Unie ovlivní trh s vínem

Vstup ČR do Evropské unie a odbourání obchodních bariér ovlivní domácí trh s vínem. Zrušením cel totiž mohou importovaná evropská vína v konečné ceně zlevnit asi o pětinu a tlak dovozů zesílí. Domácí vinaře by to však ohrozit nemělo. Řekl to vedoucí oddělení pro víno ministerstva zemědělství Antonín Králíček. Samotní vinaři však určité problémy, zejména s prodejem hroznů očekávají.

Vinař a pěstitel révy František Trefilík z Novosedel na Břeclavsku sice zatím po připojení k unii žádné větší změny nezaznamenal, jisté obavy má ale z možné levnější podzimní nabídky hroznů. Případný cenový tlak zahraniční konkurence se podle něj projeví do čtyř měsíců. Jižní státy totiž budou schopny v řadě případů nabídnout zpracovatelům hrozny levnější a navíc kvůli příznivějšímu klimatu často i s vyšším obsahem přírodního cukru. Přitom tuzemští pěstitelé révy se začali po letech s velmi nízkou cenou hroznů pomalu dostávat směrem k rentabilní produkci. Statistika uvádí v letech 1991 až 1995 průměrnou cenu do deseti Kč za jeden kilogram hroznů. V následujícím období se však cena zvedala na 11 až 15 Kč za kilogram.
Radikálnější zásah do ekonomiky některých malovýrobců vína může znamenat předpokládané zdražení řepného cukru. K doslazování kvalitních přívlastkových vín se sice používat nesmí, na základě dohod s Evropskou unií však lze v případě „špatného roku“ mošt k výrobě dalších kategorií vína docukřit. České i moravské vinaře čeká nyní na volném trhu v marketingový boj. Někteří odborníci se sice domnívají, že lze sice očekávat mírný odklon spotřebitelů k zahraničním vínům. Ten ale zřejmě nebude mít stejně jako v sousedním Rakousku dlouhého trvání. Spotřeba vína v České republice zvolna roste. Loni podle odhadů mírně překročila 17 litrů na osobu ročně proti zhruba 15 litrům v polovině devadesátých let a pravděpodobně poroste i nadále. Přesto je naše spotřeba proti okolním státům stále poměrně nízká. V Rakousku podobně jako v Německu se pohybuje přes 30 litrů a Slováci zkonzumují více než 20 litrů vína na hlavu ročně.
Podle posledních informací ministerstva zemědělství plochy vinic v České republice přesáhnou v důsledku intenzivní výsadby v posledních letech zřejmě rozlohu 17 tisíc hektarů a možná se přiblíží hranici 18 hektarů, což je podle dostupných údajů nejvíce za posledních nejméně 30 let. Na konci devadesátých let zaujímaly vinice zhruba 11,5 tisíce hektarů. V roce 2000 pak začalo hromadné vysazovaní vinohradů za významné podpory státu. Současná domácí produkce vína se pohybuje mezi 450 až 550 hektolitrů a tuzemskou spotřebu pokrývá asi ze 40 procent. Při rozšíření vinic na 17 tisíc hektarů by se mohla výroba vína zvednout k hranici 700 tisíc hektolitrů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *