Vliv floroglucinolu na zakořeňování slivoně a broskvoně v podmínkách in vitro

Souhrn Projekt byl zaměřen na hodnocení vlivu floroglucinolu (1,3,5 -trihydroxybenzen) na zakořeňování rostlin odrůdy slivoně ´Bluefree´ a rostlin odrůdy broskvoně ´Redhaven´. Peckoviny, zvláště broskvoně a slivoně se vyznačují slabými reakcemi na dodané regulátory růstu ve fázi zakořeňování. V pokusech bylo použito médium MS s přídavkem růstového hormonu IBA v koncentraci 2 mg/l. Bylo ověřováno použití různých koncentrací floroglucinolu (1,3,5-trihydroxybenzen) a to: 0, 40, 80, 120 a 160 mg/l. Výsledky uvádí, že právě floroglucinol má zásadní vliv na tvorbu kořenů výše zmíněných odrůd. Při koncentraci floroglucinolu 80 mg/l došlo u slivoně k dosažení nejvyššího procenta zakořeněných rostlin, a to 50 % rostlin odrůdy ´Bluefree´. Při zakořeňování rostlin broskvoně odrůdy ´Redhaven´ bylo dosaženo 56 % zakořenělých rostlin při použití 160 mg/l floroglucinolu. Summary The effect of phloroglucinol (1,3,5-trihydroxybenzen) on rooting of plum cv. ´Bluefree´ and peach cv. ´Redhaven´ in vitro culture was evaluated. The addition to media in concentrations 0, 40, 80, 120 a 160 mg/l was test, while rooting of plants plum variety ´Bluefree´ and peach variety ´Redhaven´ was done in vitro conditions. For experiment was used MS media with IBA 2 mg/l. As the results show, the phloroglucinol play an important role on rooting of both species. In case of plum variety ´Bluefree´ were achieved 50% of rooted plants on media with 80 mg/l of phloroglucinol. Plants peach variety ´Redhaven´ showed better results while 160 mg/l of phloroglucinol was addend, and in this variant rooted 56% of the plants.

Zakořeňování je kritickou fází při množení mnoha druhů rostlin v podmínkách in vitro. Tato fáze také značně ovlivňuje následné převody do nesterilních podmínek. S obtížnou tvorbou kořenů se setkáváme u peckovin, jak při masovém množení rostlin in vitro v laboratořích, tak při ozdravování cenných odrůd od virů a dalších patogenů. Právě při pěstování ozdravovaného materiálu, kdy bývá obvykle k dispozici pouze malé množství ozdravovaných rostlin, mohou neúspěchy při zakořeňování znehodnotit několikaměsíční práci s rostlinami.
V rámci řešení výzkumného projektu QH 91153 s názvem Využití in vitro kultur k ozdravení odrůd ovocných dřevin a révy vinné od virů, fytoplazem a karantenních patogenů pro systém certifikace výsadbového materiálu včetně ověřování kvality byla problematika zakořeňování peckovin systematicky řešena. V letech 2009–2010 byl ověřován vliv základní receptury média a následně vliv růstových regulátorů na zakořeňování. Ze šesti použitých receptur médií a z kombinací třech použitých látek auxinové povahy (IBA – kyselina indolyl-3-máselná, IAA – kyselina indolyl-3-octová a NAA – kyselina α-naftyloctová), se u rostlin broskvoně nepodařilo dosáhnout uspokojivého výsledku. Procento zakořenělých rostlin nepřesahovalo 20 % s následnou 10% úspěšností při převodech rostlin do nesterilních podmínek.
Použití fenolických sloučenin může mít v některých případech pozitivní vliv na tvorbu kořenů. Jednou z látek, která byla v minulých letech za tímto účelem použita, je floroglucinol (1,3,5-trihydroxybenzen). Je to sekundární rostlinný metabolit, řazený mezi flavonoidy. K zakořeňování mandloní byl PG s úspěchem použit v práci autorů Phillip et al. (2001). Experimentálně byl pozitivní účinek PG ověřen také u jiných druhů rostlin: (Wang, 1991) u jabloně, (Hammatt, 1994, Hammat, Grant, 1996) u třešně, (Dejampour et al. 2011) u broskvomandloně a (Hammerschlag et al. 1987) u broskvoně. Naproti tomu, negativní vliv použití PG na zakořeňování je popsán v pracích (Jones, Hopgood, 1979) u slivoní a (Ponietznialek et al. 1986) u třešní. Studie popisující pozitivní účinek PG však ukazují na rozdílné nároky jednotlivých odrůd na koncentraci PG. V dosud nejnovější studii se autoři De Klerk et al. (2011) zabývali vlivem fenolických látek na tvorbu kořenů jabloňových podnoží Jork 9. Experimentálně ověřovali účinky celé řady látek řazených mezi: mono-, di- a trifenoly. Celkem hodnotili 15 látek. V jejich studii byl floroglucinol nejúčinnější fenolickou sloučeninou. Floroglucinol (PG) zabraňoval degradaci auxinu a zároveň zvyšoval jeho příjem rostlinou.
Vzhledem k nízkému procentu zakořenělých rostlin peckovin, zejména slivoní a broskvoní jsme zkoumali možnost zvýšení podílu zakořeněných rostlin pomocí floroglucinolu.

Materiál a metodika
Experimenty byly prováděny s rostlinami odrůdy slivoně ´Bluefree´ a rostlinami odrůdy broskvoně ´Redhaven´. Tyto rostliny byly ozdraveny od virů pomocí chemoterapie. Protože z dostupných zdrojů vyplývá, že působení PG je podmíněno současným použitím auxinu, byly rostliny udržované na multiplikačních médiích přeneseny na médium MS (Murashige, Skoog, 1962) s přídavkem auxinu IBA (kyselina indolyl-3-máselná) v koncentraci 2 mg/l. Bylo ověřováno použití různých koncentrací floroglucinolu a to: 0, 40, 80, 120 a 160 mg/l v případě rostlin broskvoně a 0, 80 a 160 mg/l v případě rostlin slivoně. Floroglucinol byl do média přidáván před sterilací. Experiment byl dvakrát opakován. Po 12ti dnech na zakořeňovacím médiu byl zjištěn počet zakořenělých rostlin. V každé variantě bylo hodnoceno 50 rostlin. Kultivace probíhala při teplotě 24 oC, fotoperiodě 16/8 a světelné intenzitě 55 μmol • m-2 • s-1. Kompletní složení média je uvedeno v tabulce.

Text a foto Ing. Břetislav Křižan, Ph. D.1,
Ing. Eva Herrmannová-Vlašánková, Ph. D.2,
doc. Ing. Jaroslav Polák, DrSc.2,
1Mendelova univerzita v Brně, ZF v Lednici,
2VÚRV, v. v. i., Praha–Ruzyně

Článek byl odborně recenzovat.

Poděkování:
Práce vznikla za finanční podpory Ministerstva zemědělství a je řazena mezi výstupy řešení projektu NAZV QH91153.

Seznam použité literatury je k dispozici u autorů a v redakci časopisu Zahradnictví.

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 3/2012

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *