Virózy jiřinek

Na jiřinkách (Dahlia Cav.) bylo zjištěno více než deset druhů virů, ale běžně se jich vyskytuje pouze několik. Virové infekce jiřinek se projevují různými symptomy a poškozeními, přičemž jednotlivé původce lze podle příznaků od sebe odlišit jen velmi obtížně. Pojďme si proto některé virózy a jejich projevy přiblížit.

Příznaky napadení jiřinek virem mohou být skutečně velmi různé – od žlutých skvrn či mozaiky, přes chlorózu žilek, kresby na listech, žloutnutí okrajů listů až po nekrózy. Mohou být vyvolány jediným druhem viru či směsnými infekcemi, které mohou redukovat symptomy či naopak působit synergicky. Jednotlivé kultivary jiřin navíc mohou na přítomnost viru reagovat rozdílně. Intenzita projevu i druh symptomů je ovlivňována několika faktory, zejména druhem či kmenem viru, růstovou a vývojovou fází rostliny v době infekce, výživou, průběhem počasí aj. Nadzemní i podzemní části jiřinek v některých případech krní a deformují se. Čím dříve jsou rostliny infikovány, tím zpravidla výraznější symptomy se objeví. Příznaky viróz lze někdy zaměnit s výživovými poruchami nebo poškozeními vyvolanými chybami při pěstování či hmyzem.
Virová mozaika
Za nejvýznamnější virózu je považována virová mozaika jiřiny (Dahlia mosaic virus – DMV). Existuje několik kmenů DMV s velmi variabilními symptomy – od úplné bezpřítomnosti až k výrazné mozaice a kroužkovitosti. Mozaika na listech jiřin se projevuje tmavě a světle zelenými plochami, často soustředěnými pouze na žilky a těsně přiléhající pletivo čepele listu. U některých kultivarů se objevuje také žlutozelené zbarvení celých listů, zejména v počátečních stadiích růstu, nebo jednostranné prosvětlení listu. Někdy také zkadeření listů, nepravidelné rozložení žilek a deformace listů. Při silné infekci jsou rostliny výrazně zakrnělé, keříčkovité, s velmi silnou tvorbou postranních výhonů. Nápadné je snížení počtu květů, které zůstávají malé, na krátkých stopkách, částečně špatně vybarvené. Nejvýrazněji se objevují příznaky na jaře, během léta se někdy ztrácejí, ale na podzim, s poklesem teploty se opět zvýrazňují především na postranních výhonech. Slabší infekce ke konci vegetace lze snadno přehlédnout. Některé kultivary zůstávají i po infekci bez viditelných příznaků. Latentně infikované jiřiny (starší kultivary – ´Jersey Beauty´, ale i např. Coreopsis) jsou zdrojem infekce pro ostatní rostliny. Přenašeči viru (nejen na jiřinky, ale i Calendula sp., Zinnia sp. aj.) jsou především mšice (m. broskvoňová, m. maková aj.). Virus se nepřenáší semeny.
Další virová onemocnění
Poškození jiřinek způsobují i další dva viry – virus kroužkovitosti (Impatiens necrotic spot virus – INSV) a virus mozaiky okurky (Cucumber mosaic virus – CMV). Přítomnost viru mozaiky okurky se projevuje na listech jiřin světlejšími skvrnami, někdy také nevýraznými světlými kroužky nebo světle a tmavě zelenými skvrnami na čepelích. Některé kultivary jiřin jsou latentními hostiteli tohoto viru. Oba viry jsou přenosné mšicemi i mechanicky šťávou. Hostitelskými rostlinami jsou kromě jiřinek i mnohé druhy zeleniny, plevelů a okrasných rostlin. Pestrokvětost jiřinek je spojována s infekcí virem pruhovitosti tabáku (Tobacco streak ilarvirus – TSV). Jiřinky patří i mezi hostitele viru bronzovitosti rajčete (Tomato spotted wilt virus – TSWV). Projevy mohou na listech být rozmanité, objevuje se žlutozelená mozaika, chlorotické kroužky či linie „cik cak“ nebo připomínající dubové listy. Symptomy bývají výraznější na jaře. Přenašečem tohoto viru i na další druhy okrasných rostlin, zeleniny a plevelů jsou třásněnky.
Hlízy infikovaných jiřinek poskytují v následujícím roce opět virózní rostliny. Intenzita symptomů se však u stejného kultivaru pěstovaného na různých stanovištích může výrazně lišit.
Ochrana proti virózám
V současné době nejsou u nás na ochranu rostlin proti virům povoleny žádné přípravky, a proto jsou veškerá opatření směrována na ochranu proti přenašečům. Během vegetace je nezbytná pečlivá prohlídka rostlin. Podezřelé či napadené rostliny by měly být odstraněny. Při pěstování ve skleních je nutné zabránit přístupu možných přenašečů, např. sítěmi, v případně nutnosti ošetření insekticidy. Nezbytná je i důsledná likvidace plevelů. Rostliny z řízků či sazenice později pěstované ve volné půdě by měly být v dostatečné vzdálenosti od hostitelských rostlin (100 m vzdálenost, rajčata, okurky, broskvoně). Je vhodné zvážit pěstování kultivarů, které jsou latentními hostiteli virů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *