Účinnosti fungicidů proti antraknóze jahodníku

Antraknóza jahodníku je hospodářsky závažné onemocnění, které může za podmínek příznivých pro rozvoj infekce způsobit významné ztráty výnosu. Chorobu způsobuje houba Colletotrichum acutatum, která napadá většinu rostlinných tkání jahodníku (listy a listové řapíky, výhony, květy, srdíčka rostlin), ale nejvýznamnější je výskyt onemocnění na plodech.

Při epidemickém rozšíření choroby v porostu může být napadeno až 80 % plodů (některé zdroje uvádějí dokonce i vyšší čísla). Na plodech se objevují nejprve drobnější hnědé skvrnky, které se však velmi rychle rozšiřují do velkých kruhovitých skvrn. Ty jsou mírně propadlé, tmavohnědé, mohou splývat do větších celků a během krátké doby (2 – 3 dny) zachvátit většinu plodu. Jejich povrch se pokrývá růžovooranžovou až skořicově hnědou vrstvičkou neprášivých konidií, kterými se infekce při splachování za deště dále šíří. Za suchých horkých období infikované ovoce vysychá a mumifikuje. Na ostatních rostlinných orgánech se napadení projeví jako hnědé léze, často rovněž pokryté vrstvou spor. Při infekci kořenového krčku či srdíčka jahodníku může následně dojít i k uhynutí celé rostliny.

Zdroj infekce
Primárním zdrojem infekce je latentně napadená sadba, prostřednictvím které se patogen dostává na nová místa výskytu. Zde pak za příznivých podmínek dochází k rychlému rozvoji onemocnění a k jeho rozšíření v celém porostu. Vlhké a teplé počasí spojené s bouřkami a krupobitím či intenzivními přívalovými srážkami významně podporují vznik a rozvoj infekce. Houba C. acutatum je široce rozšířený kosmopolitní patogen, který byl nalezen na celé řadě planých i kulturních rostlin. Z dalších ovocných druhů mimo jahodník je jeho výskyt znám např. na broskvoních, višních, borůvkách, vinné révě apod. Výskyt antraknózy na jahodníku byl potvrzen ve většině zemí Evropské Unie. V České republice bylo onemocnění poprvé laboratorně potvrzeno v roce 2005 (Břeclavsko), v letech následujících byly hlášeny další napadené výsadby jahodníku v různých regionech ČR. Do loňského roku byla houba C. acutatum zařazena mezi škodlivé organismy a bylo zakázáno její zavlékání a rozšiřování na území Evropského Společenství, pokud se vyskytovala na rostlinách jahodníku určených k pěstování (Vyhláška 330/2004 Sb.). Vzhledem ke skutečnosti, že se tento patogen již rozšířil prakticky do všech členských států, byl s platností od 1. 9. 2008 vyškrtnut ze seznamu úředně regulovaných škodlivých organismů rostlin v EU.

Ochranná opatření
V zahraničí je pro chemickou ochranu jahodníku využívána celá řada fungicidů (nejčastěji Captan, Benomyl, Propiconazol, Cyprodinil, Fludioxonil, Thiophanate-methyl, Thiram aj.). V současné době jsou považovány za nejúčinnější strobilurinové fungicidy Azoxystrobin a Pyraclostrobin, případně v tank-mix kombinaci s účinnou látkou boscalid či captan. Aplikace směsí dvou účinných látek s odlišným mechanismem působení a vzájemné střídání fungicidů je velmi důrazně doporučováno z důvodů antirezistentní strategie, neboť patogen je schopen si vytvářet rezistenci k dlouhodobě používaným fungicidům. Aplikovaná chemická ošetření však ne vždy poskytují uspokojivé výsledky, zejména pokud se již infekce ve výsadbě epidemicky rozšířila, či v případě stáleplodících odrůd, u nichž je jen krátké mezidobí mezi sklizněmi či dochází k překrývání sklizně a aplikace přípravků není možná z důvodů ochranných lhůt.
V ČR je aplikace chemických ochranných opatření problematická, neboť chybí dostatek praktických zkušeností s ochranou proti tomuto onemocnění, není zpracována ucelená metodika ochrany a nejsou dosud registrovány žádné přípravky účinné na uvedeného patogena. Ve VŠÚO Holovousy, s. r. o., proto v současné době probíhá program, jehož cílem je otestování účinnosti fungicidů na C. acutatum a navržení vhodného způsobu chemické ochrany proti uvedenému onemocnění. Účinnost vybraných pesticidů je v rámci tohoto programu hodnocena formou laboratorních i polních pokusů. V laboratorních in vitro testech je hodnocen vliv fungicidů na potlačení klíčivosti konidií patogena a na růst kolonií mycelia houby během její kultivace na agaru obsahujícím testovaný přípravek. Z hlediska praktického použití pak nejpřesnější výsledky poskytují polní testy, v nichž se hodnotí výskyt napadení po ošetření porostu testovaným fungicidem. Do zkoušek jsou vybírány jednak fungicidy, které jsou v současné době povoleny v České republice k ošetřování jahodníku a dále některé další pesticidy, které jsou s úspěchem používány v ochraně proti antraknóze v zahraničí. Výsledky získané v testech jsou uvedeny v následujícím textu.

In vitro testy klíčivosti spor
V těchto testech byla hodnocena účinnost některých fungicidů na klíčivosti spor patogena. Konidie houby C. acutatum byly přeneseny do kapek postřikových kapalin jednotlivých pesticidů a po 48 hod. byl pod mikroskopem počítán počet vyklíčených spor. V kontrolní variantě byla použita pouze pitná voda bez pesticidu. Klíčivost spor nejsilněji inhibovaly fungicidy Discus, Zato 50 WG, Thiram Granuflo a Captan 50 WP. Klíčivost byla v kapkách postřikových kapalin těchto fungicidů prakticky zcela potlačena. Rovněž v případě fungicidů Mythos 30 SC a Ortiva byla klíčivost patogena téměř nevýznamná.
Vliv fungicidů na růstu mycelia
Na předchozí testy klíčivosti navázalo hodnocení vlivu fungicidů na růst mycelia houby C. acutatum během kultivace na agaru s přidanými chemickými přípravky. V testech byly použity stejné fungicidy jako je uvedeno v tabulce 1. V případě pesticidů Thiram Granuflo a Captan 50 WP byla navíc použita dvojí koncentrace (Thiram Granuflo – 3,0 a 4,0 g/l; Captan 50 WP – 3,0 a 6,0 g/l). Pokus probíhal ve dvou obdobích, každý termín měl svoji vlastní kontrolní variantu (tj. agar bez fungicidu). K největší inhibici růstu mycelia došlo na agaru s přídavkem fungicidu Thiram Granuflo, kdy byl průměr kolonií redukován o 86,9 a 87,2 % . Testované strobiluriny (Discus, Zato 50 WG a Ortiva) měly na růst mycelia nižší vliv a fungicidy Teldor 500 SC a Rovral Flo byly téměř neúčinné.

Polní testy
Testy byly založeny ve výsadbě jahodníku ve tříletém porostu remontantní odrůdy ´Aromas´. Přípravky byly aplikovány ve čtyřech termínech (24. 4., 30. 4., 7. 5. a 18. 5. 2009) zádovým postřikovačem, přičemž každá z pokusných variant byla ošetřována v průběhu testů stále stejným pesticidem (experimentální použití, v praxi je nutno přípravky střídat). Povětrnostní podmínky během probíhajícího pokusu byly v naší oblasti (okres Jičín) velmi příznivé pro rozvoj choroby – na měsíc květen připadlo 14 dní deštivých s celkovým úhrnem srážek 85,8 mm, z následujícího měsíce června pak bylo srážkových téměř 20 dní s celkovým úhrnem 81 mm. Velká část srážek spadla jako přívalová. Vyhodnocení účinnosti aplikovaných fungicidů bylo provedeno v době sklizně, kdy bylo spočítáno procentické napadení plodů antraknózou (celkem ve dvou hodnoceních a čtyřech opakováních). V uvedených pokusech nejlepší účinnosti bylo dosaženo v případě fungicidů Ortiva a Signum. Ani jeden z těchto přípravků však není v současné době v ČR registrován do jahodníku. Fungicid Ortiva je povolen k ošetřování zeleniny (cibule, brokolice, květák, okurka aj.), okrasných rostlin a borovic. Do jahodníku je registrován např. v Německu, a to právě proti antraknóze. U přípravku Ortiva byl iniciován návrh na rozšíření jeho registrace do jahodníku v rámci minoritního použití, uvedené řízení do termínu uzávěrky časopisu nebylo dosud ukončeno. Druhý jmenovaný fungicid Signum byl do pokusů zařazený pouze experimentálně, neboť přípravek není dosud v ČR registrován do žádné plodiny a bohužel minoritní registrace není tedy zatím možná.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *