Vinařský fond rozdává podpory

Na jeden hektar 175 880 korun – takovou částkou podělí Vinařský fond pěstitele, kteří se vůbec poprvé ucházeli u této mladé instituce o příspěvek na výsadbu a obnovu vinic. V prvním kole uspělo celkem 366 z více než 400 žadatelů. Podpora se bude týkat 1117 hektarů.

„Zájem vinařů o tuto finanční výpomoc je zcela pochopitelný. Vstup do Evropské unie se blíží a nová výsadba pak už nebude možná,“ připomíná ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec.
Naplní Vinařský fond očekávání, se kterým se zakládal, tedy rozšířit do připojení k EU co nejvíce plochy vinic? Bude letošní výsadba výrazně masivnější, než když ji dotovalo ministerstvo zemědělství?
Mohli bychom polemizovat o tom, zda by ministerstvo zemědělství poskytlo bez přispění vinařů přes 300 milionů korun, které letos podpora – včetně 60 milionů korun z resortu na restrukturalizaci – celkově dosáhne. Domnívám se, že samotný stát by tolik prostředků neuvolnil. V minulém roce šlo na výsadbu ze státního rozpočtu 200 milionů korun a dotace se vyplatily na mírně přes tisíc hektarů vinic. Čili v porovnání s loňskem je už nyní podpořená výměra vyšší. K tomu bude ještě podzimní kolo, na které budeme přijímat žádosti od 1. července do 15. srpna, jak uvádí příslušné nařízení vlády. Je pravda, že část podpory je návratná, ale i tak je to velmi výhodné. Pěstitel začíná návratnou část splácet až šestým rokem po výsadbě a splatnost je rozložena na dvacet let.
Myslíte si, že je stanovená výše příspěvku na hektar skutečnou pomocí?
Je potřeba rozlišovat, zda žadatel vlastní půdu, na níž vinice vznikne, nebo si ji musí pořizovat. Ve druhém případě se náklady zvyšují o 60 až 200 tisíc korun – tolik stojí nákup „prázdného“ hektaru viniční trati v závislosti na oblasti. Jiné náklady bude mít také pěstitel, který platí pracovníky, než ten, kdo si vystačí s vlastními silami či s pomocí rodiny a práci si nezapočítává. Když podnik využívá cizí práci nebo služby, vycházejí pak náklady na výsadbu jednoho hektaru vinice a zapěstování do třetího roku na 600 až 700 tisíc korun, a to bez pořízení půdy. Výše podpory rozhodně není zanedbatelná. Vloni byla sice mírně vyšší – asi 184 tisíc korun na hektar, ale v minulosti byla naopak podstatně nižší.
Může se příspěvek na hektar vinice vysazené na podzim výrazně lišit od současné sazby?
Částka by se měla co nejvíce přiblížit té jarní, ale zaručit ji nyní nelze. Bude záležet na počtu vybraných žádostí a také na prostředcích, které do Vinařského fondu přijdou v průběhu roku. Stát může přidat finance ve formě návratné části podpory. Zatím poskytl za rok 2002 sto milionů korun, což předepisuje zákon.
Jak se vám daří vybírat povinné odvody od podnikatelů?
Řada z nich si své povinnosti dané zákonem plní, ale někteří, jak už to v naší zemi chodí, se jim snaží vyhnout. Spolupracujeme s Generálním ředitelstvím cel, abychom měli přehled o importech vína a o tom, jaké poplatky mají uhradit dovozci. Velmi přesný přehled máme o pěstitelích díky registraci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Komunikujeme rovněž se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, od níž máme informace o vlastních výrobcích vína. Na ně se zaměří také namátkové kontroly.
Dá se už dnes říci, která ze tří skupin je nejproblematičtější co se týče povinnosti odvádět poplatky?
Výběr začal 10. ledna, takže je velmi předčasné činit takové soudy. Ti, co tuto věc opomíjejí, již od nás dostávají dopisy s upomínkou, aby zaplatili. Do konce prvního pololetí obešleme všechny. A pokud ani potom nezareagují, nastoupí institut vymáhání po právní stránce. Vinařský fond má pro tento účel postavení orgánu veřejné moci.
Zhruba deset milionů korun rozdělí fond na propagaci odbytu vín. Jak a kdy ji zaznamenáme?
Rada fondu schválila 45 žádostí, přičemž se jich sešlo více než sto. Přes 60 procent projektů se týkalo vinařské turistiky a pořádání přehlídek vín. Projekt se musí realizovat do 15 měsíců ode dne podání žádosti, takže jejich efekt se projeví postupně. Na podzim budeme na propagaci rozdělovat méně peněz a snížíme proto počet témat, kterých se záměry žadatelů mohou týkat.
Po vstupu do Evropské unie zůstane propagace vín jedinou náplní fondu. Neuvažuje se o spojení s Marketingovou agenturou, jejíž založení se připravuje?
Vinařský fond, který má oporu ve vinařském zákoně, by měl i nadále fungovat samostatně. Domníváme se totiž, že jako profesní skupina bychom byli příliš malým partnerem pro silné potravinářské skupiny v rámci Marketingové agentury a na tuto specifickou oblast by se dostalo méně podpory. Ostatně samostatný Vinařský fond mají také v Německu a Rakousku pro propagaci tuzemských vín na domácím trhu i v zahraničí. A pokud chceme obstát v konkurenci, musíme volit stejnou taktiku.

Text do barevného rastru:
Podpora výsadby a obnovy vinic – jarní kolo
– v prvním kole Vinařský fond rozdělil celkem 196 486 korun,
– z toho 100 000 korun budou vinaři vracet a 96 486 korun je nenávratná dotace,
– fond takto podpoří výsadbu 1117 hektarů,
– příspěvek získá 366 pěstitelů révy vinné,
– podpora na jeden hektar činí 175 880 korun,
– z toho vinař musí vrátit zpět 89 512 korun a definitivně si ponechá 86 368 korun.

Finanční zdroje Vinařského fondu
– odvody ve výši 1 Kč z každého litru všech druhů vín uvedených poprvé do oběhu; tato povinnost se nevztahuje na výrobce nebo dovozce vína, pokud v kalendářním roce uvedou do oběhu víno v množství menším než 1000 litrů,
– odvody ve výši 350 Kč z každého i započatého hektaru vinice; tato povinnost se nevztahuje na pěstitele, který pěstuje révu vinnou na ploše menší než 1 hektar,
– návratná finanční podpora státu; pro rok 2002 činí 100 mil. Kč, na rok 2003 a další bude vždy ve výši rovnající se součtu příjmů ze všech ostatních zdrojů fondu,
– penále za neplacení nebo za opožděné placení odvodů stanovené ve výši 0,1 % denně z dlužné částky od posledního data splatnosti odvodu, nejvýše však do výše dvojnásobku odvodu,
– dary od tuzemských a zahraničních právnických a fyzických osob,
– úroky z vkladů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *