Tařičky (Aubrieta Adans.) a jejich odrůdové sortimenty

Tařičky se pro své rané jarní kvetení těší nemalé oblibě po více než dvě století a jejich popula-rita dále vzrostla s uvedením Hendersonových, Leichtlinových a Prichardových hybridů na přelomu devatenáctého a dvacátého století. V současné době jsou pěstovány bezmála v dvě stě padesáti odrůdách. Příspěvek má napomoci orientaci pěstitelů v nepřeberných nabídkách, vedle toho přibližuje i dostupná data pro produkci kvetoucích hrnkových rostlin. Aubrietias (Aubrieta Adans.) and their garden varieties. Aubrietias, for its early spring flowering, entered increasing popularity for more than two centuries, especially after the introduction of Henderson´s, Leichtlin´s and Prichard´s hybrids at the end of the nineteenth century. Currently, it may be nearly two hundred fifty varieties in cultivation. The paper aims to contribute to the orientation of growers in countless offers, and mediate the available data in the production of flowering potted plants.

Tařičky jsou rodem po systematické stránce velice komplikovaným, všechny rozpoznávané taxony jsou si nápadně podobné. Všechny jsou kobercovitě rostoucími trvalkami s listy střídavými, celokrajnými anebo zubatě vykrajovanými (s dvěma či nanejvýš třemi páry zubů po stranách). S výjimkou květních plátků jsou celé pokryty hvězdicovitými, vidličnatě štěpenými i jednoduchými chlupy, jejichž zastoupení i hustotě je přičítána vysoká taxonomická hodnota. Čtyřčetné květy s vakovitě nafouklými kalichy mívají veliké, růžové nebo purpurové petaly.

Aubrieta deltoidea (L.) DC. je nejčastěji zmiňovanou tařičkou, pěstovány jsou však spíše její hybridy. Původní druh, obývající v řadě proměnlivých populací anatolská a řecká pohoří, mívá listy lineárně lopatkovité, klínovité i rhombické, zpravidla zubaté (až s třemi páry postranních zubů) a sivě pýřité. Semeníky velikých, purpurových anebo bledě šeříkových květů dozrávají v nafouklé tobolky s nesíťkovanými chlopněmi, hustě oděné v hvězdicovité, vidličnatě štěpené i jednoduché (mezi rozštěpenými nápadně vyčnívající) chlupy. Z početných variet, uváděných do zahrad v průběhu předminulého století, vynikají robustním vzrůstem obzvlášť velkokvěté hymétské populace označované jako A. graeca Griseb. – staré A. purpurea Hort. DC. nebo A. grandiflora Hort. Perkins byly nejspíš odvozeny právě z této variety (Regel, 1968).

Text a foto doc. Dr. Ing. Jiří Uher, Mendelova univerzita v Brně, ZF v Lednici

Celý článek naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 6/2014

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *