Vliv stresových podmínek na pěstování polní zeleniny a možnosti jejich eliminace

Skutečně optimální podmínky pro růst a vývoj jednotlivých druhů zeleniny po celou dobu vegetace lze stěží zajistit ve skleníkových prostorách s nejmodernější automatikou, v polní výrobě se pak optimálnímu stavu přibližujeme jen výjimečně.

Polní porosty, zvláště u druhů, které pocházejí z jiných zeměpisných šířek než je naše, proto během svého vývoje musí čelit řadě stresujících vlivů. Tyto vlivy mohou výrazně limitovat zdárný vývoj rostlin a v konečné fázi i výnos a finanční efekt z produkce.

Prvnímu stresu mohou být rostliny vystaveny už záhy po výsevu, a to vlivem nepříznivých vlhkostních nebo teplotních poměrů v půdě, které nedovolí jejich spolehlivé vzejití. Vlhkostní poměry v půdě lze upravit vhodnou jemnou závlahou, nízkou teplotu můžeme zvýšit např. nakrytím výsevu netkanou textilií. Vysoká teplota na druhé straně bývá problémem při vzcházení např. pozdějších výsevů petržele nebo u přímých letních výsevů polního salátu. Určitým způsobem eliminace těchto nepříznivých vlivů je např. použití předklíčeného osiva u některých druhů (celer, petržel). Své uplatnění zde nacházejí i stimulační látky. Již delší dobu se pro stimulaci klíčení semen formou jejich máčení v roztoku používá japonský přípravek Atonik. Tato metoda je sice účinná, ale pracná a ve velkovýrobě těžko použitelná. Proto jsou už druhým rokem prováděny pokusy s přímým přidáváním tohoto stimulátoru k osivu při jeho moření. Při stále se rozšiřujícím používání obalovaných osiv zeleniny by do budoucna neměl být problém přidat do obalu také přípravek výrazně stimulující klíčení, vzcházení a počáteční vývoj mladých rostlin.

Podobně lze do určité míry eliminovat stres, kterým trpí mladé rostliny při výsadbě a těsně po ní. Může zde totiž dojít k zastavení růstu na několik dní, což se odrazí zejména v ranosti sklizně. U některých druhů znamená ztráta jednoho dne vlivem stresu na jaře až třídenní zpoždění ve sklizni. Pro zamezení ztráty vody z rostlin během výsadby lze využít antitranspirační přípravky, rychlejšího ujmutí se dosáhne vhodnou dobou výsadby z hlediska počasí a denního průběhu teplot a především okamžitou závlahou po výsadbě. I zde se dá využít stimulačních účinků Atoniku, který urychluje příjem vody a živin z půdy a provokuje mladou rostlinu k rychlejší tvorbě kořenového systému.

Brzdit počáteční vývoj rostlin může nejenom nedostatek živin v půdě, ale i jejich nadbytek v povrchové vrstvě půdy. Vyšší koncentrace hnojiva způsobí zhoršení přístupnosti vody pro klíčící a vzcházející rostliny, protože hnojivo koncentruje půdní roztok. Proto je třeba zvláště výsevy hnojit v počáteční fázi opatrně. Lepší je vždy hnojení provést před přípravou půdy a přihnojování potom až po vzejití rostlin. Ohlížíme se přitom na tzv. zasolovací index používaných hnojiv. Tento index je nejvyšší u draselné soli, vysokých hodnot dosahuje také např. u dusičnanu amonného. Naproti tomu velmi nízký zasolovací index mají fosforečná hnojiva nebo síran draselný. Čím nižší zasolovací index – tím menší riziko pro vzcházející rostliny.

Značnými stresy trpí porosty po aplikaci herbicidů, a to nejen postemergentních, ale i řady herbicidů preemergentních. Při aplikaci jednotlivých herbicidů je třeba dodržovat podmínky uváděné na etiketách těchto přípravků. Zpravidla dochází k většímu stresu při vyšších aplikačních teplotách – herbicidní zásah proto provádíme navečer nebo brzy ráno, pokud není rosa. U kontaktních herbicidů typu oxyfluorfenu, phenmediphamu, desmediphamu a dalších se účinek zvyšuje se slunečním zářením, zvláště v UV spektru. U herbicidů na bázi pyridate a některých dalších podporuje účinnost (a tím vlastně i nechtěnou fytotoxicitu ke kulturní plodině) nejen vysoká teplota, ale i vysoká vzdušná vlhkost. Tolerance kulturních plodin vůči kontaktním herbicidům je často dána voskovou vrstvičkou na povrchu jejich listů (např. u cibule, zelí). Herbicidní zásah proto neprovádíme do tří dnů po dešti, kdy je tato ochranná vrstvička rozmočena. Typickým příkladem herbicidy často „trápené“ zeleniny je cibule z přímých výsevů. Setá cibule má totiž velmi pomalý počáteční vývoj a ani v pozdějším stádiu nezakrývá povrch půdy. V důsledku toho je ohrožena zaplevelováním během celé vegetační doby. Nejčastěji jsou v cibuli používány herbicidy na bázi oxyfluorfenu, pyridate, clopyralidu, fluroxypyru nebo bentazone. V kombinaci herbicidů s Atonikem je dosahováno menšího zbrzdění rostlin ve vývoji. To je při současné odrůdové skladbě cibule, tvořené převážně z dobře skladovatelných, ale velmi pozdních rijnsburských typů, zvláště důležité. Pokud v cibuli selže vlivem nedostatku srážek preemergentní herbicid, je nutné začít porost ošetřovat po vzejití co nejdříve, aby se plevele udržely pod kontrolou. Samozřejmě, že čím menší je cibule, tím větší je šok po herbicidu. Osvědčuje se však nečekat příliš dlouho na vyšší vývojovou fázi cibule, ale raději snížit úměrně ke stávající fázi dávku herbicidu. Např. v Polsku aplikují pěstitelé cibule herbicidy na bázi oxyfluorfenu bez ohledu na vývojovou fázi cibule v dávce 0,1 – 0,15 l/ha spolu se stimulátorem Atonik, který zde má zmíněný antistresový účinek. Tohoto účinku lze využít také u jiných plodin citlivých na zásahy postemergentních herbicidů – např. u mrkve, petržele, kopru atd. v kombinaci s linuronem.

Prakticky všechny zeleninové druhy vykazují vysokou toleranci ke graminicidním systémovým přípravkům. Trávovité plevele je tudíž možno těmito přípravky likvidovat v jakékoli době téměř bez stresu pro porost zeleniny. Zvlášť vysokou toleranci mezi graminicidy vykazuje přípravek Targa Super 5 EC (quizalofop-P-ethyl). Ve všech zeleninách, kde je registrován, jej lze použít i v nejvyšší registrované dávce v jakékoli vývojové fázi kulturní plodiny, tj. i v děložních listech.

Fungicidní ošetřování zpravidla nepředstavuje pro zeleniny výraznější stres, i když některé azolové fungicidní látky mají výrazné morforegulační účinky, které jsou sice velmi žádoucí např. u řepky, ale nemusí tomu tak být u některých zelenin. Podobně je tomu u insekticidů – k projevům fytotoxicity (popálení listů) zde může dojít u citlivých zelenin při použití starších přípravků na bázi organofosfátů nebo karbamátů, jež se aplikují v poměrně vysokých dávkách. U moderních přípravků na bázi etofenproxu, neonikotinoidů, ale i syntetických pyrethroidů toto nebezpečí už nehrozí.

Dalším z faktorů, který může během vývoje porostů způsobovat určitý stres, je nedostatečné zásobení rostlin potřebnými živinami. I když dosáhneme precizním hnojením vyrovnaného obsahu živin v půdě, včetně obsahu mikroelementů, má na jejich příjem rostlinami vliv celá řada okolností, jež mohou tento proces narušit. Například příjem některých kationtů (Cu, Fe, Zn,…) je ztížen při vyšším obsahu vápníku v půdě a naopak příjem některých živin ve formě aniontů (Mo, …) je blokován na půdách kyselých. Známé jsou také problémy u salátů a košťálové zeleniny s nedostatečným příjmem vápníku z půdy, pokud se po déletrvajícím podmračném a chladné počasí náhle oteplí a intenzivně svítí slunce. Zde může v mnoha případech pomoci listová aplikace živin, která je nejen velmi operativní, ale např. u některých mikroelementů i ekonomicky efektivnější. V moderní výživě porostů je třeba využívat jak rozborů půdy, tak rozborů rostlin a podle nich oba způsoby hnojení optimalizovat. Úlohu listové výživy však nesmíme přeceňovat – vždy bude jen doplňkem výživy půdní, který by neměl řešit deficit hlavních živin, ale především mikroelementů. Společnost Arysta nabízí pro akutní řešení především nedostatku mikroelementů buďto komplexní hnojivo Samppi, které obsahuje celou škálu potřebných živin nebo speciální jednosložková listová hnojiva s B, Cu a Zn. Unikátní technologií vyráběné hnojivo Samppi obsahuje kromě živin řadu dalších fyziologicky významných látek, které pomáhají rychlému příjmu živin do listů a jejich následnému zabudování do metabolismu rostliny. Antistresový efekt při použití tohoto hnojiva se proto rovněž dostavuje velmi rychle. Samppi lze také uplatnit v kapkových závlahách, kde navíc, díky obsahu kyseliny fosforečné a dalších organických kyselin, zamezuje tvorbě usazenin a tím prodlužuje životnost kapkovačů.

Asi nejvíce pozorovanými stresy na porostech zelenin jsou stresy vlivem vláhového deficitu. Různé druhy zeleniny vyžadují ke svému vývoji různě velkou zásobu vody v půdě. Jestliže však tato zásoba klesne pod 50 % využitelné vodní kapacity (VVK), trpí již všechny zeleniny nedostatkem vody. Pro optimální vodní bilanci rostlinných pletiv je třeba posuzovat habitus rostlin, a to jak nadzemní část, tak i kořeny. Rostliny s velkými jemnými listy mají obvykle vyšší spotřebu vody než rostliny s listy malými a tuhými. Rostliny s mohutnějším kořenovým systémem si dovedou lépe obstarat vodu než rostliny s kořeny mělkými. Neexistuje žádná jednoduchá metoda, podle které by bylo možno ideálně zavlažovat. V praxi tedy stanovení potřeby závlahy nejčastěji vychází jen z úsudku pěstitele. Z technických pomůcek pro stanovení potřeby závlahy se používají na písčitých půdách tenzometry, na těžších potom speciální keramické bločky umístěné v zóně kořenů. Zahraniční výzkumy potvrzují, že udržování půdní vláhy na 75 – 90 % polní vodní kapacity u většiny zelenin maximalizuje výnos. Tzn., že častější závlaha menší dávkou vody je ve většině případů příznivější, než odkládání závlahy na dobu, kdy zásoba vláhy klesne na 40 – 50 % polní vodní kapacity a následné zavlažení velkou dávkou vody. Také v případě vláhových stresů lze do jisté míry tyto eliminovat i nepřímo, a to pravidelnou a vyváženou listovou výživou, ale i aplikací stimulátoru Atonik, který zrychlí a podpoří příjem vody a živin z půdy. Rostliny jsou potom schopny vláhový deficit lépe přestát.

Značný stres pro každý porost zeleniny představuje poškození kroupami. Pokud se rozhodnete pro záchranu krupobitím poškozeného porostu, doporučuji následující postup, který se ověřil na celé řadě lokalit v praxi:
1. Jakmile porost oschne a lze do něj vjet, aplikujte Atonik s širokospektrálním a v dané plodině registrovaným fungicidem. Atonik výrazně urychlí zacelení ran po kroupách a podpoří regeneraci pletiv, fungicid zabrání zvýšenému riziku napadení houbovými chorobami.
2. Asi po týdnu, ne dříve, aplikujte komplexní listové hnojivo (např. Samppi).

Omezovat stresové faktory v produkci zeleniny má význam nejen z hlediska objemu výnosu, ale i z hlediska kvality produkce. Ve stresované rostlině totiž probíhají odlišně i určité metabolické procesy, které mají vliv na chuť, konzistenci a další kvalitativní parametry produktů. To vše rozhoduje o prodejnosti zeleniny a tím také o výši zisku z jejího pěstování.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *