Vliv mulčování slámou na výnos a kvalitu okurek nakládaček Influence of straw mulching on yield and quality of gherkins

Souhrn Mulčování slámou může být prostředkem k dosažení lepších vláhových poměrů v půdě. Pro zeleninu, která patří k náročnějším plodinám na vodu, může toto zlepšení vést ke zvýšení množství a kvality výnosu. Jako pokusný materiál byla vybrána okurka setá – odrůda ´Hariette F1´ (Semo). Pokus probíhal na pokusné a demonstrační stanici v Praze–Troji (katedra zahradnictví ČZU v Praze) na ploše kryté fólií pro možnost přesné regulace vláhových poměrů. Pokusné varianty byly následující: optimální vláhové podmínky s 70 % využitelné vodní kapacity půdy (VVK) a deficitní vláhové podmínky s 50 % VVK. Bylo zjištěno, že vliv mulčování slámou na hmotnost a délku plodu nebyl statisticky průkazný. V podmínkách optimální závlahy je patrný trend snižování hmotnosti a prodlužování plodu vlivem mulčování, v podmínkách deficitní závlahy je tento trend opačný. Byl zaznamenán statisticky průkazný vliv mulčování na zvýšení průměru plodu v podmínkách s optimální závlahou, ve variantě s deficitní závlahou tento vliv patrný nebyl. V optimálních vlhkostních podmínkách mulčování průkazně zvýšilo podíl plodů tržní jakosti (o 3,9 %), ve variantě vláhově deficitní tento rozdíl průkazný nebyl. Při optimální úrovni závlahy došlo vlivem mulčování k průkazné redukci tržního výnosu (o 8,07 t/ha), ve variantě s deficitní závlahou mulč průkazně zvýšil výnos (o 6,16 t/ha). Z výsledků vyplývá vhodnost použití slamnatého mulče pouze pro extenzivní systémy produkce (např. v ekologickém systému s nemožností doplňkové závlahy), naopak pro intenzivní pěstování okurek nakládaček by použití mulče v kombinaci s intenzivní závlahou mohlo mít kontraproduktivní účinky na výnos plodů.

Vláhový deficit může vést po iniciační a přechodné fázi k trvalému (nevratnému) vadnutí rostlin (Šebánek, 1986). Jak uvádí Malý et al. (1998), většina zeleninových druhů má vysoký transpirační koeficient (280 až 830) a při poklesu VVK (využitelná vodní kapacita) pod 50 % trpí většina zeleninových druhů nedostatkem vody.
Z výsledků norské studie (Loes et al., 2006) vyplynulo, že mulčování 3 cm silnou vrstvou slámy po setí červené řepy a výsadbě zelí zvýšilo výnos a potlačilo růst plevele. Sarkar a Singh (2007) uvádějí příznivý vliv mulčování na zadržování půdní vláhy po deštích. Zjistili také, že půda mulčovaná je schopná udržet o 19 až 21 mm více půdní vláhy v profilu do 1,2 m než půda bez pokryvu mulčovacím materiálem. Pozitivní vliv mulčování slámou na výšku rostlin, průměr stonku, rychlost fotosyntézy a aktivitu kořenů u roubovaných okurek pěstovaných ve skleníku zaznamenali Sheng et al. (2006). Autoři dále uvádějí výrazné zvýšení obsahu chlorofylu v listech okurky u varianty mulčované slámou. Mulčování organickou hmotou může být tedy prostředkem pro zlepšení vláhových poměrů v půdě, které se mohou příznivě projevit na množství a kvalitě výnosu některých zelenin. Mulčování slámou lze označit také jako příznivé agroenvironmentální opatření, neboť dokáže do jisté míry omezit erozi půdy.
Cílem této práce bylo ověřit, jaký vliv má mulčování slámou na výnosové a kvalitativní parametry plodů okurky nakládačky.
Materiál a metodika
Jako pokusný materiál byla vybrána okurka setá (Cucumis sativus L.) – odrůda ´Hariette F1´ (Semo). Pokus probíhal v Praze – Troji na pokusné a demonstrační stanici katedry zahradnictví FAPPZ, ČZU v Praze. Pokusné stanoviště bylo kryto fóliovým krytem s cílem navodit přesně definované vláhové podmínky (byl vyloučen vliv rozdílných úhrnů srážek v různých vegetačních obdobích). Pokus byl rozdělen na variantu s optimálními (70 % VVK) a deficitními (50 % VVK) vláhovými podmínkami. Porosty byly založeny výsevem 13. 5. 2011. Jako antistresové opatření bylo využito biologického mulče – obilná sláma, která byla na povrch půdy položena ve vrstvě 8 cm po vzejití výsevů. Schéma pokusu u obou pokusných ploch pěstování zahrnovalo čtyři varianty: kontrola – optimum (FO) a stres (FS) bez mulče a s mulčem. Porosty byly založeny a pěstovány v souladu s metodickým doporučením Petříková et al. (2006).
Plody byly sklízeny v období od 25. 7. do 25. 8. 2011. Byly sledovány následující parametry: hmotnost, délka a průměr plodů, jakost sklizených plodů a tržní výnos. V plodech byl stanoven obsah kyseliny askorbové a dusičnanů reflektometricky (Merck). Naměřené hodnoty byly statisticky zpracovány pomocí StatSoft, Inc. (2001) – Statictica Cz (Softwarový systém na analýzu dat), verze 9.0.

Výsledky a diskuze
Vliv mulčování na hmotnost plodu nebyl vzhledem k větší variabilitě statisticky průkazný. V podmínkách optimální závlahy je však patrný trend snižování hmotnosti plodu vlivem mulčování, v podmínkách deficitní závlahy je tento trend opačný.
Délka plodu nebyla průkazně ovlivněna v žádné z variant závlahy, nicméně lze pozorovat tendenci zkracování délky plodu vlivem mulče ve variantě s nižší úrovní závlahy, ve variantě s optimální úrovní závlahy je tato tendence opačná.

Text a foto Ing. Martin Koudela, Ph.D, Jaroslav Šuk, Ing. František Hnilička, Ph.D., Ing. Lenka Svozilová, Ing. Jaroslava Martinková, Ph.D., Ing. Vojtěch Ptáček,
Česká zemědělská univerzita v Praze, FAPPZ

Článek byl odborně recenzován.

Poděkování
Tato práce byla podpořena projektem NAZV (MZe) QH 81110 Zvýšení odolnosti zeleniny k vodnímu stresu a výzkumným záměrem MSM 6046070901 Setrvalé zemědělství, kvalita zemědělské produkce, krajinné a přírodní zdroje.

Seznam použité literatury je k dispozici u autora a v redakci časopisu.

Celý článek naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 5/2012

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *