Vliv teploty na klíčivost a počáteční vývoj vybraných trávníkových druhů trav

Cílem předkládané práce, která byla realizována v roce 2010 ve Výzkumné pícninářské stanici Vatín, bylo zkoumání vlivu teploty na dynamiku klíčení, celkovou klíčivost a počáteční rychlost růstu vybraných trávníkových druhů. Testování bylo prováděno v řízených podmínkách na klíčidle. Z výsledků vyplývá, že teplota klíčení ovlivňuje statisticky průkazně dynamiku klíčení. Především na počátku sledování byly rozdíly skutečně značné, a to ve prospěch vyšší teploty 25/15 °C. Celkovou klíčivost ale rozdílná teplota statisticky průkazně neovlivnila. Rychlejší nástup klíčení může hrát především u druhů s pomalejším vývojem, jako je kupříkladu lipnice luční, důležitou roli. Vyšší teplota urychlila růst jak nadzemní, tak i kořenové části u všech sledovaných druhů. Průkazné rozdíly byly ale zaznamenány pouze u kostřavy rákosovité a kostřavy ovčí v případě nadzemní části a lipnice luční s ošetřením Proradix Turf v případě kořenové části.

Jednou z nejdůležitějších vlastností osiva je klíčivost. Schopnost osiva vyklíčit je základním předpokladem úspěšného založení porostu. Klíčení je obnovení metabolické aktivity semen, které vede k prodlužování buněk radikuly a hypokotylu embrya. Klíčení začíná následkem celé řady událostí na molekulární úrovni, které předcházejí vlastní růst embrya. Klíčení je popisováno jako děj, který začíná navlhčením životaschopného semene a příjmem vody, pokračuje počátkem procesů dýchání, syntézou proteinů a dalšími metabolickými procesy a končí po jistém čase proniknutím embrya s radikulou přes obalové vrstvy semene. Klíčivost ovlivňuje spousta faktorů. Jedná se jednak o faktory vnější, mezi které se řadí dostatek vody, kyslíku, optimální teplota a u většiny druhů i světlo a faktory vnitřní, například genetická výbava a aktuální stav osiva. Teplota patří mezi jeden z nejdůležitější z nich. Každý druh klíčí v určitém pro něho typickém rozpětí teplot. Minimální a maximální teplota je geneticky dána, může však být ale vlivem jiných biotických faktorů do určité míry měněna. Optimální teplota se pohybuje mezi 15 – 20 °C, minimum je 5 °C. Nízká teplota v období počátečního vývoje může negativně ovlivnit jak klíčení, tak vzcházení, ale také pozdější vývin, a tím i konkurenční schopnost druhu. Správně zvolený termín výsevu a s tím související teplota, hraje tudíž důležitou roli při zakládání trávníku. Klíčivost a rychlost klíčení je možno ovlivnit rovněž prostřednictvím ošetření osiva. Jedním z nich je i metoda Proradix Turf. Jedná se o metodu založenou na preventivním ošetření obilek bakteriemi Pseudomonas sp. Účinek této metody se projevuje v biologické ochraně vzcházejících rostlinek proti patogenním houbám rodu Pythium a Rhizoctonia, aktivací půdních živin, jistějším klíčením a vzcházením a zvýšenou tvorbou kořenů.

Materiál a metody
V roce 2010 bylo ve Výzkumné pícninářské stanici ve Vatíně provedeno testování vlivu teploty a druhu osiva na dynamiku klíčení, klíčivost a počáteční vývoj vybraných trávníkových druhů. Varianty pokusu jsou uvedeny v tabulce 1. Bylo použito klíčidlo TZ 8-046. Každá testovaná varianta, zastoupená ve čtyřech opakováních, zahrnovala 20 obilek uložených na filtračním papíře v Petriho misce (průměr 90 mm). Kontakt s vodou byl zajištěn prostřednictvím knotů z filtračního papíru o délce 260 mm a šířce 30 mm. Mikroklima bylo docíleno zvonkovými příklopy s větracím otvorem v horní části, který zajišťoval cirkulaci vzduchu. Klíčidlo bylo nastaveno na denní režim 16 a 8 hodin při teplotě 20/10°C a 25/15°C. Vyšší teplota a 16 hodin simulovalo den a nižší teplota ve spojení s osmi hodinami noc. V nočním režimu bylo rovněž vypínáno osvětlení, které přes den zajišťovalo konstantní osvětlení všech variant

Sledované charakteristiky
Byla sledována dynamika klíčení 5., 8., 11, 14., 17. den a celková klíčivost 20. den po založení pokusu. V těchto termínech byly počítány vyklíčené obilky u jednotlivých variant. Po skončení pokusu 20. den po založení bylo z každé varianty vybráno pět největších jedinců, u kterých byla měřena výška nadzemní části a délka kořenové části. Protože byly výsledky klíčení ve formě relativní četnosti a zjištěné procentické hodnoty nejdou vyjádřit pomocí Gaussova rozdělení, bylo provedeno přepočítání pomocí Arcusssinus – odmocninné transformace. K testu signifikance byla použita analýza variance (STATISTIKA, verze 8) a následný Tukeyův test (p≤0,05).

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 7/2011.

Text a foto Ing. PAvel Knot, Ph.D.,Mendelova univerzita v Brně

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *