Trochu snílci + trochu blázni = vodní park Čabárna

Motto: Máme-li na dosah čistý pramen, studnu či studánku, zvedněme pohár křišťálové vody a pijme na zdraví, krásu a čistotu vody (dr. Vladimír Hříbal: Voda v zahradě a vodní rostliny)

Jak vznikl vodní park
Dva kamarádi pěstovali a chovali vše možné, takže během osmi let vytvořili docela slušné sbírky konifer, leknínů a zvířat a v momentě, kdy jejich počet přesáhl rozměry jejich „dvorků“, museli přemýšlet, kam s nimi. Protože nepatřili do rodu Nerudů, chtěli vytvořit něco nového, kam by své „miláčky“ přestěhovali. A tak roku 1996 byl položen první pomyslný základní kámen zakoupením soukromých pozemků a následně vzniká vodní park, který ještě hodně dlouho nebude dokončen tak, jak si to majitelé představují. Jak jednoduché, že?
Čabárna leží v nivě Týneckého potoku, který po mnoho let sloužil jako stoka odpadních vod pro 4500 obyvatel části Kladna – Švermov. V době, kdy se v revíru těžilo, vody potoka se ředily odčerpávanou důlní vodou, takže škodlivost se o něco snižovala. Po ukončení čerpání došlo v roce 1998 k ekologické katastrofě a jedovaté splašky otrávily vše, co se dalo. Byl to zkušební kámen, „přežijí-li“ plány obou pánů či nikoliv. Narostlí kapři koi a jiní živočichové, ba ani rostliny nevydržely a splašky otrávily vše, co jim přišlo pod ruku. Ale vždy něco špatného pro něco dobrého. Na základě katastrofy se urychleně začala budovat a nakonec i dokončila čistička odpadních vod, obtokový kanál a znečišténé vody se tak naplno nedostávají do soustavy rybníků a biologické čistění je rychlejší a kvalitní.
Ale vraťme se na samotný počátek. Prvním „hadem našeptávačem“ byl dr. Hříbal, který svými publikacemi vyprovokoval pana Lážnovského k hlubšímu studiu vodních a bahenních rostlin.
Domácí sbírky přerostly „jistý rámec“ a Vladimír Lážnovský s Františkem Procházkou zakoupili od restituentů pozemky v nivě potoka s rybníkem Čabárna s cílem vybudovat přírodní mokřadí biotop, kde by shromáždil co nejvíce našich, ale i cizokrajných rostlin a živočichů, kteří by oživily tento, dříve skoro mrtvý kout země. Pozemek je dlouhý 0,5 km a široký 60 m. Je lemován po jedné straně silnicí a po druhé strání, pod kterou je vybudován nový obtokový kanál.
Na rozloze 3,5 ha začali realizovat svůj sen.
Na jakých základech vznikl park
Obnova mokředu Čabárna byla provedena v rámci programu revitalizace malých říčních systémů, na základě čehož získali dotaci od Ministerstva životního prostředí ČR. Přesto ministerstvo krylo potřeby pouze ze 60 %, zbývajících 40 % je hrazeno „z vlastní kapsy“. Hlavním smyslem provedené revitalizace byla obnova narušeného mokřadu a zvýšení samočisticí schopnosti vodního toku.
Cílem programu je podpořit vznik nejpestřejšího společenstva původních druhů rostlin a živočichů a zároveň zvýšit informovanost veřejnosti o základních vztazích v mokřadním ekosystému. Hlavním smyslem provedené revitalizace byla obnova těžce narušeného mokřadu a zvýšení samočisticí schopnosti vodního toku.
S realizovaným projektem souvisí celá řada doprovodných aktivit:
 vybudování bezbariérové naučné stezky v délce 1000 m, která bude procházet celým územím
 využití území pro environmentální výuku na základních a středních školách
 podpora výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
 podchycení a úprava odtoků pramenů v bezprostředním okolí mokřadu
 vybudování dětského zookoutku
 vytvoření expozice původních druhů ryb
 využití jezírek, které nebyly předmětem revitalizace k prezentaci sbírek kultivarů mokřadních rostlin.
To, že se jedná o projekt ojedinělý, potvrzuje i to, že celá lokalita byla v září roku 1998 vyhlášena a zaregistrována jako Významný krajinný prvek.
První bylo vyčistit vodu
Nad hlavním rybníkem Čabárna vytvořili, opravili a vyčistili pět rybníků, které slouží jako usazovací a kořenová čistírna odpadní vody, takže dnes odtékající voda má poměrně dobrou kvalitu o čemž svědčí i bohaté rostlinné a živočišné společenství.
Ve vodní nádrži se prohánějí koi kapři, zlatý lín a perlín. Budete-li se dobře dívat, objevíte i bílého sumce. O čistotě vod hovoří i raci, žáby a další obojživelníci. Ve voliérách najdete bažanta obecného, stříbrného a zlatého, kteří pocházejí z chovu otce pana Lážnovského, který se tomuto „koni“ věnuje již padesát let.
Ráj vodních ptáků – o tom svědčí vyvedená mláďata, která se v době naší návštěvy kolébala v dosahu křídel svých matek – husice čínská, kachna divoká, čínská, rouenská, labuť bílá a černá nebo slípka zelenonohá společně s lyskou černou. Pod přepadem našly domov nutrie stříbrné, pro bobry se staví nové bobřiště, které bude napájeno čistou vodou z vrtu a bude procházet pěti oválnými rybníčky a spadat do velkého bazénu s prosklenou čelní stěnou. V těsném sousedství žije liška obecná s medvídkem mývalem.
Po dokončení dalších částí se počítá i s rozšířením osadníků.
V nejvyšší části je vytvořen nový, bohatě točený meandr, který poskytne útočiště nejednomu rákosu či jiné bahenní rostlině. Převýšení hladiny nejvyššího a spodního velkého rybníku je 80 cm.
Pagoda a její okolí
V přední části, v obnoveném mokřadlu, je bohatý sortiment vodních rostlin – velká kolekce leknínů (60 druhů) od původních bílých až po nejnovější kultivary rudých a plnokvětých studenovodních až po tropické, které na Čabárně kvetou pod širým nebem včetně trpasličích, jejichž květy dosahují průměru pouze několika málo centimetrů a vlhkomilných rostlin (1000 druhů). Zde se můžete kochat krásou, poučit se z popisných cedulek nebo si zakoupit některou raritu, navštívit terárium nebo akvárium v pagodě, nastudovat chybějící znalosti v místní malinkaté studovně.
V minibotanické zahradě je také sbírka azalek a vrb.
Pro umdlelé návštěvníky je připraveno malé občerstvení, které mohou vychutnat na hrázi rybníka za šplouchání rybích ploutví a klapotu zobáků vodních ptáků.
Japonský styl okolí pagody by měl přecházet do původního přírodního biotopu.
Původ sbírek a materiálů
Největší sbírka leknínů pochází jednak z vlastních zdrojů, jednak ze sbírek dr. Vladimíra Hříbala, který vlastní jednu ze tří největších kolekci v Evropě. Najdete zde i materiál od firmy Havránek – Gabriel.
Od roku 1999 je zde úspěšně vysazena kriticky ohrožena rdestice hustolistá (Groenlandia densa), která roste již pouze na jediné lokalitě a to v chráněném území – Národní přírodní památka Rybníček u Hořan.
Jak sami majitelé říkají: „nesbíráme pouze rostlinný a živočišný materiál, ale také kolekci zajímavých a chytrých lidí. Ti také patří do našich sbírek nejvzácnějších“.
Na koho nezapomenout
Osobní záštitu převzal nad projektem RNDr. Miloš Kužvart, ministr životního prostředí
Na chod parku určitým dílem přispívá nebo přispěla Energie Kladno. V letech 1998 a 1999 náklady na elektrický proud hradil okresní úřad, od roku 2000 město Kladno. Velkým patriotem projektu je primátor města pan Volf. Fortuna Praha pomohla bilboardy, tiskárna Žaket vydala barevnou informačně propagační skládačku.
Nemělo by se zapomenout ani na vysoké školy, které se podílejí svými teoretickými radami (propočet průtoku vody, řešení kalamitního úhynu ryb).
V řadě stojí i Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích a další výzkumné stanice.
Nelze opominout všechny pěstitele a chovatele, kteří prodali nebo přenechali část svých sbírek k bohulibému využití. Na malý počet pracovníků, kteří pracují pro své ideály, protože vědí, že tento projekt nikdy nebude ziskový.
Jedním z největších učitelů je dr. Vlad. Hříbal, Gabriel – Havránek, Oldřich Pecha , ředitel štičí líhně z Tábora a mnoho dalších. A také Botanická zahrada Liberec.
Kam kráčí vodní park
Od začátku vzniku projektu se počítalo, že se nebude jednat o výdělečný podnik, proto i vstupné je dobrovolné. Nahrazují zrušenou zoologickou zahradu, která ukončila svoji činnost v roce 1964, poskytují učební prostor pro všechny stupně škol, které to plně využívají.
Čabárna je zakomponována do cykloturistické stezky o celkové délce 35 km.
Dne 27. 11. 2000 byla založena obecně prospěšná společnost s názvem Naučné středisko ekologické výchovy. To proto, aby bylo kam směrovat sponzorské dary.
Malé plochou,velké významem! Dnes ještě částečné staveniště, které se pomalu začíná klubat z plenek, ale doufáme, že během několika málo let to bude ve spojení se záchranou stanicí hendikepovaných zvířat jedno z pravidelných zastavení všech, kterým slovo příroda ještě něco říká.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *