při zkapalnění zase uvolní.

Cílený odpar se využívá při chlazení vzduchu ve skleníku, když lehčí vlhký vzduch snadno uniká větráním ven. Z hlediska energetického hospodaření v topné sezoně pak není vhodné nadměrně zvyšovat vlhkost vzduchu rozstřikem vody, která odebere nemálo tepla. V noci při poklesu teploty kondenzují vodní páry na chladném skle a uvolňují při tom teplo. Stoupá ale vlhkost vzduchu (i na 100 %) a v kondenzovaných mikrokapičkách může začít klíčit více druhů plísní a být zdrojem šíření chorob. Jediný výrazně pozitivní vliv vyšší vlhkosti vzduchu ve skleníku v noci může nastat v okamžiku poruchy zdroje tepla, kdy při teplotách ve skleníku kolem 10 ˚C a bodu mrazu na vnitřní straně skla dochází k namrzání vody. Tím se uvolní skupenské teplo (zde asi 80 cal/g) do skleníku (zpomalí se chladnutí) a jinovatka uzavře všechny netěsnosti pláště. Zastaví se tak zcela průvětrnost (tvoří 15 % tepelných ztrát!!).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *