Uplatnění květinových výsadeb

Kromě širokého sortimentu stromů, keřů a trávníků patří do kategorie veřejné zeleně i uplatnění květinových výsadeb. A stejně jako je náročné vybrat co nejvhodnější dřeviny pro určitou lokalitu, je složité vybrat na základě různých hledisek nejvhodnější sortiment květin.

Do použitelné skupiny květin spadají letničky, dvouletky, cibuloviny i hlíznaté květiny, trvalky, růže, jednoletě pěstované květiny, někdy i rostliny zařazené mezi pokojové. A výběr je mezi desítkami až stovkami vhodných druhů, tisíci kultivarů a ještě větším množstvím jejich kombinací při jejich použití z hlediska výšky, barevnosti, doby kvetení, odolnosti vůči nízkým teplotám, vlivům počasí, suchu apod. Škálu ještě obohacují mnohé novinky, které je nutno vyzkoušet, třeba i ne s velkým úspěchem.
Každý musí zvážit, o jak velkou okrasnou plochu se bude jednat, na jakých místech a hlavně, za jakou finanční částku. Někdy je rozhodující právě ekonomické hledisko. Neušetří se ale tím, že se bude vysazovat ve větších sponech, ale třeba tím, že zvolíme lacinější druhy květin a laciněji vypěstovanou sadbu. A také cenově dostupnější pěstitelskou technologii.
Bude se muset vycházet i z optimálních nároků jednotlivých druhů květin. Protože, čím horší podmínky pro určitý druh zvolíme, tím více budou rostliny oslabeny a snadněji budou podléhat působení různých chorob a škůdců. Zbytečně si zvýšíme náklady na chemické ošetřování. Pokud se budeme rozhodovat mezi použitím letniček nebo trvalek, musíme zvážit jejich výhody a nevýhody. Z hlediska délky kvetení, kvetou letničky v průměru déle, náklady na každoroční novou výsadbu prodražují jejich používání. Výhodu dlouhodobějšího využívání trvalek zase může pokazit nutnost většího odplevelování při zaplevelenějších záhonech. Při používání letniček můžeme častěji obměňovat sortiment používaných druhů. Pokud máme různé lokality, např. sušší, vlhčí, ve stínu, na sluníčku, máme širokou možnost výběru mezi trvalkami, letničky většinou chtějí stanoviště na slunci a lehčí, výhřevnou půdu. Musíme uvážit i možnosti zálivky. Jsou druhy, které vydrží delší dobu bez zálivky a zase jiné, které by nám větší sucho nevydržely. Je také nutné brát ohled na to, že jsou jiné nároky na vodu u stejných druhů květin na záhonech a při jejich použití jako mobilní zeleň.
Zahradníci musí dobře znát vlastnosti a nároky jednotlivých druhů květin a podle toho volit sortiment do parku, k veřejným budovám, na náměstí, ke školám, na sídliště apod. Musejí brát ohled i na to, pro které období roku má být záhon nejkrásnější, nejatraktivnější a kdy už na tom tolik nezáleží. Na jednotlivých záhonech musí ladit použité květiny barevně, výškově a kvést pokud možno co nejdelší dobu.
Bohužel, pro české poměry musíme uplatnit i jedno zvláštní kriterium, a to je menší atraktivnost pro různé sběratele, kteří volí veřejné záhony jako stálou zásobárnu pro vlastní zahradu.
Sadba květin
I když u některých druhů je možné pěstovat rostliny z přímých výsevů, u většiny záhonů nemůžeme čekat, až něco ze semene vyroste, ale sázíme na záhony předpěstovanou sadbu. Všichni víme, že na její kvalitě velmi záleží a pokud nebudeme sázet pěknou sadbu, žádnými dalšími agrotechnickými zásahy (kvalitním hnojením, okopáváním, zálivkou …) kvalitu kvetoucích rostlin příliš neovlivníme. Sadba je většinou předpěstována ve sklenících, pařeništích, fóliových krytech nebo se doveze z jiných zemí, nemá být přerostlá, vytažená, nevyrovnaná, má mít dobře vytvořený kořenový bal a má být dobře otužená. To vše závisí na místě a způsobu předpěstování. Ze skleníků bývá sadba neotužená, rychleji narostlá, vytaženější a hůře se ujímá. Ideální by byla určitá doba pěstování před venkovní výsadbou ještě v pařeništích. Vytáhlost mladých rostlin záleží na dobrém odhadu doby výsevu vzhledem k předpokládanému termínu výsadby. Nejlacinější sazenice jsou volně přepichované, kdy se ale více projeví přesazovací šok a déle trvá, než se ujmou a jsou i větší ztráty úhynem. Proto tento druh sadby volíme jen u nenáročných druhů. Většinu sadby koupíme v platech, sadbovačích různé velikosti, kde je dobře vyvinutý kořenový bal a kdy se rychle a dobře na stanovišti ujímá. Prodává se i sadba v květináčích, hlavně umělohmotných, kde by byla kvalita také dobrá, rostliny by určitě nebyly tak vytažené, ale nákup by se prodražil. Ne vždy platí, že největší sazenice bývají ty nejlepší pro další pěstování. Nejmodernější pěstitelská technologie pro předpěstování sadby je pěstování v multiplatech, minisadbovačích. Tento způsob pěstování se nejdříve začal používat u zeleniny, a později i u květin. Technologie přišla z Ameriky přes západní Evropu k nám. Bohužel, u nás nemáme tak velkou potřebu produkce sadby květin, většinou se proto uplatňuje jen část této technologie – bez větší možnosti mechanizace od přípravy substrátů přes výsevy, přemístění do předpěstebních prostor, automatickou zálivku a přihnojování až po výsadbu. My používáme pouze minisadbovače, do kterých v lepším případě vyséváme osivo, v horším přepichujeme klíční rostlinky. Využívání této technologie má své výhody i nevýhody. V každém případě výhodou je menší spotřeba substrátu, menší potřeba prostoru pro předpěstování, menší spotřeba hnojiv i pesticidů, ušetření energie na topení. Nevýhodou při pěstování této minisadby jsou maximální nároky na kvalitu substrátu, klíčivost osiva, opatrnou a pravidelnou zálivku a i kvalitněji připravenou půdu na záhonech. Kořenové baly z pěstebních buněk minisadbovačů jsou kvalitní, rostliny se dobře ujímají bez větších přesazovacích šoků a malé sazeničky rychle pokračují v růstu. Důležité je ale hlavně správné načasování doby předpěstování z důvodu velkého nebezpečí přerůstání a vytahování sadby. Při pěstování květin vegetativně množených je důležité, aby řízky byly dostatečně zakořeněné a dobrý kořenový systém zaručoval další dobrý růst. Nevyplatí se tedy leckdy velmi levné nabídky sazenic, špatně prokořeněných, které vás často při dalším pěstování zklamou.

Jednoletě pěstované květiny
Tato skupina rostlin bývá označována jako záhonové a balkónové květiny. Jsou množené z řízků a v našich klimatických podmínkách se pěstují na venkovním stanovišti od konce května. Mohou se vysazovat na záhony, do truhlíků nebo květinových mís spolu s letničkami a ostatními květinami (jako např. rodu Pelargonium, Fuchsia, Begonia, Impatiens). Některé z nich se dají pěstovat jako solitéry ve větších květináčích. Kvetou od jara do podzimu a s příchodem mrazů ukončují vegetaci. V poslední době se objevilo velké množství novinek, o které je zájem. Ale každý si musí uvědomit, že mohou i zklamat. Nevhodným předpěstováním nebo umístěním do méně vhodných podmínek se dočkáme menšího množství květů než jsme očekávali.
Sutera diffusa (Bacopa diffusa) :
Má poléhavý až plazivý růst. Dá se použít do balkónových truhlíků, závěsných mís, do nádob i pro záhony. Kvete dlouho, ale ve stínu málo nakvétá, květy jsou odolné dešti. Substrát nesmí vyschnout, velmi špatně snáší přeschnutí kořenového balu. Otužení jedinci jsou na jaře a na podzim mrazuvzdorní až do –5 °C.
Anagalis monelli :
Má atraktivní, velmi nápadný květ temně modré bary a bohatě kvete. Je určena hlavně do závěsných nádob a balkónových truhlíků. Rostlina má velmi řídký habitus, měkké výhony a květy se otevírají jen na slunci. Není též vždy dostačující druhá vlna květů. Vyžaduje stejnoměrnou zálivku, nesnáší přemokření.
Asteriscus maritimus :
Pochází ze Středomoří. Předností je dlouhé kvetení zlatožlutými květy, na plně osluněném stanovišti vytváří mnoho květů od května až do nástupu mrazů. Rostliny jsou silně náročné na živiny. Vyžaduje stejnoměrnou vlhkost substrátu. Občasné přeschnutí kořenového balu způsobuje žloutnutí listů. Při předpěstování je důležité udržovat teplotu 5 – 8 °C po dobu 4 – 8 týdnů pro včasné nasazení květů. Používá se pro truhlíky, závěsné nádoby a květinové mísy.
Bidens ferulifolia :
Pochází z Ameriky, kde často roste jako úporný plevel v kukuřici a obilovinách. Používá se do balkónových truhlíků a mís na výsluní. V kombinovaných výsadbách může utiskovat ostatní rostliny. Je to velmi vzrůstná rostlina, bohatě kvetoucí až do mrazů. Pokud jí přeschne kořenový bal, opadávají květy. Je náročná na živiny, musí se několikrát zaštipovat. Pro lepší vzhled rostliny se užívají retardanty růstu. Její obliba se stále zvyšuje.
Osteospermum ecklonis :
Tato květina původem z jižní Afriky má široký sortiment typů s rozdílně zbarvenými jazykovitými květy. Trubkovité květy jsou modrofialové. Používá se do nádob a na slunné záhony. Jejich obliba u spotřebitele stoupá, ale někdy je problematická délka kvetení. Objevují se delší pauzy v kvetení při déle trvajících vedrech.
Diascia barberae :
Byla objevena teprve v poslední době. Rostlina má jemný habitus, nehodí se tedy mezi velké rostliny. Je určena pro balkónové truhlíky, závěsy a záhony. Předností je dlouhá doba kvetení ve velmi jemných barvách. Rostlina snese lehký mráz. Je velmi citlivá na zamokření a přeschnutí kořenového balu. Koncem července a začátkem srpna nastává malá přestávka v kvetení.
Cuphea ignea a hyssopifolia :
Pro záhonovou výsadbu, do truhlíků a květinových mís. Trvale kvetoucí, bezproblémové rostliny. Cuphea hyssopifolia nemá být na plném slunci.
Lotus maculatus :
Převážně se používá do závěsů. Velmi atraktivní rostlina, avšak v létě má dlouhou přestávku v kvetení. Při příliš horkém počasí přestává kvést. Další vlna kvetení nastane, když jsou chladnější noci. Pro indukci květů je při předpěstování důležitá chladná fáze, 5 – 10 °C po dobu 4 – 6 týdnů. Pokud není, je tvorba květů velmi nejistá.
Lysimachia congestiflora :
Do sortimentu balkónových květin byla zařazena teprve nedávno. Květy mají žlutou barvu, jsou nahloučené na koncích výhonů. Určena pro závěsné nádoby a balkónové truhlíky. Hojně kvete už od dubna. Má atraktivní barvu. Přestávku v kvetení přes léto můžeme zkrátit zpětným řezem.
Heliotropium arborescens :
Pro balkónové truhlíky a záhony i do kbelíků. Má atraktivní tmavě fialovou barvu vonných květů. Vytrvale kvete od května do září. Rostlina vyžaduje slunné a chráněné stanoviště.
Do této skupiny patří ještě hodně zajímavých rostlin. Např.: Argyranthemum frutescens, Brachycome multifida, Calceolaria integrifolia, Lantana camara, Plectranthus coleoides, Scaevola saligna, Surfinia, Felicia amelloides, Impatiens ’Nová Guinea’, Plumbago auriculata atd.
Shrnutí
Ve veřejné zeleni se dá úspěšně využít mnoho různých květinových druhů. Záleží na umění zahradníků, aby co nejlépe využili dekorativnosti květin, při maximálním splnění jejich stanovištních požadavků. Letničky – kvetou déle než trvalky, ale dají se využít většinou jen na slunných místech. Dvouletky – se dají kombinovat s ostatními druhy květin, hlavně s cibulovinami. Hlavní problém u nich je dobré přezimování. U jednoletě pěstovaných květin se stále rozšiřuje jejich nabídka, jde o atraktivní květiny, ale pouze za předpokladu splnění jejich specifických požadavků. Cibulové a hlíznaté květiny – představují široké možnosti využití různých druhů během celé vegetační sezóny. Trvalky – u nich je velice pestrá nabídka druhů, záleží na nás, abychom vybrali ty vhodné a na požadovaná stanoviště, mají velice rozdílné nároky na stanovištní podmínky. A u všech výsadeb platí, že pokud používáme předpěstovanou sadbu, velice záleží na její kvalitě, která je základním předpokladem pro konečný dekorativní efekt použitých květin.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *