Telčské památky

Malebná Telč – starobylé město se zámkem, chráněné vodou rybníků, od roku 1992 právem zapsané v Seznamu kulturního a přírodního světového dědictví UNESCO – je v tomto koutu Moravy obdivovanou, hýčkanou a pohádkovou hvězdou. Stala se součástí pohádky nejen v mnoha filmech, kde Telč vypadala jako kumštýři vymyšlená, ale vzhled jejích městských bran, domů s podloubími a s ošlapanou dlažbou dokazující věk, se zdmi a věžemi renesančního zámku – to všechno jako by skutečně spíše patřilo do pohádky než do naší doby

A proto se nelze divit, že návštěvníci především zamíří na obdivované telčské náměstí a na prohlídku do zámku.

Zámecká zahrada ze 16. století
Telč a k ní patřící panství dosáhly největšího rozkvětu za vlády Zachariáše z Hradce. Ten začal roku 1550 s přestavbou gotického hradu v reprezentační renesanční sídlo, které později dobře odpovídalo jeho postavení ve společnosti: patřil k nejbohatším šlechticům té doby, rozuměl podnikání, stal se i významným politikem (např. od roku 1567 byl moravským zemským hejtmanem). Takové reprezentační panské sídlo musela doplňovat zámecká zahrada – telčská byla založena v konci 16. století a při úpravě bylo využito některých původních stromů. Proto na přelomu 18. a 19. století nebylo obtížné zahradu rozšířit a upravit ji do podoby přírodního parku.
Sledujeme však památné stromy – výjimečné a chráněné. Také ty stojí v Telči za zastavení. Pověst vypravuje, že u východu z parku, kde od poloviny 19. století stojí klasicistní skleník, rostly tři mimořádné lípy. Patřily panu Zachariášovi a jeho dvěma synům. Zachariášova nejmohutnější lípa už před desítkami let padla a připomínají ji jen smutné zbytky pařezu nalevo pod skleníkem, jak je dobře vidět na fotografii. Nad rybníkem však zůstala lípa druhá, tvarem kmenu vyvolávající představu krásného a živoucího samorostu, jako by i ona patřila do pohádkového příběhu. Třetí ze starých lip bojuje o život přímo u silnice za skleníkem a blízkost komunikace ji hodně poznamenala…

Text a foto PhDr. Marie Hrušková

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu 8/2012

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *