Tam, kde se udržují původní české odrůdy

Shromažďování genofondu našich původních, tedy českých odrůd zeleniny a léčivých, aromatických a kořeninových rostlin má velký význam nejen v rámci naší republiky, ale také v rámci evropských států s podobnými klimatickými podmínkami.

Můžeme mluvit o štěstí, že se v Centru regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum v Olomouci podařilo pod zastřešením Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., zachovat oddělení, které se zabývá právě uchováváním těchto genetických zdrojů. Pracoviště je v rámci Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství (NP) pověřeno aktivitami spojenými s péčí o genetické zdroje zelenin a léčivých, aromatických a kořeninových rostlin (LAKR). Je jediným pracovištěm u nás s tímto zaměřením.

Z výzkumné činnosti ústavu

Olomoucká pobočka VÚRV se mimo NP věnuje i výzkumným aktivitám, zabývá se např. vývojem, testováním a optimalizací pěstebních technologií rostlin, zaváděním nových druhů do kultury, pěstováním rostlin alternativními způsoby i na extrémních stanovištích. Další činností je také testování nároků jednotlivých plodin na hnojení či testování účinnosti chemických přípravků, jakými jsou například herbicidy, na vybrané kultury. Součástí výzkumných projektů často bývá i modelace růstu a vývoje vybraných zeleninových druhů a LAKR, stejně jako jejich morfologická a fyziologická hodnocení. Oddělení zelenin a speciálních plodin disponuje nejen širokou škálou starých krajových odrůd, šlechtitelského materiálu, ale také planých druhů zelenin a LAKR. Hlavní cíle působení oddělení genetických zdrojů zelenin, léčivých a speciálních plodin směřují k uchování a využití genetické diverzity nejen u kulturních, ale také u planých rostlin. Genetické zdroje vybraných léčivých rostlin a zelenin jsou uloženy v genové bance ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze. Kolekce je rozšiřována o nové přírůstky z celého světa, ale její podstatnou část tvoří právě české odrůdy. K dostatečné identifikaci druhů jsou jednotlivé položky popsány podle morfologických deskriptorů. Na olomouckém pracovišti probíhá také hodnocení odolnosti vůči chorobám, škůdcům a abiotickému stresu. V laboratořích olomouckého oddělení zelenin a speciálních plodin jsou také stanovovány obsahy farmaceuticky významných látek v kontextu s místem původu a půdními podmínkami. Na základě analýz DNA markerů je postupně vypracováván systém identifikace požadovaných znaků, čímž by měl být do budoucna usnadněn výběr vhodných genotypů pro následné šlechtění a produkci. V souvislosti s vývojem semenářských technologií pro netradiční plodiny, zejména množení cizosprašných druhů, si pracoviště zajišťuje také svůj opylovací servis. V rámci vědecko-výzkumných projektů se oddělení zabývá také fytopatologií, testováním výskytu virových onemocnění zelenin metodou ELISA (imunologická metoda s enzymově značenými protilátkami k identifikaci proteinů, prostřednictvím které lze stanovit jednotlivé antigeny), testováním šlechtitelského materiálu zelenin v polních i laboratorních podmínkách na infekčním poli a v klimatické komoře z čeledi Brassicaceae probíhá výzkum na odolnost vůči Plasmodiophora brassiceae – nádorovce kapustové, která je původcem nádorovitosti brukvovitých. Součástí výzkumu je také hodnocení nutričních hodnot zelenin a kvantita a kvalita farmaceuticky aktivních látek LAKR, zejména stanovení obsahu silice v rostlinných drogách hydrodestilací a následná detekce obsahových látek metodou plynové a kapalinové chromatografie.*

Text a foto Daniela Urešová.

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 11/2013.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *