Úplné znění zákona č. 115/1995 Sb.,

o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění zákona č. 50/2002 Sb.

Úplné znění zákona č. 115/1995 Sb.,

o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 50/2002 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1
Předmět úpravy

Zákon upravuje ochranu révy vinné pěstované na vinicích stanovením vinařských regionů, vinařských oblastí, vinařských obcí a viničních tratí, ochranu vína uváděného do oběhu stanovením podmínek jeho výroby, zatřiďování a označování. Zákon dále upravuje vinohradnickou a vinařskou evidenci, podmínky dovozu vína a dozor nad dodržováním povinností.

§ 2
Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) révou vinnou odrůdy rodu Vitis,1)
b) genetickými zdroji využívané druhy, odrůdy a kříženci rodu Vitis, 1)
c) révovou sazenicí sazenice naroubované révy vinné nebo zakořeněné řízky révy podnožové pro účely vinohradnictví,
d) vinicí pozemek nebo pozemky s trvalým porostem révy vinné nebo révy podnožové o celkové ploše nejméně 1 000 m2 u jednoho pěstitele; pozemek nebo pozemky s trvalým porostem révy vinné nebo révy podnožové o celkové ploše méně než 1 000 m2 u jednoho pěstitele, pokud na žádost pěstitele předloženou Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (dále jen “ústav”) po 1. lednu 2001 přidělí ústav tomuto pozemku nebo těmto pozemkům registrační číslo nebo registrační čísla,
__

_____
1) Zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění zákona č. 357/1999 Sb. 1a).

e) viniční tratí soubor pozemků a částí pozemků, které pro svoji geografickou polohu, svažitost, délku oslunění a půdně klimatické vlastnosti jsou vhodné pro pěstování révy vinné; při stanovení viničních tratí se přihlíží k historickým hlediskům posuzovaného území,
f) čerstvými vinnými hrozny zralé nebo mírně zaschlé plody révy vinné, které mohou být běžným zpracovatelským způsobem rozdrceny nebo lisovány a které mohou samovolně alkoholově kvasit,
g) vinohradnictvím výsadba a pěstování révy vinné na vinici k produkci vinných hroznů, sklizeň hroznů nebo révových roubů, výsadba a pěstování révy podnožové, výroba sazenic révy vinné nebo sazenic révy podnožové,
h) pěstitelem révy vinné nebo podnožové osoba, která se zabývá vinohradnictvím,
i) rmutem nezkvašené nebo zkvašené rozdrcené hrozny révy vinné,
j) hroznovým moštem tekutý neředěný produkt získaný přirozenou cestou nebo fyzikálním postupem z čerstvých vinných hroznů, v němž obsah alkoholu nepřekračuje 1 % objemové,
k) zahuštěným hroznovým moštem nekaramelizovaný hroznový mošt, který byl vyroben částečným odstraněním vody a vykazuje minimální hodnotu cukernatosti 51 %. Ministerstvo zemědělství (dále jen “ministerstvo”) stanoví vyhláškou postup jeho získávání,
l) hroznovou šťávou tekutý produkt získaný z hroznů, upravený zejména chemickými konzervačními prostředky, s výjimkou oxidu siřičitého, nebo pasterací, popřípadě zahuštěním a následným zředěním vodou, u kterého je dočasně zamezen proces samovolného kvašení, a jehož obsah alkoholu nepřekračuje 1 % objemové, určený pro výrobu nealkoholických nápojů,
m) burčákem částečně prokvašený hroznový mošt obsahující nejméně 1 % objemové skutečného obsahu alkoholu a nejvýše tři pětiny celkového obsahu alkoholu,
n) matolinami zkvašený nebo nezkvašený zbytek po lisování čerstvých vinných hroznů,
o) vínem produkt, který byl získán úplným nebo částečným alkoholovým kvašením rmutu nebo hroznového moštu z odrůd révy vinné, registrovaných ve Státní odrůdové knize,1) a odrůd uvedených v § 7 odst. 1 písm. b) a c), pro výrobu stolního vína,
p) vínem z dovozu víno vyrobené mimo území České republiky a dovezené do České republiky nebo víno vyrobené na území České republiky z dovezených hroznů, rmutu nebo moštu,
r) vinnými kaly zbytky, které se usazují v nádobách obsahujících víno po kvašení nebo během skladování či povoleného ošetřování vína, stejně jako zbytky vzniklé filtrací nebo odstředěním tohoto produktu nebo moštu,
s) matolinovým vínem alkoholický nápoj získaný kvašením neošetřených, vodou nasáklých matolin bez přídavku cukru nebo vyluhováním prokvašených matolin vodou,
t) vínem z vinných kalů alkoholický nápoj získaný z vinných kalů bez přídavku cukru,
u) stupněm cukernatosti obsah zkvasitelných cukrů v hroznech, vyjádřený v kilogramech na 100 litrů hroznového moštu,
v) skutečným obsahem alkoholu v procentech objemových počet objemových jednotek čistého alkoholu, které výrobek obsahuje při 20 °C ve 100 objemových jednotkách výrobku,
w) možným obsahem alkoholu v procentech objemových počet objemových jednotek čistého alkoholu při 20 °C, které mohou vzniknout úplným prokvašením cukrů obsažených ve 100 objemových jednotkách výrobku,
x) celkovým obsahem alkoholu v procentech objemových součet skutečného a možného obsahu alkoholu v objemových jednotkách výrobku,
y) kupáží soubor složek stanovených prováděcím právním předpisem pro jednotlivé druhy šumivých vín,
z) tiráží soubor složek stanovených prováděcím předpisem přidávaných do kupáže za účelem druhotného kvašení,
aa) tirážním likérem produkt, který se přidává do kupáže za účelem zahájení druhotného kvašení při výrobě šumivých vín,
bb) expedičním likérem produkt, který se přidává do šumivého vína za účelem dosažení požadované chuti a jehož složky stanoví prováděcí právní předpis,
cc) školením vína technologický postup při výrobě vína vedoucí k odstranění nežádoucích látek a zvýšení jakosti vína. Ministerstvo stanoví podrobnosti technologického postupu vyhláškou,
dd) vinařstvím zpracování hroznů, rmutů, moštů nebo vína na víno, stáčení, školení, skladování a plnění vína do obalů, označování vína a vinných produktů a uvádění vína a vinných produktů do oběhu,
ee) výrobcem vína podnikatel, 1a) který se zabývá vinařstvím,
ff) uváděním do oběhu nabízení k prodeji, prodej nebo jiné formy nabízení ke spotřebě; skladování, přeprava pro potřeby prodeje a dovoz od data proclení za účelem prodeje.

§ 3
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen “ústav”) je správním úřadem. Ústav je podřízen ministerstvu. Vykonává působnost stanovenou tímto zákonem a působnost stanovenou zvláštními zákony. 2)

ČÁST DRUHÁ
VINOHRADNICTVÍ

§ 4

Pro zakládání vinice smějí být používány pouze révové sazenice uznané ústavem podle zvláštních předpisů.3)

____________________

1a) § 2 obchodního zákoníku.
2) Např. zákon č. 61/1964 Sb.
3) § 12 zákona č. 61/1964 Sb.

§ 5

(1) Územně se pěstování révy vinné rozděluje na vinařské regiony, vinařské oblasti,
vinařské obce a viniční tratě.

(2) Vinařské regiony jsou český a moravský.

(3) Region český je území vymezené obcí Praha, okresy Praha-východ, Praha-západ,
Beroun, Mladá Boleslav, Mělník, Litoměřice, Louny, Most a Kutná Hora, ve kterých se nacházejí stanovené vinařské oblasti, vinařské obce a viniční tratě.

(4) Region moravský je území vymezené okresy Brno-město, Brno-venkov, Znojmo,
Břeclav, Hodonín, Uherské Hradiště, Kroměříž, Vyškov, Třebíč, Prostějov a Zlín, ve kterých se nacházejí stanovené vinařské oblasti, vinařské obce a viniční tratě.

(5) Vinařské oblasti jsou tvořeny vinařskými obcemi, ve kterých jsou stanoveny viniční tratě.

(6) Vinařské oblasti v regionu českém jsou pražská, mělnická, roudnická, žernosecká, mostecká a čáslavská.

( 7) Vinařské oblasti v regionu moravském jsou brněnská, bzenecká, mikulovská,
mutěnická, velkopavlovická, znojemská, strážnická, kyjovská, uherskohradišťská a Podluží.

(8) Vinařské obce tvoří katastrální území obcí. 4)

(9) Viniční trať tvoří ucelené území v jedné nebo více vinařských obcích v téže vinařské oblasti, vymezené souborem pozemků a částí pozemků stanovených v prováděcím právním předpisu.

(10) Ministerstvo stanoví právním předpisem

a) seznam vinařských obcí v jednotlivých vinařských oblastech,

b) seznam viničních tratí v jednotlivých vinařských oblastech a obcích, včetně jejich vymezení,

c) odrůdy révy vinné v jednotlivých vinařských oblastech, z jejichž hroznů lze vyrábět víno s přívlastkem.

_________________________________________________
4) § 1 odst. 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST TŘETÍ
VINAŘSTVÍ

§ 6
Třídění vína

Víno domácího původu uváděné do oběhu se třídí na

a) stolní víno,
b) jakostní víno,
c) víno s přívlastkem,
d) šumivé víno,
e) perlivé víno,
f) aromatizované víno,
g) likérové víno.

§ 7
Stolní víno

(1) Stolní víno smí být vyráběno pouze z hroznů sklizených na území České republiky, které dosáhly nejméně 11 stupňů cukernatosti, nebo rmutu, moštu nebo vína z těchto hroznů, získaných

a) z odrůd registrovaných jako odrůdy moštové podle zvláštního právního předpisu, 4b)

b) z odrůd registrovaných jako stolní, které nesplňují požadavky pro tržní jakost stolních hroznů stanovenou technickou normou, nebo

c) z odrůd neregistrovaných, které byly vysazeny před 1. září 1995 nebo které byly vysazeny pro pokusné účely včetně registrace odrůd, šlechtění a genetických zdrojů.

(2) Stolní víno nesmí být označeno názvem odrůdy ani názvem odvozeným od názvu odrůdy nebo názvem podobným, názvem vinařské oblasti, vinařské obce, viniční tratě, zeměpisným údajem, ani žádnými jinými zavádějícími údaji, kromě údajů stanovených v § 13 odst. 1 a § 13a, popřípadě prováděcím právním předpisem.

(3) Ministerstvo může v případě nepříznivých povětrnostních podmínek v daném sklizňovém ročníku stanovit prováděcím právním předpisem, že stolní víno se vyrobí i z méně vyzrálých hroznů, které dosáhly alespoň 10 stupňů cukernatosti.

_____________________________
4b) § 6 zákona č. 92/1996 Sb.

§ 8
Jakostní víno

(1) Jakostní víno smí být vyráběno z hroznů moštových odrůd sklizených ve vinařských oblastech v České republice, které dosáhly nejméně 15 stupňů cukernatosti, nebo ze rmutu nebo moštu z těchto hroznů, pouze ve dvou druzích, a to jako odrůdové jakostní víno nebo známkové jakostní víno.

(2) Odrůdové jakostní víno musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu.

(3) Známkové jakostní víno smí být vyráběno pouze smísením odrůdových jakostních vín.

§ 9
Víno s přívlastkem

(1) Víno s přívlastkem smí být vyráběno pouze jako kabinet, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, ledové víno nebo slámové víno, a to z hroznů, rmutu nebo moštu jedné odrůdy révy vinné stanovené pro vinařskou oblast prováděcím právním předpisem, sklizených ve viničních tratích. Víno s přívlastkem musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu.

(2) Druh kabinet je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které dosáhly nejméně 19 stupňů
cukernatosti.

(3) Druh pozdní sběr je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které dosáhly nejméně 21
stupňů cukernatosti.

(4) Druh výběr z hroznů je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které dosáhly nejméně 24
stupňů cukernatosti.

(5) Druh výběr z bobulí je dovoleno vyrábět jen z vybraných bobulí, které dosáhly nejméně 27 stupňů cukernatosti.

(6) Druh ledové víno je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které byly sklizeny při teplotách minus 6 C a nižších, v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů cukernatosti.

(7) Druh slámové víno je dovoleno vyrábět jen z hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu alespoň 3 měsíců a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů cukernatosti.

(8) Víno s přívlastkem je dovoleno vyrábět pouze z hroznů sklizených ve viničních tratích, jejichž odrůda, původ, cukernatost a hmotnost byla ověřena podle zvláštního zákona.5)

§ 9a
Šumivé víno

(1) Šumivé víno lze vyrábět v jakostních druzích
a) šumivé víno,
b) jakostní šumivé víno (sekt),
c) jakostní šumivé víno vinařské oblasti (sekt vinařské oblasti),
d) pěstitelský sekt.

(2) Druh šumivé víno nelze označit jako sekt a smí být vyráběn prvotním nebo druhotným kvašením vín za podmínky, že celkový obsah alkoholu kupáže použité k výrobě dosáhne nejméně 8,5 % objemových a přetlak v lahvi při teplotě 20 oC nejméně 0,3 MPa.

(3) Jakostní šumivé víno (sekt) lze vyrábět prvotním nebo druhotným kvašením tuzemských moštů a vín nebo vín z dovozu, z odrůd, které jsou povoleny v zemi původu pro výrobu jakostního vína, a tato skutečnost je doložena na průvodním certifikátu, jestliže

a) přetlak v lahvi při teplotě 20 oC musí vykazovat nejméně 0,35 MPa, s výjimkou lahví o objemu do 0,25 l, kde přetlak musí být nejméně 0,3 MPa,

b) celková doba výroby při kvašení v tancích musí být nejméně 60 dnů v období do 31. prosince 2001 a nejméně 120 dnů v období od 1. ledna 2002,

c) celková doba výroby při kvašení v lahvích musí být nejméně 9 měsíců,

d) doba kvašení (od počátku kvašení až do odkalení) v tancích bez míchacího zařízení musí být nejméně 60 dnů, při použití míchacího zařízení nejméně 30 dnů,

e) celkový obsah alkoholu kupáže použité k výrobě musí být nejméně 9 % objemových; při použití kupáže s jednou odrůdou nejméně 8,5 % objemových,

f) skutečný obsah alkoholu v hotovém výrobku musí být nejméně 10 % objemových.

(4) Jako aromatický sekt lze označit jakostní šumivé víno aromatické, jestliže při jeho výrobě

____________________________
5) § 3 odst. 1 písm. f) zákona ČNR č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci.

a) bylo použito pouze prvotní kvašení kupáže z moštů pouze odrůdy Irsai Oliver, Muškát moravský, Muškát Ottonel, Tramín červený nebo Müller – Thurgau,

b) nebylo použito expedičního likéru,

c) skutečný obsah alkoholu ve výrobku je nejméně 6 % objemových,

d) řízení kvasného procesu bylo prováděno pouze chlazením nebo jiným fyzikálním způsobem,

e) přetlak v lahvi s hotovým výrobkem je nejméně 0,30 MPa,

f) celková doba výroby trvá nejméně 30 dnů.

(5) Sekt vinařské oblasti lze vyrábět druhotným kvašením kupáže z jakostních odrůdových vín vinařských oblastí, a to jen uvnitř vinařské oblasti, v níž byly sklizeny hrozny pro jeho výrobu, jestliže

a) přetlak v lahvi při teplotě 20 oC je nejméně 0,35 MPa, s výjimkou lahví o objemu do 0,25 l, kde přetlak musí být nejméně 0,3 MPa,

b) celková doba výroby včetně zrání byla nejméně
1. 6 měsíců (180 dnů) při kvašení v tancích,
2. 9 měsíců (270 dnů) při kvašení v lahvích,

c) doba kvašení byla nejméně 90 dnů; při kvašení v tancích za použití míchacího zařízení nejméně 30 dnů,

d) celkový obsah alkoholu kupáže použité k výrobě byl nejméně 9 % objemových; při použití kupáže s jednou odrůdou nejméně 8,5 % objemových,

e) skutečný obsah alkoholu v hotovém výrobku je nejméně 10 % objemových.

(6) Názvem sekt vinařské oblasti lze označit aromatický sekt při splnění zvláštních podmínek výroby uvedených v odstavci 4 a za podmínky, že byl vyroben uvnitř vinařské oblasti, v níž byly sklizeny hrozny vhodné k výrobě jakostního vína, ze kterých byl aromatický sekt vinařské oblasti získán.

(7) Druh pěstitelský sekt smí být vyráběn a takto označen, jen pokud jsou splněny požadavky podle odstavce 5 písm. a), d) a e) a tyto podmínky:
a) vlastní výroba se uskuteční u pěstitele révy vinné, jejíž hrozny byly použity k výrobě pěstitelského sektu,
b) druhotné alkoholové kvašení proběhne v lahvi,
c) kupáž pro výrobu pěstitelského sektu zůstane bez přerušení v kontaktu s kvasnicemi alespoň po dobu 9 měsíců v lahvích u pěstitele od doby, kdy byla vytvořena,
d) kaly jsou odděleny prostřednictvím ručního odkalení (degorgáže),
e) pěstitelský sekt je uváděn na trh pěstitelem podle písmene a) a je označen obchodním jménem výrobce vína, odrůdou a ročníkem sklizně hroznů.
(7) Druh pěstitelský sekt smí být vyráběn a takto označen, jen pokud jsou splněny základní podmínky výroby uvedené v odstavci 5 a vlastní výroba se uskuteční u pěstitele révy vinné, jejíž hrozny byly použity k výrobě.

§ 9b
Perlivé víno

(1) Perlivé víno nesmí být označováno jako šumivé víno nebo jako druh sektu (§ 9a); lze je vyrábět z tuzemských vín stolních nebo jakostních sycením oxidem uhličitým.

(2) Perlivé víno musí vykazovat nejméně 9 % objemových celkového obsahu alkoholu a nejméně 7 % objemových skutečného obsahu alkoholu; přetlak v lahvi při teplotě 20 oC musí být v rozsahu 0,1 až 0,25 MPa.

§ 9c
Aromatizované víno

(1) Aromatizované víno lze vyrábět z vína nebo hroznového moštu nebo z vykvašeného hroznového moštu a jejich směsí, s přídavkem vody, nejvýše však 15 %, jejich aromatizací pomocí přírodních aromatických látek nebo povolených 5a) aromatických extraktů, aromatických bylin nebo koření, popřípadě povolených5a) přídatných látek ochucujících. K doslazení je možno použít sacharózu, hroznový mošt nebo zahuštěný hroznový mošt. K doalkoholizování se smí použít přírodní líh tak, aby skutečný obsah alkoholu v konečném výrobku dosahoval nejméně 14,5 % a nejvýše 22 % objemových.

(2) Název aromatizované víno se smí nahradit označením

a) vermut za podmínky, že aromatizace podle odstavce 1 byla provedena aromatickými látkami získanými z pelyňku a přislazení bylo provedeno pouze karamelizovaným cukrem, sacharózou nebo hroznovým moštem nebo zahuštěným hroznovým moštem,

b) hořké aromatizované víno vykazující charakteristickou hořkou chuť s označením hlavních použitých aromatických látek. Pokud byla použita k aromatizaci látka chinin, označí se jen jako víno s chininem. Pokud bylo použito k aromatizaci přírodních látek z pelyňku a hořce a za předpokladu dosažení žlutého nebo červeného zabarvení povolenými přísadami, smí se označit jen názvem Americano.

§ 9d
Likérové víno

(1) Likérové víno smí být vyráběno jako

a) likérové víno,

b) jakostní likérové víno vinařské oblasti.

___________________
5a) Vyhláška č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné, ve znění pozdějších předpisů.

(2) Likérová vína podle odstavce 1 musí vykazovat nejméně 15 % objemových a nejvýše 22 % objemových skutečného obsahu alkoholu a nejméně 17,5 % objemových celkového obsahu alkoholu.

(3) Likérová vína lze vyrábět
a) z hroznového moštu,
b) z vína,
c) ze směsi hroznového moštu a vína s tím, že u jakostního likérového vína vinařské
oblasti musí užité víno a mošt pocházet z vinařské oblasti a registrovaných odrůd, nebo
d) z vinného destilátu.

§ 9e
Víno a výrobky z hroznů révy vinné z dovozu

(1) Víno nebo výrobky z hroznů révy vinné z dovozu, lze dovážet do České republiky a uvádět je do oběhu, jestliže

a) odpovídají požadavkům na zdravotní nezávadnost stanoveným zvláštními právními předpisy,5b) a nevykazují vady nebo nemoci zhoršující jakost vína,

b) dodávku vína provází osvědčení obsahující výsledky rozborů, vystavené příslušným inspekčním orgánem v zemi původu nebo příslušnou akreditovanou laboratoří, prokazující, že dodávka splňuje požadavky na jakost stanovené předpisy platnými v zemi původu. V případě, že dodávka pochází z jiné země, ale je přitom expedována ze skladů nacházejících se v členské zemi Evropské unie, osvědčení může potvrdit inspekční orgán této země. Pokud dovozce nezajistí předložení uvedeného osvědčení, dodávka nebude propuštěna do volného oběhu.5c)

(2) Výrobce může použít k výrobě vína rmut nebo mošt z dovozu jen v době od 1. září do 31. října téhož roku, a to pouze v případě, že použití dovezených rmutů a moštů bude v daném roce stanoveno ministerstvem na základě vyhodnocení celkové bilance výroby a spotřeby vína vyhláškou.

(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na použití zahuštěného moštu z dovozu k doslazování stolních a jakostních vín podle § 11 písm. b).
(4) Příslušný orgán dozoru je oprávněn ověřovat správnost údajů uváděných v osvědčení podle odstavce 1 písm. b) a při zjištění nedostatku ukládat pokuty podle § 23.

(35) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor osvědčení podle odstavce 1 písm. b) a podmínky, popřípadě maximální množství vína v dodávce, na kterou se osvědčení nevyžaduje.

(46) Víno z dovozu nebo víno vyrobené z hroznů révy vinné, rmutu nebo moštu z dovozu lze smísit s vínem vyrobeným z hroznů sklizených na území České republiky tak, aby každá z použitých složek byla zastoupena ve vyrobené směsi vína nejméně 15%; takto vyrobená směs vína musí být označena jako směs vína z dovozu s vínem domácího původu.

_____________________________________
5b) Vyhláška č. 294/1997 Sb., o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení, ve znění vyhlášky č. 91/1999 Sb.
Vyhláška č. 298/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5c) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

§ 10
Výroba vína

(1) Výrobce vína smí vyrábět víno jen z čerstvých hroznů, rmutů a moštů, přídatných konzervačních látek, které odpovídají požadavkům stanoveným tímto zákonem, prováděcími právními předpisy a zvláštními právními předpisy.5a)

(2) Výrobce vína je povinen dodržovat požadavky na výrobu, jakost a
zdravotní nezávadnost stanovené tímto zákonem, prováděcími předpisy a zvláštními právními předpisy. 5a)

(3) Výrobce vína je povinen zajistit soustavnou kontrolu své produkce
způsobem stanoveným prováděcími předpisy a vést o tom evidenci.

(4) Ministerstvo stanoví právním předpisem

a) podrobnosti o požadavcích na jakost vína,

b) podrobnosti o výrobě vína,

c) normy technologických ztrát při výrobě vína.

(5) Každá fyzická nebo právnická osoba zpracovávající hrozny, rmut nebo mošt je povinna učinit opatření zabraňující zneužití vinných kalů a matolin k výrobě nápojů k přímé spotřebě.

______________________

§ 11
Omezení při výrobě a uvádění
vína do oběhu

Je zakázáno

a) doslazovat hroznové mošty nebo rmuty pro výrobu stolních a jakostních vín rafinovaným cukrem nebo zahuštěným hroznovým moštem

1. nad 21 stupňů cukernatosti pro výrobu vín bílých, nejvýše však o 7 stupňů cukernatosti,

2. nad 22 stupňů cukernatosti pro výrobu vín červených, nejvýše však o 7 stupňů cukernatosti,

b) přislazovat stolní víno a jakostní víno přírodními nebo náhradními sladidly, 8a) s výjimkou hroznového moštu nebo zahuštěného hroznového moštu, nad 2 % objemová celkového obsahu alkoholu,

c) přislazovat víno s přívlastkem a doslazovat mošty pro jejich výrobu,

d) konzervovat vína s přívlastkem chemickými látkami s výjimkou oxidu siřičitého v množství stanoveném zvláštním předpisem,8)

e) užívat takové látky nebo výrobní postupy, které jsou způsobilé

1. víno rozmnožovat,

2. ovlivňovat základní vlastnosti vína, jako je přirozený extrakt nebo přirozená skladba buketních a aromatických látek, s výjimkou obsahu kyselin,

3. změnit chemické složení vína tak, že nelze zjistit, zda bylo vyrobeno výlučně kvašením hroznového moštu, nejde-li o výrobky z vína, u kterých je úprava povolena prováděcím předpisem,
_____________

f) skladovat vína ovocná nebo jejich směsi v prostorách, kde se skladuje víno,
nejsou-li tato vína odděleně umístěna a zřetelně označena,

g) označovat jako víno
1. nápoje připravené ze zředěného hroznového moštu,

2. hroznový mošt a víno připravené jiným postupem a s použitím jiných konzervačních a přídatných látek, než stanoví tento zákon a prováděcí předpis,

3. alkoholický nápoj vyrobený alkoholovým kvašením výluhů z matolin (druhák),

4. alkoholický nápoj vyrobený kvašením zředěných a doslazených vinných kalů (kvasničák),

8) Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 50/1978 sb. Hyg. př. o cizorodých látkách v poživatinách, ve znění směrnic č. 63/1984 sb.
Hyg. př. a směrnic č. 69/1986 sb. Hyg. př. (registrované v částkách 21/1978 Sb., 19/1984 Sb. a 7/1986 Sb.).
8a) Vyhláška č. 334/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro přírodní sladidla, med, nečokoládové cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové cukrovinky.
Vyhláška č. 298/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

5. směsi vína s alkoholickými nápoji vyrobenými z ovoce, sladu, medu, rostlin nebo jejich výluhů,

h) používat

1. nízkokalorická nebo nekalorická sladidla pro úpravu sladkosti vína,

2. syntetické esence nebo voňavé látky, syntetická a přírodní barviva, s výjimkou červeného barviva z modrých hroznů révy vinné,

3. kyselinu citronovou, nejde-li o výrobu šumivých vín,

i) uvádět do oběhu víno, jestliže

1. jsou překročeny hodnoty obsahu zdraví škodlivých látek stanovených zvláštními předpisy,9)

2. nebyly dodrženy požadavky na jakost stanovené prováděcím předpisem a víno vykazuje vady nebo nemoci zhoršující jakost nebo zdravotní nezávadnost vína,

3. neodpovídá zatřídění podle § 6,

4. je neoznačené nebo nesprávné označené podle § 13 nebo § 13a nebo klamavě označené, padělané nebo nedovoleně napodobené, 9a)

5. nebylo ministerstvem rozhodnuto o jeho zatřídění podle § 14,
6. při dovozu dodávku nedoprovází osvědčení podle § 9e,

j) nabízet k prodeji vína určená pro spotřebitele spolu s víny ovocnými a jinými vinnými
nápoji, pokud tato ovocná vína a jiné vinné nápoje nejsou odděleně umístěny a
zřetelně označeny,

k) uvádět do oběhu za účelem přímé spotřeby víno a jiné alkoholické nápoje z vinných
kalů, matolin a moštů zahuštěných a následně zředěných vodou.

__

__________________________________
9) Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 50/1978 sb. Hyg. př., ve znění směrnic č. 63/1984 sb. Hyg. př. a směrnic č. 69/1986 sb. Hyg.
př. (registrované v částkách 21/1978 Sb., 19/1984 Sb. a 7/1986 Sb.).
Výnos Ministerstva zdravotnictví ČR č. 75/1990 sb. Hyg. př. (vyhlášený pod č. 374/1991 Sb.).
9a) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

§12
Balení

(1) Víno smí být při uvádění do oběhu baleno pouze do obalů a obalových
materiálů, které odpovídají požadavkům stanoveným zvláštními předpisy 9b) a chrání je před znehodnocením nebo zkažením. Obal nesmí nepříznivě ovlivňovat jakost a zdravotní nezávadnost vína. Víno s přívlastkem smí být plněno pouze do skleněných lahví o obsahu do 0,75 l.

(2) Lahve musí být uzavřeny funkčně vyhovujícími a zdravotně nezávadnými uzávěry.

§ 13
Označování

(1) Vína uvedená v § 6, s výjimkou vín dovezených, musí být při uvádění do oběhu označena těmito údaji

a) obchodním jménem a sídlem výrobce, popřípadě distributora, který uvádí víno do oběhu,

b) názvem vína podle zatřídění uvedeného v § 6, popřípadě v § 8, 9, 9a, 9c nebo 9d,

c) obsahem balení v ml, cl, l nebo hl,

d) označením šarže, 9c)

e) skutečným obsahem alkoholu v procentech objemových,

f) u vín určených k vývozu údajem, že víno bylo vyrobeno v České republice..

9b) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 294/1997 Sb., ve znění vyhlášky č. 91/1999 Sb.
Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR o hygienických požadavcích na kovové obaly, uveřejněné ve sbírce Hygienické předpisy pod č. 68, svazek 60/1985 (registrované v částce č. 34/1985 Sb.).
Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR o hygienických požadavcích na plasty a předměty z plastů přicházející do styku s poživatinami, uveřejněné ve sbírce Hygienické předpisy pod č. 48, svazek 42/1978, ve znění výnosu uveřejněného ve sbírce Hygienické předpisy pod č. 73/1989, svazek 65/1989 (registrované v částkách č. 13/1978 Sb. a 8/1989 Sb.).
9c) § 2 písm. s) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

(2) Odrůdové jakostní víno se kromě údajů uvedených v odstavci 1 označí těmito údaji

a) názvem vinařské oblasti, ve které byly sklizeny hrozny pro jeho výrobu,

b) názvem odrůdy, ze které bylo vyrobeno.

(3) Víno s přívlastkem se kromě údajů uvedených v odstavci 1 označí těmito údaji

a) názvem přívlastku a evidenčním číslem jakosti, pod kterým bylo vydáno rozhodnutí ministerstva o jeho zatřídění,

b) názvem vinařské oblasti a vinařské obce,

c) rokem sklizně hroznů.

(4) Šumivé víno se kromě údajů uvedených v odstavci 1 označí těmito údaji.

a) názvem druhu vína podle § 9a odst. 1,

b) názvem místa, kde byla uskutečněna výroba vína, pokud toto místo je odlišné od sídla výrobce,

c) názvem vinařské oblasti, ve které byly sklizeny hrozny, pokud jde o sekt vinařské oblasti,

d) názvem odrůdy nebo údajem, že víno bylo vyrobeno z hroznů aromatických odrůd, jedná-li se o aromatický sekt,

e) údajem, že při výrobě vína bylo použito vína nebo hroznů z dovozu, bylo-li těchto při výrobě vína užito.

(5) Víno z dovozu musí být označeno na obale určeném pro spotřebitele

a) obchodním jménem a sídlem dovozce, popřípadě distributora,

b) obchodním jménem a sídlem tuzemského výrobce, pokud bylo dovezené víno dále zpracováno,

c) označením směs vína z dovozu s vínem domácího původu, bylo-li takto vyrobeno,

d) zemí původu vína z dovozu,

e) údaji uvedenými v odstavci 1 písm. c) a e),

f) názvem druhu vína uvedeným na osvědčení vystaveném podle § 9e odst. 1 písm. b).,

g) označením šarže.9c)

(6) Údaje podle odstavců 1 až 5 uvedené na obalu určeném pro spotřebitele musí být v jazyce českém.

(7) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. a), b), a d) je osoba, která uvádí tuzemské víno do oběhu, povinna uvést v obchodních listinách, 9d) zejména na fakturách a dodacích listech.

(8) Údaje uvedené v odstavci 5 písm. a), b), a c) a označení šarže je osoba, která uvádí dovezené víno do oběhu, povinna uvést v obchodních listinách, zejména na fakturách a dodacích listech.

(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou přípustné odchylky od obsahu balení určeného pro spotřebitele; pokud je označen údaj o obsahu balení symbolem “e”, odchylky musí odpovídat požadavkům a způsobu jejich stanovení uvedeným ve zvláštním právním předpisu. 10)

§ 13a

(1) Kromě údajů uvedených v § 13 lze vína a výrobky z hroznů révy vinné uváděné do oběhu označit na jejich obalu těmito dalšími údaji

a) údajem o barvě vína,
b) u odrůdového jakostního vína
1. názvem vinařské obce,
2. názvem viniční trati,
3. rokem lahvování nebo plnění vína do obalů,
c) u známkového jakostního vína
1. názvem známky, pod kterou bylo víno vyrobeno a uváděno do oběhu,
2. názvem odrůdy nebo odrůd vína z nichž bylo víno vyrobeno; pokud je součástí názvu známkového vína geografický údaj, musí být víno vyrobeno z hroznů révy vinné vypěstovaných v rámci vinařské oblasti, která odpovídá uvedenému geografickému údaji,
d) u vína s přívlastkem
1. názvem viniční trati, ze které byly sklizeny hrozny révy vinné pro výrobu vína,
2. rokem lahvování nebo plnění vína do obalů,
3. názvem odrůdy vína,

_______
9d) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.

e) u šumivého vína jakostního (sektu)
1. názvem odrůdy a názvem regionu, ze kterého pocházejí hrozny révy vinné uvedených odrůd,
2. druhem použité technologie výroby.
f) u aromatizovaného vína
1. názvem vermut, pokud byly splněny požadavky na jeho výrobu [§ 9c odst. 2 písm. a)],
2. názvem hořké aromatizované víno nebo víno s chininem nebo Americano, pokud byly splněny požadavky na výrobu těchto vín [§ 9c odst. 2 písm. b)],
g) u likérového vína
1. názvem likérové víno, pokud byly splněny požadavky na jeho výrobu [§ 9d odst. 2 a 3],
2. názvem jakostní likérové víno vinařské oblasti, pokud byly splněny požadavky na jeho výrobu [§ 9d odst. 3 písm. c)],

h) slovním vyjádřením obsahu zbytku cukru ve víně.

(2) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem

a) podrobnosti při uvádění údajů na obalu vína nebo výrobků z hroznů révy vinné,

b) další podrobnosti označování vína a výrobků z hroznů révy vinné.

(3) Jiné údaje kromě údajů uvedených v § 13 a § 13a nelze uvádět na obalech určených pro spotřebitele, s výjimkou údajů uvedených v prováděcím právním předpisu.

§ 14
Hodnocení a zatřídění vín

(1) Hodnocení a zatřídění podléhá

a) odrůdové jakostní víno a víno s přívlastkem,
b) víno z dovozu plněné do jiných obalů než určených pro spotřebitele a víno vyrobené z dovezených hroznů a dále z dovezeného moštu nebo rmutu, pokud byla tato výroba povolena podle § 9e odst. 2.

(2) Výrobci a dovozci jsou povinni před uvedením vína do oběhu u těch druhů vín, které podléhají ohodnocení a zatřídění podle odstavce 1, požádat ministerstvo o odběr vzorků vína, vyrobeného z hroznů révy vinné, vypěstovaných v České republice, z každoroční sklizně, o jeho ohodnocení a zatřídění, a u vína z dovozu mají tutéž povinnost po jeho proclení, a to ve lhůtě do 30 dnů.

(3) Po ohodnocení vína podle odstavce 1 ministerstvo rozhodne, zda toto víno lze uvést do oběhu; v kladném případě ministerstvo rozhodne o zatřídění tuzemského vína podle § 6 a o uvolnění vína z dovozu do oběhuvína podle § 6.

(4) Víno, které nebylo zatříděno podle odstavce 3, nesmí být uváděno do oběhu a nesmí být ani dále použito pro výrobu vína.

(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem způsob odběru a velikost vzorků vín uvedených v odstavci 1 a postup při jejich hodnocení.

§ 15

Prodej nalévaného vína

(1) Při prodeji nalévaného vína je zakázáno mísit víno z načatých lahví. Mísení vína s vodou, sodovkou či minerálkou (vinný střik) je dovoleno pouze na přání zákazníka a v jeho přítomnosti. Při podávání vína v originální lahvi smí být láhev otvírána jen před zákazníkem.

(2) Burčák lze vyrábět za účelem prodeje a prodávat pouze v období od 15. srpna do 30. listopadu kalendářního roku sklizně hroznů révy vinné, z nichž byl vyroben hroznový mošt, resp. burčák.

§ 16
Skladování vína

(1) Víno určené k uvádění do oběhu lze skladovat pouze v temných skladovacích prostorách bez přístupu přímého denního světla,

(2) Víno při skladování v nádobách nebo lahvích musí být řádně označeno, aby nemohlo dojít k nežádoucí záměně a aby bylo možné kdykoliv prokázat jeho původ a jedinečnost.

ČÁST ČTVRTÁ
VINOHRADNICKÁ A VINAŘSKÁ EVIDENCE

§ 17

(1) Veškeré vinice a viniční tratě podléhají evidenci. Evidenci vede ústav, který též
přiděluje pozemkům, na kterých jsou založeny vinice, registrační čísla.

(2) Pěstitel révy vinné nebo podnožové (dále jen “pěstitel”) je povinen požádat ústav o přidělení registračního čísla k pozemkům do 30 dnů od provedení výsadby vinice. Ustanovení zvláštních právních předpisů nejsou dotčena.11)

(3) Ústav je povinen pěstiteli přidělit registrační číslo do 30 dnů od obdržení žádosti podle odstavce 2.

(4) Pěstitel je povinen oznámit ústavu zrušení vinice a veškeré změny údajů v evidenčních listech pozemků osázených révou vinnou do 30 dnů po provedení změny. Ministerstvo stanoví vyhláškou formulář pro oznamování uvedených změn ústavu.

§ 18

(1) Pěstitel je povinen průběžně vést průkaznou evidenci, ze které
musí být zřejmá plocha vinic s členěním podle vysázených odrůd a počtu keřů, územní rozhodnutí o využití území11) a registrační číslo, údaje o použitém chemickém ošetřování vinic a o hmotnosti a cukernatosti sklizených hroznů a jejich prodeji.

(2) Výrobce vína je povinen vést průběžně evidenci o hmotnosti a cukernatosti nakoupených nebo zpracovaných hroznů révy vinné, rmutů, o objemu hroznového moštu, o hmotnosti nakoupeného nebo zpracovaného cukru, rafinovaného cukru, o zásobách vína, o objemu vyrobeného vína a o veškerých úkonech s vínem.

(3) Povinnost podle odstavce 2 se vztahuje přiměřeně na vedení evidence
výroby a užití alkoholických nápojů vyrobených z výluhu matolin a zředěných kvasničných kalů.

(4) Evidence podle odstavců 1 až 3 musí být provedena bezprostředně
po dokončení úkonu a související doklady musí být uchovávány po dobu pěti let a musí být předloženy na požádání orgánům dozoru.

(5) Výkaz s údaji o zásobách vína k 31. červenci kalendářního roku výrobce vína zašle nejpozději do 7. srpna téhož kalendářního roku ministerstvu; souhrnný výkaz s údaji podle odstavce 3 ke dni 30. listopadu kalendářního roku zašle výrobce vína ministerstvu nejpozději do 10. prosince téhož kalendářního roku.

_____________
11) § 39 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 10 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů..

(6) Ministerstvo upraví právním předpisem podrobnosti o vedení evidence podle
odstavců 1 až 3 a způsob vedení evidence o zásobách a oběhu vína.

Vinařský fond
§ 18a
(1) Zřizuje se Vinařský fond (dále jen “Fond”) se sídlem v Brně.
(2) Fond je právnickou osobou, která hospodaří s vlastním majetkem. Při rozhodování o povinnosti zaplatit odvod podle tohoto zákona nebo o žádostech o poskytnutí podpor z prostředků Fondu má Fond postavení orgánu veřejné moci.

§ 18b
Orgány Fondu
(1) Orgány Fondu jsou Rada Fondu, ředitel Fondu a Dozorčí rada Fondu.
(2) Členům Rady Fondu a Dozorčí rady Fondu přísluší náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem jejich funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům.11a)
______________________
11a) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.

§ 18c
Rada Fondu
(1) Rada Fondu (dále jen “Rada”) je nejvyšším orgánem Fondu. Rada se skládá ze 12 členů. Funkční období členů Rady je tříleté.
(2) Členy Rady jmenuje a odvolává ministr zemědělství (dále jen “ministr”) na návrh
a) sdružení zastupujících pěstitele,
b) sdružení zastupujících výrobce vína,
c) sdružení zastupujících dovozce vína,
d) zastupitelstva Jihomoravského kraje a
e) sdružení zastupujícího vinařské obce moravského regionu.
Navrhovatelé uvedení v písmenech a) a b) předkládají návrhy nejméně 6 kandidátů, navrhovatelé uvedení v písmenech c) a e) předkládají návrhy nejméně 3 kandidátů. Zastupitelstvo Jihomoravského kraje navrhuje 1 kandidáta. Ministr jmenuje z navržených kandidátů členy Rady, z nichž 4 jsou zástupci pěstitelů, 4 zástupci výrobců vína, 2 zástupci dovozců vína, 1 zástupce Jihomoravského kraje a 1 zástupce zastupující vinařské obce moravského regionu.
(3) Členy Rady může ministr odvolat rovněž na návrh Dozorčí rady Fondu v případě zjištění závažného porušení povinností vyplývajících z funkce člena Rady.
(4) Předsedu a místopředsedu Rady volí a odvolává z řad svých členů Rada.
(5) Do působnosti Rady patří
a) předkládat návrh finančního plánu Fondu a účetní závěrku Fondu ke schválení Dozorčí radě Fondu,
b) rozhodovat o poskytování podpor z Fondu (§ 18h),
c) jmenovat a odvolávat ředitele Fondu (dále jen “ředitel”) a stanovovat výši jeho mzdy,
d) vypracovat statut Fondu a předložit ho ke schválení Dozorčí radě Fondu a schvalovat jednací řád Rady,
e) vypracovávat roční výroční zprávu a předkládat ji Dozorčí radě Fondu a Poslanecké sněmovně.
(6) Jednání Rady řídí její předseda a v jeho nepřítomnosti místopředseda Rady. K přijetí usnesení Rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Rady zastupujících pěstitele a nadpoloviční většiny všech členů Rady zastupujících výrobce vína. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy Rady, a není-li přítomen, hlas místopředsedy Rady.
(7) Jednání Rady se může účastnit ředitel a předseda Dozorčí rady Fondu; požádají-li o slovo, bude jim uděleno.

§ 18d
Ředitel
(1) Ředitel provádí rozhodnutí Rady, zastupuje Fond navenek a řídí výkon činností Fondu. Ze své činnosti je odpovědný Radě.
(2) Ředitel je zaměstnancem Fondu.

§ 18e
Dozorčí rada Fondu
(1) Dozorčí rada Fondu (dále jen “Dozorčí rada”) je kontrolním orgánem Fondu. Kontroluje hospodaření s majetkem Fondu a poskytování podpor Fondem.
(2) Dozorčí rada dále
a) kontroluje činnost Fondu,
b) kontroluje činnost Rady,
c) schvaluje statut Fondu, účetní závěrku Fondu a finanční plán Fondu,
d) posuzuje roční výroční zprávu Fondu,
e) informuje Radu o výsledcích provedených kontrol,
f) předkládá ministru návrh na odvolání člena Rady v případě zjištění závažných nedostatků ve výkonu jeho funkce.
(3) Členy Dozorčí rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna. Dozorčí rada má 7 členů. Funkční období členů Dozorčí rady je čtyřleté.
(4) Dozorčí rada volí z řad svých členů předsedu a místopředsedu Dozorčí rady.
(5) Jednání Dozorčí rady svolává a řídí její předseda nebo místopředseda.
(6) Dozorčí rada předkládá schválený statut Fondu ministrovi k podpisu.

§ 18f
(1) Příjmy Fondu tvoří
a) odvody ve výši 1 Kč z každého litru všech druhů vín uvedených poprvé do oběhu; odvod je výrobce nebo dovozce vína povinen odvést na účet Fondu; tato povinnost se nevztahuje na výrobce nebo dovozce vína, pokud v kalendářním roce uvedou do oběhu víno v množství menším než 1 000 litrů,
b) odvody ve výši 350 Kč z každého i započatého hektaru vinice, který je pěstitel povinen odvést nejpozději do konce každého kalendářního roku na účet Fondu; tato povinnost se nevztahuje na pěstitele, který pěstuje révu vinnou na ploše menší než 1 hektar,
c) návratná finanční podpora státu (dále jen “podpora státu”); výše této podpory státu pro rok 2002 činí 100 mil. Kč a bude převedena na účet Fondu nejpozději do 10. ledna 2003. Podpora státu na rok 2003 a další bude vždy ve výši rovnající se součtu příjmů ze všech ostatních zdrojů Fondu. Částka podpory státu na příslušný rok bude převedena nejpozději do 10. ledna následujícího roku,
d) penále za neplacení nebo za opožděné placení odvodů stanovené ve výši 0,1 % denně z dlužné částky od posledního data splatnosti odvodu, nejvýše však do výše dvojnásobku odvodu; penále je pěstitel, výrobce nebo dovozce vína povinen odvést na účet Fondu,
e) dary od tuzemských a zahraničních právnických a fyzických osob,
f) úroky z vkladů.
(2) U odvodů podle odstavce 1 písm. a) a b) je den splatnosti shodný s dnem splatnosti daně z přidané hodnoty pro pěstitele , výrobce nebo dovozce vína plátce daně z přidané hodnoty. Pro neplátce daně z přidané hodnoty je dnem splatnosti odvodu za víno uvedené do oběhu v prvním pololetí 30. červen a za víno uvedené do oběhu ve druhém pololetí 10. leden následujícího kalendářního roku.
(3) Pěstitel, výrobce nebo dovozce vína je povinen poukázat příslušný odvod Fondu ve lhůtách podle odstavců 1 a 2. Plátce odvodu je rovněž povinen na vyžádání Fondu předložit Fondu vyúčtování plateb odvodů za uplynulý kalendářní rok.
(4) Pěstitel, výrobce nebo dovozce vína je povinen na tiskopise uvést údaje rozhodné pro výši odvodu podle odstavce 1 písm. a) a b) a tento odvod vypočítat. Řádně vyplněný a podepsaný tiskopis je povinen zaslat Fondu do 1 měsíce ode dne splatnosti odvodu.
(5) Vzor tiskopisu stanoví ministerstvo vyhláškou.
(6) Ústav je povinen předávat Fondu v elektronické podobě údaje o evidenci vinic podle § 17 a 18 tohoto zákona.
(7) Pro účely kontroly placení odvodů je Fond oprávněn vyžadovat od ministerstva, Ministerstva financí – Generálního ředitelství cel a České zemědělské a potravinářské inspekce údaje o výrobě a množství vína uvedeného do oběhu každým jednotlivým výrobcem vína. Fond je rovněž oprávněn pro tyto účely vyžadovat od ústavu údaje o plochách osázených vinic jednotlivými pěstiteli.
(8) Fond při správě odvodů podle odstavce 1 postupuje podle zákona o správě daní a poplatků.

§ 18g
(1) Prostředky Fondu se smí použít pouze na
a) podporu výsadby vinic a obnovy vinic,
b) podporu výroby a propagaci odbytu vín,
c) pokrytí provozních nákladů Fondu, nejvýše však do výše 3% součtu všech zdrojů příjmů podle § 18f.
(2) Podpora žadateli podle odstavce 1 písm. a) se skládá z části nenávratné podpory, nejvýše však ve výši 50%, a z části návratné podpory formou bezúročné půjčky; způsob a podmínky pro poskytnutí návratné podpory formou bezúročné půjčky stanoví nařízení vlády.
(3) Fond vede ve svém účetnictví podpory podle odstavce 1 na samostatných účtech.
(4) Zůstatek vykázaný Fondem ke konci kalendářního roku se použije ke krytí podpor podle odstavce 1 v následujícím kalendářním roce.

§ 18h
(1) Podpory podle § 18g odst. 1 písm. a) a b) poskytne Fond na základě žádosti fyzické nebo právnické osoby (dále jen “žadatel”) způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem a nařízením vlády.
(2) Žádost o poskytnutí podpory musí obsahovat údaje potřebné k posouzení, zda jsou splněny podmínky k poskytnutí podpory, zejména
a) jméno a trvalý pobyt, včetně uvedení rodného čísla nebo data narození, jde-li o fyzickou osobu, a obchodní jméno a sídlo, včetně uvedení identifikačního čísla organizace (IČO), jde-li o právnickou osobu,
b) předmět činnosti nebo předmět podnikání žadatele,
c) účel, na který je podpora požadována,
d) prohlášení žadatele, že mu nebyla na uvedený účel poskytnuta podpora,
e) prohlášení žadatele, ve kterém roce mu naposledy byla poskytnuta podpora.
(3) Je-li žádost neúplná nebo obsahuje-li zjevně nesprávné údaje, Fond ji vrátí žadateli do 30 dnů ode dne jejího doručení spolu s uvedením vad podání a s výzvou k jejich odstranění. Nedojde-li k odstranění vad žádosti do 30 kalendářních dnů ode dne doručení výzvy, považuje se žádost za podanou po lhůtě a podpora se neposkytne.
(4) Podpora se poskytne, jestliže
a) žádost splňuje podmínky stanovené tímto zákonem a nařízením vlády,
b) žadatel má vypořádány ke dni podání žádosti splatné závazky k Fondu.
(5) Fond i příjemce podpory jsou povinni po dobu 4 let uchovávat doklady prokazující poskytnutí a užití podpory.
(6) Fond je oprávněn provádět, a to i bez ohlášení, kontrolu správnosti údajů příjemce podpory uvedených v žádosti a plnění účelu podpory. Na základě toho jsou pověření zaměstnanci Fondu oprávněni
a) vstupovat na pozemky a do provozních objektů příjemce podpory,
b) požadovat na příjemci podpory pravdivé a úplné informace a doklady o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech,
c) seznamovat se s údaji tvořícími předmět obchodního tajemství příjemce podpory, souvisejícími s požadovanou podporou; tyto údaje nesmí být Fondem poskytnuty třetím osobám a Fond zaváže písemně zaměstnance pověřené kontrolou k mlčenlivosti o získaných údajích a zákazem jejich použití v hospodářské soutěži.
(7) Jestliže příjemce podpory dosáhl poskytnutí podpory na základě nepravdivých údajů jím uvedených, je povinen poskytnutou podporu v plné výši Fondu vrátit.
(8) Jestliže příjemce podpory v průběhu období, na které je poskytována podpora, nesplnil některé z kritérií, na které bylo poskytnutí podpory vázáno, je povinen Fondu poskytnuté finanční prostředky vrátit. Jestliže nesplnil v průběhu období, na které je poskytována podpora, pouze některé z kritérií, na které bylo poskytnutí podpory vázáno, z mimořádných a zvláštního zřetele hodných důvodů, může Fond, požádá-li o to příjemce podpory a prokáže-li důvody hodné zvláštního zřetele, částečně prominout vrácení finančních prostředků.
(9) Nesplní-li příjemce podpory povinnost odpovídající oprávněním podle odstavce 7 nebo povinnost podle odstavce 8 do 15 dnů ode dne, v němž byly zjištěny skutečnosti zakládající povinnost poskytnuté finanční prostředky vrátit, Fond uloží příjemci podpory vrátit tyto prostředky; postupuje přitom podle správního řádu.
Podpory z prosředků Fondu musí být poskytovány v souladu se zákonem o veřejné podpoře.

ČÁST PÁTÁ
DOZOR

§ 19

Orgány dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem jsou ústav, pokud jde o vinohradnictví, a Česká zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen “inspekce”), pokud jde o vinařství.

§ 20

Orgány dozoru

a) dozírají na dodržování povinností stanovených tímto zákonem a prováděcími předpisy,

b) zjišťují příčiny nedostatků a osoby za ně odpovědné,

c) podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků ukládají rozhodnutím způsob a lhůtu k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin.

§ 21

(1) Oprávnění a povinnosti pracovníků orgánů dozoru a kontrolovaných osob jsou stanoveny zvláštními předpisy.12)

(2) Za odebrané kontrolní vzorky se pěstiteli révy vinné nebo výrobci vína
poskytuje náhrada do výše výrobní ceny.

_____________
12) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 63/1986 Sb.

§ 22
Zvláštní opatření

(1) Jestliže to vyžaduje ochrana zdraví lidí nebo ochrana spotřebitele před falšovanými
a nejakostními výrobky, uloží ústav pěstiteli révy vinné nebo inspekce výrobci vína nebo osobě, která je uvádí do oběhu, opatření uvedená v odstavcích 2 a 3.

(2) Ústav uloží pěstiteli zničení podnožové révy, roubů révy vinné a révových sazenic, které tento pěstitel vyrábí a uvádí do oběhu, aniž by byly uznány ústavem podle zvláštních předpisů.3)

(3) Inspektor12a) uloží

a) výrobci vína nebo osobě, která uvádí do oběhu víno, jež neodpovídá zatřídění podle § 6 v důsledku nesprávné manipulace s vínem po zatřídění podle § 14, zákaz jeho uvádění do oběhu, 12a)

b) výrobci vína nebo osobě, která uvádí víno do oběhu, při podezření ze zdravotní závadnosti, vady nebo nemoci vína pozastavení uvádění vína do oběhu do doby rozhodnutí o tomto podezřenío zdravotní závadnosti. Pozastavení uvádění do oběhu bude uloženo formou opatření podle zvláštního právního předpisu,12a)

c) výrobci vína nebo osobě, která uvádí víno do oběhu v rozporu s tímto zákonem, zákaz jeho uvádění do oběhu.

(4) Zvláštní opatření lze uložit též vedle pokuty podle § 23.

______________

§ 23
Pokuty

(1) Ústav uloží pěstiteli révy vinné, který poruší povinnosti
a) uvedené v § 4 a 17, pokutu až do výše 100 000 Kč,

b) uvedené pod písmenem a) opětovně, pokutu až do výše 300 000 Kč,

12a) Zákon č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění zákona č. 110/1997 Sb.

c) nařízené zvláštním opatřením podle § 22 odst. 1 a 2, ztěžuje nebo maří výkon dozoru, neprovede ve stanovené lhůtě rozhodnutí ústavu k odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin, pokutu až do výše 500 000 Kč,

d) uvedené pod písmenem c) opětovně, pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

(2) Inspekce uloží výrobci vína nebo osobě, která víno skladuje, nebo uvádí do oběhu, za porušení některé z povinností, uvedených

a) v § 12, 13a, 15 nebo 16 a § 18, pokutu až do výše 100 000 Kč, a byla-li některá z těchto povinností porušena opětovně, pokutu až do výše 300 000 Kč,
b) v § 7, 8, 9, 9a, 9b, 9c, 9d, 9e, 10, 11, 13 a 14 pokutu až do výše 300 000 Kč, a byla-li některá z těchto povinností porušena opětovně, pokutu až do výše 500 000 Kč,
c) v § 11 písm. i) bodě 1, pokud ztěžuje nebo maří výkon dozoru anebo neprovede rozhodnutí inspekce k odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin ve stanovené lhůtě, pokutu do výše 500 000 Kč a byla-li některá z těchto povinností porušena opětovně, pokutu až do výše 2 000 000 Kč, nebo
d) v rozhodnutí, kterým mu bylo uloženo opatření podle zvláštního právního předpisu, 12a) pokutu až do výše 100 000 Kč.”.

(3) Za opětovné se považuje takové porušení povinnosti, k němuž došlo v době do jednoho roku od předchozího porušení povinnosti podle tohoto zákona, za něž byla podle odstavce 1 písm. a) a c) a odstavce 2 písm. a), b), c) uložena pokuta pravomocným rozhodnutím.

(4) Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(5) Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy orgán dozoru zjistil porušení povinnosti, nejdéle však do tří let od doby, kdy k porušení došlo.

(6) Pokutu vybírá ten orgán, který ji uložil. Pokutu vymáhá územní finanční orgán13)
podle zvláštních předpisů.14)

(7) Pokuta je příjmem státního rozpočtu České republiky.

ČÁST ŠESTÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Odvody za rok 2002 uhradí pěstitel, výrobce nebo dovozce vína nejpozději do 10. ledna 2003.
§ 24
Vztah ke správnímu řádu

Na řízení podle tohoto zákona se vztahují obecné předpisy o správním řízení. 15)

_______
13) Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
14) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
15) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

§ 25

Pěstitel révy vinné je povinen do 30. června 1996 oznámit ústavu výměru plochy vinic zřízených před nabytím účinnosti tohoto zákona, s členěním podle vysázených odrůd a počtu keřů.

§ 26

Na označování obalů s révovým vínem vyrobeným před nabytím účinnosti tohoto zákona se nevztahují povinnosti uvedené v § 13 odst. 1 písm. b) a e) a odst. 3.

Čl. II

Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění zákona č. 132/1989 Sb., se mění takto:

1. V § 29 včetně nadpisu se vypouští slova “a vinařství”, “a vinice” a “a klučit přestárlé vinice”.

2. V § 30 odst. 1 se vypouštějí slova “a klučit zdravé vinice”.

3. § 33 zní:
Ҥ 33

Zkušebnictví a odbornou státní kontrolu ústředně řídí Ministerstvo zemědělství.”.

Čl. III

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1995.

* * *

Zákon ze dne 27. června 2000 č. 216/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů nabývá účinnosti třicátým dnem po dni vyhlášení, s výjimkou § 9e odst. 1 písm. b), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

* * *

Čl. II zákona č. 216/2000 Sb. zní:

Čl. II

1. Pěstitel je povinen do 1 roku od účinnosti tohoto zákona oznámit ústavu údaje o vinicích vysázených před účinností tohoto zákona stanovené prováděcím právním předpisem.
2. Víno vyrobené přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzuje a lze je označovat podle dosavadních právních předpisů.
3. Víno vyrobené po dni účinnosti tohoto zákona lze označovat podle dosavadních právních předpisů do 31. prosince 2001.
4. Výkaz s údaji o zásobách vína podle § 18 odst. 5 zašle výrobce vína ministerstvu v roce 2000 nejpozději do 15. listopadu 2000.

Čl. III zákona č. 216/2000 Sb. zní:

Čl. III

Zrušuje se vyhláška Ministerstva zemědělství č. 189/1995 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů.

Komentář k novele zákona č. 115/1995 Sb. (216/2000)

Ad § 2

Ustanovení tohoto paragrafu, kterým se přesně definuje věcný význam pojmů použitých v zákoně, je velmi závažné. Především má každá definice pojmu právní důsledek v tom smyslu, že rozhoduje o tom, zda určitá činnost, předmět, vlastnost, aj. spadají do působnosti tohoto zákona t. j. vztahují se na ně povinnosti, práva, pokuty a ostatní sankce. Pokud si není pěstitel či výrobce jist o správnosti svého počínání, měl by začít se svým ověřováním právě u definice pojmů.
Vzhledem k tomu, že právní důsledek definice pojmu se vztahuje i na dovozce vína a vzhledem k tomu, že tato novela zákona je dalším mezistupněm pro úplnou harmonizaci s předpisy ES, použité definice byly v převážné míře převzaty z předpisů ES.
V tomto komentáři je věnována pozornost především těm definicím, které jsou zcela nové, nebo upřesněné oproti původnímu zákonu č. 115/1995 Sb.

Písm. d.)
Vinicí se podle této definice rozumí veškeré pozemky osázené révou vinnou, jejichž celkový součet u jednoho pěstitele dosahuje alespoň 1000 m2 (oproti 300 m2 v původním znění zákona). Takováto vinice podléhá příslušným ustanovením zákona, především povinné registraci a evidenci údajů. Pokud má pěstitel révy vinné menší rozlohu pozemků s révou vinnou než 1000 m2 , těmto povinnostem nepodléhá. V současné době, ale i do budoucna se počítá s tím, že některé dotace do vinohradnictví, ale též možnost vyrábět víno s přívlastkem se budou týkat pouze vinic registrovaných u ústavu (ÚKZÚZ). Proto ustanovení tohoto písmene umožňuje, aby si pěstitel mohl nechat (dobrovolně) zaregistrovat své pozemky s révou vinnou, které nedosahují 1000 m2.

Písm. e)
Viniční tratí se rozumí soubor jednoho a více pozemků – s parcelními čísly a to buď celými parcelami nebo i jejich části. Výběr a stanovení viničních tratí byl prováděn pracovníky ÚKZÚZ v těsné spolupráci s obecními úřady ve všech vinařských obcích. Vzhledem k tomu, že počet těchto parcelních čísel převyšuje v ČR 15 tisíc, nebylo možné všechna tato čísla zapracovat do prováděcí vyhlášky k novele zákona. Budou proto k disposici v ÚKZÚZ a na příslušném obecním úřadě, kde každý pěstitel si může zjistit, zda jeho vinice leží ve viniční trati. Samozřejmě státní dozor nad registrací a evidencí zůstává v ÚKZÚZ, a rozhodování o začlenění pozemků do viniční tratě zůstává na Ministerstvu zemědělství. Vyhláška Ministerstva zemědělství pak stanoví pouze jmenovitý výčet (názvy) tratí v každé vinařské obci a odkaz na příslušné mapové listy.
Stanovení viničních tratí nese s sebou právní důsledek v tom, že podle § 9 odst. 1 pro výrobu přívlastkových vín bude možno použít hrozny sklizené pouze ve viničních tratích a dotace na obnovu či výsadbu vinic bude směrována rovněž jen do těchto tratí.
Stanovení viničních tratí bylo též jednou ze základních podmínek harmonizace s předpisy ES.

Písm. f)
Pojem čerstvé hrozny se zavádí do zákona poprvé a má bezprostřední vazbu na definici pod písm. j) hroznový mošt.

Písm. i)
Definice rmutu je zde zaváděna rovněž poprvé a bezprostředně navazuje na definici pojmu pod písm. f)

Písm. j) a k)
Definice hroznového moštu a zahuštěného hroznového moštu podstatně zpřesňují původní pojmy a stanovují zákonem (nikoli jen vyhláškou jako tomu bylo původně) podmínky výroby a požadavky, které musí splňovat.
Oba pojmy jsou dále použity v příslušných ustanoveních zákona jako základní suroviny pro výrobu vína.

Písm. l)
Definice hroznové šťávy charakterizuje zásadní rozdíly mezi hroznovým moštem, a to za jediným účelem – jednoznačně rozlišit tyto pojmy a zdůraznit zákaz zpracování hroznové šťávy na víno a určené pouze pro výrobu nealkoholických nápojů. Striktní nerozlišení těchto pojmů bylo v předešlých letech zneužíváno pro výrobu vína (z hlediska nižších celních sazeb hroznové šťávy oproti moštu).

Písm. m)
Pojem burčák je rovněž zcela nově definován, a to s cílem zvýšit ochranu spotřebitele před falšováním a klamáním. Do jaké míry se tento cíl podaří splnit, ukážou výsledky kontrolní činnosti inspekce v příštích letech.

Písm. n) a r), s) a t)
Podobně jako u hroznové šťávy jsou přesněji definovány matoliny, vinné kaly a vína z nich vyrobená, z toho důvodu, že se k nim vztahují zákazy uvádění do oběhu za účelem přímé konzumace (t. j. lze je zpracovat např. v pěstitelských pálenicích) a povinnost vytvořit taková opatření, aby matoliny a kaly nemohly být zneužity k výrobě nápojů k přímé konzumaci (§ 10 odst. 5).

Písm. o)
Pojem “víno” nahrazuje původní název “révové víno”, zcela v souladu s předpisy ES. Podle této definice lze pro výrobu vína použít výhradně odrůdy registrované ve Státní odrůdové knize, s výjimkou výroby stolního vína, kde je možné použití odrůd stanovených v § 7.

Písm. p)
Definice nového pojmu – dovezené víno a navazující ustanovení § 9e a označování dovezených vín v § 13 a 13a zavádějí zcela nový režim nakládání s dovezenými víny, v souladu s EU. Tím je vyřešena řada nejednoznačností a nedotažeností původního zákona v této oblasti.

Písm. u)
Definice stupně cukernatosti (v kg/100 l) v podstatě vyjadřuje hodnotu ve o NM (normalizovaného moštoměru) změřenou pomocí moštoměru.

Písm. v)
Skutečným obsahem alkoholu se rozumí obsah alkoholu, zjištěný ve víně různými analytickými metodami popsanými např. v ČSN 560216.

Písm. w)
Na rozdíl od písm. v) možným obsahem alkoholu je vlastně vyjádřen (přepočtem na alkohol) veškerý obsah zkvasitelných cukrů (ať již ve víně se zbytkovými cukry nebo v moštu či rmutu). Přepočet na alkohol se provede vynásobením obsahu zkvasitelných cukrů koeficientem 0,57.

Písm. x)
Výpočet celkového obsahu alkoholu se provede součtem skutečného obsahu alkoholu s obsahem alkoholu zjištěným přepočtem zbytkových cukrů na alkohol podle písm. w).
Způsob vyjadřování obsahu alkoholu přepočtem z obsahu cukrů a opačně se zavádí podle této novely u nás poprvé a je v souladu s předpisy ES. Podle zahraničních zkušeností potrvá nějakou dobu, než si naši vinaři tento způsob osvojí a zvyknou si na něj.

Písm. y), z), aa), bb)
Jsou též nově zaváděnými pojmy, které jsou však našim výrobcům šumivých vín známé a prakticky používané.

Písm. dd)
Definice pojmu vinařství m. j. upřesňuje původní definice v tom, že vypouští slovo “včetně”. Právním důsledkem této úpravy je skutečnost, že za vinařství je považována kterákoli činnost specifikovaná v tomto ustanovení (zpracování hroznů, rmutů, moštů, stáčení, školení, skladování atp.) a to samostatně – odděleně (samozřejmě ve většině případů půjde o provádění uvedených činností komplexně – jedním výrobcem). Prakticky to znamená, že podnikatel, který bude např. víno pouze skladovat nebo plnit do obalů, provozuje vinařství a je výrobcem ve smyslu definice pojmu v písm. ee) a tudíž se na něj vztahují veškeré povinnosti příslušných ustanovení zákona.

Písm. ff)
Rovněž definice uvádění do oběhu se zpřesňuje oproti původnímu znění a to především v tom smyslu, že okamžik, kterým začíná uvádění do oběhu vína z dovozu se považuje datum jeho proclení. Toto se vztahuje beze zbytku na vína dovážená v obalech určených pro spotřebitele (lahvovaných). U vín dovážených v obalech neurčených pro spotřebitele (cisternových, sudových) uvedenou definici doplňuje ustanovení § 14 odst. 2, podle kterého musí dovozce požádat o odběr vzorků za účelem ohodnocení a to do 30 dnů po proclení. Teprve po vydaném rozhodnutí ministerstva o zatřídění tohoto vína, lze jej uvádět do oběhu.

Ad § 5

Územní rozdělení vinohradnictví na vinařské regiony, vinařské oblasti a vinařské obce se doplňuje o viniční tratě.
Viniční trať jako ucelené území, vymezené vybranými – vhodnými pozemky (s parcelními čísly dle katastru nemovitostí) může v některých případech (zejména na hranicích 2 či více obcí) probíhat dvěma nebo více obcemi. Nemůže však přecházet z jedné vinařské oblasti do druhé, neboť označování např. jakostního odrůdového vína nebo vína s přívlastkem vinařskou oblastí by bylo zmatečné.
Jak již bylo uvedeno, každá viniční trať je pojmenována názvem s doplněním čísel mapových listů, ve kterých lze viniční trať identifikovat a je uvedena pod příslušnou obcí (obcemi) kde se nachází, ve vyhlášce ministerstva. Čísla pozemkových parcel náležejících do viniční tratě jsou k disposici na obecních úřadech a v ÚKZÚZ. Prováděcí vyhláška upravuje nově též seznam vinařských obcí, neboť v době od vydání původní vyhlášky č. 189/1995 Sb. k zákonu č. 115/1995 Sb. došlo v řadě případů k územním změnám – slučování obcí, přeřazení obce do sousedního okresu – vinařské oblasti apod.
Určité úpravy bylo nutné provést též ve výčtu odrůd v jednotlivých vinařských oblastech, ze kterých lze vyrábět víno s přívlastkem, neboť od r. 1995 došlo k určitým změnám.

Ad § 6

V souladu s předpisy ES se upravuje třídění vína. Především se doplňují dosavadní kategorie vín o aromatizovaná vína a likérová vína .
Obě tyto kategorie byly částečně zapracovány do původní vyhl. č. 189/1995 Sb., a to jako dezertní a dezertní kořeněná (nyní aromatizovaná) a alkoholizovaná vína (nyní likérová).
Jejich přípustné složení, přípustné výrobní postupy a požadavky na kvalitu byly zcela převzaty z předpisů ES.
Je důležité si uvědomit, že uvedené třídění vína se týká pouze vína domácího původu.
Víno z dovozu se třídí, respekt. označuje podle systému třídění a označování platné v zemi původu, dále viz § 9 e.

Ad § 7
Zcela jednoznačně se stanovuje, že nejenom jakostní a přívlastková ale též stolní vína, (samozřejmě nejde-li o dovezené stolní víno, které musí být označeno jako “dovezené”) lze vyrábět pouze z domácích zdrojů surovin – hroznů, rmutů a moštů. Minimální hranice cukernatosti hroznů, zůstává v původní výši 110 NM. Pouze v případě velmi nepříznivého ročníku sklizně může ministerstvo snížit přípustnou cukernatost na 100 NM.
Připouští se zpracovávat na stolní víno též odrůdy neregistrované v SOK (Státní odrůdové knize) a to odrůdy stolních hroznů neodpovídajících stanovené tržní jakosti, dále odrůdy vysazené před 1. září 1995 (nabytí účinnosti původního zákona č. 115/1995 Sb.) a odrůdy pěstované pro pokusné účely vč. genetických zdrojů. V těchto souvislostech se proto nesmí stolní víno označovat názvem o

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *