Trichoderma pro biologickou ochranu

Do rodu Trichoderma patří volně žijící vláknité houby běžné v půdních a kořenových ekosystémech. Jsou nejčastěji nacházeným rodem hub v půdách mírného a tropického pásma. Současné nálezy ukazují, že původní pohled na houby rodu Trichoderma jako na přímé parazity některých patogenů a jejich konkurenty o živiny a prostor je nutné rozšířit také o jejich schopnost kolonizovat povrch kořenů a vytvářet avirulentní symbiotické vztahy s kořenovým systémem rostlin.

Houby rodu Trichoderma jsou schopny parazitovat široké spektrum dalších hub. Tento proces (mykoparazitismus) je složitý komplex skládající se z kaskády postupných kroků od rozpoznání jiné houby ve svém okolí, přes vlastní růst mycelia směrem k druhé houbě, vylučování fungitoxických enzymů, přímý kontakt s myceliem druhé houby, oplétání mycelia hostitele, tvorbu a vylučování enzymů degradujících jeho buněčnou stěnu, proniknutí do mycelia hostitele až po úplnou degradaci hostitele. Bylo izolováno přibližně dvacet až třicet genů kódujících produkci proteinů nebo metabolitů přímo se zúčastňujících této interakce. Některé z těchto genů již byly použity k produkci transgenních rostlin.
Pozitiva pro praxi
Ke schopnosti přímé parazitace řady patogenů přistupuje ještě schopnost těchto hub konkurovat v kořenovém systému rostlin v soupeření o prostor a živiny nově se šířícím houbám, včetně schopnosti získávat klíčové látky vylučované z obalů klíčících semen, které mají zásadní vliv na indukci růstu patogenů. Houby rodu Trichoderma přítomné v kořenovém systému rostliny zlepšují dostupnost, zvyšují koncentraci nejrůznějších živin v okolí kořenů (Cu, P, Fe, Mn, Na) a zlepšují také efektivitu využití dusíku.
Některé kmeny hub rodu Trichoderma kolonizují jen omezenou část kořenového systému a přežívají zde po omezenou dobu. Existují ale také kmeny, které kolonizují celý povrch kořenů po mnoho týdnů nebo měsíců. Byly popsány případy, kdy se Trichoderma chová jako mykoparazit, tj. proniká přes epidermis do kořenů. Průnik je ale omezen jen na několik vrstev povrchových buněk. Podstatné však je, že tento mykoparazitismus není pro rostlinu patogenní.
Houby rodu Trichoderma, stejně jako další kořeny kolonizující mikroorganismy zlepšují růst a produktivitu rostliny. Výzkum i praxe ukazují zlepšený vývoj kořenového systému rostliny. Tento efekt trvá po celý život rostliny a může být vyvolán již velmi malým množstvím houby aplikované na osivo. Průměrné zvýšení výnosu v běžných agronomických postupech je přibližně 5 %. Zvýšený výnos se stává markantní hlavně v nepříznivých či stresujících podmínkách.
Lokální nebo systémová rezistence u rostlin se objevuje jako odpověď na napadení patogenními mikroorganismy, fyzikální poškození způsobené hmyzem nebo na přítomnost hlízkových bakterií na kořenech. K indukci rezistence u rostlin dochází ale také působením hub rodu Trichoderma na kořenech rostlin.
Závěrem
Ukazuje se, že původní pohled na houby rodu Trichoderma jen jako přímé konkurenty nebo parazity patogenů musí být změněn. Nové poznatky dramaticky mění náš pohled na mechanismy, které tyto houby využívají k redukci vlivu nejrůznějších patogenů na rostlinu. Aplikace těchto hub do kořenového sytému rostliny vede ke vzniku asociace kořen-mikroorganismus působící podstatné změny v celé rostlině a jejím metabolismu. Tyto změny pak vedou ke zlepšení růstu kořenů, dostupnosti a využití živin, zvýšení rezistence vůči abiotickým stresům a vůči patogenům.
V praxi se již využívají některé kmeny hub rodu Trichoderma k biologické ochraně proti širokému spektru patogenů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *