Tradice ovocných a okrasných školek v Jaroměři

Zahradnictví jakékoli specializace je především systematická, často namáhavá práce, vyžadující značnou dávku teoretických poznatků, které neustále korigujeme praktickými zkušenostmi. S naprostou samozřejmostí tu předpokládáme široký záběr jednotlivých odborností, trpělivost, toleranci a připravenost k měnícím se podmínkám.

Dále pak houževnaté úsilí až zarputilost, ale především trvalou lásku k oboru. Platí to nemenší měrou i pro školkařství v obecném slova smyslu. Tak jako v procesu výchovy dětí figuruje slovo školka (mateřská), mají zahradníci při „výchově“ stromků a keřů analogii ve školce ovocné či okrasné. I tady můžeme souhlasit, že „Výchova je proces, při němž obětujeme čas, abychom ho později získali.“
Ve školkařské produkci zůstane i přes veškerý pokrok mnoho časově náročné odborné ruční práce, která vyžaduje vzdělání, přesnost, rutinu a také těžko definovatelný cit pro rostliny. Životnímu prostředí se věnuje stále větší péče, bude se nadále zkrášlovat, proto se domnívám, že společenská prestiž pro zahradníky by se měla znovu vrátit.

Ovocná školka v Jaroměři má dlouholetou tradici: Vznikla již v roce 1910 a základ jí položil velký zahrádkářský popularizátor pan Václav Špaček. Později, v roce 1942, se vedení ujal jeho nástupce Josef Hrouda, pomolog známý po celém kraji.
V roce 1991 byla Okresní ovocná školka privatizována. Jejím majitelem se stal zkušený pracovník a od roku 1973 zároveň vedoucí této školky, absolvent Střední zahradnické školy v Mělníku, pan Jaroslav Topinka, který zde pracuje již 30 let.
Jako zajímavost můžeme uvést, že jakýmsi nestorem, pracujícím ve školce od roku 1945, je Bohuslav Šimek, který zde jako brigádník ještě dnes, v 78 letech, aktivně pomáhá očkovat ovocné dřeviny i růže. Jeho výkony jsou obdivuhodné a někteří profesionálové by mu mohli závidět.

TOJA – Ovocné a okrasné školky, jak zní dnešní název, obhospodařuje celkem 11,5 ha, z toho větší část pozemku je v pronájmu. Zaměstnává dva stálé pracovníky, v sezóně při očkování ovocných dřevin a růží nebo dobývání výpěstků vypomáhají brigádníci.
Mechanizační prostředky představují dva traktory, jeden malotraktor a stařičký, ale velmi cenný nosič nářadí RS-09 (dovoz z bývalé NDR), který je vyčleněn pouze na specializované práce. Dále jsou to dva postřikovače (z toho jeden upravený pro aplikaci herbicidů) a vlastními silami sestavené sázecí nebo vyorávací stroje: třířádkový školkovací stroj (pro ovocné podnože i šípky), jednořádkový sazeč stromkového angreštu a rybízu, vyorávač stromků s vytřásací radlicí a samostatný vyorávač růží, který pracuje nad řádkem.
Půdní herbicidy prakticky nepoužívají, s výjimkou lokálního ošetření ohnisek vytrvalých plevelů přípravkem Casoron G, z listových jsou to zejména Roundup, Gramoxone, Agritox, Lontrel a Fusilade.
Ve školce množí hlavní druhy ovocných dřevin, jako jsou jabloně, hrušně, slivoně (švestky, pološvestky, slívy, renklódy), třešně, višně, broskvoně, meruňky, rybíz a angrešt (rybíz v keřové nebo stromkové formě, angrešt v kmenném tvaru). Dále jsou to keřové i stromkové růže v širokém sortimentu (60 až 80 odrůd) od velkokvětých (čajohybridů), přes mnohokvěté, sadové (parkové), pnoucí až po půdopokryvné. Určitou specifikou je také pěstování stromkových i keřových růží v kontejnerech, které umožňují plynulejší distribuci a prodej výpěstků od časného jara do podzimu.
Snahou Jaroslava Topinky je přitáhnout zákazníka i do budoucna tím, že mu kromě požadované kvality nabídne i široký sortiment výpěstků. Proto tu již dnes můžete získat také některé méně rozšířené ovocné druhy, jako je ořešák vlašský, stromková líska (roubovanci na lísce turecké), maliník, ostružiník, rakytník, morušovník, jeřáb obecný nebo aronie. Vedle růží doplňkově další druhy okrasných dřevin. Část sortimentu dřevin nakupuje.
Většina ovocných výpěstků putuje mezi zahrádkáře nebo větší pěstitele – ovocnáře do nejrůznějších koutů republiky. Určitý podíl výsadbového materiálu se vyváží na Slovensko, do Polska nebo Německa.
***
V každé oblasti podnikatelského zaměření je třeba reagovat také na budoucí vývojové trendy. Mít odvahu rozumně riskovat, a přitom předvídat, kde najít uplatnění pro svoje profesní záliby, svůj talent, „trefit se“ do poptávky zákazníků příštích let a co nejlépe zhodnotit svoje vzdělání i předchozí praxi. Počáteční bouřlivé nadšení je tu na rozumnou míru spolehlivě usměrňováno každodenním, poněkud dobrodružným „bojem o existenci“.

Tuto skutečnost si dobře uvědomuje i syn majitele školky Ing. Jan Topinka, který prošel stejnou odbornou cestou jako jeho otec s tím, že si vzdělání dále rozšířil na Zahradnické fakultě MZLU v Brně–Lednici na Moravě, kterou ukončil před šesti lety. V práci je precizní, nechybí mu skromnost, což není tak samozřejmé u mladých lidí, kteří něco umějí.
Vlastní samostatnou firmu Zahradní architektura – okrasné školky. Kromě školkařské produkce je jeho hlavní zaměření na realizace zahrad (včetně návrhů a údržby). V současné době má již dva stálé zaměstnance, v sezóně dále vypomáhají brigádníci. Zatím soustřeďuje většinu pracovních aktivit v Jaroměři, další začíná rozvíjet v České Skalici na 1 ha pozemku. Plány jsou velkolepé, přitom však reálné.
Pokud jde o dřeviny, popř. i trvalky, které Ing. Topinka množí, podřizuje jejich výběr a sortiment tomu, aby mohl snadno realizovat specifické sadovnické výsadby. Některé dřeviny získává také nákupem z jiných školek.
Poměrně hodně roubuje vybrané kultivary dřevin a tím zhodnocuje dále svou odbornost a nabízí méně rozšířený sortiment, který je na trhu méně zastoupen nebo chybí.
Ze stromů tu najdeme například kaštanovník setý (Castanea sativa), dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos ´Sunburst´), z hrnkovaných opadavých keřů četné kultivary ibišku syrského (Hibiscus syriacus) a korunatku klanou (Stephanandra incisa ´Crispa´), formu používanou jako pokryvná dřevina, ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare ´Atrovirens´) s částečně vytrvalými listy, ze stálezelených brslen Fortunův (Euonymus fortunei ´Esmerald´n Gold´) nebo zimolez klouboukatý (Lonicera pileata). Z jehličin jsou to mimo jiné jedle Veitchova (Abies veitchii), jalovec viržinský (Juniperus virginiana ´Skyrocket´), přesněji jalovec skalní (Juniperus scopulorum), zakrsle rostoucí borovici kleč (Pinus mugo ´Pumilio´), oblíbený smrk sivý (Picea glauca ´Conica´), ve skalkách se uplatňující mikrobiotu křížolistou (Microbiota decussata) či zerav západní (Thuja occidentalis ´Smaragd´) a mnoho dalších.
***
Otec a syn – dvě samostatné, úzce spolupracující firmy, které se respektují, doplňují ve své činnosti a v podstatě si nekonkurují. Z tohoto pracovního podhoubí pak mohou vyrůst další generace, jak je to ve světě zcela běžné.
Přejme si, aby takových vztahů a podniků prosperovalo u nás více, měly podmínky dále se rozvíjet a posilovaly tak mnohde chybějící sebevědomí českých zahradníků.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *