Vliv virových patogenů a fytoplazem na zakrslost letorostů révy vinné

U rostlin révy vinné (Vitis vinifera L.) vykazujících symptomy zkracování internodií na letorostech byl proveden průzkum výskytu šesti virových patogenů a fytoplazem. Výsledky sérologických a molekulárních testů nepotvrdily infekci viry a fytoplazmami jako příčinu syndromu zkracování letorostu.

V souvislosti s vybudováním laboratoří pro diagnostiku rostlinných virů a fytoplazem na ústavu Mendeleum v Lednici začal v roce 2003 průzkum přítomnosti virů na rostlinách révy vinné (Vitis vinifera L.), které trpěly poruchami růstu letorostů a snížením úrodnosti. Pěstitelé upozorňovali na zkrácený růst internodií, který způsobuje klikatý – cikcakovitý vzhled letorostů, dále na velmi slabou násadu hroznů, které jsou přisedlé k letorostu, mají zakrslou stopku i třapinu. Tyto symptomy byly pozorovány především u odrůd Neuburské a Aurelius. Během let byly avizovány výskyty uvedených příznaků také u odrůd Sauvignon a Svatovavřinecké. V letech s nedostatkem srážek a vysokými teplotami na jaře a v letních měsících byl zakrslý růst letorostů velmi výrazný, násada hroznů minimální a jejich vývin omezený.
Bovey a kol. (1980) uvádějí krátká internodia a snížení výnosu jako projevy infekce révy virovými patogeny Grapevine fanleaf virus (roncet révy – GFLV) a Arabis mosaic virus (mozaika huseníku – ArMV). V letech 2003 až 2009 detekce těchto virů sérologickou metodou ELISA nepotvrdila jednoznačně, že by byly příčinou poruch růstu, naopak u silně symptomatických rostlin nebyly tyto dva viry v mnoha případech detekovány vůbec. V roce 2010 bylo proto u postižených rostlin rozšířeno testování na přítomnost dalších čtyř virových patogenů a soubor fytoplazem. Kanadská agentura pro inspekci potravin informuje, že u žloutenek révy (Grapevine yellows diseases) způsobených fytoplazmami, může docházet k těsnému nahloučení mladých letorostů, k cikcakovitému růstu (zig-zag growth) a k předčasnému svinování listů. Rovněž mohou být špatně vyvinuty květy a květní stopky (Anonymus, 2006). Výskyt fytoplazmy stolburu bramboru na révě byl poprvé úředně potvrzen v České republice v roce 2006 diagnostickou laboratoří Státní rostlinolékařské správy na odrůdách Frankovka, Zweigeltrebe a Svatovavřinecké na Břeclavsku, Znojemsku a Brněnsku (Červená a kol., 2007).
Zamoření vinic hálčivcem révovým (Calepitrimerus vitis Nal.) a vlnovníkovcem révovým (Colomerus vitis Pal.) je považováno za příčinu tzv. syndromu krátkého výhonu (short shoot syndrome) v Austrálii (Bernard a kol., 2005) a také v Oregonu a Washingtonu (Walton a kol., 2007).

Materiál a metody
Z vinic ve čtyřech lokalitách na jižní Moravě byly odebírány vzorky dormantního réví, listů a letorostů z rostlin, která vykazovaly výše popsané příznaky abnormality růstu. Byly testovány sérologickou metodou ELISA nejprve na přítomnost virů GFLV a ArMV a posléze na komplex svinutek GLRaV-1 a GLRaV-3, virus skvrnitosti révy – Grapevine fleck virus (GFkV) a virus révy A – Grapevine virus A (GVA). Použita byla séra firmy Bioreba (Švýcarsko). Pracovní postup byl dodržen dle pokynů výrobce diagnostik. V tab. 1 je uveden přehled lokalit a odrůd, které byly sledovány a rok provedení testů.
Přítomnost souboru fytoplazem a pak konkrétně fytoplazmy stolburu byla testována molekulární metodou nested-PCR (polymerázová řetězová reakce) ze vzorků, které obsahovaly směs čepele listu, řapík, nervaturu prvního řádu a lýko. (Detekovány jsou fragmenty (úseky) nukleové kyseliny specifické pro konkrétního patogena. Selektivní amplifikací (zmnožením) konkrétního úseku DNA patogena in vitro, je možná detekce patogena přítomného jen ve velmi malém množství (Weber a kol., 2002)). Izolace DNA (desoxyribonukleové kyseliny) byla provedena kitem firmy Qiagen (DNEasy Plant Mini Kit) dle pokynů výrobce. V jednotlivých PCR reakcích byly použity primery (krátké úseky DNA) P1/P7; R16F2n/R16R2 (Kuzmanovic a kol., 2008), STOL11F2/STOL11R1 (Daire a kol., 1997), STOL11F3/STOL11R2 (Clair a kol. 2003).
Vzorky byly dávkovány na 1,2% agarózový gel barvený barvivem GelRed (Biotium) a elektroforeticky separovány. Testy byly provedeny ve třech opakováních (A, B, C). Za pozitivní vzorek byl považován ten, u kterého byly získány dva pozitivní výsledky ze tří opakování.

Text a foto Ing. Věra Holleinová, Ph.D. a Ing. Jana Čechová, Mendelova univerzita v Brně, ZF v Lednici

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 12/2010.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *