Tropický rok a škůdci ovocných dřevin

Teplo a sucho vyhovuje většině škůdců naší zeměpisné šířky. Lépe se množí, rychleji se vyvíjejí a mají-li to geneticky povoleno, vyvinou více generací. Rok 2003 byl na naše podmínky vysloveně extrémní, jak teplotně, tak srážkovým deficitem.

Mezi ochranáři bývá dobrým zvykem, označovat uplynulý rok podle škůdce, který jim nadělal nejvíce starostí. Jedni by proto rok 2003 označili za „sviluškový“, jiní za „mšicový“ nebo alespoň „vlnatkový“, další za „obalečový“. Jenomže, tento extrémní rok byl lokálně také merový, štítenkový, bekyňový, píďalkový, vrtulový a dokonce po mnoha letech i chroustový. Z uvedeného je vidět, že bude o čem psát. Nejprve se ale zmíníme o tom, co naopak mnoho starostí nenadělalo, na rozdíl od minulých let.
Úspěšná ochrana
Mnoho škod tropí pravidelně ovocnářům zobonosky a pilatky na jádrovinách a peckovinách. V roce 2003 tito škůdci sice do boje s ochranáři vyrazili, ale prohráli na celé čáře. Klíčovou roli v tom sehrály přípravky na bázi imidaclopridu a acetamipridu. Doufejme, že k tomu přispěly i stránky tohoto časopisu, na nichž jsme o perspektivě těchto látek na uvedené škůdce referovali. Jedinou výjimku činí zobonoska třešňová (Rhynchites auratus) na višních, kterou se sice podařilo zvládnout lépe, ale ne všude. Příčiny hledejme spíše v „lidském faktoru“. Ke zlepšení situace došlo i v ochraně proti obaleči zimolézovému (Adoxophyes orana), který v roce 2002 tvrdě zaskočil ovocnáře v Polabí. V roce 2003 se výsledky ochrany pronikavě zlepšily (kolem 2 % poškozených plodů oproti 30 – 48 % v předchozím roce), i když za cenu zvýšeného počtu postřiků (ošetřovalo se proti přezimujícím housenkám a proti první i druhé generaci). Přispěly k tomu především zkoušky přípravků, které uskutečnila skupina výzkumníků v rámci výzkumného úkolu MZe ČR. Díky jejich aktivitě jsou do budoucna (a doufejme, že budoucnost začne již v roce 2004) připraveny metodiky a přípravky (včetně biologického), které zaručí efektivní ochranu proti tomuto škůdci jak z hlediska účinnosti, tak z hlediska frekvence ošetřování a ochrany necílových organismů, včetně přirozených nepřátel obaleče zimolézového.
„Sviluškový rok“
Jak se projevil rok 2003 jako „sviluškový“? Především vysokými počty svilušky ovocné (Panonychus ulmi) už v jarních měsících. Tropická vedra, která začala již v květnu a pokračovala až do září tomuto škůdci velice prospívala a sucho ještě přidalo. Obzvláště citlivě se škody projevily na švestkách. Zásoba zimních vajíček v sadech, které nejsou pod kontrolou dravého roztoče Typhlodromus pyri je obrovská a vyžádá si provedení ochrany proti larvám při líhnutí vajíček na jaře. Sviluška chmelová (Tetranychus urticae) obvykle na ovocné stromy migruje začátkem léta z desikovaných bylin (plevelů) v herbicidních příkmenných pásech. V roce 2003 k desikaci nebylo třeba herbicidů. Sucho vyhnalo svilušku do korun dříve a další generace se již vyvinuly na stromech. V některých oblastech (např. jihozápadní Čechy) byla sviluška chmelová dominantním druhem a koncem léta způsobila lokálně i předčasný opad listů. Tradičně tento škůdce pozlobil jahodáře, kteří si právem stěžují na nedostatečné spektrum akaricidů registrovaných do této plodiny. Pokrokovější jahodáři upustili od nářků a použili integrovanou ochranu s využitím dravého roztoče Typhlodromus pyri, požírajícího i roztočíka jahodníkového (Phytonemus pallidus), který se jinak silně přemnožil v průběhu srpna a při jarním rašení listů bude pro pěstitele jahod hlavním škůdcem.
Pojem „sviluškový“ v roce 2003 však nezahrnoval pouze svilušky. Naopak, hlavními škodlivými fytofágními roztoči byli vlnovníci a hálčivci. Vlnovník jabloňový (Aculus schlechtendali) normálně děsí pěstitele jablek, kteří produkují odrůdy náchylné na rzivost (`Golden Delicious`, `Elstar`, `Boskoop`s a také `Idared`). Tento roztoč často bývá příčinou této vady na kvalitě plodů, pokud se přemnoží již v době květu. V roce 2003 se přemnožil a to výrazně. V červnu již na některých lokalitách bylo až 3500 roztočů na list, v červenci docházelo ke srolování listů na letorostech a jejich hnědnutí. Přestože v létě se množí nejintenzivněji, tentokrát se již počty příliš nezvýšily, protože roztoči se už na listy nevešli. Zvýšily se ale napáchané škody. Objevilo se zasychání listů a vrcholků letorostů. V integrovaných systémech se osvědčilo ošetření pyridabenem. Neuplatnil se propargite pro vysoké teploty, při kterých může popálit rostliny. V neintegrovaných systémech se uplatnil i fenazaquin. Stejné spektrum přípravků bylo nutné použít i proti dalším zástupcům. Výrazně se projevil hálčivec hrušňový (Phytoptus pyri), který při jarním přemnožení napadal rašící listy i květy a škody se přenášely i na plůdky. Červené puchýře na zakrnělých listech a květech postupně hnědnou až černají a roztoči se stěhují na letorosty. V Polabí byl tento roztoč zjištěn i na jabloních. Díky nápadným škodám způsobených hálčivcem uniklo to, že se na hrušních úspěšně přemnožili také vlnovníci a to již zmiňovaný vlnovník jabloňový a spolu s ním i vlnovník hrušňový (Eriophyes pyri).
Pěstitelům švestek již více let dělá starost výskyt vlnovníka višňového (Aculus fockeui), způsobující jednak kornatění slupky na plodech (které díky tomu během růstu praskají a trpí klejotokem) jednak kadeření, zakrňování a odumírání listů a vzrostných vrcholů na letorostech, v důsledku čehož se letorost mění na „koště“. Školkaři nechť mi prominou, ale prapříčinu vidím u některých z nich. Roztoči byli zjištěni především na školkařských výpěstcích a je to logické. Přezimují pod pupeny letorostů a tak se roznášejíí při očkování ze zamořených matečnic. Přitom je snadné se roztočů zbavit. Při rašení se matečnice a nejlépe i očkovanci ošetří sirným přípravkem nebo pyridabenem, propargitem či fenazaquinem. Pokud bylo napadení silné, je vhodné ošetření za 10-14 dní opakovat. Totéž platí pro všechny výše zmíněné vlnovníky a hálčivce. Nebudu se zmiňovat o hálčivci rybízovém, jehož situace je natolik krizová, že si vyžaduje samostatnou kapitolu.
Predátoři mšic nastoupili se zpožděním
Mšice se přemnožily v době intenzivních migrací v červnu a koncem srpna. Příčin je řada. Jednak migrace byla velice intenzívní a dlouhá, takže díky kratší reziduální účinnosti v současnosti používaných aficidů docházelo k rychlým obnovám populací mšic krátce po ošetření. Na trhu vůbec nebyl přípravek Pirimor, šetřící predátory a parasitoidy. Přestože na jaře byla v sadech slušná zásoba slunéček, zlatooček a jiných afidofágů, objevila se později krize. Slunéčka se nevracela z obilnin (což je jinak zákonité), škvoři se vyskytli sporadicky a pestřenek se také neurodilo. Trochu lépe na tom byli parasitoidi a zlatoočky. Opakovaně se mi potvrzuje, že k regulaci mšic je zapotřebí celý komplex afidofágů. Vypadne-li z komplexu některý z klíčových druhů, komplex nefunguje, nebo až se zpožděním. Tak tomu bylo i letos. Afidofágové se ve větším množství objevili v sadech až v polovině léta, kdy už většina mšic musela být ošetřena insekticidy, mnohdy ne právě selektivními a mnohde i vícekrát. Jak mi potvrdil jeden z předních odborníků na slunéčka, dr. Honěk z VÚRV Ruzyně, krizi se slunéčky zažívá celá Evropa a příčiny zatím nejsou docela jasné. Jak se zdá, krizi zažívají i škvoři, přestože některým pěstitelům meruněk a broskví se to nezdá. Kladení vajíček na podzim bylo velice intenzívní a dá se proto předpokládat, že jaro si vyžádá proti mšicím ošetření. Při volbě přípravků doporučuji postupovat obezřetně. Čím selektívnější vůči afidofágům ošetření bude, tím méně starostí se dočkáte v létě.
Daleko největší problémy způsobilo ovocnářům přemnožení vlnatky krvavé (Eriosoma lanigerum) a to po celém území republiky (i u sousedů na Slovensku). Všechny populace škůdce, které jsem měl příležitost vyšetřovat byly napadeny mšicovníkem vlnatkovým (Aphelinus mali). Teplotní poměry roku 2003 byly pro parasitoida velice příznivé, přesto se silná parasitace projevila až v druhé polovině léta. Není dostatek prostoru pro diskusi o příčinách, ale je jasné, že na jaře neměl mšicovník příležitost se množit tak, jak bylo zapotřebí a jak by to normálně dokázal a nebylo ani biologických ani chemických faktorů, které by mu pomohly zbrzdit rychlý vývoj vlnatky. Zásoba na příští rok je vydatná a jak se uplatní ukáže letošní zima. Teploty pod –19oC vyhubí část vlnatek (a většinu vlnovníků), více jich přežije v zasněžených oblastech a tam, kde nejsou očištěny podnože od výmladků, na kterých s oblibou přezimuje.
Obaleči
O obaleči zimolézovém již byla zmínka. Doplníme ji pouze konstatováním, že v mnoha případech tam, kde se podařilo zvládnout tohoto škůdce, náhle došlo k namnožení obaleče ovocného (Pandemis heparana). S jeho regulací však nebyly takové problémy jako s předchozím druhem. Zdá se však, že trendem je vytvoření komplexu druhů slupkových a pupenových obalečů, kteří jednotlivě nepřekračují práh škodlivosti, dohromady však vedou ke škodám nezanedbatelným. V Jihozápadních Čechách byl zaznamenán zvýšený výskyt obaleče rybízového (Pandemis cerasana) na třešních a obaleče růžového (Archips rosana) na rybízu. Obaleč jablečný (Cydia pomonella) škodil tradičně, tj. hodně a to zejména ve druhé generaci, která se objevila již v průběhu července. Vysoké teploty na jaře vedly k tomu, že housenky z června, které ve stejném období v normálních letech zazimují, dokončily tentokrát vývoj a druhá generace se rozvlekla i na větší část srpna, kdy ať už z důvodu ochranných lhůt, nebo vyčerpání ekonomických možností, ochrana občas selhala. Podobná situace byla s obalečem švestkovým (Cydia funebrana). Zde největší problém způsobila dvě kladení v srpnu, která si vyžádala dvě ošetření v intervalu 7 dnů, nebo ošetření směsí ovicidního a larvicidního přípravku. Pokud tak ošetření nebylo provedeno, škody dosáhly až 70 %.
Mery, píďalky a další škůdci
Téměř stálým problémem jsou pro ovocnáře mery na hrušních. Příčinou je téměř s jistotou nepřítomnost predátorů v porostech. Jsou to především ploštice čeledi Anthocoridae, doplněné škvory a slunéčky. Příčinou je spektrum insekticidů používaných k ochraně a synchronizace ošetření se stadii ploštic, která nejsou na tyto přípravky citlivá (vajíčka a imaga). Do budoucna se chystáme metodiku k ochraně predátorů připravit.
Z dalších škůdců došlo lokálně k přemnožení, nebo díky vysokým teplotám výraznému zvýšení výskytu píďalky podzimní (Operophtera brumata) a píďaličky jabloňové (Chloroclystis rectangulata), podkopníčka spirálového (Leucoptera malifoliella) a to i na višních, podkopníčka ovocného (Lyonetia clerkella), štítenky zhoubné (Quadraspidiotus perniciosus) a naopak k nižšímu výskytu klíněnky jabloňové (Phyllonorycter blancarcellus). Již v roce 2002 se značně namnožily bejlomorky na jabloních, díky prodlouženému růstu letorostů, jejichž mladá pletiva bejlomorka jabloňová (Dasyneura mali) vyhledává. V roce 2003 byl relativně vysoký stav pouhou zásobou z předchozího roku. Suchem ukončený růst letorostů většinou snížil i škodlivost tohoto druhu, která se však projevuje pouze na školkařském materiálu, především očkovancích. U vzrostlých stromů nehraje poškození významnou roli. Jiná situace může být u hrušek, kde bejlomorka hrušňová (Dasyneura pyri) poškozuje listy letorostů i plodonošů. V druhém případě mohou být důsledkem deformované plody. V roce 2003 byla namnožena ve většině hrušňových sadů a bude škodit i na jaře.
Za zmínku stojí lokálně kalamitní výskyt chrousta obecného (Melolontha melolontha) a chrousta maďalového (Melolontha hippocastani). Nejkritičtější je situace v lesích na Hodonínsku, Břeclavsku a Mělnicku, v sadech se škodlivý výskyt objevil v okrese Hradec Králové, ale předpokládáme další tradiční lokality jako je okolí Žehušic aj. V Chelčicích jsme byli nuceni provést lokálně ošetření proti listokazu zahradnímu (Phyllopertha horticola) na jabloních u lesa, což není první případ a hlášeny byly škody i z jižní Moravy.
Vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi), je každoročně významným škůdcem třešní. V roce 2003 to byl velice významný škůdce. Výlet imag byl časnější než v jiných letech (cca o 14 dní dříve), ale let i kladení pokračovalo do konce července (tj. i po sklizni). Výrazně stoupla škodlivost na višních. Na příští rok je opět připravena velká zásoba kukel jak z pozdního kladení (posklizňového) na ptáčnicích, tak i často nesklízených a neošetřovaných kordiích, které na mnoha místech pomrzly tak, že se jejich ošetření a sklizeň nevyplatily.
Poslední zmínka patří housenkám, které způsobily výrazné holožíry na stromořadích podél cest. Výrazně se zvýšilo množství lokalit s holožíry na jabloních, hrušních a švestkách, způsobených bekyní zlatořitnou (Euproctis chrysorrhoea). Již v srpnu se líhly housenky, které výrazně poškodily žírem stromy, zeslabené již jarním holožírem a suchem. Zásoba zámotků s housenkami je obrovská a co stojí za zmínku je fakt, že první snůšku vajíček jsem našel i v intenzívním sadu v Královéhradeckém kraji. Lokálně se vyskytlo přemnožení bourovce prsténčitého (Malacosoma neustrium) a byla nalezena snůška vajíček ve stejném sadu jako u bekyně. Na Břeclavsku a Hodonínsku se spolu s bekyní zlatořitnou vyskytuje i bekyně velkohlavá (Lymantria dispar), jejíž další zdroje jsou na 1100 ha v okolních listnatých lesích. Alarmující je výskyt přástevníčka amerického (Hyphantria cunea), který způsobil holožíry v obci Trkmanice a odtud se do podzimu rozšířil i kolem dálnice a přípojky na Velké Bílovice. Pokud jeho kukly najdou dostatečně teplá zimoviště, bude patrně invaze tohoto škůdce, naposledy zaznamenaná v 50. letech a přežívajícího permanentně na Slovensku, pokračovat i v roce 2004.

Komentáře ke článku 1

  • Alena Lucká

    Několik let mám na jabloních mšici krvavou,které se neumím zbavit ani Mospilanem 20 plus smáčedlo.V červenci jsem jela na 3 týdny na dovolenou a čekala mě pohroma na zahradě.Celá stěna hnědá a listí opadávalo.Vten moment jsem se nemohla dopídit co proti tomu.Píšete,že pyridaben a fenazaquin je účinný proti vlnatce, ale kde ho dostat a co těť a kdy mám dělat?Prosím o radu.
    S pozdravem Alena.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *