Vliv odrůdy a stupně zralosti na obsah vitamínu C a karotenoidů u polní papriky

Paprika je řazena k oblíbeným druhům zeleniny, které mají nadto vysokou nutriční hodnotu. Bohatá je například na vitamín C, který je významným prvkem celkového antioxidačního ochranného mechanismu buněk. Může působit jako antikarcinogen a snižuje riziko kardiovaskulárních chorob, účastní se biosyntézy řady látek (Brázdová a kol., 1999). Doporučený denní příjem vitamínu C na osobu je mezi 60 až 200 mg, pravidelná konzumace papriky může uhradit významný podíl denního příjmu. Tabulka 1 uvádí přehled obsahu vitamínu C v paprice, soustředěný z různých literárních pramenů, v různě zbarvených plodech. Celkový rozsah uváděných hodnot leží mezi 600 až 2400 mg/kg.

Vlivů, jenž podmiňují variabilitu podílu vitamínu C v zelenině, existuje celá řada. Lze sem zahrnout jak vlivy vnější (klimatické a pěstební podmínky, výživa), tak i vnitřní faktory (genotyp, vývojové stádium a jiné). Jedním z určujících faktorů mimo vlastního druhu zeleniny je odrůda. Ahmed a kol. (1996) studoval vliv zralosti a skladování na nutriční kvalitu 15 odrůd paprik a přitom zjistil významný vliv odrůdy na obsah vitamínu C, když rozdíl v jeho zastoupení mezi odrůdami byl více než trojnásobný. Osuna a Garcia (1996) se domnívají, že odrůdové rozdíly v obsahu vitamínu C u papriky mohou být způsobeny rozdílným obsahem vody v plodech.
Změna obsahu nutričních látek je spojena s vývojem rostlin a dozráváním. Yahia a kol. (2001) dokládá rychlý vzestup vitamínu C v plodech papriky při dozrávání od fáze zelených plodů. Podle Franka a kol. (2001) zelené plody papriky obsahují méně vitamínu C než jinak zbarvené plody.
Obsah vitamínu C závisí i na pěstitelských podmínkách. Za nepříznivých světelných podmínek může být zastoupení vitamínu C v paprice na nízké úrovni, například Lopez-Hernandez a kol. (1996) dokládají pouze 240 mg vitamínu C/kg č.h. oproti běžné hodnotě kolem 1000 mg/kg č.h.

Zdroj karotenoidů
Karotenoidní látky jsou již po dlouhou dobu sledovanou složkou zeleniny s ohledem na svoje pozitivní fyziologické funkce v lidském organismu. Podle Velíška a kol. (1999) odpovídá denní dávce přibližně 8 mg β-karotenu nebo dvojnásobné množství jiných biologicky aktivních karotenoidů v zelenině. Bohatý zdroj představuje právě paprika. Wall a kol. (2001) uvádí, že červený kapsanthin, kapsorubin a kryptokapsin jsou významná přírodní barviva plodů papriky, zatímco -,-, a -karoten a -kryptoxanthin mají funkci provitamínu A. Obsah karotenu a celkových karotenoidních látek je zachycen v tabulce 1.
Obsah karotenoidních látek v paprice je velmi proměnlivý a souvisí i s dalšími vlivy, než je druh zeleniny. Množství karotenoidů závisí na odrůdě papriky (Deli a kol., 1996). Obsah karotenoidů v paprice závisí na vývojové fázi rostlin. Kim a kol. (1995) zmiňuje, že obsah β-karotenu a kapsanthinu v paprice byl vyšší u červených než zelených plodů. Naopak obsah luteinu byl nižší v červených plodech. Bosland a Votava (2000) konstatují, že kapsanthin tvoří až 60 % celkových karotenoidů v paprice a jeho podíl stoupá v průběhu dozrávání plodů. Wall a kol. (2001) doplňuje, že žluté až červené zbarvení plodů je způsobeno zvýšením obsahu karotenoidů během dozrávání. Klimatické podmínky a pěstební stanoviště ovlivňují aktivitu rostlinného metabolismu při syntéze karotenoidních látek. Množství karotenoidů v paprice závisí na pěstebních podmínkách v průběhu celé kultury. Vliv vyšší teploty na zvýšení jejich tvorby dokládá Lopez-Hernandez a kol. (1996).

Materiál a metodika
Charakteristika stanoviště
Pokusy probíhaly v polních podmínkách na pozemku Zahradnické fakulty Mendelu v Brně, v Lednici. Půda v místech pokusů je hlinitopísčitá, matečný substrát tvoří spraš, hloubka ornice je 0,3 – 0,4 m. Výchozí obsah živin v půdě byl zjišťován před zahájením kultivace agrochemickým rozborem. Příprava pozemků a ošetřování kultur proběhlo podle běžných agrotechnických postupů. Doplňková závlaha probíhala v závislosti na aktuální potřebě v každém pokusném roce.
Průběh klimatických podmínek byl zaznamenáván meteorologickou stanicí a základní průměrné hodnoty jsou uvedeny v tabulce 3. V obou letech byla průměrná teplota vzduchu nad dlouhodobým normálem. Také úhrn srážek překračoval normál.

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 9/2010.

Text a foto doc. Ing. Robert Pokluda, Ph.D., Mendelu v Brně, ZF v Lednici

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *