Tuzemští vinaři mohou po vzoru zemí EU vyrábět zemské víno

Domácí vinaři mohou po vstupu do Evropské unie vyrábět takzvané zemské víno, tedy z hlediska předpisů EU stolní víno s geografickým původem. Mohou tak získat za svůj produkt vyšší cenu, zhruba na úrovni mezi víny stolními a jakostními. Minimální cukernatost musí být však 14 stupňů a je stanoven i maximální výnos 12 tun z hektaru.

Tuzemský zákon umožňuje vyrábět zemské víno moravské nebo české. Na etiketě je také možno uvádět odrůdu a hrozny na rozdíl od jakostního vína, nepodléhají zatřídění. V EU tvoří 60 procent produkce vína stolní a z toho například ve Francii až 80 procent víno zemské. Produkce vína z nových států EU tvoří podle něj zhruba čtyři procenta celkového objemu výroby zemí bývalé patnáctky. I když se trh již otevřel, žádný překotný vývoj cen vína nezaznamenal. Z EU se dováželo převážně stolní víno z Rakouska, Španělska a Itálie, na jehož výrobu se domácí vinaři nespecializují. Část vín jakostních pak pouze rozšířila nabídku na domácím trhu.
Letošní vinohradnickou sezonu pak zřejmě poznamená možný levný dovoz hroznů z Rakouska a Slovenska. Výrobci a producenti se zatím nechtěli příliš do cenových úvah pouštět. Asi desetinový pokles cen hroznů však předpovídá Víno Mikulov, naopak Vinium Velké Pavlovice hodlá udržet výkupní ceny co nejvyšší. Zatímco v letech 1991 až 1995 se vyplácela průměrná cena do deseti Kč za jeden kilogram hroznů, zvedala se v následujícím období cena až na 11 až 15 Kč za kilogram.
Do 30. listopadu tohoto roku mohou pěstitelé požádat o podporu při takzvané restrukturalizaci vinic ve vinařském roce 2004/2005. Jde o přeměnu vinic a ochranu před zvěří. Přeměna se týká výměny odrůd, zvýšení počtu keřů, přesunu vinice do svahu či klučení. Žádosti se podávají na Státní zemědělský intervenční fond.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *