Vliv roubování vybraných odrůd skleníkových okurek na jejich výnos

Roubování skleníkových okurek na tykev fíkolistou má prokazatelné opodstatnění pro zvyšování sklizní. Skleníkové okurky patří mezi rostliny se slabě vyvinutým kořenovým systémem, který je navíc snadno napadán různými chorobami, způsobujícími vadnutí a zánik rostlin. Při monokulturním a intenzivním pěstování okurek ve sklenících dochází ke zhoršování fyzikálních, chemických a biologických vlastností půdy následkem častého obdělávání, závlahy a hnojení a ke zvyšování zdrojů nákazy. Ke snižování těchto následků, vedle tradičních agrotechnických opatření směrovaných ke zlepšení a ozdravení půdy ve sklenících, má významné místo i roubování mladých rostlin okurek na odolné podnože. Tykev fíkolistá má jako podnož dobrou schopnost srůstání s okurkou a je odolná proti houbovým chorobám kořenů.

Na zvýšené tvorbě výnosu okurek se také podílí větší a aktivnější kořenový systém podnožové tykve. Heteroplastická transplantace, jak bychom mohli označit spojení dvou uvedených druhů, má však za následek obvykle nižší hladinu giberelinů, případně dochází i ke změnám v obsahu dalších fytohormonů. Při roubování nemusí také dojít k dokonalému spojení pletiv obou komponentů a mohou tak vznikat růstové a výnosové odlišnosti. Plody okurek mívají např. světleji zelené zbarvení ve srovnání s plody na neroubovaných rostlinách, rostliny mají opožděný počáteční růst aj.
Do našich pokusů jsme zařadili tři hybridní odrůdy skleníkových okurek a to: ‚Saladin., ‚Nebraska‘ a ‚Vista‘. Polovina rostlin byla při předpěstování sadby roubována na tykev fikolistou a druhá byla pěstována tradičním způsobem v květináčích. Vypěstovaná sadba byla vysazena do studeného skleníku ve fázi dvou pravých listů 13. -18. 5. s přihlédnutím k požadované velikosti rostlin. Při pěstování ve skleníku byla použita stejná agrotechnická opatření v obou variantách.
V průběhu vegetace, po výsadbě na trvalé. stanoviště skleníku, byl hodnocen stav rostlin a v týdenních intervalech sledován počet listů do výšky rostlin 1 m. Přírůstky v počtu listů jsou uvedeny v grafu. Vyplývá z nich, že u roubovaných rostlin odrůdy ‚Saladin‘ byl nárůst počtu listů pomalejší, zatímco u odrůdy ‚Vista‘ tomu bylo naopak. Tuto situaci dokladuje i tabulka, kde jsou uvedeny průměrné počty listů a doba nárůstu vysazených rostlin do výšky jednoho metru. I zde se projevují růstové rozdíly. Roubované rostliny odrůdy ‚Saladin‘ dosáhly výšku 1 m o 8 dnů později ve srovnání s neroubovanými rostlinami. Vyrovnaný růst byl u odrůdy ‚Vista‘.
Přehled o celkové sklizni je uveden v tabulce. Z tohoto přehledu vyplývá, že bez ohledu na odrůdu měly roubované okurky výnos vyšší o 76 % ve srovnání s neroubovanými.Pokud srovnáváme jednotlivé odrůdy bylo největší zvýšení u roubovaných okurek odrůdy ‚Vista‘, a to o 159 %. Vysoký rozdíl byl způsoben především vyšším úhynem neroubovaných rostlin. Po 4 týdnech sklizně uhynulo na následky houbových chorob kořenů již 40 % rostlin.
Průběh sklizně je uveden v grafu. U odrůdy ‚Saladin‘ byly z roubovaných rostlin sklízeny první plody o týden později ve srovnání s neroubovanými rostlinami. U odrůdy ‚Vista‘ byly první plody u obou variant sklízeny ve stejném termínu, sklizeň z roubovaných rostlin však byla vyšší o 255 %. U neroubovaných rostlin docházelo k výraznému snížení sklizní po 4.- 6. týdnu sklizně. Z těchto údajů, a potvrzují to i poznatky jiných autorů, vyplývá, že při roubování okurek je třeba respektovat i odrůdové zvláštnosti, včetně schopnosti srůstání podnože s naroubovanou odrůdou. Obecně se v našich pokusech potvrdilo výrazné zvýšení výnosu, nižší napadení houbovými chorobami kořenů a prodloužení sklizňového období.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *