Vliv imisí na růst druhu Fraxinus excelsior

Prostředí velkých měst je charakteristické podmínkami ovlivněnými antropogenní činností. Adaptabilita a schopnost dřevin odolávat těmto podmínkám se liší podle jednotlivých taxonů. Cílem této práce je zjištění vhodnosti druhu F. excelsior k výsadbám na území hlavního města Prahy. Bylo provedeno porovnání a analýza růstových parametrů v různě imisně zatížených oblastech hlavního města Prahy a v různých kategoriích zeleně. Při porovnání s modelovými daty většina přírůstků nedosáhla těchto hodnot. Z toho se lze domnívat se růst druhu F. excelsior je ovlivněn městským prostředím.

Prostředí velkých měst je charakteristické podmínkami ovlivněnými antropogenní činností. Hlavní město Praha má všechny atributy velkoměsta a dřeviny jsou zde nuceny růst na extrémních stanovištích. Adaptabilita a schopnost dřevin odolávat těmto podmínkám se liší podle jednotlivých taxonů.
F. excelsior je dřevina, na jejíž růst v městském prostředí se názory různých autorů liší. Z toho důvodu bylo provedeno měření na základě růstových charakteristik jedinců na území hlavního města Prahy a porovnání rozdílu přírůstků v různě imisně zatížených oblastech hlavního města Prahy. Cílem této práce je zjištění vhodnosti tohoto taxonu k výsadbám na území hlavního města Prahy. Tato práce je založena na předpokladu, že růst F. excelsior je ovlivněn kvalitou prostředí a tedy i množství imisního zatížení, jemuž je vystaven.

Metodologie
Území hlavního města Prahy rozděleno do kategorií podle množství exhalátů v dané oblasti. K vymezení oblasti dle imisního zatížení byly využity data Magistrátu hlavního města Prahy v Atlasu životního prostředí. Atlas životního prostředí rozděluje území hlavního města Prahy do pěti kategorii dle imisního zatížení. Zkoumaná oblast patří do tří kategorií, a to kategorie „Dobré“, „Horší“ a „Nejhorší“, kategorie „Nejlepší“ a „Lepší“ se ve zkoumané oblasti nevyskytují. Kategorie byly označeny ekvivalenty 3, 4, 5 od nejméně k nejvíce zatížené oblasti. Dalším kritériem bylo rozdělení na parkovou a uliční zeleň. Pro stanovení pěti vývojových stádií byla upravena kombinace metodik Pejchal (2008) a Kolařík (2008). Pro účely zjištění růstu byly stanoveny tři kategorie, stádium 2 (dospívající jedinec, předpokládán nejvyšší přírůstek), stádium 3 (dospělý jedinec) a stádia 4, 5 a 6 (stárnoucí, starý, dožívající jedinec, předpokládán ústup růstu). Stádium 1 (mladý jedinec) se vyskytovalo ve výsadbách jen jako náhradní výsadba za uhynulé jedince, bez dostupných inventarizačních podkladů.
U dřevin byl měřen průměr kmene ve výšce 1,3 m nad zemí s přesností na cm, výška stromu podle fotografického materiálu s přesností na půl metru a průmět koruny jako průměrná hodnota reálného půdorysu koruny s přesností na půl metru. Údaje byly porovnány s inventarizačními materiály staršími pěti let, poskytnutými Městskou částí Praha 5. K analýze byla využita Analýza rozptylu v případě srovnání tří skupin dat (imisní skupiny) a Dvouvýběrový t-test v případě srovnání dvou skupin dat (kategorie zeleně, imisní skupiny s nedostatkem dat v jedné hodnotě).

Výsledky
I přes nedostatek dat je výškový přírůstek (Obr. 1.) v 2. vývojovém stádiu mírně vyšší v 3. oproti 4. imisní skupině, tento rozdíl není statisticky významný (P = 0,2599). Výškový přírůstek ve 3. vývojovém stádiu byl výrazně vyšší ve 4. imisní skupině než ve 3. a 5. imisní skupině (P = 0,0161). Ve 4., 5., 6. vývojovém stádiu byl výškový přírůstek výrazně vyšší v 3. imisní skupině oproti 4. a 5. imisní skupině (P = 0,0208). I přes nedostatek dat přírůstek koruny (Obr. 2) v 2. vývojovém stádiu mírně klesá s rostoucí imisní zátěží, rozdíl přírůstků není statisticky významný (P = 0,2748). Přírůstek koruny v 3. vývojovém stádiu je výrazně nižší v 3. imisní skupině oproti 4. a 5., jedná se o statisticky významný rozdíl (P = 0,0396). Rozdíl přírůstků koruny ve 4., 5., 6. vývojovém stádiu není statisticky významný (P = 0,6132). Přírůstek kmene (Obr. 3) v 2. vývojovém stádiu nevykazuje statisticky významný rozdíl (P = 0,0207) mezi 3. a 4. imisní skupinou, ve 3. imisní skupině byl tento přírůstek mírně vyšší. V 5. imisní skupině nebyla pro nedostatek dat analýza provedena. Rozdíl hodnot 3. vývojového stádia byl minimální, statisticky nevýznamný (P = 0,9435). Ve 4., 5., 6. vývojovém stádiu vykazuje přírůstek kmene statisticky významný rozdíl (P = 0,0393), hodnoty v 3. a 5. imisní skupině byly vyšší než ve 4. imisní skupině.

Výškový přírůstek (Obr. 4.) v 3. vývojovém stádiu byl bez významného statistického rozdílu (P = 0,1207) vyšší v parkové zeleni, ve 4., 5., 6. vývojovém stádiu byl bez významného statistického rozdílu (P = 0,1973) vyšší v uliční zeleni. Ve 2. vývojovém stádiu nebyla pro nedostatek dat analýza provedena. Přírůstek koruny (Obr. 5) ve 2. vývojovém stádiu byl se statisticky významným rozdílem (P = 0,0261) vyšší v parkové zeleni. V této skupině je zřejmý nedostatek dat. Přírůstek koruny ve 3. vývojovém stádiu je výrazně vyšší v parkové zeleni, jedná se o statisticky významný rozdíl (P

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *