Technika pro údržbu a závlahy trávníků

Trávník je jedním z nejdůležitějších prvků sadovnických úprav hřišť, rekreačních a ostatních ploch. Proto je třeba věnovat náležitou pozornost jeho údržbě a to jak z hlediska biologického, technického tak i ekonomického.

Je možno též vycházet z definice, že „trávník je zpravidla umělé rostlinné společenstvo pokrývající rovnoměrně půdu, v němž jednoznačně převažují druhy trav s nízkou produkcí zelené hmoty bohatě odnožují a s kořenovým systémem odpovídajícím daným podmínkám a požadavkům. Kosením nebo retardačními látkami se udržuje na požadované výšce“. Nedodržování technologie údržby, mnohdy související i s nedostatkem finančních prostředků, lze dnes považovat za hlavní příčiny nedobrého stavu některých trávníků.

Z hlediska náročnosti na údržbu rozdělujeme trávníky na typ:
– parterový – používaných v objektech reprezentační zeleně, hustý kobercový trávník z jemnolistých trav, nároky na údržbu má vysoké až velmi vysoké
– parkový – součást veřejné zeleně v sídlech, sídlištní zeleň, rodinné zahrady, odolný vůči suchu, zatěžování snáší střední, údržba střední až vysoká
– hřišťový – pro rekreační sportoviště a hřiště, rekreační louky a pod., snáší celoroční vysoké zatěžování, údržba střední až velmi vysoká
– luční – extenzívně využívané plochy, údržba nízká až střední

HLAVNÍ PRACOVNÍ OPERACE ÚDRŽBY TRÁVNÍKŮ

Jedná se o soubor operací, kterými se trávníky udržují v požadovaném estetickém a v biologicky aktivním stavu, aby plnily všechny požadavky na ně kladené.
Čím náročnější, kvalitnější a reprezentativnější trávníky chceme mít, tím jim musíme věnovat vyšší péči, vyšší a komplexnější rozsah údržby.
Údržbových pracovních operací, týkajících se trávníků, je celá řada a většinu z nich je možno plně mechanizovat. Jedná se o následující práce:
– sečení, zarovnávání okrajů, vyhrabování a čištění, hnojení, válení, provzdušňování, vertikální řez, odplevelování, boj proti nemocem a škůdcům, regenerace trávníku a zavlažování,.
Kdy a jak často je třeba uvedené pracovní operace provádět, to záleží především na druhu a účelu trávníku.
Vysoce namáhané sportovní trávníky je nutno udržovat prakticky všemi pracovními operacemi. Naproti tomu trávníky komunikační nebo meliorační stačí udržovat hlavně sečením.

Sečení trávníků

V současné době již není reálné pěstovat a hlavně udržovat intenzivní typy trávníkových ploch sečením ručně kosou nebo srpem. Důvodem je m.j. problém udržet stejnoměrnou výšku pokosu, což je dáno vlastnostmi uvedeného nářadí a způsobem jejich používání.
Tento základní nedostatek řeší žací stroje, které splňují daný agrotechnický požadavek, tj. oddělení nadzemní zelené hmoty kolmým hladkým řezem ve výšce 10 – 70 mm.
Žací ústrojí jsou principiálně řešena dvěma způsoby:
– řez s oporou – řezná rychlost do 4 m.s-1, stéblo je vtaženo mezi nůž a protiostří nebo mezi dva nože, dochází k téměř ideálnímu, kolmému, hladkému řezu (střihu) (obr. 1)
– řez bez opory – řezná rychlost kolem 60 m.s-1, stéblo je přeseknuto dynamickým účinkem velmi rychle rotujícího nože, „řez“ není hladký, ale roztřepený (obr. 1)
Podle konstrukce žacího ústrojí se žací stroje dělí na:
– lištové žací stroje
– rotační žací stroje – se svislou osou rotace (srpové, strunové) a s vodorovnou osou rotace (vřetenové, cepové)

Travní žací lišty
Pracují na principu činnosti nůžek. Bezprstové provedení se skládá ze dvou protiběžných kos. Častější jsou v provedení jako prstová žací lišta. Ta je tvořena kosou, která je aktivním řezným nástrojem, nosičem prstů, který je opatřen ocelovými vložkami jako protiostřím. Rozměry nožů jsou normalizovány a jsou připevněny k nosníku v roztečích 76,2 mm. Kosa koná přímovratný pohyb v mezeře prstu. Hmota je odřezávána pohybem břitu nože k břitu (protiostří) prstu. Podle hustoty a stavu porostu může být použita žací lišta:
– normální (poměr počtu nožů a prstů je 1 : 1)
– polohustá , tzv. střední (na dva nože připadají tři prsty)
– hustá ( rozteč mezi prsty je polovina rozteče nožů)

Travní žací lišty jsou konstrukčně řešeny jako traktorové nesené nebo návěsné. S menším pracovním záběrem (cca 1 m) se uplatňují při údržbě přerostlých, vzrostlejších travních porostů. Vyrábějí se také v kategorii malé mechanizace jako ručně vedené s pohonem spalovacím motorem (obr. 2, obr. 3) nebo jako adaptéry k motorové jednotce.

Rotační žací stroje
Využívají princip řezu bez opory. Řezný břit koná rotační pohyb s rychlostí 40 – 70 m.s-1. Jemnostébelnaté porosty vyžadují větší řeznou rychlost než porosty hrubostébelnaté.

Žací ústrojí se svislou osou rotace (srpové) (obr. 4) se používají jako vícerotorová u trávníkových traktorů a malotraktorů nebo jako jednorotorová u ručně vedených motorových žacích strojů.
U jedno i více rotorových strojů je žacím ústrojím horizontálně se otáčející nůž nebo nosník, na jehož konci je uchycen nůž (obr. 5).
Princip práce imituje sežínání srpem. Celé ústrojí je chráněno krytem, na němž je hnací motor (spalovací nebo elektromotor).
Protože řez je doprovázen úderem, dochází k poškození stébla v délce 1 – 5 mm. Tato část stébla zasychá a proto není srpové žací ústrojí vhodné pro sečení jemných hřišťových trávníků. Uplatnění nachází při údržbě trávníků v parcích, zejména na menších plochách.
Do kategorie těchto strojů můžeme řadit též tzv. strunové vyžínací stroje, hojně užívané pro údržbu hůře přístupných míst, obsečení kolem stromů, obrubníků atd.. Využívají setrvačnosti stébel trávy, vystavené úderu kruhově se otáčející nylonové struny. Nylonová struna o průměru 1,2 – 3,0 mm je navinuta uvnitř rotujícího disku. Konec o délce 200 – 500 mm je z disku bočně vyveden. Rotující struna, které motor udělí otáčky 8 500 – 12 000 .min-1 je vlastním pracovním ústrojím.

Některé typy rotačních žacích strojů, především samojízdné nebo i ručně vedené s motorovým pohonem, jsou vybaveny zásobníkem, kam je pomocí ventilačního účinku nožů dopravována posečená hmota. Pro sečení méně přístupných míst existují žací stroje konstruované jako vznášedlo. Konstrukční řešení nožů je zde takové, že při vysokých otáčkách způsobují vztlak a ten celý stroj udržuje v malé výšce nad zemí.
Žací ústrojí s vodorovnou osou rotace se uplatňuje zejména u vřetenových žacích strojů. Je tvořeno vodorovně se otáčejícím rotorem se čtyřmi až deseti dlouhými spirálově postavenými noži. Jako protibřit je ve spodní části pevný rovný nůž. Mohou být ručně vedené (tlačené) bez motorového pohonu nebo ručně vedené a samojízdné s motorovým pohonem. Pak je nožové vřeteno poháněno buď od pojezdových kol nebo motorovou hnací jednotkou klínovým řemenem, či hydromotorem. Výška řezu (strniště) se nastavuje pomocí opěrných kluzných lišt nebo vodících válečků. Maximální výška sežínané trávy by neměla být větší než polovina průměru nožového vřetena, bývá do130 mm. Vyšší stébla se ohýbají a zůstanou neposečená. Vřetenové žací stroje se používají k intenzivnímu sekání nízkých trávníků, hřišť, parků. Z hlediska principu sečení jsou vhodné pro sečení mladých ještě nedostatečně prokořeněných porostů. Traktorové a samojízdné stroje mají 3 – 7 nožových vřeten s možností nastavení sklonu pro dobré kopírování nerovnosti terénu (obr. 6).
Do této skupiny řadíme i cepové žací stroje, které jsou z hlediska konstrukce těžší, zpravidla nesené na traktoru. Pracovním ústrojím je horizontálně uložený hřídel s volně uchycenými noži. Nože jsou 20 – 40 mm široké ocelové zahnuté pásky, které jsou na rotujícím hřídeli uloženy spirálně nebo linárně v několika řadách. Při vysokých otáčkách hřídele se prudkým úderem nožů sežíná porost, který se ještě dále drtí o kryt hřídele. Rozdrcené rostlinné zbytky zůstávají většinou ponechány na místě jako mulčovací vrstva. Tyto stroje jsou vhodné k sečení divokých plevelných bylinných i dřevitých porostů, méně přístupných ploch a k údržbě příkopů, hrází apod..

Základní hlediska při volbě typu žacího stroje
Sečení trávníků je základní údržbovou pracovní operací. Proto výkonnost žacího stroje musí být v souladu s rozsahem jeho využití a s požadovanou kvalitou řezu (střihu). Splňovat by měl několik základních požadavků:
– snadná ovladatelnost
– jednoduchost seřízení pojezdu a nastavení výšky strniště
– robustní konstrukce
– výkon motoru, převodové a pojezdové ústrojí odpovídající účelu využití

Současná nabídka žacích strojů na trhu je velmi široká a rozmanitá, při výběru vhodného stroje je třeba brát v úvahu:
– celkovou výměru trávníků
– strukturu ploch – typ trávníku (extenzivní, intenzivní – okrasný aj.)
– roztříštěnost ploch (zda jde o celistvé plochy, nebo jsou narušeny výsadbami dřevin, záhony květin, cestami apod.)
– svahovou dostupnost
– provozní podmínky – (hlučnost, spotřeba PHM apod.)
– technickou náročnost na obsluhu žacího stroje
– přímé náklady na nákup stroje
– náklady na opravy, údržbu, dostupnost servisu

Zarovnávání okrajů trávníků
K tomuto problému je třeba přistupovat hlavně z hlediska estetického, kdy hraniční linie mezi trávníkem a pěšinou nebo trávníkem a květinovým záhonem, by měla být ostrá a zřetelná. Existují v podstatě tři způsoby udržení přesného zarovnání – mechanický, chemický a tepelný.
Mechanické zarovnávání může být realizováno ručně, pomocí rýče, motyčky, nože, nůžek a řadou různých druhů nářadí. Pro rozlehlejší plochy je využíváno zařezávacích nožů, upevněných k motorovým pohonným jednotkám nebo k malotraktorům.
Chemické zarovnávání se provádí postřikem totálními herbicidy.
Tepelné zarovnávání je založeno na působení teploty 800°C na travní porost. Teplo je vyvíjeno elektrickou spirálou nebo plynovým hořákem.

Vyhrabávání a čištění trávníků
K odstranění posečené hmoty, drtě, listí, plevelů a odpadů se používají sběrače, vysavače, zametací stroje nebo prutové brány. Pracovním ústrojím sběračů je vodorovný rotor s řadami prstů nebo kartáče, kterými se intenzivně vyhrabuje materiál a odhazuje do zásobníku. Dokonalejší stroje mají dva rotory.
Vysavače se používají k odstraňování suchých drobných nečistot odsáváním z trávníkových ploch a komunikací. Hlavními částmi jsou odsávací hubice, ventilátor a tkaninový zásobník.
Sklizená posečená travní hmota je dobrým komponentem pro kompostování. Ale i jako samotný biologický materiál zejména z intenzivně udržovaných trávníků je možné jeho využití jako mulčovací materiál (např. u mladých výsadeb záhonových zapojených skupin dřevin).

Vertikální řez trávníků – vertikutace

Vertikutace velmi úzce souvisí s vyhrabáváním a odstraňováním posečené travní hmoty. Je prováděna vertikálními prořezávači – vertikutátory (obr. 7). Pracovním ústrojím jsou ploché trojúhelníkovité nože nebo hvězdice upevněné na vodorovně se otáčející hřídeli (obr. 8). Protisměrnou rotací vnikají do hloubky asi 4 mm a nařezávají travní drn ve vzdálenosti 30 – 50 mm od sebe podle konstrukce nožového hřídele.
Do určité míry dochází k rozrušování ztvrdlého povrchu půdy. Je tím nahrazeno pracné ruční vyhrabávání trávníků.
Prořezávače se používají především jako speciální stroje k údržbě intenzivně sečených trávníků, u nichž dochází soustavně ke zplstnatění travního drnu. Provádí se 1 – 3 x za rok v době, kdy jsou trávy v plném růstu (brzy na jaře nebo v pozdním létě). Významně přispívá ke zlepšení vsakování vody, příjmu živin a přístupu vzduchu ke kořenům. Zakracováním horizontálních výběžků travin podporují tvorbu nových výhonů a přispívají tak k regeneraci trávníku.

Provzdušňování trávníků – aerifikace

Provzdušňování půdy je údržbovou pracovní operací, při níž se mechanicky propichuje půda přibližně do hloubky 80 mm, čímž se urychluje rozklad organických zbytků, umožňuje se lepší pronikání vody a hnojivých roztoků ke kořenům trav. Příznivě se ovlivňuje oteplování vrchní půdní vrstvy, travám se umožňuje hlouběji zakořeňovat a zvyšuje se též jejich odnožování.
Uplatňuje se hlavně u trávníků, které jsou vystaveny sešlapování (sportovní a rekreační apod.).
Provzdušňovače – aerifikátory pracují na různých principech:
– propichování plnými hřeby – ježkové válce s delšími hřeby problém zcela neřeší, neboť plný hřeb zhutňuje půdu do boku
– prořezávání úzkými trojúhelníkovými ocelovými čepelemi uchycenými na kotoučích
– propichování dutými hřeby, které vykrajují a vynášejí z půdy válečky (dutý hřeb pracuje na principu průbojníku a vypíchnutý váleček je označován jako půdní zátka) (obr. 9)
– vyvrtávání otvorů pomocí šroubovitých vrtáků do hloubky 80 – 400 mm
– nově vyvíjený způsob provzdušnění pomocí úzkých paprsků vody pod vysokým tlakem pronikajících do hloubky 100 – 500 mm (obr. 10)

Požadavky na provzdušňování:
– mechanické propichování do hloubky 60 – 80 mm
– síť otvorů v počtu 300 – 500 .m-2
– pravidelné rozmístění vypíchnutých otvorů
– průměr vypichovaných otvoru 10 – 15 mm
– odstranění půdních „zátek“ z povrchu trávníku

Ruční aerifikátory jsou konstruovány jako hřebové válce se záběrem do 0,5 m. Nejčastější konstrukce představují samojízdné nebo traktorové provedení s propichovacími sekcemi složenými z kotoučů a dutých hřebů. Po úklidu půdních zátek se na trávník rozprostře slabá vrstva písku nebo humózní zeminy. Zátěžové trávníky se doporučuje provzdušňovat 2 x ročně – na jaře a na konci léta.

Zavlažování trávníků

Potřeba závlahy trávníku těsně souvisí s požadovanou funkcí a estetickými nároky. Již před jeho založením je proto třeba uvažovat s nutností budování závlahové sítě.
Dimenzování závlah závisí na řadě okolností. K nejdůležitějším patří kvalita substrátu, skladba travních druhů, množství srážek v daném území, nadmořská výška atd.. V podmínkách ČR je pro pěstování kvalitních okrasných trávníků v lokalitách do 500 m n. m. závlaha naprostou nutností.
Rozložení závlahy během roku souvisí s celkovým stavem a vzhledovými nároky. V období vegetace (IV. – X.) by měly trávníky dostat alespoň 370 mm vodních srážek. Při plánování rozsahu závlahy a také při volbě zavlažovacího zařízení (stabilní nebo přenosný systém) musíme vycházet z maximálních denních nároků travního porostu. Podle rozlohy zamýšlené zavlažované plochy pak lze stanovit celkovou potřebu vody, napájecí kapacitu zdroje.
Efektivní zavlažování trávníků je v současné době možno uskutečňovat různými zavlažovacími systémy, které mohou být ovládány obsluhou nebo mohou pracovat poloautomaticky případně zcela automaticky.
Existují systémy závlah založené na podmoku, kdy je voda přiváděna do soustavy potrubí uloženého stabilně ve štěrkovém loži, pod povrchem půdy. Voda štěrbinami vzlíná do vrchní půdní vrstvy. Tento způsob závlahy je použitelný především v případech , kdy nelze z různých důvodů použít levnější a jednodušší závlahu postřikem.
V současnosti patří k nejpoužívanějším způsobům závlahy trávníků postřik resp. mikropostřik. Závlahové systémy jsou řešeny jako mobilní (přenosné) nebo stále více jako stacionární (zabudované pod povrchem půdy). Distribuci vody zabezpečují plastová potrubí nebo hadice na něž jsou napojeny vhodné postřikovače. Pro závlahu trávníků jsou vhodné postřikovače s nízkou intenzitou srážek (postřiku) – do 10 mm.h-1, s kvalitní rovnoměrností aplikace a s malou velikostí a nízkou kinetickou energií kapek.
Konstrukčně jsou postřikovače řešeny velmi často jako úderové, lišící se dostřikem a dodávaným množstvím vody v závislosti na průměru trysky a tlaku vody. Zavlažují kruhové plochy nebo je lze přestavit na zavlažování kruhové výseče. Existují i zavlažovače které zavlažují rovnoběžníkové plochy.
K racionálním a velmi efektním, avšak finančně náročnějším zařízením patří stabilní zavlažovací systémy pevně zabudované v půdě. Součástí systému je podzemní trubkový nebo hadicový rozvod s kolmými vývody k povrchu a zakončenými úrovňovými samovysouvajícími postřikovači (obr. 11). Trysky jsou uloženy v kovových nebo plastových výsuvných pouzdrech a kryty seshora plochými poklicemi, jako součástí vlastního tělesa trysky. V klidu jsou pouzdra zatažena pružinou uvnitř tělesa a zakryta poklicemi, což umožňuje provádět na povrchu trávníku běžnou údržbu jako je sečení, hnojení, vyhrabávání apod.. Při spuštění čerpadla v zavlažovacím systému vzroste tlak, překoná sílu pružiny postřikovače, čímž dojde k jeho vysunutí z tělesa i s poklicí nad terén a otáčivým pohybem započne zavlažovat plochu o průměru odpovídající typu trysky a tlaku vody. Po uzavření přívodu vody pružina stáhne výsuvná pouzdra s tryskami a poklicemi zpět do tělesa postřikovače, pod úroveň terénu.
Samotný postřikovač je vybaven filtrem pro zamezení přístupu případných nečistot, regulátorem tlaku, zpětným ventilem, hlavní a vedlejší tryskou.
Hlavní tryska zajišťuje dostřik na větší vzdálenost, vedlejší tryska závlahu v okolí postřikovače. Dostřik může být 6 – 15 m.Trysky o různém průměru jsou pro rychlejší a snazší orientaci odlišeny barevně.
Důležitým ukazatelem úrovně současné techniky při zavlažování je automatizace řízení ovládacích prvků. Je tak umožněno ovládání závlahy bez zásahu člověka. Automatizované systémy řízení závlah jsou vyráběny s různou úrovní složitosti. Nejjednodušší „ tzv. závlahové computery“ určené především pro závlahy malých ploch a pro zahrádkáře jsou ve svém principu elektroventily opatřené časovým spínačem. Umožňují spuštění závlahy v nastavené době, zpravidla podle denního nebo týdenního programu. Tyto ovládací prvky neberou ohled na vlhkost půdy ani na okamžité počasí. Náročnější závlahové soustavy jsou řízeny systémy, které sledují více parametrů. Jsou vybaveny čidly sledujícími vlhkost půdy, případně též okamžité srážky (déšť). Řídící jednotka vydá pokyn k uvedení závlahy do činnosti na základě zjištěné hodnoty vlhkosti půdy, signálu z dešťového čidla a časového programu. Nejdokonalejší řídící systémy jsou ovládány počítačem, jehož program je schopen reagovat nejen na aktuální čas, vlhkost půdy, okamžité srážky atd., ale může též brát v úvahu předpověď počasí a zabránit tak zbytečnému zavlažování před blížícím se deštěm. Na větších plochách lze používat pro řízení závlah bezdrátové spojení. Ušetří se tak náklady na kabely a jejich instalaci.

Z uvedeného výčtu rozhodujících pracovních operací, které se týkají údržby a závlahy trávníků vyplývá, že jsou v maximální možné míře zmechanizovatelné. Pro tyto pracovní operace jsou v současné době vyvinuty a nabízeny mechanizační prostředky různých konstrukčních provedení a výkonností. Před nákupem je nutno rozlišovat stroje tzv. HOBBY a PROFI řady, které se zásadně liší provedením, užitnou hodnotou, životností, ale i cenou. To umožňuje výběr optimální sestavy strojů, která odpovídá rozloze, struktuře, nárokům na vzhled a funkci trávníkových ploch a také ekonomickým možnostem provozovatele.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *