Vliv meteorologických prvků na porosty jahodníku

Jahodník patří mezi trvalé kultury, které jsou pěstovány jak ve velkovýrobě, tak i na soukromých zahradách. Tyto porosty mohou být ohroženy virovými a houbovými chorobami, škůdci. V některých letech mohou ovšem značné škody způsobit i meteorologické prvky. Cílem naší práce je předložit přehled škod způsobených meteorologickými prvky v porostech jahodníku v České republice v letech 1961 – 2005.

Následující informace byly čerpány z Přehledů výskytu některých škodlivých organismů a poruch rostlin na území Československa (České republiky). Tyto přehledy byly vydávány do roku 1989 ÚKZÚZ Brno a ÚKSÚP Bratislava pro celé území bývalého Československa. Od roku 1990 jsou vydávány SRS Praha (dříve ÚKZÚZ Brno) pouze pro území České republiky. Přehledy mají samozřejmě informativní charakter a nemohou pokrýt všechny výskyty v uvedených letech.

Mráz a nízké teploty
Jahodník může být poškozen mrazem dvojím způsobem. Rostliny mohou být tzv. „připáleny“ nebo zcela spáleny mrazem v zimách bez sněhu. Dále mohou být poškozeny květy na jaře mrazíky. Na malých plochách se lze těmto škodám částečně předejít přikrytím rostlin chvojím, listím, případně slámou. Poškozené rostliny mrazem jsou značně zeslabeny, většinou kvetou málo nebo vůbec. Pokud jsou rostliny jahodníku během zimy chráněny sněhovou pokrývkou bývá poškození menší.
Květy, poškozené mrazem, jsou snadno rozeznatelné. Jejich lůžka jsou hnědočerná nebo černá, zatímco korunní plátky jsou ještě bílé nebo slabě zahnědlé, připálené mrazem. Z poškozených květů se plody nevyvíjejí a pokud byly poškozeny jen částečně, dávají vznik plodům nevzhledným, které se podobají poškození plodů roztočíkem. Vhodné je pěstovat více odrůd s rozdílnou raností. V místech, kde je poškození mrazem pravidelné je vhodné se vyvarovat pěstování ranných odrůd, vysazujme zde kultivary odolnější k mrazu. Vhodné je vybírat odrůdy, které kvetou uvnitř trsu. Odolnost květů proti mrazům je rozdílná a to v rozmezí od 0 až -30C.
Dále se doporučuje zavlažování porostů jahodníků před předpokládanými mrazy, což má zabránit poškození květů při promrznutí při teplotě -2 až -30C. Vychází se z toho, že vlhká půda přes den lépe zadržuje teplotu než suchá a také ji lépe při poklesu vydá zpět do okolních rostlin. Předpokladem však je, aby se půda při trvajícím nebezpečí mrazíku nekypřila. Kypří se pouze po oschnutí, aby při následujícím zavlažení lépe držela vláhu. Značnou nevýhodou této ochrany
je, že po celou dobu předpokládaných mrazíků musíme půdu udržovat ve vlhkém až téměř mokrém stavu.
V období 1961 – 2005 (viz mapa) bylo hlášeno poškození jahodníku mrazem a nízkými teplotami v 18 letech, které jsou rovnoměrně rozloženy do celého období. Škody byly hlášeny především z oblasti středních, východních a severních Čech. Velmi rozsáhlé škody byly v roce 1972, kdy došlo místy k poškození koncem dubna v okrese Benešov, Praha – západ, Jablonec, Liberec, Litoměřice, Teplice, Ústí nad Labem, Semily a Trutnov. V roce 1978 byly mrazem místy poškozeny květy jahod v okr. Tábor (25 ha poškozeno z 50 %). Dále v roce 1981 dubnové mrazy silně poškodily jahodník v okr. Kolín (12 ha, poškození 90 %), Mělník, Nymburk (8 ha, poškození 40 %), Praha západ (90 ha, poškození 40 %).V roce 1991 bylo hlášeno poškození poupat a květů mrazem lokálně v okr. České Budějovice, Plzeň sever, Děčín, Hradec Králové, Trutnov a Vyškov. Mimo mrazu způsobují škody také nízké teploty. Např. v roce 1999 k poškození květů nízkými teplotami došlo v okrese Náchod (Nahořany, 10 % květů na 4 ha), lokálně na okrese Přerov (poškozené květy).

Krupobití
Kroupy jsou atmosférické srážky v podobě kousků ledu kulatého, vejčitého nebo nepravidelného tvaru o průměr od 5 do 50 mm. Výjimečně se vyskytují i kroupy o hmotnosti až několika kilogramů. Rychlost, s jakou kroupy dopadají na zemský povrch, závisí na jejich velikosti. Představu o škodách, které mohou způsobit získáme, když si uvědomíme, že dopadají na zem s rychlostí kolem 25 m/s, tedy 90 km/hod. I když krupobití trvá pouze několik minut, způsobuje vážné škody. Krupobití se občas vyskytuje kdekoliv na zeměkouli (s výjimkou polární oblasti), ale nejčastěji v mírném pásmu.
Ve starých českých kronikách se uvádí, že roku 1574 u Dolní Cerekve na Jihlavsku při velkém krupobití „jedna kroupa neb raději kus ledu tehdáž nalezená několik liber vážila.“ Podobně v roce 1672 při silném krupobití u Kolína se psalo o kusech ledu vážících 3 libry. Můžeme se jenom ptát, zda je to vůbec možné? Stará česká libra měla 541g, jednalo se o kroupy o hmotnosti 1 – 2 kg. Ovšem proč ne? Německá meteorologická služba hlásila 10. srpna 1925 mimořádně silné krupobití v Holštýnsku, při němž největší kroupa tvaru elipsoidu měla rozměry 25 x 14 x 12 cm a hmotnost 2 kg. Z Moravy se uvádí při bouřkách na studené frontě 22.7.1939. V Napajedlích byla kroupa o hmotnosti 560 g, v Bylnici 650 g a ve Zlíně 750 g.
Provedená analýzy dat z let 1951 – 1970 uvádí, že 95 % dat všech krupobití připadá na měsíce květen – červenec. V denní době se může vyskytnout kdykoliv, ovšem nejčastěji se vyskytovalo mezi 11 – 20 hodinou.
V letech 1961 – 2005 bylo poškození hlášeno v 5 letech. V roce 1974 byly krupobitím koncem června silně poškozeny porosty v Tišíně, okr. Prostějov. V následujícím roce 1975 v červenci byly silně poškozeny porosty v okrese Rakovník (poškozeno 20 – 40 % listové plochy). V roce 1986 ve třetí dekádě června byl silně poškozen porost jahodníku na okr. Tábor (22 ha, Borkovice). Celkový rozsah škod způsobených krupobitím v jahodníku na území České republiky v letech 1961 – 2005 je uveden v přiložené mapě.

Sucho
Sucho patří mezi významné faktory, které ovlivňují zemědělskou produkci včetně jahodníku. Pojmem sucho se v našich klimatických podmínkách označuje určité časové období několika týdnů, měsíců i roků, ve kterém spadne méně srážek, než činí příslušný dlouhodobý normál. Sucho lze charakterizovat počtem za sebou jdoucích dní, v nichž nebyl překročen předem stanovený průměrný nebo denní srážkový limit.
Vzhledem ke značnému rozmanitému vlivu sucha z hlediska místního (v různých klimatických oblastech), časového (v různých ročních dobách) i z hlediska následků v jednotlivých oblastech národního hospodářství (podstatné snížení zemědělské produkce zapříčiněné zásobováním vodou) neexistují jednotná kritéria pro přesné vymezení tohoto problému.
Ve střední Evropě dochází ke vzniku sucha, na rozdíl od stálého popř. sezónního sucha v jiných klimatických oblastech, nahodile v důsledku nerovnoměrného výskytu anticyklonálních a cyklonálních povětrnostních situací.
Nepravidelné a proměnlivé četnosti výskytu srážek jsou doprovázeny zpravidla ještě dalšími meteorologickými faktory a to nadnormálními teplotami vzduchu, nižší relativní vlhkostí, zmenšenou oblačností, větším počtem hodin slunečního svitu. Tyto všechny faktory zvyšují výpar, čímž dochází k úbytku půdní vlhkosti.
V letech 1961 – 2005 bylo poškození jahodníku suchem hlášeno ve 4 letech. V roce 1976 koncem června způsobilo sucho zaschnutí nasazených plodů v okr. Šumperk. V roce 1994 došlo k silnému poškození jahodníku (až odumírání trsů) lokálně v regionu bývalého Jihomoravského kraje.
Z předložených údajů je zřejmý významný vliv meteorologických prvků na růst a vývoj jahodníku. Bohužel možnosti ochrany jsou velmi omezené a často proveditelné pouze na malé ploše, např. ochrana proti mrazu. Proti škodám způsobeným krupobitím v jahodníkových porostech se mohou pěstitelé pojistit.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *