Vliv mulčování na růst třešní odrůdy ´Kordia´

V moderních intenzivních výsadbách třešní se nejčastěji uplatňuje systém obdělávání půdy se zatravněným meziřadím a příkmennými pásy stromů udržovanými v bezplevelném stavu pomocí herbicidů. Při organickém pěstování třešní není používání herbicidů povoleno, proto je herbicidní úhor v řadách stromů obvykle nahrazován mulčováním půdy různými organickými materiály.

Problémy s obděláváním půdy bývají však u třešní i při konvenčním pěstování. Na rozdíl od jabloní je pro použití k dispozici jen omezený počet vhodných herbicidů a navíc mladé stromy některé z nich špatně snáší. Ještě složitější je situace u výsadeb založených na slabě rostoucích podnožích, protože jsou k většině herbicidů citlivější než stromy na standardní podnoži ptáčnice (Prunus avium). Současně jsou také náročnější na kvalitu obdělávání půdy, obzvlášť na udržování příkmenných pásů v bezplevelném stavu.
Třešně v intenzivních výsadbách nízkých tvarů jsou především velmi citlivé na nedostatek vody v půdě. Ve výsadbách bez závlahy je proto velmi vhodným zásahem po výsadbě stromů mulčování příkmenných pásů. Vhodnými materiály k mulčování výsadeb jsou drcená borová nebo smrková kůra, piliny a syntetické materiály, které jsou propustné pro vodu. Velmi dobře chrání půdu před vysycháním, zlepšují půdní strukturu, neposkytují úkryt hrabošům a pokud byl pozemek před výsadbou dobře odplevelen, omezují rovněž růst plevelů. V sadech bez závlahy mulčování pozitivně ovlivňuje újem stromů po výsadbě a jejich následný růst (tloušťku kmene a počet letorostů).

Mulčování versus herbicidní úhor

Cílem našeho pokusu bylo porovnání vlivu dvou způsobů mulčování příkmenných pásů se standardním herbicidním úhorem ve výsadbě třešní odrůdy ´Kordia´ vysazené na slabě rostoucí podnoži Gisela 5 v prvních letech po výsadbě.
Jednoleté štěpovance byli vysazeny na jaře roku 2003 ve sponu 5  1,5 m v na pozemku v Holovousích na mírném jižním svahu s výškou 320 metrů nad mořem (průměrná roční teplota 8,1º C, průměrný úhrn ročních srážek 655 mm). Pokus byl založen ve třech variantách, přičemž v každé z nich bylo vysazeno 36 stromů. V první (kontrolní) variantě byl v příkmenných pásech udržován herbicidní úhor přípravky Gramoxone a Reglone v dávkách 2 l/ha. Ve druhé variantě byly pásy po výsadbě stromků nakryty do výšky 10 – 15 cm smrkovou mulčovací kůrou o průměrné hodnotě pH 5, dodanou Agro CS a.s. Ve třetí variantě byly stromky vysazeny do netkané černé textilie (geotextilie), která propouští vodu. V celé pokusné výsadbě bylo v meziřadích udržováno sežínané zatravnění. Pokusná výsadba nebyla pod umělou závlahou.

Podmínky během pokusu
Rok založení výsadby 2003 byl klimaticky abnormální, se suchým teplotně nadprůměrným létem. V měsíci červnu byla vysoká průměrná teplota (20,3º C) a velmi nízký úhrn srážek – pouhých 19,8 mm. Průměrná teplota v červenci dosáhla 19, 5º C a úhrn dešťových srážek činil 48 mm.
Pozemek měl dostatečnou zásobu hlavních živin, proto bylo provedeno přihnojení pouze ledkem vápenatým v dávce 30 kg čistého dusíku na ha ve dvou aplikacích, v dubnu a začátkem června. Na základě listových rozborů v srpnu 2005 byl zjištěn mírný deficit Mg a u mulčovaných variant i mírný deficit N. V roce 2006 během vegetace byla čtyřikrát aplikována listová hnojiva Wuxal Sus Kalcium a Magnitra L v dávkách 4 l na hektar.
Po výsadbě byla u všech štěpovanců změřena výška stromků a tloušťka kmínků ve výšce 60 cm nad zemí. Stejná měření byla provedena také na konci vegetace, kdy se navíc měřila i délka jednoletých výhonů. V dalších letech pak byla zhodnocena násada květů a plodů pomocí bonifikační stupnice 1 – 9 (hodnota 9 odpovídá nejvyšší násadě). Od roku 2005 bylo u sledovaných variant zjišťováno vážením vzorku 50 plodů jejich průměrná hmotnost, zaznamenáváno procento prasklých plodů a hodnoty refrakce. Dále byla zjišťována dobu začátku květu (ve dnech počítaných od počátku kalendářního roku) a na konci vegetace měřena tloušťka kmínků, rozměry korun a délky jednoletých výhonů včetně výhonů terminálních.

Výsledky
Průměrné hodnoty výšky a tloušťky štěpovanců v prvním roce po výsadbě jsou uvedeny v tabulce. Vysazovaný materiál byl vyrovnaný a rozdíly mezi variantami byly statisticky neprůkazné. Na konci prvního vegetačního období však již byla zjištěna statisticky průkazná větší celková délka přírůstků u mulčovaných variant v porovnání s variantou herbicidního úhoru. U obou variant s mulčem byla významně vyšší tloušťka kmínků a rovněž došlo k určitému zvýšení počtu výhonů. Celkový růst stromků u varianty s použitím geotextilie byl v prvním roce po výsadbě nevýznamně větší než u stromků nakrývaných kůrou.

Měřené charakteristiky štěpovanců v roce výsadby

V dalších letech po výsadbě byl již růst stromů v obou mulčovaných variantách výrazně silnější než u varianty kontrolní. Finální rozměry korun a celková délka přírůstků v roce 2006 byly největší u stromů nakrytých kůrou, nicméně rozdíly oproti nakrytí geotextilií nebyly významné. Stromy v této variantě (č.3) měly sklon vytvářet větší počet výhonů, avšak jejich délka byla kratší. Přírůstek terminálu byl naopak delší u stromů nakrytých kůrou. Stromy navíc vytvářely poněkud širší koruny.

Větší plody
U mulčovaných stromů byl začátek květu o jeden až dva dny ranější než u kontrolní varianty. Násada květů byla u všech variant ve všech letech dostatečně vysoká, přičemž u stromů mulčovaných geotextilií došlo k poněkud většímu meziročnímu kolísání. Násada plodů byla ve sledovaných letech u všech variant na průměrné úrovni. Stromy mulčované geotextilií ukončovaly vegetaci nejpozději, což se projevovalo především pozdějším opadem listů.
Mulčování mělo významný vliv na velikost plodů. V obou sledovaných letech (2005 a 2006) měly rostliny pěstovány s mulčem větší plody v porovnání s plody z varianty stromů ošetřovaných herbicidy. Pokud jde o cukernatost plodů měřenou refraktometricky, nebyly mezi pokusnými variantami v průměru zjištěny žádné významné rozdíly. V roce 2005, kdy došlo po deštích k silnému poškození plodů praskáním, byl zjištěn u variant s mulčem nižší výskyt takto poškozených plodů, než u kontrolní varianty. Je zde zřejmá souvislost s nižším vláhovým deficitem v půdě v období, které předcházelo příchodu dešťů. Výše sklizní ze stromu byly u mulčovaných variant vyšší přibližně v proporci k většímu objemu korun. Specifická plodnost vztažená k jednotce objemu koruny byla u všech pokusných variant přibližně na stejné úrovni, což ostatně odpovídalo také výsledkům hodnocení násady plodů.

V průběhu hodnocení pokusu nedošlo u variant s mulčováním k žádnému úhynu stromků. U kontrolní varianty jsme zaznamenali úhyn 4 stromků po prvním přezimování a jeden další strom uhynul v r. 2006. Celkový úhyn stromků v této variantě tudíž dosáhl 14 %. Příčinou tohoto úhynu bylo poškození stromků suchem v prvním roce po výsadbě a následné zhoršení jejich celkového zdravotního stavu. Hodnocení pokusné výsadby rovněž ukázalo, že mulčování snížilo výskyt plevelů v příkmenných pásech asi o 80%.

Závěr
Použití obou mulčovacích materiálů mělo příznivý vliv na růst třešní odrůdy ´Kordia´ naštěpovaných na podnoži Gisela 5. Tyto stromy dříve dosahují finálního objemu korun a mají proto předpoklad dřívějšího vstupu do období plné plodnosti. Pokus rovněž potvrdil předpoklad, že mulčování snižuje riziko úhynu stromků po výsadbě. Začátek doby květu byl při použití mulče v průměru o 1 až 2 dny ranější v porovnání s variantou kontrolní. Plody ze stromů, které byly pěstovány ve variantách s mulčováním příkmenných pásů měly větší hmotnost v porovnání s plody kontrolní varianty. Pokud jde o průměrnou násadu plodů nebyl mezi variantami výrazný rozdíl, avšak větší výnosy přinesly stromy s mulčem. Mulčování rovněž významně omezilo výskyt plevelů. Pro mulčování příkmenných pásů vrstvou 15 cm mulče na ploše 1 ha výsadby je nutno zabezpečit přibližně 60 m3 mulčovací kůry. Stromy mulčované kůrou vyžadují v prvních letech zvýšené dávky dusíkatého hnojení.

Práce byla realizována v rámci řešení projektu 1G 58071 Národní agentury pro zemědělský výzkum Mze ČR.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *