Těžký boj se škůdcem mrkve

Každoročně se v porostech mrkve vyskytuje pochmurnatka mrkvová (Psila rosae, Fabricius, 1794), která je i nejzávažnějším škůdcem této plodiny. Její larvy žírem znehodnocují kořeny mrkve. Takto napadená mrkev je neprodejná a rovněž špatně skladovatelná, neboť larvy pokračují v žíru i po uskladnění a mechanickým poškozením povrchu kořenů otvírají cestu bakteriálním a houbovým infekcím.

Pochmurnatka mrkvová je příslušníkem řádu dvoukřídlých (Diptera). Dospělci jsou drobné, 4 – 5 mm dlouhé, štíhlé mušky živící se sáním nektaru. Škůdce má dvě generace. Na polích se objevují dospělci první generace v době, kdy teplota půdy stoupne na 15 – 17 °C, což bývá zpravidla v polovině května. Dospělci druhé generace se objevují od července. Samičky kladou vajíčka do půdy v blízkosti kořenového krčku miříkovitých rostlin (mrkve, petržele, pastináku a jiných), přičemž jedna samička může naklást průměrně 40 až 60 vajíček, avšak plodnost se udává kolem 200 vajíček na jednu samičku. Larvy se z nich líhnou za 7 – 14 dní. Jsou beznohé, bílé, hladké, dlouhé asi 7 mm.
Větší škody působí druhá generace, jejíž dospělce najdeme od července a vývoj larev pak trvá do podzimu. Vývoj larev první generace trvá 21 – 28 dní a tyto larvy se kuklí mělce pod povrchem půdy, zatímco larvy druhé generace se vyvíjejí 40 až 50 dní a ke kuklení zalézají hlouběji, 4 i 10 cm pod povrch půdy, kde také přezimují. Larvy druhé generace se mohou kuklit i v kořenech napadených rostlin, avšak jde jen o malé počty jedinců. Puparium je světle okrově žluté, štíhle válcovité, na hlavovém i análním konci zaoblené.
Napadené rostliny zaostávají v růstu, jejich listy se zbarvují červenofialově až červenohnědě, později žloutnou a usychají. Larvy poškozují kořen svým žírem, kdy se zavrtávají do kořenů a pod povrchem kůry vyžírají chodbičky. Ty jsou zprvu světle hnědé, později tmavnou a zahnívají. Jsou-li napadeny mladé rostliny, pak většinou hynou, u starších žloutne nať. Kořeny bývají deformované, hořké a zahnívají. Pochmurnatka mrkvová může poškodit porost až z 50 %. Kromě poškození kořenů na polích mohou pochmurnatky škodit i ve skládkách. Kromě mrkve může pochmurnatka škodit také na celeru, řidčeji na petrželi.
Agrotechnická opatření jsou z hlediska ochrany proti tomuto škůdci velmi důležitá. Riziko výnosových ztrát může snížit vhodně zvolené stanoviště. Porosty na vlhkých, zastíněných místech jsou vzhledem k ekologické preferenci těchto míst pochmurnatkou napadány více než stanoviště v otevřených, větrných polohách. Nezbytné je střídání plodin, zejména při velkoplošném pěstování miříkovitých. Zásadou je nepěstovat mrkev na pozemcích, které byly čerstvě hnojeny hnojem či jinými statkovými hnojivy. Důležitá je hluboká orba, kdy přezimující puparia jsou zaorána do hlubších vrstev půdy, odkud se mouchy na jaře po vylíhnutí jen velmi těžce dostávají na povrch půdy.
Napadení pochmurnatkou snižuje i časný, nebo naopak pozdní výsev mrkve (popř. jiných miříkovitých zelenin), neboť tyto porosty mohou být napadeny jen larvami jedné generace. Napadení porostu lze eliminovat jeho překrytím textilií, která znemožní samičkám kladení vajíček. Nezbytné však je, aby oka textilie nebyla větší než 1 mm (což v současnosti používané netkané textilie beze zbytku splňují). Na malých plochách se často doporučuje pěstovat mrkev společně s koprem a cibulí, jejichž vůně pochmurnatku snad odpuzuje. Bohužel účinek těchto rostlin není plně potvrzen.
Chemická ochrana mrkve proti pochmurnatce je komplikovaná. Nálet dospělců lze signalizovat pomocí žlutých lepových desek umístěných v porostu. Za kritické číslo je považován výskyt jednoho jedince na desku a den v případě první generace a 0,5 jedince na desku a den u druhé generace.
K zásahům lze použít granulované insekticidy, jejichž aplikace je náročná, neboť vyžaduje použití speciální techniky. Přípravky, které jsou proti tomuto škůdci určeny, se však nesmí použít, je-li mrkev sklízena jako svazečková. Insekticidy proti pochmurnatce mrkvové Basudin 10 G a Diazinon 10 G patří do skupiny organofosfátů a jejich účinnou látkou je diazinon. Jejich použití je povoleno jen do spotřebování zásob (Seznam povolených přípravků, 2002). Doporučené dávkování je 0,8 gramu 10% přípravku na 1 m řádku, což při vzdálenosti řádků 30 cm představuje asi 2,7 kg granulovaného přípravku na 1 ha. Chemickou ochranu mrkve proti pochmurnatce mrkvové nelze bez výhrad doporučit, v kořenech zůstávají rezidua insekticidů. Ta byla zjištěna hlavně v povrchové části kořenů mrkve. Významným zjištěním proto je, že jejich množství lze redukovat právě odstraněním korové části kořene.

Ing. Eva Hrudová,
Ing. Pavlína Šenoldová
MZLU v Brně

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *