U polských školkařů a ovocnářů

V červenci tohoto roku jsme měli možnost navštívit známý ovocnářský ústav ve Skierniewicích s pokusnými plochami v Dabrowicích, pracoviště produkující elitní školkařský materiál v Prusích a dále pak významné školkařské a ovocnářské podniky. Odborný program nám zajistili Dr. A. Rozpara (vedoucí oddělení), prof. Z. Grzyb, prof. A. Czynczyk a Mgr. P. Bielicki z oddělení pomologie, genových zdrojů a školkařství ve Skierniewicích. Protože tato malá exkurze byla velmi podnětná a zajímavá, chtěli bychom se o získané poznatky podělit se čtenáři.

Centrum výzkumu a experimentální plochy
Výzkumný ústav ovocnářský a květinářský ve Skierniewicích, včetně samostatného oddělení včelařství, má v současné době 250 zaměstnanců (výrazně méně než před rokem 1989). Nás pochopitelně zajímala oblast ovocnářská. Pokusné výsadby jsou soustředěny hlavně v Dabrowicích. Studovanými ovocnými druhy jsou především jabloně, hrušně, třešně, višně, slivoně, broskvoně, meruňky, ořešák a líska, z drobného ovoce rybíz, jahodník, maliník, velkoplodé borůvky a brusinky.
Z hlavního výzkumného zaměření oddělení pomologie, genových zdrojů a školkařství uveďme: Biologie růstu a plodnosti, zdokonalení technologie rozmnožování ovocných rostlin, uplatnění nových odrůd, podnoží a mezikmenů, využívání molekulárních metod pro identifikaci genotypů pomocí markerů RAPD a ISSR, optimalizace pěstitelských technologií. Dále je to soustřeďování a hodnocení genofondů (v současné době jde o 5 000 genotypů, jednu z největších kolekcí v Evropě).
Významné výsledky: zařazení nových odrůd slivoní (‘Promis‘, ‘Tolar‘ a ‘Nectavit‘) do sortimentu. Jde o klony ‘Domácí švestky‘. Dále jsou to nové odrůdy třešní (‘Pola‘), černého rybízu (‘Bona‘ a ‘Ceres‘). Byly vyšlechtěny a do odrůdového registru zapsány podnože a mezikmeny pro hrušně (‘Belia‘, ‘Doria‘ a ‘Elia‘), pro višně (generativní podnože mahalebky ‘Popiel‘ a ‘Piast‘), podnože pro slivoně (semenáč ‘Wangenheimovy‘ a myrobalánu: ‘Agata‘, ‘Alina‘, ‘Smelka‘ a ‘Anna‘) a pro třešně (zakrslý mezikmen ‘Frutana‘).
Do praxe byly zavedeny nové velkoplodé odrůdy třešní a propracováno tvarování a řez stromů. Zdokonalil se systém výroby dvouletých stromků s jednoletou korunkou ve školkách a produkce vegetativních podnoží v matečnici s využitím pilin.
Ve svém výzkumném programu mají také ekologické pěstování ovoce a introdukci netradičních druhů (japonské slivoně, asijské hrušně, zimolez kamčatský, klikva velkoplodá, rakytník, aronie, bez černý a jiné).
Z odrůd jabloní je zastoupena velmi široká kolekce světových odrůd, včetně českých odrůd rezistentních ke strupovitosti (‘Goldstar‘, ‘Rubinola‘, ‘Topaz‘). Ze zahraničních se ukazují slibné například ‘Free Redstar‘ nebo ‘Melfree‘, dále probíhají technologické pokusy s odrůdami ‘Boskoopské červené‘, ‘Cortland‘, ‘Delikates‘, ‘Discovery‘, ‘Elstar‘, ‘Fantazja‘, ‘Freedom‘, ‘Gala‘, ‘Geneva Early‘, ‘Gloster‘, ‘Golden Delicious‘, ‘Idared‘, ‘Jonagold de Costa‘ a další mutace, ‘Katja‘, ‘Ligol‘, ‘Lobo‘, ‘Melrosev, ‘Summerred‘, ‘Šampion‘ a další.
Výzkumný program u hrušní a třešní je zaměřen na studium odrůd, vliv podnoží a mezistěpování na růst a plodnost stromů, způsoby rozmnožování ovocných podnoží a odrůd. Z odrůd hrušní se pěstují ‘Konference‘, ‘Lucasova‘, ‘Clappova červená‘, ‘Williamsova‘, ‘Williamsova červená‘ (‘Max Red Bartlett‘), ‘Triumf Packhama‘ a ‘Hardyho‘. U třešní jsou to: ‘Burlat‘, ‘Summit‘, ‘Van‘, ‘Vega‘, ‘Napoleonova‘, ‘Regina‘, ‘Rivan‘, z českých odrůd ‘Karešova‘, ‘Těchlovan‘, ‘Vanda‘ a ‘Kordia‘. Hlavními odrůdami višní jsou ‘Morela pozdní‘, ‘Morellenfeuer‘, ‘Fanal‘ (‘Nefris‘), ‘North Star‘ a ‘Nana‘. Z vegetativně množených podnoží z VŠÚO Holovousy se zdá nejvhodnější P-HL-A. Vedle dalších zahraničních podnoží (Colt, Gisela 5, Gisela 6) se velmi osvědčuje mezištěpování označované Frutana o délce 0,5 m naočkované na semennou podnož (ptáčnici). Jde o patentovaný mezikmen, vzniklý pravděpodobně z přirozeného křížení (Prunus fruticosa x Prunus cerasus) po následné selekci a ozdravení. Má vynikající afinitu s třešněmi, významně oslabuje růst a současně zvyšuje výnos naštěpovaných odrůd.
Pokud jde o slivoně, zkoumají vedle standardních odrůd (‘Domácí‘, ‘Wangenheimova‘, ‘Zelená renklóda) následující: ‘Amers‘, ‘Bluefre‘, ‘Valor‘, ‘Empress‘, ‘Herman‘, ‘Jojo‘, ‘Katinka‘, ‘Oneida‘, ‘Opal‘, ‘President‘, ‘Valjevka‘, ‘Kometa‘, ‘Najdiena‘ a ‘Čačanska Rana‘. Z podnoží doporučují pro dobré půdy semenáč ‘Wangenheimovy‘ (‘Waxwa‘), na němž odrůdy velmi dobře plodí a urychlují dobu zrání, což je cenné zvláště pro rané odrůdy. Na horších a nezavlažovaných půdách by se stromy mohly brzy vyčerpat. Podnože se však musí získávat z izolovaného semenného sadu této odrůdy, která je samosprašná a za tohoto předpokladu dává jednotné potomstvo se slabším růstem. Jinak se štěpí a vlastnosti semenáčů jsou nevyrovnané. Čtyřnásobně dražší než předchozí ‘Waxwa‘ je v Německu nebo Rakousku vegetativně získávaný ‘Wawit‘, což je „in vitro“ (pomocí meristémů) množená podnož (‘Wangenheimova‘).
Na podnoži Ishtara rostou stromy slaběji než na myrobalánu a poskytují větší plody. Velmi zajímavou novou polskou podnoží je Erunosid, která pochází ze švédské podnože Eruni a velmi dobře se generativně množí.
Nejen u jádrovin, ale i u všech druhů peckovin včetně broskvoní uplatňují způsob očkování chip-budding (v podstatě Forkertův způsob), po němž přirostlá očka mají na jaře lepší start do růstu než při klasickém způsobu očkování do T- řezu.
Proti nebezpečné skupině roztočů z rodu Acculus sp. používají přípravky Sunmite, Mittac, nebo Omite.
Ozdravování v Prusích
K ovocnářskému a květinářskému ústavu patří také samostatné pracoviště pro výrobu elitního školkařského materiálu v Prusích. Zabývá se mimo jiné ozdravováním (odvirováním) ovocných odrůd.
Pracoviště má velký technický izolát, je vybaveno moderní laboratoří na testy ELISA, probíhá tu selekce, termoterapie a mikrorozmnožování „in vitro“.
Dosud převažují hrůbkové matečnice vegetativních podnoží pro třešně, a to poměrně bujně rostoucí F 12/1 (používají ji vzhledem k zaručené bezviróznosti rovněž k založení semenných sadů) a Colt. Proti Phytophtora cactorum v matečnicích používají přípravek Aliette.
Roubové matečnice třešní a višní zakládají na bezvirózní, vegetativně množené podnoži F 12/1 se sponu 4,0 x 1,5 m. Po osmi letech matečnici likvidují.
V intenzitě růstu jsou srovnatelné podnože: semenné Prunus avium (třešeň ptačí), ALKAVO (selekce kavkazské ptáčnice) a vegetativní F 12/1. Byly uskutečněny pokusy s chováním podnoží množených „in vitro“ a klasicky. Neprojevil se žádný rozdíl v morfologii ani intenzitě růstu podnoží. Z herbicidů používají ve školkách zejména Roundup nebo Azotop (účinná látka 50 % simazinu) v dávce 2 kg.ha-1 , v jahodníku kombinaci Venzar + Azotop.
Přísná kritéria dodržují u roubových matečnic slivoní a teplomilných peckovin. Pokud se u slivoní nebo broskvoní (meruněk) objeví šarka švestek (PPV), nelze z matečných stromů po dobu tří let odebírat rouby.
Produkční velkoškolka Zdzar
Značným přínosem byla pro nás také exkurze do větší produkční školky pěstitele Nowakowskeho ve Zdzaru. Školkařstvím se zabývá již 27 let na ploše asi 50 ha, z toho bývá 20 až 30 ha pronajímáno (na osmi místech). Je tu zaměstnáno 12 stálých pracovníků, v sezóně celkem s brigádníky 48. Půdy jsou většinou chudší, písčité. Tato oblast 45 km jihovýchodně od Skierniewic patří k největším ovocnářským rajonům v Evropě (je tu soustředěno na 40 tis. ha ovocných sadů). Zároveň ovocnáři tohoto regionu odebírají nejvíce školkařských výpěstků (vedle Ruska, Litvy, Německa aj.).
Roční produkce školky představuje 300 až 400 tis. stromků a 1,4 mil. ks vegetativních podnoží. Na šesti hektarech jsou matečnice. Z podnoží pro jabloně převažují M9 (bezvirózní belgický subklon č. 29 a T 337), M26, MM106 a M7 (pro odrůdy Šampion‘ a Idared). Školka množí také novou polskou podnož P 60, která je červenolistá. Převážná část produkce podnoží zůstává u domácích ovocnářů, určitý podíl jde například i do České republiky nebo Ruska.
Nejčastěji množené odrůdy: ‘Gala‘ a její mutace, ‘Jonagold‘ s mutacemi, ‘Šampion‘ (dva klony s červeně vybarvenou slupkou: Reno a Reno 2), ‘Fuji‘ (převážně klon Beni Shogun), ‘Golden Delicious‘, ‘Idared (s celočervenou polskou mutací nazývanou Najdared), ‘Gloster‘, ‘Rubinstar‘ a ‘Mutsu‘.
V matečnicích aplikují po nahrnutí půdy v létě Azotop (účinná látka 50 % simazinu) v dávce 2 kg.ha-1 , jako substrát přidávají rašelinu s pilinami.
Při zakládání matečnice zjara podnože školkují ve sponu 1,75 x 0,3 m, a to šikmo (v úhlu 45 stupňů), vždy deset řad nakloněných v jednom směru a dalších deset ve směru opačném. V létě (červenec) přivazují podnože (po vyhnutí do vodoroviny) tenkou bužírkou k sobě. Matečnice ponechávají maximálně deset let a poté musí být znovu otestovány. K odlisťování (defoliaci) používají dvakrát oxychlorid mědi (1 %) a jednou cheláty mědi. U broskvoní stačí pouze dvojí postřik oxychloridem mědi (náš přípravek Kuprikol). Zakořenělé oddělky v matečnicích na podzim dobývají zásadně ručně.
Velmi kvalitní slabě rostoucí podnože pro třešně Gisela 5 a Gisela 6 množí rovněž oddělky. Výtěžnost na jeden běžný metr je však ve srovnání například s jabloněmi výrazně nižší, a to okolo pěti oddělků. Gisela 6 roste poněkud bujněji než Gisela 5 a hodí se hlavně do chudších půd. Podnož P-HL-A v uplynulé zimě (až -37 oC) zcela vymrzla.
U nás neobvyklou technologií je využití slabších podnoží, které se nahusto zjara přeškolkovávají, v létě naočkují „na spící očko“ a na podzim po vyorání se jako přirostlá dormantní očka prodávají.
Zajímavý je i způsob skladování takto naočkovaných podnoží. Podnože s přirostlými očky se na podzim seříznou na čípek, vyořou a poté skladují až do jara při 95% vzdušné vlhkosti a teplotě od +0,5 oC do -0,5 oC. Proti houbovým chorobám aplikují přípravky Topsin a Euparen.
Ovocný sad a školka v Biele
Poslední návštěva směřovala do ovocných sadů a školek T. Pagacze v Biele u města Wielun. Z celkové výměry 60 ha tvoří ovocné sady 40 ha, matečnice 10 ha a školky rovněž 10 ha. Hospodaří na dobrých půdách a úzce spolupracuje s nizozemskými školkaři. Všechny plochy jsou zavlažovány (v sadech kapková závlaha, ve školkách a matečnicích mobilní bubnové postřikovače).
Sortiment jabloní představují: ‘Golden Delicious‘, ‘Gala, Šampion‘, ‘Jonagold‘ (včetně klonů) a ‘Gloster‘. V meziřadích se udržuje půda systémem sežínaného zatravnění, pásy pod korunami stromů se ošetřují převážně listovými herbicidy (Roundup, MCPA). K regulaci násady probírkou se aplikuje před květem močovina + NAA, po odkvětu přípravky Ethrel + Pomonit nebo carbaryl (přípravek Sevin). Průměrné výnosy za více let dosahují 50 t.ha-1, u odrůdy ‘Šampion‘ však 70 t.ha-1. ‘Šampion‘ na podnoži M9, klon 337, však loni přinesl dokonce 80 t-1 kvalitních jablek a stejný výnos se očekává i letos. Stromy jsou vysazeny ve sponu 3,5 x 0,8 m a vedeny na opěrné konstrukci do výšky asi 3 m. Samozřejmostí nejen u této odrůdy, ale také u většiny ostatních, je vysoké štěpování podnoží, které zvyšuje specifický výnos a ještě více oslabuje růst. U odrůdy ‘Gloster‘ využívají mezištěpování B 9 o délce 0,3 m na podnoži semenáče Antonovky.
Překvapivě založili několik nových výsadeb krátce po likvidaci předchozích sadů jabloní. Přitom byly využity sloupky původní opěrné konstrukce, stromky téhož druhu byly vysazeny do stejných řad na podnoži M9, s větším zahuštěním v řadách (0,8 až 1,0 m). Po opakované výsadbě nebyly shledány známky půdní únavy, stromy jsou ve výborné kondici. Je pravděpodobné, že tuto únavu do značné míry eliminuje pravidelná kapková závlaha a vyrovnaná výživa na základě předchozích půdních rozborů.
Opylování v sadech jabloní řeší výsadbou botanických druhů jabloní (Malus ´Everest´ a Malus ´Profesor Sprenger´), které na podnoži M9 rostou velmi spoře. Opylovače se vysazují za prvním, dvanáctým, dvacátým třetím stromem atd. v jedné řadě, s tím, že se tyto dva opylovače střídají. U následující řady je zachován obdobný postup, pouze se začíná druhým z uvedených opylovačů. Systém velmi usnadňuje uplatnění odrůdové agrotechniky. Násada botanických opylovačů se nelikviduje, kvetení je pravidelné, plody spíše příznivě oslabují růst.
Podnožová matečnice jabloní M9 se zakládá ve sponu 2,0 x 0,33 m, a to šikmo pod úhlem 45 stupňů. Nejvíce je zastoupen typ Fleuren 56 (nejzakrslejší subklon podnože M9). Před sklizní podnoží hrůbky odořou a dmychadlem očistí „matky“. Oddělky pak sklízejí ručně, využívají k tomu výhradně jednoruční nůžky, s nimiž má pracovník větší cit.
Stromky jabloní se pěstují jako dvouleté s jednoletou korunkou (tzv. „Knippbaum“), a to s poměrně vyšším kmínkem, než jsme zvyklí: 0,65 až 0,80 m u odrůd ‘Golden Delicious‘, ‘Gala‘ a ‘Šampion‘ a 0,85 až 0,90 m u bujnějších odrůd s převislým charakterem růstu (‘Mutsu‘, ‘Jonagold‘).
Zjistili, že kdouloně ve školce jsou velmi citlivé na simazin, proto nestříkají herbicidy s touto účinnou látkou na listy.
Stromky získávají nejen klasickým očkováním ve druhé míze na spící očko (výkony dobrých pracovníků 2 až 2,5 tis. za den), ale také roubováním „v ruce“ na silnější podnože (výkony 1,5 tisíce za směnu).
Závěr
Pobyt u polských školkařů a ovocnářů byl pro nás inspirující, zároveň příjemně překvapil a potvrdil, že i v relativně průměrných klimaticko-půdních podmínkách lze produkovat stromky a ovoce na špičkové úrovni. Předpokládá to nejen naprosto zdravý výchozí materiály, vhodný výběr podnože a odrůdy, velmi dobrou agrotechniku, s využitím hnojivé závlahy, precizní ochranu před chorobami, škůdci a plevely, avšak také entuziasmus a plné nasazení, které s podporou a relativně snazším (administrativně jednodušším) využitím finančních zdrojů z evropských podpůrných programů přináší hmatatelné výsledky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *